7 C 31/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované stanovená rozsudkem Okresního soudu v Třebíči sp. zn. spisová značka ze dne 5. 5. 2010 se počínaje dnem 1. 3. 2024 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 2. 2024 domáhal se žalobce zrušení vyživovací povinnosti k žalované s účinností od 1. 3. 2024 s odůvodněním, že žalovaná již od září 2022 nestuduje a je zaměstnána jako au pair v USA. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila prostřednictvím emailu, jehož přílohou byla oběma stranami podepsaná dohoda o zrušení výživného ze dne 10. 2. 2024 ke dni 1. 3. 2024. žalovaná uvedla, že není schopna dohodu soudu doručit fyzicky. Jako místo podpisu žalované je uveden Dayton. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podaném návrhu na zrušení vyživovací povinnosti. Z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 5. 5. 2010 sp. zn. spisová značka vyplývá, že soud tímto rozsudkem schválil dohodu rodičů ohledně výchovy a výživy tehdy nezletilé žalované s tím, že žalobce se zavázal přispívat na její výživu částkou 2 500 Kč měsíčně. Z dohody o zrušení výživného podepsané žalobcem dne 8. 2. 2024 a žalovanou dne 10. 2. 2024 vyplývá, že žalovaná je schopná se sama živit, žalobce proto není povinen nadále přispívat na její výživu a vyživovací povinnost se proto zrušuje s účinností od 1. 3. 2024. Dle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. S ohledem na obsah listin, které jsou součástí spisového materiálu dospěl soud k závěru, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované skončila, že žalovaná je schopna se sama živit, a proto výrokem I. tohoto rozsudku zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalované ke dni 1. 3. 2024. Pokud se jedná o náklady řízení, pak tyto by dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náležely ve věci plně úspěšnému žalobci. Ten však náhradu nákladů řízení nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.