7 C 190/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Rutarovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o: rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před bývalým Městským národním výborem v Moravských Budějovicích, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 10. 9. 2020 domáhal se manžel rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 31. 12. 1964 s odůvodněním, že manželství je již 25 let nefunkční. Ačkoliv manželé žijí v jednom domě, nevedou společnou domácnost a žijí v oddělených částech domu. Každý si žije vlastním životem, vzájemně se nepodporují, neplánují společnou budoucnost a citově se odcizili. Manželství je tak trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Za dobu trvání manželství se narodily čtyři děti, které jsou již zletilé. Manželka s podaným návrhem nesouhlasila, avšak shodně s manželem uvedla, že každý z nich žije v jiné části domu. Oba pak užívají jeho společné části a zahradu. V domě mají oba manželé doživotní věcné břemeno, neboť dům patří jejich synovi. Manželka si nemyslí, že by jejich vztahy byly narušeny natolik, aby muselo dojít k rozvodu. V projednávané věci provedl soud dokazování listinami a účastnickými výslechy obou manželů. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že manželství uzavřeli před bývalým Městským národním výborem v Moravských Budějovicích dne datum. Oba byli svobodní, manželka se za svobodna jmenovala příjmení. Z účastnické výpovědi manžela bylo zjištěno, že spolu nežijí jako manželé po dobu 35 let. Každý z manželů si žije po svém, nevedou společnou domácnost a nemají k sobě ani citový vztah. Návrh na rozvod podal, protože mu manželka dělá naschvály. Manžel si neumí představit obnovení společné domácnosti. Z účastnické výpovědi manželky bylo zjištěno, že jako manželé spolu nežijí 40 let. Manžel se vždy staral jen sám o sebe, peníze si zamykal. Bydlí sice v jednom domě, ale každý má vlastní bydlení. Manželka s rozvodem nesouhlasí, protože kdyby se rozvedli, nemohla by už manželovi nic říct, když nadává vnoučatům. Manžel jí vyhrožuje zabitím. Manželka nevidí žádnou šanci na obnovení manželského soužití. Lustrací v Centrální evidenci obyvatel má soud za prokázané, že všechny děti narozené z manželství účastníků jsou již zletilé. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Zejména výpověďmi obou účastníků má soud za prokázané, že jejich manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Přestože manželka s rozvodem nesouhlasí, před soudem uvedla, že manželství je nefunkční po dobu 40 let a ani ona sama nevidí šanci na obnovení manželského soužití. Za této situace není soudu vůbec zřejmé, z jakého důvodu manželka na zachování manželství trvá. Děti, které se z manželství narodily, jsou již zletilé. Soud přitom nezjistil, že by byly splněny zákonné podmínky shora citovaného ust. § 755 odst. 2 písm. b), pro které by nebylo možné manželství rozvést. Příčiny rozvratu manželství se prokázat nepodařilo s ohledem na dobu, po kterou spolu manželé fakticky nežijí, když jejich manželství je nefunkční minimálně 35 let. S ohledem na shora uvedené soud i přes nesouhlas manželky manželství rozvedl, neboť shledal zákonné podmínky pro jeho rozvod za naplněné. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen„ z.ř.s.“). Žádné výjimečné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání nákladů řízení, soud neshledal, přičemž žádný z účastníků ani náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Upozornění: Oba účastníci jsou povinni požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství (ustanovení § 14 odst. 1 písm. d) bodu 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.).