7 C 348/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalobce , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 192/2017-136 ze dne 7. 11. 2017, pokud jím bylo rozhodnuto o výživném pro tehdy nezletilého žalobce se mění tak, že se toto výživné zvyšuje na částku 5 500 Kč měsíčně pro období od 1. 9. 2022 do 28. 2. 2023 a dále od 1. 3. 2023 se zvyšuje na částku 4 500 Kč měsíčně. Žalovaný je povinen zvýšené výživné hradit vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám žalobce.

II. Dlužné zvýšené výživné za období od 1. 9. 2022 do 28. 6. 2023 ve výši 33 000 Kč je žalovaný povinen žalobci hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po vyhlášení tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 12. 2022 domáhal se žalobce zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2022. Svou žalobu odůvodnil tím, že je synem žalovaného, se kterým od dětství nežije ve společné domácnosti. Žalovaný je na základě rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen„ KS [obec]“) ze dne 7. 11. 2017, č. j. 37 Co 192/2017 povinen platit žalobci výživné ve výši 2 400 Kč měsíčně. V červnu 2020 ukončil žalobce studium na střední škole a od září 2020 je studentem VUT v [obec], aktuálně studuje 3. ročník. Stanovené výživné žalovaný řádně hradí. V období od března 2022 do srpna 2022 na základě vzájemné dohody hradil žalovaný žalobci na výživném 4 000 Kč měsíčně. Od dohody však žalovaný v září 2022 odstoupil z důvodu odchodu do předčasného důchodu. Žalobce v žalobě specifikoval výdaje, které v souvislosti se svým studiem a pobytem v [obec] musí hradit, a to jak jednorázové, tak i pravidelné. Veškeré výdaje hradí z výživného od žalovaného, z peněz od matky a z dárků od babičky. Vzhledem k náročnosti studia si v průběhu školního roku nemůže přivydělat brigádami.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s tím, že stanovené výživné hradí řádně a včas a jeho měsíční příjmy v současné době činí cca 11 000 Kč měsíčně. Má další vyživovací povinnost na syna [jméno] a na úhradu požadovaného výživného proto nemá peníze. Snaží se přivydělávat si na brigádách, ale hledání práce mu komplikuje věk a zdravotní stav.

3. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobce v akademickém roce 2022 2023 studuje 3. ročník prezenčního studia na Fakultě stavební VUT v [obec]. Z tabulky nákladů žalobce na čl. 4 spisu byla zjištěna celková výše nákladů v částce 162 355 Kč ročně.

4. Na fotografiích na čl. 5 spisu je zachyceno zboží k prodeji, které nabízel žalovaný v roce 2021.

5. Z dohody o zvýšení výživného, která není datována a na níž jsou dva nečitelné podpisy je uvedeno, že žalobce a žalovaný se dohodli na zvýšení výživného od 10. 3. 2022 na částku 4 000 Kč měsíčně.

6. Ze smlouvy o obstarání nákupu a prodeje investičních nástrojů [číslo] vyplývá, že smlouva mezi žalobcem a společností [právnická osoba] byla uzavřena dne 1. 7. 2015. Jako zástupce žalobce je uveden žalovaný. Doba trvání smlouvy byla sjednána na 10 let s pravidelnou měsíční investicí ve výši 1 000 Kč.

7. Z přílohy k nájemní smlouvě uzavřené mezi pronajímatelem SBD [obec] a nájemcem [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že nájemné a zálohy na služby za byt činí celkem 2 504 Kč měsíčně.

8. Ze smlouvy o podnájmu bytu uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalovaného] jako nájemcem a žalovaným jako podnájemcem bylo zjištěno, že se jedná o byt na adrese [adresa žalovaného] Smlouva byla uzavřena dne 1. 6. 2022 na dobu určitou do 31. 5. 2023 [ulice] podnájem bez záloh byl sjednán ve výši 4 000 Kč.

9. Z oznámení ČSSZ [obec] vyplývá, že od zářijové splátky 2022 náleží žalovanému důchod v celkové výši 10 325 Kč měsíčně.

10. Z oznámení ČSSZ [obec] vyplývá, že od červnové splátky 2023 náleží žalovanému starobní důchod v celkové výši 11 916 Kč.

11. Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u ČSOB na čl. 18, [číslo] a [číslo] za období červen 2022 až únor 2023 bylo zjištěno, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného.

12. Z kopie poštovní poukázky na čl. 19 vyplývá, že dne 14. 2. 2023 obdržel žalovaný od Úřadu práce ČR (dále jen„ ÚP“), KP [obec] částku 711 Kč. Z oznámení ÚP, KP [obec] vyplývá, že žalovanému byl od dubna 2023 odejmut příspěvek na bydlení z důvodu výše jeho příjmu.

13. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 1. 3. 2023 vyplývá, že žalovaný je od května 2022 v předčasném důchodu, do kterého„ šel“ ze zdravotních důvodů. Žalovaný je schopen pracovat pouze na zkrácený úvazek, brigádně. Z další zprávy téhož lékaře ze dne 31. 3. 2023 vyplývá, že žalovaný dlouhodobě trpí bolestmi zad, bolestmi levého ramene pro artrózu, tupozrakostí levého oka, závratěmi a vyšším krevním tlakem. Z další lékařské zprávy ze dne 20. 5. 2023 vyplývá, že žalovaný ordinaci naposledy navštívil v prosinci 2022 a je schopen lehčí práce.

14. Na čl. 40 až 43 jsou e-mailové odpovědi oslovených firem, kterým žalovaný zaslal v únoru 2023 svůj životopis.

15. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2017, č. j. 37 Co 192/2017-136 bylo zjištěno, že jeho výrokem II. byl částečně změněn rozsudek soudu I. stupně a žalovanému byla uložena povinnost, aby na tehdy nezletilého žalobce přispíval počínaje dnem 1. 9. 2016 částkou 2 400 Kč měsíčně. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalovaný byl tehdy pracovně omezen při práci ve výškách a nemohl být profesionálním řidičem, ale jako prodavač (tj. v oboru svého vyučení), mohl dosahovat příjmu ve výši 15 – 20 tisíc Kč hrubého měsíčně. Tehdy nezletilý žalobce byl studentem 2. ročníku SPŠ stavební v [obec].

16. Z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 20. 12. 2022, č. j. 10 P 139/2015-239 bylo zjištěno, že výživné na nezl. [jméno] bylo počínaje dnem 1. 1. 2023 zvýšeno na částku 4 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalovaný byl od května 2022 do 12. 8. 2022 zaměstnán v IGF Alzheimer centrum [právnická osoba]

17. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2023, v právní moci dne 9. 6. 2023, č. j. 16 Co 67/2023-310 bylo zjištěno, že rozsudek soudu I. stupně byl změněn tak, že výživné na nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo pro období od 1. 5. do 31. 8. 2022 zvýšeno na částku 4 000 Kč měsíčně, pro období od 1. 9. 2022 do 28. 2. 2023 byl návrh na zvýšení výživného zamítnut a od 1. 3. 2023 do budoucna bylo výživné zvýšeno na částku 4 000 Kč měsíčně.

18. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že z důvodu problémů s levým okem nemůže pracovat jako profesionální řidič. V září 2023 mu vznikne nárok na starobní důchod. Na výživném hradí, kolik může, snaží si hledat brigády. Každému ze synů dal 120 000 Kč, které jsou uloženy na účtu u CONSEQ. žalobce k těmto penězům má přístup, může je využít podle sebe. Odborné lékaře (neurologie, oční) již několik let nenavštívil, ale chodí 1 x za 14 dní k praktickému lékaři MUDr. [příjmení]. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že pije pivo a kouří. [příjmení] pije o víkendu, a to 10 až 15 piv, zvládne i 15 piv denně. Za poslední měsíc utratil za pivo cca 500 Kč. Kouří asi jednu krabičku cigaret týdně nebo si balí tabák. [příjmení] cigaret stojí 120 Kč, tabák 75 Kč.

19. Ze zprávy společnosti STEM/MARK, a.s. bylo zjištěno, že se žalovaným ukončili dohodu o provedení práce ke dni 2. 2. 2022.

20. Z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného za březen 2023 činila 9 342 Kč a za duben 2023 částku 5 190 Kč.

21. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný ordinaci navštívil naposledy v roce 2019 pro bolesti hrudní páteře.

22. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ([právnická osoba]) ze dne 24. 5. 2023 vyplývá, že žalovaný v roce 2017, kdy byl naposledy vyšetřen, byl schopen jakékoliv práce bez omezení, resp. měl by omezení pro práci ve výškách a jako profesionální řidič pro případ, že je u něj omezeno prostorové vidění. Vyšetření na prostorové vidění však u žalovaného nebylo provedeno.

23. Z nabídky volných pracovních míst zaslaných na vyžádání soudu ÚP, KP [obec] vyplývá, že v předmětném období byla ÚP nabízena volná pracovní místa na pozici administrativní pracovník (i na zkrácený úvazek) za měsíční plat ve výši až 20 000 Kč hrubého, obsluha čerpací stanice za plat až 25 000 Kč měsíčně hrubého (čl. 116), pokladní v [příjmení] družstvu v [obec] na plný úvazek za měsíční plat 32 500 Kč hrubého (čl. 121), skladník na farmě [obec] za plat až 30 000 Kč hrubého měsíčně, skladník u jiných firem poblíž [obec] za plat ve výši až 28 000 Kč měsíčně (čl. 123), vrátný pro agenturu [právnická osoba] na zkrácený úvazek za plat ve výši až 21 000 Kč hrubého měsíčně (čl. 125 verte).

24. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ([právnická osoba]) bylo zjištěno, že žalovaný se dostavil k vyšetření dne 14. 6. 2023 s tím, že byl odeslán na zákrok do nemocnice [obec], který má být proveden 28. 7. 2023.

25. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 22. 6. 2023 vyplývá, že žalovaný trpí bolestmi levého ramene s omezením rozsahu pohybu a že byl odeslán na doplňující vyšetření.

26. Z přehledu volných pracovních míst založených v připojeném spise zdejšího soudu sp. zn. 10 P 139/2015 na čl. 205 až 223 bylo zjištěno, že pro důchodce a osoby se zdravotním postižením byla v předmětném období nabízena brigáda pro uklízeče společnostmi Sociální družstvo [obec], dále BenTeller [obec], [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba] [příjmení] místo pro důchodce v prosinci 2022 nabízela také Česká pošta v [obec]. Firma PNS nabízela volné místo pro doručovatele letáků jako vhodnou pozici pro OZP a důchodce. V témže období nabízel [jméno] [příjmení] volné místo na pozici obsluha čerpací stanice v [obec] za plat 21 000 Kč hrubého měsíčně. Od 14. 12. 2022 nabízelo volné místo pro pečovatele také IGF Alzheimer centrum [obec] za měsíční plat od 23 000 Kč hrubého, kde byl žalovaný dříve zaměstnán. Od listopadu 2022 nabízela firma [právnická osoba] [obec] volné místo pro pracovníky ostrahy za plat 20 000 Kč až 22 000 Kč hrubého měsíčně.

27. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalobce je synem žalovaného. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 192/2017-136 ze dne 7. 11. 2017 bylo žalovanému uloženo hradit na tehdy nezl. žalobce výživné v měsíční výši 2 400 Kč. Žalobce byl tehdy studentem 2. ročníku SPŠ [obec], žalovaný tehdy mohl jako vyučený prodavač dosahovat příjmu 15 – 20 tisíc Kč hrubého měsíčně. Již tehdy měl žalovaný omezení pro práci ve výškách a nemohl být zaměstnán jako profesionální řidič. Žalobce v předmětném období, tj. od září 2022 do současnosti, studuje VUT v [obec] (v akademickém roce 2022 2023 3. ročník). Náklady související se studiem a živobytím vyčíslené žalobcem žalovaný nijak nezpochybnil, resp. s jejich výší souhlasil, a soud proto vycházel z ročních nákladů ve výši 162 355 Kč ročně, tj. cca 13 500 Kč měsíčně. Oba rodiče žalobce mají dvě vyživovací povinnosti – jednak k žalobci a jednak k jeho mladšímu bratrovi [jméno], který studuje střední školu. Žalovanému byla v opatrovnickém řízení stanovena povinnost přispívat na výživu dosud nezletilého syna [jméno] částkou 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 3. 2023. Pro období od 1. 9. 2022 do 28. 2. 2023 činilo stanovené výživné 1 600 Kč měsíčně, neboť návrh matky na jeho zvýšení byl pro toto období zamítnut. Žalovaný v předmětném období hradil žalobci měsíčně na výživném částku 2 200 Kč, ačkoliv od března do srpna 2022 mu na základě mimosoudní dohody hradil částku 4 000 Kč měsíčně. Odstoupení od mimosoudní dohody žalovaný odůvodnil tím, že nastoupil do předčasného důchodu. Od zářijové splátky roku 2022 činil předčasný důchod žalovaného 10 325 Kč měsíčně. Od června 2023 byl žalovanému přiznán starobní důchod ve výši 11 916 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí v podnájmu v družstevní bytě, který má v nájmu od družstva nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný platí synovi měsíčně podnájemné ve výši 4 000 Kč. Žalovaný až do března 2023 pobíral příspěvek na bydlení v měsíční výši 711 Kč. V únoru 2023 zaslal žalovaný svůj životopis několika zaměstnavatelům, kteří nabízeli volná pracovní místa, mj. i [právnická osoba], s.r.o. Pro tuto firmu žalovaný v následujících měsících pracoval, kdy jeho čistý příjem činil 9 342 Kč za měsíc březen a 5 190 Kč za měsíc duben. Z lékařských zpráv bylo zjištěno, že žalovaný trpí tupozrakostí, bolestmi zad a ramene, občasnými závratěmi a vyšším krevním tlakem. Odborné ambulance (oční, rehabilitační) navštívil naposledy před několika lety a poté znovu až v červnu 2023. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že o víkendech pije pivo (až 15 denně) a také kouří (1 krabička cigaret týdně, ev. balený tabák). Za alkohol a cigarety utratí měsíčně cca 1 000 Kč. Z nabídky volných pracovních míst bylo zjištěno, že žalovaný by si v předmětném období mohl vydělat 20 – 30 tisíc Kč hrubého měsíčně, kdy se jednalo o volná pracovní místa vhodná též pro důchodce nebo osoby se zdravotním postižením. <i>28. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>29. Podle ustanovení § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>30. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>31. Podle ustanovení § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.</i> <i>32. Podle ust. § 923 odst. 1 o.z. per analogiím změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.</i> 33. Z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že vyživovací povinnost rodiče k jeho dítěti trvá do doby, než toto dítě nabude schopnosti samo se živit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce dosud řádně studuje v prezenční formě studia na vysoké škole, vyživovací povinnost jeho rodičů k němu dosud trvá. V projednávané věci nebylo pochyb o tom, že odůvodněné potřeby žalobce se oproti době, kdy bylo naposledy rozhodováno o výživném výrazným způsobem navýšily, a to zejména v souvislosti s jeho nástupem ke studiu na vysoké škole v [obec] O výživném bylo naposledy rozhodováno v roce 2017, a je proto třeba zohlednit též výrazný nárůst cen veškerého zboží a služeb v důsledku vysoké inflace zejm. v posledním roce. Výši nákladů, jak byly vyčísleny žalobcem, žalovaný nijak nerozporoval a soud z jejich výše při svém rozhodování vycházel.

34. Sporným v tomto řízení bylo, jakou částku je žalovaný schopen žalobci na výživném hradit. Žalovaný tvrdil, že více než aktuálně stanovené výživné, není schopen hradit. Soud se však s ohledem na provedené dokazování s názorem žalovaného neztotožnil. Soud nepřijal argumentaci žalovaného, že je, resp. byl v předčasném důchodu, a mohl si přivydělat pouze brigádně a omezenou částku a že též trpí zdravotními obtížemi a je již vyššího věku, což mu znesnadňuje přístup k zaměstnání. V řízení bylo prokázáno, že v předmětném období byl na trhu práce v [obec] a jejím blízkém okolí (dostupném i hromadnou dopravou) dostatek volných pracovních míst i pro důchodce nebo osoby se zdravotním postižením, kde by si žalovaný mohl vydělat dostatek finančních prostředků na to, aby hradil žalobci výživné ve výši odpovídající zhruba polovině jeho odůvodněných potřeb. Žalovaný však předčasný důchod používá jako argument pro to, že si žádné další peníze vydělat nemůže. Skutečnost, že odešel do předčasného důchodu byla však pouze jeho volbou, nikdo jej k tomuto kroku nenutil. Žalovaný si přitom byl vědom, že má stále dvě vyživovací povinnosti ke svým synům, kteří řádně studují. Pokud pak žalovaný tvrdil, že trpí zdravotními potížemi, pro které nemůže již plnohodnotně pracovat, pak nezbývá než argumentovat, že v předmětném období byl na trhu práce dostatek volných pracovních míst i pro osoby se zdravotním postižením. Dle názoru soudu navíc zdravotní obtíže žalovaného nejsou natolik závažné, jak on sám tvrdí, neboť odborné ambulance nenavštívil několik let a nežádal si ani o částečný invalidní důchod. Soud tedy má za prokázané, že je omezen pouze ohledně práce ve výškách a že nemůže pracovat jako řidič z povolání s odkazem na doložené lékařské zprávy. Nad rámec již uvedeného soud doplňuje, že žalovaný o své zdraví řádně nepečuje, neboť odborné lékaře pravidelně nenavštěvuje. K lékařům se dostavil po několika letech znovu až v červnu 2023, poté co mu byla tato skutečnost opakovaně předestřena soudem. Tvrzení žalovaného z jeho účastnické výpovědi ohledně návštěv u praktického lékaře nejsou pravdivá, neboť lékař uvedl, že žalovaný u něj byl naposledy v prosinci 2022 a nikoliv, že jej navštěvuje 1 x za 14 dní. Pokud má žalovaný problém se závratěmi a zejména s vysokým krevním tlakem, pak si své zdraví navíc dobrovolně poškozuje nadměrným požíváním alkoholu (piva) a také kouřením, za což navíc vydá celkem částku cca 1 000 Kč měsíčně, kterou by jinak mohl zaplatit na výživném pro žalobce nebo pro nezl. [jméno].

35. Při rozhodování o výši výživného zohlednil soud jak odůvodněné potřeby žalobce, tak osobní, majetkové a výdělkové poměry, resp. možnosti žalovaného. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že výživné je třeba zvýšit rozdílně pro období od 1. 9. 2022 do 28. 2. 2023 a pro období od 1. 3. 2023 do budoucna, a to s ohledem na rozdílnou výši výživného pro nezl. [jméno]. S ohledem na výši potenciálních příjmů, kterých mohl žalovaný dosahovat v období od 1. 9. 2022 do 28. 2. 2023 a výši výživného pro nezl. [jméno] (1 600 Kč měsíčně), považuje soud za výživné odpovídající všem zákonným kritériím částku 5 500 Kč měsíčně. Pro období od 1. 3. 2023 do budoucna pak soud výživné navýšil alespoň na částku 4 500 Kč měsíčně s ohledem na výši výživného pro nezl. [jméno] (4 000 Kč měsíčně).

36. Zpětným zvýšením výživného za období od 1. 9. 2022 do 28. 2. 2023 vznikl žalovanému nedoplatek na výživném v celkové výši 19 800 Kč. Dlužná částka byla vypočtena následujícím způsobem: Za uvedené období měl žalovaný žalobci na výživném uhradit celkem částku 33 000 Kč (6 měsíců x 5 500 Kč). Na základě výpisů z účtů žalovaného bylo zjištěno, že žalobci v tomto období hradil částku 2 200 Kč měsíčně, tj. celkem žalobci uhradil 13 200 Kč. Rozdíl mezi dlužným výživným ve výši 33 000 Kč a skutečně uhrazeným výživným ve výši 13 200 Kč tedy činí 19 800 Kč.

37. Zpětným zvýšením výživného za období od 1. 3. 2023 do budoucna vznikl žalovanému nedoplatek na výživném v celkové výši 13 200 Kč. Dlužná částka byla vypočtena následujícím způsobem: Za uvedené období měl žalovaný žalobci na výživném uhradit celkem částku 18 000 Kč (4 měsíce x 4 500 Kč). Žalovaný v tomto období žalobci uhradil celkem 4 800 Kč. Rozdíl mezi dlužným zvýšeným výživným ve výši 18 000 Kč a skutečně uhrazeným výživným ve výši 4 800 Kč tedy činí 13 200 Kč.

38. S ohledem výši dlužného výživného, výši běžného výživného a potenciální měsíční příjmy a výdaje žalovaného, stanovil soud žalovanému povinnost uhradit dlužné výživné v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po vyhlášení tohoto rozsudku, tj. červenec 2023. V případě, že žalovaný neuhradí řádně a včas byť i jedinou splátku dlužného výživného, stane se splatným celý dluh.

39. Výrok o nákladech řízení nachází své opodstatnění v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěšnějším účastníkem byl v této věci žalobce a náležela by mu náhrada nákladů řízení v poměrné části. S ohledem na skutečnost, že žalobce žádné náklady řízení nepožadoval, nepřiznal soud náhradu nákladů žádnému z účastníků.