7 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: nahrazení projevu vůle žalované podle § 161 odst. 3 o. s. ř. k uzavření kup. sml. o převodu nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy s žalobcem, kterou mělo dojít k prodeji nemovitostí – pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] a p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], za kupní cenu 400 000 Kč, se zamítá.

II. Znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], bytem [adresa], se přiznává znalečné ve výši 2 500 Kč.

III. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 117 277,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči na nákladech řízení státu částku 4 162 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 2. 2021 domáhal se žalobce nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitostí. Svůj nárok odůvodnil tím, že s právním předchůdcem žalované, [jméno] [příjmení], uzavřel dne 17. 3. 2012 Smlouvu o smlouvě budoucí jejímž předmětem byl závazek smluvních stran uzavřít ve lhůtě do 31. 12. 2013 kupní smlouvu na zde specifikované nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] za budoucí kupní cenu ve výši 358 640 Kč. Následně dne 25. 10. 2013 uzavřel žalobce s [jméno] [příjmení] Dodatek [číslo] ke Smlouvě o smlouvě budoucí, kterým do výčtu nemovitostí určených k prodeji byl přidán další pozemek a byla též navýšena budoucí kupní cena na částku 400 000 Kč. Současně byl prodloužen termín pro uzavření realizační smlouvy do 31. 12. 2020. Po úmrtí [jméno] [příjmení] přešly dotčené nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované v rámci dědictví. Žalobce kontaktoval žalovanou za účelem uzavření kupní smlouvy. Žalovaná to však odmítla, a to i přes následnou oficiální písemnou výzvu k uzavření kupní smlouvy.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila z důvodu vážných pochybností o pravosti podpisu [jméno] [příjmení] na Dodatku ke Smlouvě o smlouvě budoucí sepsaném dne 25. 10. 2013. Žalobkyně souhlasila s tím, že žalobce dne 17. 3. 2012 uzavřel s původním vlastníkem nemovitostí, [jméno] [příjmení], Smlouvu o smlouvě budoucí. [jméno] [příjmení] byl bratrem žalované a zemřel dne 29. 12. 2016. Z důvodu jeho úmrtí přešly předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované v rámci dědického řízení. Žalovaná potvrdila, že odmítla se žalobcem uzavřít kupní smlouvu, a to jak na základě výzvy ze strany žalobce, tak na základě výzvy učiněné prostřednictvím jeho právního zástupce. S ohledem na pochybnost o pravosti podpisu [jméno] [příjmení] na sporném dodatku smlouvy kontaktovala žalovaná soudního znalce v oboru písmoznalectví, který konstatoval, že podpis [jméno] [příjmení] na dodatku [číslo] není jeho pravým podpisem, ale jde o padělek. Z uvedeného důvodu je Dodatek [číslo] ke Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012 neplatný a žalovaná není vázána povinností uzavřít se žalobcem kupní smlouvu. Navrhla proto zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků, znaleckým posudkem a též výslechem znalce.

4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované, [jméno] [příjmení], byla dne 17. 3. 2012 uzavřena Smlouva o smlouvě budoucí kupní (dále též jen„ smlouva“) ohledně nemovitostí zde specifikovaných. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že tyto nemovitosti přešly v rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení] na žalovanou a dále, že žalovaná odmítla se žalobcem kupní smlouvu ohledně těchto nemovitostí uzavřít. Sporným bylo, zda byl dne 25. 10. 2013 uzavřen Dodatek č. 1 ke Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012 (dále též jen„ dodatek“) a zda má tedy žalovaná povinnost uzavřít se žalobcem kupní smlouvě na základě tohoto dodatku.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Rudíkov bylo zjištěno, že ke dni 6. 1. 2021 byla výlučným vlastníkem všech nemovitostí zde zapsaných žalovaná.

6. Právní zástupce žalobce žalovanou vyzval k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] ve výzvě blíže specifikovaných přípisem ze dne 25. 11. 2020 s odkazem na Smlouvu o budoucí kupní smlouvě ze dne 17. 3. 2012 ve znění Dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 25. 10. 2013. Dle kopie dodejky byla tato výzva žalované doručena pravděpodobně dne 26. 11. 2020 (špatně čitelné datum).

7. Z přípisu právního zástupce žalobce právnímu zástupci žalované ze dne 22. 12. 2020 vyplývá, že přílohou tohoto přípisu měl být Dodatek č. 1 ke Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 25. 10. 2013, který žalovaná neměla k dispozici a dále výzva k uzavření kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2020. Dle výpisu z datové schránky byl přípis odeslán a doručen dne 22. 12. 2020.

8. Výzvou k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí vyzval právní zástupce žalobce žalovanou dne 22. 12. 2020 k uzavření kupní smlouvy na nemovitosti zde specifikované s odkazem na Smlouvu o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012 a Dodatek č. 1 k této smlouvě ze dne 25. 10. 2013. Z kopie dodejky vyplývá, že žalovaná tuto výzvu převzala dne 23. 12. 2020.

9. Z reakce právního zástupce žalované na výzvu k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí vyplývá, že žalované je známa pouze smlouva o smlouvě budoucí kupní ze dne 17. 3. 2012, jejíž originál má k dispozici. Současně žalovaná požádala o předložení originálu dodatku č. 1 k této smlouvě, který jí není znám. Žalovaná dále vznesla námitky proti platnosti smlouvy o smlouvě budoucí.

10. Ze Smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 17. 3. 2012 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako budoucí prodávající prohlásil, že je výlučným vlastníkem nemovitostí specifikovaných v bodě I. smlouvy a se žalobcem jako budoucím kupujícím se dohodli, že bude uzavřena kupní smlouva o převodu vlastnického práva k těmto pozemkům nejpozději do 31. 12. 2013 za kupní cenu 358 640 Kč.

11. Z Dodatku č. 1 ke Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012 podepsaného v [obec] dne 25. 10. 2013 vyplývá, že [jméno] [příjmení] jako budoucí prodávající a žalobce jako budoucí kupující se dohodli, že předmětem prodeje bude navíc též pozemek [parcelní číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], že kupní smlouva o převodu vlastnického práva ke všem uvedeným pozemkům bude uzavřena nejpozději do 31. 12. 2020 a kupní cena bude činit 400 000 Kč.

12. Ze znaleckého posouzení pravosti podpisu [jméno] [příjmení] ze dne 4. 3. 2021 vypracovaného soudním znalcem v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo JUDr. Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], LL.M. bylo zjištěno, že předmětem zkoumání byl sporný podpis [jméno] [příjmení] na listině„ Dodatek č. 1 ke Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012“ datovaný v [obec] dne 25. 10. 2013. Ke srovnání znalec použil prvokopie listin s podpisy [jméno] [příjmení] (celkem 10 kusů). Po přezkoumání sporného podpisu dospěl znalec k závěru, že sporný podpis [jméno] [příjmení] není jeho pravým podpisem a jde o padělek.

13. Z e-mailové komunikace mezi právními zástupci obou účastníků ze dne 7. 1. 2021 vyplývá, že JUDr. Pavlas zasílá kvalitnější scan dodatku s tím, že originál zaslat nemůže, resp. nechce, neboť by o něj nerad přišel. Klientem byl ujištěn, že dodatek byl vyhotoven a podepsán ve dvou vyhotoveních a každá ze smluvních stran obdržela po jednom vyhotovení.

14. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady bylo zjištěno, že dne 6. 4. 2021 odeslal právní zástupce žalované částku 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

15. V rámci lhůty stanovené soudem pro koncentraci řízení doplnil žalobce svá tvrzení ohledně okolností, za kterých došlo k podpisu dodatku a současně navrhl provedení důkazu výslechem svědků. Svá tvrzení ve stanovené lhůtě pro koncentraci doplnila též žalovaná, která mj. uvedla, že František Horký trpěl roztroušenou sklerózou.

16. Ze znaleckého posudku č. 207/226-2021 z oboru písmoznalectví, specializace zkoumání ručního písma vypracovaného dne 2. 11. 2021 vyplývá, že dle znalce Ing. Miroslava Bílka sporný podpis na listině Dodatek č. 1 ke Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012, ze dne 25. 10. 2013 není pravým podpisem [jméno] [příjmení], ale jedná se o padělek vyhotovení obtažením vzoru podpisu v průsvitu, kdy vzorem byl podpis [jméno] [příjmení] na listině Smlouva o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012. Závěr zkoumání byl znalcem stanoven jako kategorický záporný, tedy jako nejpřesnější závěr na stupnici závěrů znaleckých posudků užívaných v písmoznalecké praxi. Součástí nálezu je též specifikace srovnávacího materiálu, který měl znalec při vypracování posudku k dispozici. Z nálezu znalce dále vyplývá, že sporný podpis byl vyhotoven nízkou rychlostí, se sníženou jistotou psacího pohybu, vyšším statickým tlakem (tzv.„ těžká ruka“) a prakticky bez jakékoliv dynamiky. Sporný podpis je tak spíše nakreslený než napsaný. Také narušení vázanosti ve střední části podpisu příliš nesvědčí spontánnímu písemnému projevu.

17. Znalecký posudek byl zaslán oběma stranám k vyjádření, přičemž žalobce požádal o prodloužení lhůty stanovené soudem. Následně pak soudu sdělil, že žalobce svému právnímu zástupci předložil původní smlouvu o smlouvě budoucí s podpisem který tzv. propsal přes okno podle originálního podpisu na dodatku ke smlouvě, neboť původní originál smlouvy v rozčilení roztrhal poté, co žalovaná odmítla kupní smlouvu podepsat. Z vlastní (nepravé) smlouvy pak žalobce udělal kopii, kterou předal svému právnímu zástupci. Následně ji zničil. Nevěděl, že však tuto kopii již jeho právní zástupce e-mailem poslal protistraně a že se tato dostane do soudního spisu. Nenapadlo ho, že někdo použije kopii pro srovnávání s originálním podpisem a byl rád, když protistrana smlouvu o smlouvě budoucí nezpochybňovala. Nepředpokládal, že by tuto listinu mohl znalec použít při vypracování znaleckého posudku.

18. Z protokolu o převzetí vozidla vyplývá, že dne 19. 8. 2013 převzal [jméno] [příjmení] v autosalonu F3K v Třebíči vozidlo Škoda Roomster v ceně 275 750 Kč.

19. Z výslechu svědka Ing. Pavla Ježka bylo zjištěno, že Františka Horkého z Vlčatína znal jen podle jména, osobně se s ním nesetkal a nebyl přítomen tomu, že by František Horký podepisoval jakoukoliv listinu. Zpracovával architektonickou studii záměru stavby na sporných pozemcích v roce 2013. Měl k dispozici prostou kopii dodatku, nikoli kopii původní smlouvy. O té měl informace pouze od žalobce, jehož byl dlouholetým zaměstnancem.

20. Z výslechu svědka Zdeňka Součka bylo zjištěno, že věděl, že žalobce s Františkem Horkým podepsali smlouvu o smlouvě budoucí za účelem scelení pozemků ve vlastnictví žalobce. Osobně nebyl přítomen podpisu žádné listiny. Žalobce byl hybatelem změn územního plánu, František Horký se o to nikdy nezajímal. Ptal se na něj jen jednou s odůvodněním, že má nějakou dohodu se žalobcem ohledně nákupu nějakých pozemků. Mohlo to být v roce 2015.

21. Znalec Ing. Miroslav Bílek ve svém výslechu stvrdil závěry písemného znaleckého posudku a dále upřesnil, že jako srovnávací materiál použil jednak listiny zajištěné soudem a též listiny předložené žalovanou. Obdržel též celý soudní spis, který obsahoval také další dvě listiny s podpisy [jméno] [příjmení], a sice originál smlouvy o smlouvě budoucí předložený žalovanou a dále kopii druhého paré této listiny, která byla přílohou žaloby. Tyto dva další podpisy mohl zahrnout do srovnávacího materiálu, neboť o jejich pravosti nebyly žádné pochybnosti a nikdo proti těmto podpisů nevznesl žádné námitky. Srovnávací materiál znalec vyhodnotil jako částečně vyhovující, neboť podpis [jméno] [příjmení] není příliš složitý, je v něm méně srovnávacích znaků, [jméno] [příjmení] navíc trpěl zdravotními problémy (zřejmě roztroušenou sklerózou), znalec neměl z let 2012 2013 k dispozici větší množství podpisů pana [příjmení] a navíc samotný sporný podpis je obtížně zpracovatelný, neboť je velmi jednoduchý, byl 2x nelogicky přerušen, byl psán velmi pomalým tempem. Jedná se o podpis spíše nakreslený než napsaný. Znalec zvažoval 2 varianty, a sice 1) že sporný podpis vznikl nápodobou podpisů [jméno] [příjmení] a 2) že se jedná o pravý podpis, který však není spontánní, ale je zkomolený. Pro padělek napodobením podle vzoru je typická nízká rychlost, vyšší statický tlak, nulová dynamika, nelogická přerušování, napojování tahů, což znalec shledal u sporného podpisu. Nejvíce shod bylo nalezeno mezi sporným podpisem a podpisem na Smlouvě o smlouvě budoucí doložené žalobcem. Šlo sice o kopii, avšak přestože nelze hodnotit úplně všechny znaky, celou řadu znaků hodnotit lze, např. sklon, plošné rozložení, základní systém psaní, vázanost, tvar jednotlivých komponent atd. Kopie je proto pro posouzení pravosti podpisu použitelná. Znalec proto přistoupil ke vzájemné komparaci obou těchto podpisů, a to překrytím jejich obrázků. Linie tahů obou těchto podpisů se téměř přesně kryjí. Žádná osoba se však nikdy v životě nepodepíše 2x shodně. V případě, že je zjištěna takto vysoká míra shody, tak platí, že jeden podpis vznikl nápodobou (obtažením vzoru) podpisu druhého, anebo oba podpisy vznikly nápodobou podpisu třetího. Sporný podpis nevznikl obtažením podpisu na listině založené na čl. 14 spisu, neboť tato je oproti původní listině zmenšená. Vznikl tedy obtažením buď originálu anebo jiné nezmenšené kopie tohoto originálu. <i>22. Dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.</i> <i>23. Dle ust. § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.</i> <i>24. Dle ust. § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.,s.ř.“) ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.</i> 25. Právní věta rozsudku Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NS“) ze dne 30. 5. 2001 sp. zn. 22 Cdo 2727/99 zní:„ Popírá-li účastník pravost soukromé listiny, leží důkazní břemeno ohledně pravosti na tom účastníkovi, který ze skutečnosti v listině uvedených vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.“ 26. Právní věta usnesení NS ze dne 17. 9. 2014 sp. zn. 30 Cdo 2649/2014 zní:„ Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje sobě příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá.“ 27. Při svém rozhodování vycházel soud ze shora citovaných zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí NS, neboť občanský zákoník č. 40/1964 Sb., platný a účinný do 31. 12. 2013 neobsahoval zákonné ustanovení upravující pojem soukromé listiny.

28. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] byl dne 25. 10. 2013 uzavřen Dodatek č. 1 ke Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 17. 3. 2012, neboť v řízení bylo prokázáno, že podpis na tomto dodatku není pravým podpisem Františka Horkého. Soud má tuto skutečnost za prokázanou zejména znaleckým posudkem Ing. Miroslava Bílka, jeho osobním výslechem a též znaleckým posouzením pravosti vypracovaným JUDr. Mgr. Bc. Kamilem Pospíšilem LL.M. Pokud se jedná o výpovědi svědků, jejichž výslech navrhl žalobce, pak žádný z nich nebyl přítomen podpisu dodatku nebo jiné listiny Františkem Horkým. Pouze svědku Součkovi měl [jméno] [příjmení] někdy v roce 2015 sdělit, že je se žalobcem dohodnut na prodeji nějakých pozemků. Toto tvrzení však v kontextu celého dokazování zůstává osamoceno. Stěží lze uvěřit tvrzení svědka Ježka, který měl údajně k dispozici pouze kopii dodatku, nikoli však původní smlouvy. Toto tvrzení se jeví soudu jako nelogické.

29. Pokud se jedná o námitky vznesené žalobcem po lhůtě stanovené soudem dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., pak lze uvést následující. Při prvním jednání ve věci konaném dne 21. 6. 2021 byli účastníci soudem poučeni dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. o koncentraci řízení – viz protokol na č.l. 39 spisu. Oba právní zástupci shodně požádali soud o stanovení lhůty ve vztahu k tomuto poučení. Lhůta byla soudem stanovena v trvání 30 dnů, a proto uplynula dne 21. 7. 2022. Žalobce ve lhůtě svá tvrzení doplnil, a to dne 15. 7. 2021. O tom, že by předložil soudu kopii Smlouvy o smlouvě budoucí s nepravým podpisem [jméno] [příjmení], se však nezmínil. Tuto smlouvu učinily strany nespornou. Až poté, co žalobce obdržel písemný znalecký posudek s kategorickým stanoviskem znalce, které zcela vyloučilo oprávněnost žalobního nároku, přišel žalobce se složitou konstrukcí ohledně údajného roztrhání původní smlouvy a obtažení podpisu na smlouvě dle podpisu na dodatku. Právní zástupce žalobce přitom soud požádal o prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku. Pokud by bylo tvrzení žalobce pravdivé, nebylo by dle názoru soudu zapotřebí lhůty v trvání 1 měsíce ke sdělení této skutečnosti. I kdyby však tvrzení žalobce pravdivé bylo, nelze k němu přihlédnout, neboť bylo učiněno po koncentraci řízení, resp. po uplynutí lhůty pro koncentraci řízení a nevztahuje se na ně žádná zákonná výjimka. Nelze totiž přisvědčit žalobci, že jeho tvrzením má být zpochybněna důvěryhodnost důkazního prostředku a jedná se proto o výjimku z koncentrace řízení. Žalobce své tvrzení mohl uvést v rámci lhůty pro koncentraci, neboť již v té době věděl, že listina, kterou soudu předložil (kopie smlouvy o smlouvě budoucí) není pravá, resp. že podpis na ní není pravým podpisem [jméno] [příjmení]. Pokud toto neuvedl, jde tato okolnost k jeho tíži. Nadto pokud žalobce soudu předložil listinu, kterou předtím sám zfalšoval, nemůže z toho vyvozovat pro sebe příznivé důsledky v dalším průběhu řízení, neboť by se jednalo o zneužití práva (§ 6 odst. 2 o.z.). S ohledem na shora uvedené soud nepřihlédl při svém rozhodování k tvrzení žalobce o tom, že podpis na dodatku je pravý, kdežto podpis na kopii smlouvy o smlouvě budoucí pravý není. <i>30. Dle ust. § 139 odst. 2 o.s.ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.</i> 31. Znalec Ing. Miroslav Bílek se dostavil k jednání konanému dne 31. 8. 2022, při kterém proběhl jeho osobní výslech. Znalec si za účast u tohoto jednání a přípravu k jednání vyúčtoval částku 800 Kč, a to za celkem 2 hodiny v sazbě 400 Kč za hodinu. Znalec dále vyúčtoval cestovné ve výši 1 100 Kč za dopravu z místa svého bydliště do Třebíče a zpět a částku 600 Kč za dobu strávenou ke cestou k soudu a zpět do místa bydliště (celkem 3 hodiny) vozidlem VW Golf Sportsvan. Částky vyúčtované znalcem shledal soud v souladu s ust. § 31 vyhlášky č. 254/2019 Sb., o znalcích, § 2, § 10 a § 15 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném a vyhlášky č. 511/2021 Sb. Soud proto znalci přiznal požadovanou odměnu a náhradu hotových výdajů výrokem II. tohoto rozsudku.

32. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalované přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen„ AT“) ve výši 9 x 9 900 Kč za devět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpověď na výzvu k uzavření smlouvy, vyjádření k žalobě ze dne 6. 4. 2021, účast u jednání dne 21. 6. 2021 delší než 2 hodiny, doplnění tvrzení ze dne 19. 7. 2021, replika k vyjádření žalobce ze dne 11. 4. 2022, účast u jednání soudu dne 31. 8. 2022 delší než 2 hodiny), celkem 89 100 Kč, 9 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 2 700 Kč, náhrada za promeškaný čas strávený cestou ke dvěma jednáním soudu a zpět (Brno – Třebíč a zpět) v rozsahu 8 půlhodin, tj. 8 x 100 Kč, celkem 800 Kč, cestovné ve výši 818 Kč za jednu cestu z [obec] do [obec] a zpět vozidlem Škoda Superb, [registrační značka], k jednání konanému dne 21. 6. 2021 za celkem 140 km (zpáteční cesta) při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, použitém palivu motorová nafta s cenou dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 27,20 Kč za litr a náhradě za použití vozidla dle téže vyhlášky ve výši 4,40 Kč/km, cestovné ve výši 1 026 Kč za jednu cestu z [obec] do [obec] a zpět vozidlem Toyota RAV4, [registrační značka], k jednání konanému dne 31. 8. 2022 za celkem 140 km (zpáteční cesta) při průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km, použitém palivu benzin (95) s cenou dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. ve výši 37,10 Kč za litr a náhradě za použití vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 4,70 Kč/km, 3 000 Kč jako hotový výdaj za provedené znalecké posouzení sporného podpisu.

33. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou hotového výdaje ve výši 3 000 Kč) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále též jen„ DPH“), neboť právní zástupce žalované je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. DPH zde činí částku 19 833,24 Kč.

34. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalované nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. <i>35. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</i> 36. Výrokem II. tohoto rozsudku byl znalkyni přiznáno znalečné ve výši 2 500 Kč. Dle ust. § 148 o.s.ř. má stát nárok na náhradu těchto nákladů vůči žalobci, neboť ten byl ve sporu neúspěšný. Podmínky pro osvobození od soudních poplatků soud u žalobce neshledal. Výrokem IV. proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit České republice částku 4 162 Kč, neboť usnesení ze dne 9. 11. 2021 č. j. 7 C 35/2021 bylo znalci přiznáno znalečné ve výši 6 662 Kč, přičemž z rozpočtových prostředků soudu byla proplacena částka 1 662 Kč a částka 5 000 Kč byla uhrazena ze zálohy zaplacené žalobcem. Částku 4 162 Kč (tj. 1 662 Kč + 2 500 Kč) je žalobce povinen uhradit na účet Okresního soudu v Třebíči č. ú. [číslo], [variabilní symbol], a to v obecné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle ust. § 160 odst. o.s.ř.