7 C 16/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem osobního vozidla Fiat Anonymizováno Marea, Anonymizováno: Anonymizováno Anonymizováno, s přidělenou registrační značkou SPZ, je žalovaný.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Podanou žalobou domáhá se žalobce určení, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla Fiat Marea, VIN: ZFA 18500000383914, s přidělenou registrační značkou SPZ. Žalobu odůvodnil tím, že dne 8. 9. 2015 prodal žalovanému na základě kupní smlouvy shora specifikované vozidlo za kupní cenu 6 000 Kč, která byla při podpisu smlouvy uhrazena. Vozidlo spolu s klíči, technickým průkazem a zelenou kartou bylo předáno žalovanému a téhož dne na něj přešlo i vlastnické právo. Přestože měl žalovaný zajistit evidenční kontrolu a poskytnout součinnost k přepisu vozidla v registru silničních vozidel, po převzetí vozidla přestal komunikovat a přepis vozidla nebyl nikdy proveden, takže jako vlastník a provozovatel je dosud v registru veden žalobce, ačkoli vozidlo již více než deset let nevlastní ani neužívá. Žalobce následně zjistil, že proti žalovanému je vedena řada exekucí, z čehož dovozuje, že žalovaný neměl zájem vozidlo na sebe evidenčně převést. Současně žalobce nemá k dispozici potřebné doklady ani možnost zajistit evidenční kontrolu vozidla, a proto není schopen dosáhnout změny zápisu v registru postupem podle zákona č. 56/2001 Sb. Tvrdí proto existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví vozidla podle § 80 o. s. ř., neboť pouze soudní rozhodnutí mu umožní odstranit nesoulad mezi skutečným a evidenčním stavem, předejít odpovědnosti za případné přestupky spáchané s vozidlem či povinnosti hradit související závazky, přičemž se opírá o § 8a zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o judikaturu Nejvyššího soudu i soudů nižších stupňů, která v obdobných případech naléhavý právní zájem na určovací žalobě dovodila.

2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Soud při svém rozhodování vycházel z žalobcem předložených listin a nezpochybněných tvrzení uvedených v žalobě. Ze smlouvy o prodeji bylo zjištěno, že dne 8. 9. 2015 uzavřel žalobce jako prodávající se žalovaným smlouvu, jejímž předmětem byl prodej vozidla Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno SPZ. za kupní ceny ve výši 6 000 Kč. V bodě VII. smlouvy bylo ujednáno, že kupující je povinen zajistit evidenční kontrolu vozidla do 10 pracovních dnů od převzetí vozidla a v téže lhůtě je povinen zajistit přepis vozidla (viz bod VIII. smlouvy). Dle smlouvy bylo předáno nejen vozidlo, ale též technický průkaz, zelená karta, emisní karta, návod k obsluze, 2 x klíče od vozidla a další příslušenství. Kupní cena byla zaplacena v hotovosti dne 8. 9. 2025 (viz stvrzenka na č.l. 6). Z kopie velkého technického průkazu předmětného vozidla vyplývá, že jako vlastník je zde zapsán žalobce (č.l. 7). Totéž vyplývá z karty vozidla právnická osoba adresa ze dne 17. 12. 2025 (č.l. 9). Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaný je jako povinný veden v celkem 38 exekučních řízeních.

4. V projednávané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní normy.

5. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Dle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Dle ust. § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

8. Dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.

9. Dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.

10. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

11. Mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z., jejímž předmětem bylo vozidlo Fiat Marea, SPZBOM 0677. Žalovaný vozidlo převzal spolu s technickým průkazem, zelenou kartou, emisní kartou, návodem k obsluze, dvěma klíči a dalším příslušenstvím; kupní cenu zaplatil v hotovosti dne 8. 9. 2025. Soud nezjistil, že by si účastníci sjednali jiný okamžik přechodu vlastnického práva. Žalovaný proto podle § 1099 o. z. nabyl vlastnické právo k vozidlu okamžikem účinnosti kupní smlouvy. Smluvní ujednání, podle něhož měl žalovaný ve stanovené lhůtě zajistit evidenční kontrolu a zápis změny vlastníka, odpovídalo postupu podle § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. Skutečnost, že k zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel nedošlo a že žalobce je nadále uveden v technickém průkazu i v kartě vozidla, nemá za následek, že by vlastnické právo na žalovaného nepřešlo. Tento stav však vyvolává rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem evidovaným v registru silničních vozidel. Naléhavý právní zájem žalobce ve smyslu § 80 o. s. ř. soud spatřuje právě v potřebě odstranit tuto nejistotu v jeho právním postavení. Žalobce vozidlo prodal, předal je žalovanému a obdržel kupní cenu, přesto je nadále v evidenci veden jako vlastník tohoto vozidla. Potřebu jednoznačného vyjasnění vlastnického vztahu podtrhuje i zjištění, že žalovaný je veden jako povinný ve 38 exekučních řízeních. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem předmětného vozidla je žalovaný.

12. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:  soudní poplatek ve výši 2 000 Kč,  odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „AT“) ve výši 2 x 1 500 za dva poskytnuté úkony právní služby (předžalobní výzva, písemné podání soudu týkající se věci samé),  2 x 450 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

13. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.