Okresní soud v Třebíči · Rozsudek

7 C 194/2020

č. j. 7 C 194/2020-12

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-11-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTR:2020:7.C.194.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Třebíči rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného před Městským úřadem, když zjistil, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud se opřel o § 755 odst. 1 a 2 o. z., podle něhož není rozvod v rozporu se zájmem dětí ani zájmem manžela, který se na rozvratu nepodílel. Příčinou rozvratu považoval odlišné názory na způsob života, nesoulad povah a vzájemné odcizení. Náhradu nákladů řízení soud odmítl, protože žádný z účastníků ji nepožadoval a žádné výjimečné okolnosti případu nebyly prokázány.

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o: rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení a celé jméno manžela, uzavřené dne datum v kostele církve římskokatolické v Náměšti nad Oslavou, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 18. 9. 2020 domáhala, aby soud rozvedl její manželství uzavřené se celé jméno manžela, dne 7. 8. 1993 před Městským úřadem v Náměšti nad Oslavou. Z manželství se narodily tři děti, které jsou již zletilé. Manželé spolu sice ještě stále žijí v jednom domě, ale to jen z toho důvodu, že se manžel odmítá odstěhovat. Příčiny rozvratu manželství manželka spatřuje v odlišných názorech na způsob života, v nesouladu povah, ve vzájemném odcizení a zejména v závislosti manžela na alkoholu. Manželka podala návrh na rozvod již před 8mi lety, ale dala manželovi druhou šanci a svůj návrh vzala zpět. Na vypořádání společného jmění se manželé dosud nedohodli. Manžel s podaným návrhem souhlasil, nesouhlasil však s příčinami rozvratu manželství. Manželství se podle něj začalo rozpadat poté, co se děti osamostatnily a manžela zatoužila po svobodě a volnosti. Začala navštěvovat restaurace a zábavní podniky, což vyústilo v její opakovanou nevěru. Obdobná situace byla i před 8mi lety, avšak tehdy se rozhodli manželství zachovat. Ze spisu Okresního sodu v Třebíči – sp. zn.: 8 C 113/2012 bylo zjištěno, že dne 18. 12. 2012 byl manželkou podán návrh na rozvod manželství. Usnesením ze dne 4. 3. 2014 č. j. 8 C 113/2012-12 bylo řízení zastaveno. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle ustanovení § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ust. § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Oddacím listem bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v kostele církve římskokatolické v Náměšti nad Oslavou. Oba byli svobodní, manželka se za svobodna jmenovala příjmení. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že problémy v manželství trvají delší dobu, problémy byly už před podáním prvního návrhu na rozvod manželství. Manžel byl v manželství spokojen. Problémy, které nastaly, nechtěl blíže rozvádět. Manžel nebyl schopen říci, zda je šance na obnovu manželského soužití. K dotazu manžel uvedl, že manželka nevěděla, že má dluhy. Ani on sám neznal jejich přesnou výši. Pomohl mu kamarád. Manžel byl výší dluhů sám překvapen. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že lze soužití manželů celé jméno manžela považovat za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud má za prokázané, že manželství již po delší dobu neplní žádnou ze svých společenských funkcí, přičemž neshledal, že by rozvodu manželství bránily okolnosti specifikované v ust. § 755 odst. 2 o. z. Děti, které se z manželství narodily, jsou již zletilé. S ohledem na shora uvedené proto soud manželství výrokem I. tohoto rozsudku rozvedl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud v odlišných názorech na způsob života, v nesouladu povah a ve vzájemném odcizení. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen„ z.ř.s.“). Žádné výjimečné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání nákladů řízení, soud neshledal, přičemž žádný z účastníků ani náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Oba účastníci jsou povinni požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství (ustanovení § 14 odst. 1 písm. d) bodu 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.