7 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 91 906 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 91 906 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 906 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 19 225,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Podanou žalobou domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky 91 906 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu vrácení části ceny uhrazené na základě zálohové faktury za dodávku materiálu, neboť při provádění sjednaných prací nebyly použity všechny položky, resp. byly dodány jiné a levnější materiály, než které byly předmětem nabídky a které byly uhrazeny zálohovou fakturou. Žalobce žalovaného k vrácení předmětné částky vyzval dne 26. 9. 2022, zákonný úrok z prodlení však uplatňuje až od 1. 11. 2022. Žalobce žalovaného také upozornil, že bude svůj nárok vymáhat soudní cestou. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, neboť ohledně tohoto postupu soudu neměli žádné námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Na základě listin připojených k žalobě učinil soud závěr, že fakturou č. 47/22 žalovaný vyúčtoval zálohu na materiál na akci Areál Dobronická 778 Praha 4 v částce 165 820 Kč. Částka byla splatná dne 7. 9. 2022. Žalobce tuto částku uhradil. Dle předběžné nabídky společnosti právnická osoba. ze dne 24. 8. 2022 učiněné žalovanému vyplývá, že cena za čistící směsi a demineralizační jednotku činila celkem 113 291 Kč. Z přehledu žalobce s názvem „Akce Dobronická – chemické čistění topného systému budova č. hodnota a č. hodnota - výměna radiátorových hlavic“ bylo zjištěno, že žalovaný na provedení díla nepoužil čistící směs Ultima Q700, demineralizační jednotku, ani náplň pro tuto jednotku a celkový rozdíl ceny za dodaný materiál oproti zálohové faktuře tak činil 94 175 Kč. Pokud se jedná o termostatické hlavice a ventily, pak tyto byly dodány jiné (levnější), než které jsou uvedeny v nabídce. Zde činí rozdíl mezi zaplacenou zálohovou cenou a skutečně dodaným materiálem 13 160,89 Kč. Emailovou komunikací mezi právním zástupcem žalobce a žalovaným má soud za prokázané, že nejpozději dne 26. 9. 2022 byl žalovaný vyzván zaměstnankyní žalobce, aby doložil konečnou fakturu a vrátil přeplatek. Žalovaný však tak neučinil ani po opakovaných výzvách právního zástupce žalobce. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 13. 7. 2023. Soud na projednávanou věc aplikoval ust. § 2568 a násl. zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo tím způsobem, že žalovaný na základě požadavku žalobce vytvořil konkrétní nabídku na topenářské práce spočívající v chemickém čistění topného systému a výměně hlavic. Nabídka zněla na celkovou částku 165 820 Kč, přičemž byly konkrétně specifikovány jednotlivé díly materiálu a prostředků k čistění, stejně jako jejich množství. Žalobce tuto nabídku akceptoval tím, že uhradil zálohovou fakturu. Žalovaný však namísto sjednaného matriálu použil jiný, podstatně levnější, některé položky pak nepoužil vůbec. Nedodal tak dílo v potřebném rozsahu a kvalitě a žalobce se důvodně domáhá vrácení částky odpovídající rozdílu mezi skutečně použitým materiálem a materiálem vyúčtovaným zálohovou fakturou, kterou žalobce uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v průběhu celého řízení pasivní, k podané žalobě se nevyjádřil a soud má nezpochybněná žalobní tvrzení za prokázána listinami přiloženými k žalobě, uložil žalovanému výrokem I. povinnost uhradit žalobci částku 91 906 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení, když k její úhradě byl vyzván již dne 26. 9. 2022. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:  soudní poplatek ve výši 3 677 Kč,  odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“) ve výši 2 x 4 780 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé) a 2 39 Kč za jeden půlúkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), celkem 11 950 Kč,  3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 900 Kč. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.