7 C 205/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 39 489,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 019,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 518,97 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 469,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 218,70 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 832 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 16. 6. 2020 se žalobkyně domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 39 489,07Kč s příslušenstvím, a to z titulu žalovanou nesplněných povinností vyplývajících z obsahu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou. Na základě smlouvy o zápůjčce byly žalované žalobkyní převedeny na účet dne 3. 6. 2016 peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 34 088 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 13 588 Kč a administrativní poplatek ve výši 7 500 Kč, celkem 34 088 Kč, a to ve 29 měsíčních splátkách po 1 137 Kč a v 30té (závěrečné splátce) ve výši 1 115 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem [datum]. Žalovaná však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce nehradila vůbec a je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. Dne 22. 7. 2016 došlo k zesplatnění dosud neuhrazené celé jistiny zápůjčky. Po zesplatnění uhradila žalovaná na jistině částku 2 150,33 Kč a nadále tak na ní dluží částku 10 849,67 Kč. Na neuhrazených obchodních úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši [částka], neboť na těchto úrocích žalovaná dosud ničeho neuhradila. Na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky (administrativních poplatcích) za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 7 500 Kč. S ohledem na to, že žalovaná nehradila své závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas, požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z neuhrazených splátek zápůjčky. Součástí žalované částky jsou dále smluvní pokuty ve výši 9 100 Kč a náklady na upomínání a poštovné ve výši 550 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 4. 1. 2021, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalované s tím, že splnila svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, kdy ani v jednom z těchto systémů nebyla žalovaná evidována. Dále žalobkyně vycházela především z informací získaných od žalované, a to předloženým výpisem z účtu žalované aktuálního před uzavřením smlouvy, ze kterého mj. vyplývá celkový příjem žalované ve výši minimálně 11 084 Kč čistého. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu totožnosti předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR (dále též jen„ MV ČR“). K prokázání svých tvrzení žalobkyně navrhla provést důkaz výpisem z účtu žalované, dokladem pro ověření totožnosti, výpisem ISIR a CEE elektronickým výpisem informací ze systému uzavírání smluv on-line a výplatná páskou žalované.

3. K jednání nařízenému na 29. 3. 2021 se bez omluvy nedostavila žalovaná, ačkoliv byla řádně předvolána, a soud proto věc projednal v její nepřítomnosti.

4. Z obsahu samotné žaloby a z provedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 5. 2016 soud zjistil, že tohoto dne došlo mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem k podpisu smlouvy, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku v celkové výši 13 000 Kč, a to za administrativní poplatek ve výši 30 x 250 Kč, tj. 7 500 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit žalobkyni úrok ve výši 65% p.a., RPSN pak činila 147,2%. Celkové náklady zápůjčky tak činily 21 088 Kč a celkový dluh (včetně jistiny zápůjčky) 34 088 Kč. Žalovaná byla podle smlouvy povinna hradit uvedenou částku ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 137 Kč, resp. ve výši 1 115 Kč v poslední splátce. Jednotlivé splátky byly splatné k 16. dni v měsíci počínaje dnem 16. 6. 2016 a konče dnem 16. 11. 2018. Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu žalované – [bankovní účet].

6. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že dne 13. 5. 2016 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 13 000 Kč. V popisu platby je uvedeno: TS – výplata částky půjčky dle smlouvy [číslo].

7. Ze Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně byla zjištěna výše těchto položek. Sazebník je podepsán jak žalobkyní, tak žalovanou.

8. Z vyčíslení pohledávky ze smlouvy [číslo] ke dni 15. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná do tohoto dne žalobkyni uhradila částku 2 150,33 Kč, která byla započtena na dlužnou jistinu.

9. Z výpisu splátkového kalendáře vyplývá, jakým způsobem a na co byly započítány jednotlivé žalovanou uhrazené splátky zápůjčky.

10. Z výpisu z účtu žalované u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet] za měsíc únor 2016 vyplývá, že starý zůstatek činil 169,02 Kč a nový zůstatek činil 110,02 Kč. Příjem z [příjmení] [jméno] činil 13 093 Kč. Z výpisu z téhož účtu za měsíc březen 2016 vyplývá, že na účet žalované byla dne 8. 3. 2016 připsána půjčka od [právnická osoba] ve výši 2 000 Kč a dne 11. 3. 2016 došla na účet mzda od [příjmení] [jméno] ve výši 11 084 Kč.

11. Z výplatních pásek žalované od firmy Penny Market vyplývá, že za měsíc únor 2016 činila čistá mzda 11 570 Kč a za měsíc březen 2016 činila 11 887 Kč.

12. Z lustrace v insolvenčním rejstříku a přehledu exekucí vyplývá, že žalovaná těmito evidence neprocházela. Také lustrace občanského průkazu žalovaného na stránkách neplatných dokladů MV ČR byla negativní.

13. Z výpisu ze systému časových řad ARAD České národní banky bylo zjištěno, že v květnu 2016 činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů 10,72% ročně. <i>14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>15. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>16. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.</i> <i>17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>18. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>19. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb. (dále též jen„ ZoSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>20. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.</i> <i>21. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem</i> <i>22. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.</i> <i>23. Podle § 18a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (tedy od 25. 2. 2013) zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.</i> 24. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ačkoli žalobkyně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá citované ustanovení § 2390 o. z. a jemu následující, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním, žalovaná ji porušováním sjednaných podmínek úvěrové smlouvy přiměla k zesplatnění zbývající části zápůjčky, a to v souladu s ustanovením smlouvy o zápůjčce, dle něhož byla žalovaná povinna splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení jedné splátky řádně a včas. Jestliže tedy žalovaná nehradila dohodnuté splátky dle ustanovení smlouvy o zápůjčce, přistoupila žalobkyně k zesplatnění celé zbylé části zápůjčky. Žalobkyně se přitom dostatečně zabývala otázkou úvěruschopnosti žalované, což prokázala na výzvu soudu.

25. Pokud se jedná smluvní úrok ve výši 65% ročně, pak tento byl dle názoru soudu sjednán v nepřiměřené výši. Soud má za prokázané, že průměrná roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů činila v době uzavření smlouvy pouze 10,72%. Soud proto smluvní úrok z částky 13 000 Kč přiznal pouze v této výši, přičemž jej kapitalizoval za období od 16. 6. 2016 do 16. 11. 2018.

26. Pokud se jedná o požadované smluvní pokuty v celkové výši 9 100 Kč, pak v této části soud žalobu zamítl z více důvodů. Výše smluvní pokuty není sjednána přímo v textu smlouvy o zápůjčce, kdy tato obsahuje pouze odkaz na sazebník. Skutečnost, že tento je podepsán oběma smluvními stranami dle názoru soudu nic nemění na tom, že smluvní pokuta nebyla ve smlouvě sjednána platně. Nadto je ze sazebníku zřejmé, že„ ujednání“ o smluvní pokutě je neplatné z důvodu uvedených v ust. § 1813 o. z., kdy výše smluvních pokut a jejich kumulace zakládá významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

27. S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalobkyni pouze částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve zbytku pak žalobu zamítl.

28. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci je 68%: 32% (tedy poměr úspěchu žalobkyně včetně úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni 29. 3. 2021 ve výši 28 237,72 Kč k celkové žalované částce včetně úroků z prodlení kapitalizovaných k výše uvedenému datu ve výši 41 508,99 Kč, přičemž neúspěšná byla žalobkyně ohledně částky 13 271,27 Kč). V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení vyčíslená jakou součet následujících položek: -) skutečně zaplacený soudní poplatek ve výši 1 030 Kč, -) odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 4 x 2 700 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u jednání dne 29. 3. 2021), celkem tedy 10 800 Kč, -) 4 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 1 200 Kč, -) náhrada cestovného za cestu právní zástupkyně žalobkyně osobním automobilem Audi A4 Avant, [registrační značka], na jednání soudu dne 29. 3. 2021 na trase Praha – Třebíč a zpět v celkové délce 326 km, při průměrné spotřebě 6,1 l motorové nafty na 100 km podle předloženého technického průkazu vozidla, při vyhláškové ceně 27,20 Kč za litr motorové nafty a při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč na kilometr náhrada činí 1 975 Kč (srov. § 1 a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.). -) náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu a zpět (Praha – Třebíč a zpět) v rozsahu 12 půlhodin, tj. 12 x 100 Kč, celkem 1 200 Kč.

29. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku a cestovného jako hotových výdajů) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Daň zde činí 2 772 Kč.

30. Žalobkyně by tedy měla nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 18 977 Kč. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu v tomto sporu, přiznal soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 832 Kč, která po započtení vzájemného úspěchu a neúspěchu (tj. 68% - 32%) představuje 36 % shora vyčíslených nákladů řízení žalobkyně.

31. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.