Okresní soud v Třebíči · Rozsudek

7 C 36/2022

č. j. 7 C 36/2022-15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTR:2022:7.C.36.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 11 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 480 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 397,03 Kč, se 7,25 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 11 480 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, se 7,25 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 11 480 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, se 7,50 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 11 480 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s 10,75 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 11 480 Kč od 1. 1. 2022 do 27. 4. 2022 a za dobu od 28. 4. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou (ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 30. 9. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž bude žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 11 480 Kč s příslušenstvím ve formě zčásti kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z titulu dosud nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou dne 29. 10. 2007. Na základě této smlouvy byly žalované právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala krom dlužné jistiny uhradit právní předchůdkyni žalobkyně též souhrnný poplatek ve výši 4 480 Kč a svůj dluh splácet formou 40 týdenních splátek ve výši 287 Kč. Žalovaná však půjčku nesplácela řádně a včas, resp. vůbec. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021. Dlužná částka ke dni postoupení pohledávky činila celkem 11 480 Kč. Žalobkyně požaduje částku 7 000 Kč z titulu dlužné jistiny, částku 4 480 Kč z titulu dlužného souhrnného poplatku a částku 11 397,03 Kč z titulu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 11. 6. 2008 do 18. 12. 2020 a dále zákonný úrok z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) – žalovaná.

4. Na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 29. 10. 2007 řádně uzavřena smlouva o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované na základě této smlouvy poskytla finanční hotovost ve výši 7 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 4 480 Kč. Žalovaná přitom na svůj dluh dosud neuhradila ničeho a žalobkyni tak i nadále dluží celkem částku 11 480 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přitom přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Dne 30. 7. 2021 byla žalované zaslána žalobkyní předžalobní upomínka.

5. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, a to s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“), podle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. <i>6. Podle § 657 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.</i> <i>9. Podle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> 10. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo dne 29. 10. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá citované ustanovení § 657 obč. zák. a jemu následující, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním. Žalovaná však sjednané podmínky smlouvy o půjčce porušila, zejména tím, že poskytnuté finanční prostředky nesplatila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou na žalobkyni platně přešla smlouvou o postoupení pohledávek. Při stanovení výše dlužné částky vycházel soud ze žalovanou nezpochybněných tvrzení žalobkyně a jí předložených listinných důkazů a žalobkyni přiznal částku 11 480 Kč.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná ocitla vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni dle § 517 obč. zák. právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, a to dne 11. 6. 2008, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou. Žalobkyně přitom požadovala úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalované. Rovněž v části týkající se zákonných úroků z prodlení proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.

12. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

13. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

14. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.