7 C 165/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo ve prospěch [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], které vzniklo na základě zástavní smlouvy ze dne 25. 6. 2013 uzavřené mezi [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], [IČO], se sídlem [adresa], k nemovitostem pozemku p.č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 837 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům postavený na parcele p.č. st. [číslo], pozemku p.č. st. 594, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 4 406 m2, jehož součástí je stavba [adresa], budova obč. vyb. postavená na parcele p.č. st. 594, pozemku p. [číslo] ostatní plocha – manipulační plocha o výměře 1 532 m2, pozemku p. [číslo] vodní plocha – koryto vodního toku umělé o výměře 220 m2, pozemku p. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha o výměře 53 m2, vše v k.ú. [obec], obci [obec], okrese [obec], zapsané na [list vlastnictví] vedeném u KÚ pro Vysočinu, KP [obec], neexistuje.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2020 domáhala se žalobkyně určení neexistence zástavního práva ve prospěch žalované k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svoji žalobu odůvodnila tím, že zástavní právo vzniklo na základě zástavní smlouvy ze dne 25. 6. 2013 a sloužilo k zajištění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 25. 6. 2013 mezi [právnická osoba] s.r.o. jako dlužníkem a žalovanou jako věřitelem. Dne 7. 7. 2016 uzavřela [právnická osoba] s.r.o. jako prodávající se žalobkyní jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně obdržela od žalované oznámení o započetí výkonu zástavního práva ze dne 8. 7. 2020 s tvrzením, že dne 23. 3. 2018 vyzvala dlužníka ([právnická osoba]) k vrácení poskytnuté půjčky. Dne 11. 3. 2019 žalovaná se [právnická osoba] s.r.o. bez vědomí a součinnosti žalobkyně údajně uzavřela dohodu, v rámci které [právnická osoba] uznala svůj závazek z titulu smlouvy o půjčce. Žalobkyně namítla promlčení zajištěné pohledávky a též promlčení zástavního práva.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Dle jejího názoru nedošlo k promlčení pohledávky ze smlouvy o půjčce, ani k promlčení zástavního práva, neboť ještě před uplynutím promlčecí lhůty byl dlužník vyzván žalovanou k plnění. Výzva byla učiněna vůči panu [jméno] [příjmení], který se vůči žalované prokázal plnou mocí. Skutečnost, že byl oprávněn za dlužníka jednat, potvrdil i sám [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi učiněné v rámci řízení před Okresním soudem v Třebíči vedeném pod sp. zn. 7 C 30/2019. Dlužník byl k plnění vyzván v roce 2016 a uznání dluhu učiněné v roce 2018 nebylo tedy uznáním promlčené pohledávky a nedošlo tak k promlčení zástavního práva, s ohledem na zákonné pravidlo, že zástavní právo se nemůže promlčet dříve než zajišťovaná pohledávka. Z procesní opatrnosti dále žalovaná namítla, že vznesená námitka promlčení je navíc v rozporu s dobrými mravy, neboť smlouvu o půjčce i smlouvu o zřízení zástavního práva ze dne 25. 6. 2013 (dále též jen„ zástavní smlouva“) mezi žalovanou a dlužníkem ([právnická osoba]) vypracoval [titul]. [jméno] [příjmení], současný právní zástupce žalobkyně v tomto sporu. Pokud by pan [jméno] [příjmení] výzvu k plnění učiněnou žalovanou popřel, představuje vznesená námitka promlčení výkon práva, jehož cílem je způsobit jinému účastníku újmu. [jméno] [příjmení] je přitom bývalým přítelem žalované.

3. Účastníci řízení učinili nesporným, že půjčka ve výši 1 500 000 Kč byla žalovanou [právnická osoba] s.r.o. poskytnuta dne 23. 7. 2013.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 25. 6. 2013 bylo zjištěno, že žalovaná jako věřitel půjčila [právnická osoba] s.r.o. jako dlužníkovi finanční prostředky ve výši 1 500 000 Kč. Půjčka byla sjednána na dobu neurčitou s tím, že dlužník je povinen půjčku splatit do tří měsíců od obdržení písemné výzvy věřitele k uhrazení dluhu. Dle bodu II. bylo sjednáno, že výzva bude předána osobně nebo zaslána doporučeně na adresu sídla dlužníka.

5. Zástavní smlouvou ze dne 25. 6. 2013 zřídila [právnická osoba] s.r.o. jako zástavce ve prospěch žalované jako zástavního věřitele zástavní právo k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle bodu III. smlouvy slouží zástava k zajištění půjčky ve výši 1 500 000 Kč.

6. Kupní smlouvou ze dne 7. 7. 2016 převedla [právnická osoba] s.r.o. zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení] na žalobkyni jako kupující nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro obec a k. ú. Náměšť nad Oslavou vyplývá, že zde jsou zapsány nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Jako jejich výlučný vlastník je zapsána žalobkyně a dále je zde zapsáno mj. zástavní právo smluvní k zapsaným nemovitostem zajišťující pohledávku žalované ve výši 1 500 000 Kč.

8. Z oznámení o započetí výkonu zástavního práva bylo zjištěno, že toto odeslal právní zástupce žalované dne 8. 7. 2020 žalobkyni a též její právní předchůdkyni ([právnická osoba]). Z textu oznámení vyplývá, že žalovaná zaslala dne 23. 3. 2018 [právnická osoba] s.r.o. výzvu k vrácení poskytnuté půjčky v tří měsíční lhůtě. Vzhledem k tomu, že se výzva vrátila jako nedoručená, zaslala žalovaná dne 19. 9. 2018 druhou výzvu k vrácení půjčky, a to jak [právnická osoba] s.r.o., tak i jejímu jednateli [jméno] [příjmení].

9. Z výzvy ze dne 19. 9. 2018 zaslané [právnická osoba] s.r.o. advokátem [jméno] [příjmení] vyplývá, že jeho klientka (žalovaná) zaslala dne 23. 3. 2018 uvedené společnosti výzvu k vrácení půjčky 1 500 000 Kč ve sjednané tří měsíční době. [právnická osoba] byla dále vyzvána k uhrazení částky [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši od 25. 3. 2018 do zaplacení. Lhůta k úhradě byla stanovena do 28. 9. 2018.

10. Z neomezené plné moci udělené [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení] dne 25. 9. 2014 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl oprávněn zastupovat uvedenou společnost ve všech právních úkonech v daňovém řízení před všemi správci daně dle daňového řádu.

11. Z rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele ze dne 15. 6. 2016 vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalované] jako jediný společník [právnická osoba] s.r.o. odvolává s účinností k uvedenému dni z funkce jednatele [jméno] [příjmení] a k témuž dni jmenuje jednatelem [právnická osoba] [příjmení].

12. Smlouvou o převodu podílu společnosti s ručením omezeným ze dne 15. 6. 2016 převedl [jméno] [příjmení] na [jméno] [celé jméno žalované] 100 % podílu ve [právnická osoba] s.r.o.

13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je dcerou žalované. Byla přítomna tomu, že v březnu 2017 se [jméno] (tj. [jméno]) [příjmení] s její matkou na oslavě narozenin domlouvali, že [jméno] matce půjčené peníze vrátí během 14 dní až 1 měsíce. Rozhovoru ohledně peněz byla přítomna pouze ona, žalovaná a [jméno] ([příjmení]).

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že je dcerou žalované. Bývalým přítelem svědkyně je [jméno] [příjmení], kterému matka svědkyně (žalovaná) půjčila v roce 2013 částku 1 500 000 Kč. Od roku 2015 jej o vrácení peněz urgovali, v roce 2016 pak i písemně. Na podzim roku 2017 s nimi [jméno] [příjmení] přestal úplně komunikovat. V roce 2016 předala svědkyně [jméno] [příjmení] podepsaný papír od matky, aby půjčku vrátil. K předání došlo v Boňkově, kde má [jméno] [příjmení] areál s koňmi. Předání listiny nikdo další nebyl přítomen. Převzetí listiny si svědkyně potvrdit nenechala. Vztah svědkyně s panem [příjmení] trval do května nebo června 2017. Výzvu k úhradě dluhu předávala panu [příjmení] asi 1 až 2 měsíce předtím než se stala společníkem firmy [právnická osoba] Listinu sama sepsala a vytiskla, žalované ji dala k podpisu. Listinu zřejmě [jméno] [příjmení] nepředávala v den, kdy byla podepsána žalovanou. Originál listiny předala [jméno] [příjmení] a jednu kopii si nechala pro sebe. [jméno] [příjmení] měl tehdy generální plnou moc k zastupování [právnická osoba] s.r.o.

15. Z účastnického výslechu žalované bylo zjištěno, že netuší, kdy podepisovala smlouvu o půjčce, stejně jako zástavní smlouvu. Celou záležitost za ni řešila dcera [jméno] ([celé jméno žalované]). [jméno] [příjmení] půjčila i další peníze v hotovosti, opakovaně jej žádala o vrácení telefonicky, ale on jí přestal zvedat telefony. O prázdninách roku 2016 u [jméno] [příjmení] v [obec] vrácení peněz řešili. Výzvu k úhradě dluhu podepisovala někdy v roce 2016, když za ní přijela dcera [jméno]. Na předmětnou půjčku jí [jméno] [příjmení] nikdy nic nevrátil.

16. Z výzvy k úhradě dluhu (k vrácení půjčky) bylo zjištěno, že tato je datovaná dnem 12. 6. 2016 a žalovaná v ní vyzývá [právnická osoba] s.r.o. k vrácení půjčky a vyplacení dluhu 1 500 000 Kč, na základě smlouvy ze dne 25. 6. 2013. Listina je opatřena podpisem žalované.

17. Z uznání dluhu a dohody o splatnosti ze dne 11. 3. 2019 vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. se zavazuje vrátit žalované zápůjčku 1 500 000 Kč nejpozději do tří měsíců ode dne uzavření této dohody a současně tím uznává, co do důvodu i výše svůj závazek vůči žalované, vzniklý na základě smlouvy o půjčce ze dne 25. 6. 2013.

18. Z připojeného spisu Okresního soudu v Třebíči sp. zn. 7 C 30/2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. se domáhala proti žalovanému – [právnická osoba] určení vlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Z vyjádření k žalobě vyplývá, že vlastníkem předmětných nemovitostí je [právnická osoba] a.s., neboť kupní cena byla v plné výši uhrazena vzájemným zápočtem, na základě dohody o zápočtu pohledávek ze dne 15. 7. 2016. Z protokolu o jednání konaného dne 29. 1. 2020 bylo zjištěno, že jako svědek byl slyšen [jméno] [příjmení], který uvedl, že v době jeho odchodu z firmy neměla firma žádné jiné finanční závazky kromě závazku vůči panu [příjmení] s tím, že tam ještě byla zástava matky paní [celé jméno žalované] oproti nějaké finanční hotovosti.

19. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: Dne 25. 6. 2013 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovanou smlouvu o půjčce na částku 1 500 000 Kč. Půjčka byla právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuta dne [datum]. Splatnost půjčky byla sjednána ve lhůtě 3 měsíců od obdržení písemné výzvy, a to buď předané osobně, nebo zaslané poštou na adresu sídla dlužníka ([právnická osoba]). K zajištění dluhu z této smlouvy o půjčce byla téhož dne, tj. [datum] uzavřena zástavní smlouva, kterou bylo zřízeno ve prospěch žalované zástavní právo k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. [příjmení] nemovitostí, k nimž je sporné zástavní právo zapsáno v katastru nemovitostí, se stala žalobkyně na základě kupní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] s.r.o. dne 7. 7. 2016. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně prokazatelně k vrácení půjčky vyzvala výzvou ze dne 19. 9. 2018. Žalovaná oznámila žalobkyni započetí výkonu zástavního práva přípisem ze dne 8. 7. 2020, v němž se odvolává na výzvu k vrácení poskytnuté půjčky ze dne 23. 3. 2018 a opakovanou výzvu k vrácení půjčky ze dne 19. 9. 2018.

20. Pokud se jedná o výzvu k vrácení půjčky datovanou dnem 12. 6. 2016, pak k této soud nepřihlédl, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by tato výzva byla v souladu se smlouvou o půjčce předána právní předchůdkyni žalobkyně. Svědeckou výpověď [jméno] [celé jméno žalované] soud v tomto směru považuje za nevěrohodnou, a to nejen z důvodu jejího aktuálně konfliktního vztahu z [jméno] [příjmení], kterému údajně měla výzvu předat, ale i s ohledem na další provedené důkazy. Soud má o pravdivosti výzvy ze dne 12. 6. 2016 značné pochybnosti, když na ní není žádné potvrzení o tom, že by skutečně předána osobě oprávněné jednat za [právnická osoba] s.r.o.. Nelze totiž přehlédnout zejména obsah výzvy žalované k vrácení půjčky ze dne 19. 9. 2018. Tehdejší právní zástupce žalované zde totiž hovoří o první výzvě k vrácení půjčky ze dne [datum], přičemž zákonný úrok požaduje zaplatit od [datum] O žádné výzvě z roku 2016 zde není řeč. Soud považuje za velmi nepravděpodobné, aby právní zástupce žalované tehdy výzvu k vrácení půjčky opomenul a žalovanou tím připravil o značnou částku na zákonném úroku z prodlení za dobu více než 1 roku. Nadto ve vyjádření k žalobě současný právní zástupce ani nespecifikoval přesné datum výzvy, uváděl pouze, že jde o výzvu z roku 2016. Tuto výzvu pak předložil soudu až se značným časovým odstupem. Všechny tyto skutečnosti vzbuzují značnou pochybnost o tom, kdy byla předmětná výzva vyhotovena a podepsána. Nadto soud zohlednil též skutečnost, že svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] chybně časově zařadila okamžik, kdy údajně výzvu k vrácení půjčky [jméno] [příjmení] osobě předala, a to ve vztahu k okamžiku, kdy převzala [právnická osoba] s.r.o. jako jediný společník. Ve skutečnosti šlo o rozmezí dvou dnů, přičemž svědkyně hovořila o 1-2 měsících. Tento rozdíl považuje soud i s ohledem na další zjištěné skutečnosti, za okolnost, která věrohodnost výpovědi svědkyně snižuje. S ohledem na shora uvedené soud nemá za zjištěné a prokázané, že by žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně k vrácení půjčky vyzvala již dne [datum].

21. Soud neprováděl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť ten považoval s ohledem na důkazní situaci i s ohledem na postoj samotné žalované k tomuto důkazu (viz vyjádření na č.l. 21 spisu, 3. odstavec) za nadbytečný. Provedení tohoto důkazu totiž navrhovala žalobkyně. Žalovaná byla přitom soudem při jednání konaném dne 25. 1. 2021 poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila všechny důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že právní předchůdkyni žalobkyně vyzvala již v roce 2016 k vrácení sjednané půjčky s tím, že pokud tak neučiní, může být její obrana proti žalobě neúspěšná. Žalovaná však výslech svědka [jméno] [příjmení] k provedení nenavrhla. Soud dále neprováděl důkaz výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, neboť účastníci učinili nesporným datum poskytnutí půjčky. Pokud se jedná o důkazy fotografiemi SMS zpráv, pak z těchto soud nezjistil žádné konkrétní skutečnosti ve vztahu k projednávané věci.

22. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, a to s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“), podle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. <i>23. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>24. Dle ust. § 100 odst. 1 zákona č. 40/1963 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“) ve znění platném do 31. 12. 2013 právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.</i> <i>25. Dle ust. § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.</i> <i>26. Dle ust. § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.</i> <i>27. Dle ust. § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.</i> 28. Kromě citovaných zákonných ustanovení vycházel soud při svém rozhodování též z judikatury Nejvyššího soudu ČR (dále též jen„ NS“), zejm. z jeho rozsudku ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002, rozsudku ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1289/2007 či z rozsudku 33 Cdo 2634/2008, které se vztahují k okamžiku rozhodnému pro počátek běhu promlčecí doby a dále též z rozsudku ze dne 31. 5. 2011 sp. zn. 29 Cdo 1053/2009 (vliv uznání dluhu zajištěného zástavním právem na promlčení). Ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu na podání žaloby pak soud aplikoval rozsudek NS ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009.

29. Dle názoru soudu je v projednávané věci dán naléhavý právní zájem na podání žaloby, neboť již od počátku řízení je zřejmé, že rozsudek v této věci může být podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí.

30. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se zcela ztotožnil s podanou žalobou a se žalobkyní vznesenou námitkou promlčení zástavního práva. Soud přitom vycházel zejména ze shora citovaných rozhodnutí NS, v nichž se uvádí, že za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty v případě, kdy doba splnění nebyla dohodnuta, je třeba považovat den bezprostředně následující po dni, ve kterém dluh vznikl, nikoliv den, kdy došlo ke splatnosti dluhu. Počátek běhu promlčení lhůty v projednávané věci nastal v den, kdy věřitel, tj. žalovaná, mohla poprvé dlužníka (právní předchůdkyni žalobkyně) o vrácení půjčky požádat, a to bez ohledu na skutečnost, že splatnost půjčky měla dle smlouvy nastat ve lhůtě 3 měsíců od této výzvy. Vzhledem k tomu, že půjčka byla poskytnuta dne 23. 7. 2013, mohla žalovaná o její vrácení požádat již dne 24. 7. 2013, přičemž splatnou se půjčka mohla stát již dne 24. 10. 2013, tj. po uplynutí sjednaných 3 měsíců. Den 24. 10. 2013 je tedy rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty ve vztahu k poskytnuté půjčce. Promlčecí lhůta trvala dle ust. § 101 obč. zák. 3 roky a ve vztahu ke sjednané půjčce marně uplynula dne 24. 10. 2016, neboť žalobkyně soudu neprokázala, že by právní předchůdkyni žalobkyně vyzvala k vrácení půjčky před tímto datem (viz skutková odstavec č. 20). Zástavní právo přitom mohlo být vykonáno poprvé již dne 24. 10. 2013, neboť tehdy poprvé mohla nastat splatnost sjednané půjčky. Promlčecí doba zástavního práva proto uplynula shodně s promlčením závazku z půjčky, a to dne 24. 10. 2016. S ohledem na citovaný rozsudek NS sp. zn. 29 Cdo 1053/2009 nemá pak uznání dluhu ze strany [právnická osoba] s.r.o. ze dne 11. 3. 2019 vliv na samotné promlčení zástavního práva. Z odůvodnění tohoto rozsudku totiž vyplývá, že jsou-li v době uznání závazku promlčeny jak uznávaný závazek (zajištěná pohledávka) tak i zástavní právo, které uznávaný závazek zajišťuje, nemá uznání závazku (zajištěné pohledávky) samo o sobě žádný vliv na již promlčené zástavní právo. S ohledem na shora uvedené pak soudu nezbylo, než žalobě na určení neexistence zástavního práva vyhovět, neboť toto právo je již promlčeno. Soud neshledal rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy z důvodů uváděných žalovanou, neboť právní zástupce žalobkyně je advokátem, který za úplatu poskytuje služby svým klientům. Soudu není zřejmé, proč žalovaná, resp. její právní zástupce, spatřuje problém v tom, že [titul]. [příjmení] zpracoval smluvní dokumentaci, která byla provedena jako důkaz v tomto řízení, resp. že dříve zastupoval [právnická osoba] s.r.o., která je právní předchůdkyní žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno, že jednání žalobkyně bylo vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu.

31. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále též jen„ AT“) ve výši 4 x 3 100 Kč za čtyři poskytnuté úkony právní služby (žaloba, účast u jednání dne 25. 1. 2021 a dne 19. 5. 2021 – přesahující 2 hodiny), celkem 12 400 Kč, 4 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 AT, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 1 200 Kč.

32. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“), neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. DPH přitom činí 2 856 Kč.

33. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.