7 C 80/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví a o vyklizení

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], o výměře 1209 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. stavba, pozemku parc. [číslo] o výměře 331 m2, ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] o výměře 3630 m2, ostatní plocha, to vše zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v katastrálním území Jiratice, obci [obec] a uložení povinnosti žalované vyklidit pozemek parc. č. st. [číslo], o výměře 1209 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. stavba, pozemek parc. [číslo] o výměře 331 m2, ostatní plocha a pozemek parc. [číslo] o výměře 3630 m2, ostatní plocha, to vše zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v katastrálním území Jiratice, obci [obec], a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 35 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči na nákladech řízení státu částku 1 272 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 3. 2021 domáhal se žalobce určení vlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a jejich vyklizení s odůvodněním, že tyto žalované daroval, avšak dopisem ze dne 8. 3. 2021 svůj dar odvolal, čímž se zrušila darovací smlouva a obnovil se původní právní vztah. Žalovaná však žalobci neposkytla potřebnou součinnost k podpisu souhlasného prohlášení, na jehož základě by katastrální úřad provedl vklad vlastnického práva k nemovitostem zpět do výlučného vlastnictví žalobce. Důvodem odvolání daru bylo dle žalobce jednání žalované zjevně porušující dobré mravy, které spočívalo v následujícím chování. Žalovaná se pokoušela úmyslně a zlovolně vystrnadit žalobce bez jeho vědomí z pozice pachtýře pozemků [parcelní číslo], zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a [parcelní číslo], zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] s cílem poškodit žalobce a na jeho úkor se majetkově obohatit tím, že se dosadí do pozice uživatele propachtovaných pozemků a poživatele příjmů z nich plynoucí. Žalovaná kontaktovala propachtovatele a lživě uvedla, že žalobce v rozporu s pachtovními smlouvami pronajímá pacht třetí osobě, že žalobce nehradí pachtovné a že je s žalobcem údajně dávno rozvedená. Vynucovala si také po propachtovatelích [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podpis jakési nové pachtovní či nájemní smlouvy, kde měla figurovat jako nový pachtýř/nájemce na místo žalobce. Žalovaná dále svým jednáním způsobila, že na žalobce byl nucen podat žalobu jeho vlastní syn, neboť žalovaná porušila písemnou dohodu ze dne 19. 6. 2019 na základě, které měla být na syna žalobce převedena bytová jednotka [číslo] v bytovém domě [adresa] a spoluvlastnické podíly na společných částech domu, vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec]. Ačkoliv syn žalobce kupní cenu za byt ve výši 745 000 Kč uhradil, žalovaná ji odmítla podepsat. V následném soudním řízení účelově a lživě tvrdila, že tato dohoda je neplatná, že jí nikdy neviděla, že syn žalobce částku 745 000 Kč nikdy nezaplatil a že se žalobce se svým synem údajně dopustili podvodu. Dále žalovaná podala dne 14. 5. 2020 u Okresního soudu v Třebíči návrh na určení výživného nerozvedené manželky, přičemž v žalobě zamlčela příjem, který jí plyne z daru s cílem vysoudit na žalobci co nejvyšší výživné. Darované pozemky žalovaná využívá k podnikatelské činnosti a provozuje na nich vyjížďky na koních za úplatu. Žalobce považuje za nemorální, že žalovaná zamlčela v soudním řízení o výživném dar od žalobce, jakož i příjem realizovaný prostřednictvím tohoto daru. Chování žalované vůči žalobci i jeho synovi soustavně postrádá základní pravidla slušnosti. I kdyby jednotlivá jednání uvedená v žalobě samostatně nedosahovala intenzity chování, zjevně porušujícího dobré mravy, je nutno zohlednit, že se závadného chování vůči žalobci a jeho blízkým dopouští žalovaná od března 2020, tedy opakovaně a dlouhodobě.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítla opožděné odvolání daru, neboť k němu nedošlo do jednoho roku ode dne, kdy žalovaná žalobci údajně měla ublížit, resp. do jednoho roku ode dne, kdy žalobce získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Pokud se týká údajného porušení písemné dohody ze dne 19. 6. 2019 s plánovaným plněním do 15. 7. 2019, tak již od 16. 7. 2019 žalobce věděl, že plněno nebylo, a proto by důvodem pro odvolání daru pro nevděk mohla být tato skutečnost do 16. 7. 2020. Dle žalované ke zjevnému porušení dobrých mravů nedošlo ani v jednom z důvodů uvedených v žalobě. Je zřejmé, že chování žalované bylo reakcí na jednání žalobce, které je v rozporu s dobrými mravy. Cílem žalobce je co nejvíce poškodit žalovanou, neboť ví, jaký má se svojí dcerou vztah ke koním. Žalobci na propachtovaných pozemcích nezáleží a není tak naplněno subjektivní kritérium ublížení dárci. Žalobce dále nedoložil existenci naléhavého právního zájmu na podání žaloby. Původ sporu je v tom sporu, že se manželé nedohodli na vypořádání společného jmění manželů. Žalobce začal v lednu 2020 žalované vyhrožovat zoráním propachtovaných pozemků. V návaznosti nato se žalovaná rozhodla majitele pozemku kontaktovat, domluvit se s nimi na výpovědi manželovi a na podepsání nové pachtovní smlouvy. Důležité přitom je, že propachtované pozemky užívala pouze žalovaná, žalobce o ně neměl reálný zájem a k ničemu je nepotřeboval. Výpověď pachtovních smluv zaslali žalobci vlastníci pozemků a nikoliv žalovaná, přičemž pro odvolání daru pro nevděk je podstatné toliko jednání žalované. Propachtované pozemky žalobce nikdy neužíval, a dokonce se snažil pro tyto pozemky, které nevlastnil, najít kupce.

3. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a výslechem žalobce. Žalovaná s provedením svého účastnického výslechu nesouhlasila.

4. Z odvolání daru datovaného dnem 8. 3. 2021 bylo zjištěno, že tímto dopisem odvolal žalobce dar žalované a odstoupil dle § 2072 občanského zákoníku od darovací smlouvy uzavřené dne 3. 9. 2018 na základě, které převedl bezplatně do výlučného vlastnictví žalované nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. V podání specifikoval žalobce celkem 3 důvody pro odvolání daru. Jako první uvedl, že dne 16. 3. 2020 dozvěděl o tom, že se žalovaná pokoušela úmyslně a zlovolně vystrnadit žalobce bez jeho vědomí z pozice pachtýře předmětných pozemků s cílem jej poškodit a na jeho úkor se majetkově obohatit tím, že se lstivě dosadí do pozice propachtovaných pozemků a poživatele příjmů z nich plynoucích. Kontaktovala propachtovatele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které uvedla v omyl tím, že uvedla, že žalobce v rozporu s pachtovními smlouvami pronajímá pacht třetí osobě, že nehradí pachtovné, že je se žalobcem údajně dávno rozvedená a že přebírá pachtovní smlouvu na místo žalobce. Následně propachtovatelům vnucovala k podpisu pachtovní či nájemní smlouvy, kde měla figurovat jako nový nájemce/pachtýř na místo žalobce. Druhým důvodem pro odvolání daru byla skutečnost, že v důsledku jednání žalované byl nucen podat žalobu na žalobce jeho vlastní syn, [celé jméno žalobce] ml. Důvodem bylo porušení dohody uzavřené dne 19. 6. 2019 mezi žalobcem, žalovanou a [celé jméno žalobce] ml. na základě, které měla být na posledně jmenovaného převedena bytová jednotka [číslo] v [obec] za cenu 745 000 Kč. Ačkoliv syn žalobce kupní cenu za byt ve výši 745 000 Kč uhradil, žalovaná ji odmítla podepsat. V následném soudním řízení účelově a lživě tvrdila, že tato dohoda je neplatná, že jí nikdy neviděla, že syn žalobce částku 745 000 Kč nikdy nezaplatil a že se žalobce se svým synem údajně dopustili podvodu. Třetím důvodem pro odvolání daru je, že žalovaná podala dne 14. 5. 2020 u Okresního soudu v Třebíči návrh na určení výživného nerozvedené manželky, přičemž v žalobě zamlčela příjem, který jí plyne z daru s cílem vysoudit na žalobci co nejvyšší výživné. Darované pozemky žalovaná využívá k podnikatelské činnosti a provozuje na nich vyjížďky na koních za úplatu. Žalobce považuje za nemorální, že žalovaná zamlčela v soudním řízení o výživném dar od žalobce, jakož i příjem realizovaný prostřednictvím tohoto daru. Z kopie dodejky k této písemnosti vyplývá, že žalovaná ji převzala do vlastních rukou dne 9. 3. 2021.

5. Z vyrozumění Policie ČR, ÚO Třebíč, Obvodní oddělení Jemnice ze dne 13. 5. 2020 vyplývá, že nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestní čin nebo přestupek.

6. Ze zpětvzetí výpovědi zemědělského pachtu ze dne 13. 3. 2020 bylo zjištěno, že tato je adresována žalobci. Pod zpětvzetím je podepsána [jméno] [příjmení], která uvedla, že ve výpovědi mimo jiné uváděla jako důvod neuhrazení pachtovného v dané výši a čase, avšak následně od matky zjistila, že pachtovné bylo matce uhrazeno. Potvrzuje proto, že pachtovní smlouva ze dne 16. 3. 2015 je platná a nezpochybnitelná. Ve spise na čl. 36 je založeno další zpětvzetí výpovědi zemědělského pachtu ze dne 13. 3. 2020 podepsané taktéž [jméno] [příjmení], které se obsahově shoduje se shora popsaným zpětvzetím výpovědi, avšak je doplněno o odstavec, ve kterém [jméno] [příjmení] odstupuje od pachtovní smlouvy uzavřené mezi propachtovatelkou a pachtýřem [celé jméno žalované].

7. Z odstoupení od návrhu smlouvy ze dne 16. 3. 2020 podepsaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato sděluje žalované, že jí uvedla v omyl a přesvědčovala ji k podpisu návrhu jakési smlouvy, kterou však neakceptuje z důvodu trvání smlouvy se žalobcem, který řádně zaplatil v termínu pachtovné.

8. Z pokladního dokladu vystaveného žalobcem dne 17. 1. 2020 vyplývá, že částka 4 300 Kč jako pachtovné za rok 2020 byla přijata od [celé jméno žalobce]. Chybí však údaj o tom, kdo částku přijal.

9. Dne 19. 6. 2019 uzavřeli účastníci tohoto řízení a [celé jméno žalobce] ml. dohodu o prodeji bytu [adresa] s tím, že do 15. 7. 2019 prodají účastníci tohoto řízení byt o velikosti 2+1 na Větrném kopci [adresa] v [obec] [celé jméno žalobce] ml., [datum narození] za částku 745 000 (měna neuvedena) do jeho úplného vlastnictví.

10. Z usnesení Okresního soudu v Třebíči (dále jen„ zdejší soud“) č.j. 6 C 97/2020 ze dne 8. 6. 2020 bylo zjištěno, že tímto usnesením byli vyzváni žalovaní [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce] (žalobce v tomto řízení), aby se písemně vyjádřili k podané žalobě ve věci nahrazení projevu vůle – uzavření kupní smlouvy.

11. Ze žalobního návrhu ze dne 27. 4. 2020 vyplývá, že žalobce [celé jméno žalobce], nar. 1999 se domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných k uzavření kupní smlouvy na bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě [adresa] v [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaní předmětný byt vlastní ve společném jmění manželů (dále též jen„ SJM“), přičemž s ním uzavřeli dohodu o prodeji bytu dne 19. 6. 2019 za částku 745 000 Kč. Žalobce si vzal na koupi předmětné nemovitosti úvěr ze stavebního spoření a dne 15. 7. 2019 kupní cenu ve výši 745 000 Kč zaplatil. I přes opakované výzvy k uzavření smlouvy zaslané žalované k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodu, že žalovaná považovala dohodu o prodeji bytu za neplatnou a kupní cenu za nezaplacenou. Z vyjádření [celé jméno žalobce] (žalobce v nyní projednávané věci) ze dne 18. 6. 2020 vyplývá, že s podaným návrhem souhlasí.

12. Z odpovědi žalované na výzvu soudu ve věci žaloby o nahrazení projevu vůle ze dne 7. 10. 2020 bylo zjištěno, že považuje dohodu o prodeji bytu za neplatnou. Tvrdí, že do jejího předložení manželem tuto dohodu neviděla. Dle názoru žalované měl být dům a byt rozdělen mezi manžele v rámci vypořádání. Žalovaná navíc zjistila, že manžel (v tomto řízení žalobce) měl od syna přijmout částku 745 000 Kč z kupní smlouvy, která ještě neexistovala a z úvěru, který byl sjednán poté, co byla částka uhrazena. Žalovaná dále uvedla, že její manžel by neměl do tohoto zatahovat svého syna se zřejmě podvodným jednáním, jehož reálným účelem je, aby společné jmění nebylo vypořádáno jedna ku jedné. Že se jedná o podvod (úvěrový vůči ČMSS nebo vůči žalované) žalovanou utvrzuje i to, že [celé jméno žalobce] ml. tvrdí, že na základě úvěru obdrženého díky smlouvy uzavřené dne 1. 10. 2019 zaplatil dne 15. 7. 2019 částku 745 000 Kč.

13. Z návrhu na určení výživného nerozvedené manželky ze dne 14. 5. 2020 podaného ke zdejšímu soudu bylo mimo jiné zjištěno, že žalobkyně uvedla měsíční příjmy od zaměstnavatele [právnická osoba], dále výživné na dceru [jméno], přičemž jiný příjem nemá. Žalobkyně dále uvedla, že nemá žádný majetek větší hodnoty, ze kterého by měla nějaký pravidelný příjem, vyjma polí v nájmu u družstva [obec], o který se dělí se svými sestrami.

14. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná má zapsáno živnostenské oprávnění od 1. 8. 2016 mimo jiné pro obor činnosti chov zvířat a jejich výcvik. Oprávnění má platnost na dobu neurčitou. Přerušení provozování živnosti oznámila žalovaná na dobu od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2099.

15. Z vyjádření k odvolání daru ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že dle žalované nebyly splněny zákonné předpoklady, a proto žalovaná souhlasné prohlášení nepodepíše.

16. Na fotografii displeje telefonu na čl. 38 je zachycena výzva – oznámení ze dne 29. 1. 2020, kterým žalobce oznamuje/vyzývá žalovanou, že ke dni 30. 3. 2020 nebudou pozemky na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec Jiratice nadále sloužit jako pastviny/výběhy.

17. Z potvrzení o odchozích úhradách na č.l. 46 a 47 žalovaná doložila zaplacení částek 2 149 Kč finančnímu úřadu dne 6. 6. 2019 a 24. 5. 2021.

18. Z fotografie displeje mobilního telefonu na čl. 48 vyplývá, že dle sdělení Policie ČR, Obvodní oddělení Jemnice ze dne 25. 9. 2020 figuruje žalobce ve dvou přestupkových spisech, v obou jako oznamovatel.

19. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce uhradil pachtovné za rok 2020 v lednu 2020, což žalovaná zřejmě nevěděla. Svědkyně si nevybavuje, zda jí žalovaná řekla, že je rozvedená nebo, že se rozvádí. Žalovaná ji přemlouvala k uzavření pachtovních smluv, svědkyni přišla zoufalá. Svědkyně potvrdila, že podepsala zpětvzetí výpovědi zemědělského pachtu na čl.

36. Po podpisu nových smluv poslali výpověď žalobci, ale jemu to bylo divné, tak potom svědkyně poslala to zpětvzetí. Výpověď vzala zpět i z toho důvodu, že jí známý řekl, že smlouva je neplatná, pokud není podepsána majitelem. Ohledně pachtu byly za svědkyní dva pánové, asi [příjmení] a [příjmení], měla pocit, že jednají za žalovanou. Jeden z nich byl slušný, druhý zvyšoval hlas. Svědkyně neměla oprávnění v těchto věcech jednat za svoji matku, ale z důvodu tragédie v rodině za ni jednala se žalovanou, která věděla, že není majitelkou. Smlouvu od žalované měla k dispozici asi týden před podpisem.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pachtovné bylo uhrazeno v polovině března 2020. Žalobce dal synovi svědkyně na sedačku auta peníze a potvrzení o zaplacení, poté co ji volal, aby se dostavili na pozemek, že tam budou policajti. Žalovaná je k podpisu smluv nenutila. Výpověď žalobci nezrušili, protože žalobce si ji vůbec na poště nevyzvedl a vrátila se jim zpět. Žalovaná jim řekla, že chce převést pacht na sebe, protože se hodlají rozvádět a chtěla by to mít na sebe a platit to sama. Žalobce o schůzce určitě věděl, protože přijel hned druhý den a poté jim každý druhý den volal. Žalobce porušil pachtovní smlouvu tím, že dokonce ledna neuhradil pachtovné. Pozemek v červnu 2020 prodali panu [příjmení].

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná za nimi přišla s tím, že se budou rozvádět a že by chtěla pachtovné platit sama. Jemu bylo jedno, kdo pachtovné platí, tak se domluvili a ona mu dala peníze. Nechtěl, aby žalobce odstranil ohrady kolem pozemku, chtěl, aby na pozemku zůstali koně. Jednou mu žalobce řekl, že má kupce na jejich pozemek. Žalovaná mu předložila návrh nové smlouvy, kterou nechala vypracovat, když ho dovezla, tak si to s matkou přečetli a podepsali. Žalovaná mu neříkala nic o tom, že by měl žalobce nějak porušovat smlouvu o pachtu. Nebo si na toto nevzpomíná. Pachtovné za rok 2020 uhradil žalobce někdy na jaře 2020 asi v březnu, přestože bylo splatné do konce ledna. Možná to bylo v den, kdy se mělo jet na pozemky, kam měla přijet policie kvůli rušení ohrad.

22. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná je jeho přítelkyní od podzimu roku 2019. [příjmení] [příjmení] a Slámovi navštívil až po vrácení nového pachtu sepsaného se žalovanou. Řekli mu, že nové smlouvy jsou neplatné, že jim to řekl žalobce a že jim žalovaná nalhala, že už jsou rozvedeni.

23. Z čestných prohlášení rodičů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že za každou hodinu jízdy na koních u žalované v [obec] platili 200 Kč, tj. za měsíc 800 Kč.

24. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

25. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] je [jméno] [příjmení] a že je zde zapsána pachtovní smlouva ze dne 16. 3. 2015.

26. Z výpovědi zemědělského pachtu ze dne 13. 3. 2020 bylo zjištěno, že propachtovatel [jméno] [příjmení] dala žalobci výpověď z pachtovní smlouvy ze dne 16. 3. 2015 z důvodu, že přenechal k užívání propachtovaný pozemek třetí osobě (žalované) a z důvodu, že dosud nezaplatil pachtovné splatné k 31. 1. 2020.

27. Na čl. 67 až 69 spisu je založena pachtovní smlouva, která není datována ani podepsána a na které jako propachtovatel figuruje [jméno] [příjmení] a jako pachtýř žalovaná. Předmětem smlouvy měla být parcela [parcelní číslo] zapsaná na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec].

28. Z pachtovní smlouvy uzavřené dne 16. 3. 2015 bylo zjištěno, že tato se týká opět předmětného pozemku [parcelní číslo] a byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako propachtovatelem a žalobcem jako pachtýřem. Dle bodu 4.3. je pachtovné splatné vždy k 31. lednu příslušného kalendářního roku, a to hotově proti písemnému potvrzení o úhradě. Smlouva byla uzavřena na dobu 10 let od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2024.

29. Usnesením zdejšího soudu č. j. 6 C 97/2020-94 ze dne 20. 10. 2021 byl schválen smír účastníků ve věci žaloby o nahrazení projevu vůle – uzavření kupní smlouvy s tím, že bylo určeno, že [celé jméno žalobce] ml., nar. 1999 je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] v [obec] [celé jméno žalobce] ml. se zavázal zajistit žalované [celé jméno žalované] plné a nerušené užívání uvedeného bytu a prostor přináležejících k bytu až do okamžiku účinnosti dohody o vypořádání zaniklého SJM, resp. do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu o vypořádání SJM. Žalovaná je povinna hradit pouze náklady spojené s užíváním bytu s výjimkou nájemného. [celé jméno žalobce] ml. se zavázal převést nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku účinnosti dohody o vypořádání SJM, resp. od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu o vypořádání SJM za kupní cenu ve výši 745 000 Kč, která bude uhrazena výlučně žalovanou. Účastníci smíru dále konstatovali, že částka 745 000 Kč uhrazená [celé jméno žalobce] ml. jako kupní cena za nemovitosti byla hrazena do SJM žalovaných, jako manželů.

30. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 1. 4. 2020 bylo zjištěno, že tímto vyzvala žalobce jako pachtýře k odstranění ohrad z pozemku [obec] na [list vlastnictví], kde bude provedena orba.

31. Z odpovědi na výzvu k uzavření kupní smlouvy ze dne 21. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně předmětný byt zakoupila za účelem, aby v něm mohla zůstat, což bylo s manželem jasně dohodnuto a nechala jej proto bydlet v jejich rodinném domě. Kupní cena za byt byla uhrazena 23. 4. 2019 a 24. 5. 2019. Vzhledem k veškerým dalším okolnostem považuje žalovaná dohodu za neplatnou. Nesouhlasí s tím, že by kupní cena měla být uhrazena dne 15. 7. 2019. Jednání manžela s jeho synem považuje žalovaná za účelové, kdy jednají ve shodě proti ní za účelem vyjmout byt ze SJM. Závazek manžela vrátit částku 745 000 Kč nepovažuje za součást SJM.

32. Na čl. 120 a čl. 121 spisu se nachází fotografie zachycující 2 osoby dávající si polibek.

33. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce je jeho bývalý zaměstnavatel a se žalovanou jsou kamarádi. Kamarádi byli již v létě 2018, sexuální kontakt spolu neudržovali v době trvání zaměstnání u žalobce. Žalobce žalované Jiratice daroval, konkrétní důvod svědek nezná, ale žalovaná pozemky užívala prakticky od začátku.

34. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že svědek [příjmení] měl poměr se žalovanou, a proto se dohodli, že opustí firmu, stejně jako žalovaná. Dodržel dohodu, že jí dalších 8 měsíců bude vyplácet 15 000 Kč měsíčně, nebude jí bránit v chovu koní a nechá jí pozemky kompletně i s budovou. Dále se dohodli, že na ní nechá přepsat i auto. [příjmení] sám všechny dohody splnil a předpokládal, že tímto bude vypořádáno SJM s tím, že on si ponechá veškeré dluhy. Žalovaná si měla najít náhradní bydlení. Naskytla se možnost získat byt od města, půjčil si 100 000 Kč od kamarádů na kauci a se žalovanou se dohodli, že navrhnou cenu 745 000 Kč. Byt jim byl přidělen, žalovaná řekla, že nemá ani korunu a on proto navýšil limity na kreditních kartách a zbývajících 80 000 Kč vzal z firmy. Žalovaná vše podepsala, jednalo se o půjčku na 3 měsíce. Bylo dohodnuto, že syn si poté vezme hypotéku, což po 3 měsících učinil, dříve by ji nedostal, protože neměl žádnou pracovní historii. ČMSS následně na fakturu úvěr proplatila a poslala peníze na účet, z kterého byl byt zaplacen. Tyto si po 3 měsících banka vzala zpět. Žalovaná o tom věděla, neboť dělala ručitelku a podepisovala i směnku. Žalovaná nedodržela dohodu o převodu bytu na syna. Žalovaná mu nejvíc ublížila tím, že syn byl nucen na něj podat žalobu. Syn byl jediný, kdo měl šanci získat úvěr. Žalovaná odešla za svým milencem poté, co on přiznal poměr se slečnou [příjmení]. Bylo to od června nebo července 2018. Do domu se nastěhovala až po odchodu žalované. [příjmení] [celé jméno žalobce] ml. žije v rodinném domě, který je v SJM a za užívání mu hradí částku 5 000 Kč měsíčně. Žalované nehradí nic. Syn hradí splátky hypotéky za byt, ve kterém bydlí žalovaná, která mu přes příslib nic neplatí. V době koupě byla budova v [obec] v havarijním stavu, proto stála jen 1 000 Kč. Budova se stavěla znovu již za trvání manželství asi v roce 2017. Žalovaná užívá pozemky v [obec] stejně jako předtím, než pozastavila své podnikání. Finanční profit měla z ustájení koní, vyjížděk a tréninku holek. Za paní [příjmení] přišla žalovaná a místo, aby přinesla pachtovné, tak přinesla novou smlouvu a uvedla, že jsou rozvedení. [příjmení] následně paní [příjmení] vše vysvětlil. Žalovaná však trvala na platnosti své smlouvy a opakovaně zasílala paní [jméno] [příjmení] pachtovné. O úhradě pachtovného se žalovanou vůbec nemluvili, byl pro něj šok, že šla za paní [příjmení] a paní [příjmení]. Důvodem darování v roce 2018 bylo dle žalobce vypořádání SJM. Propachtované pozemky užíval se žalovanou a financoval celý chod [obec]. Pachtovné hradil on. Poté, co žalovanou přistihl při nevěře, dohodli, že na ni pozemky převede darem.

35. Kupní smlouvou o převodu nemovitostí uzavřenou dne 2. 12. 2008 žalobce koupil od ZD [obec], družstvo, parcelu p. č. st. 37 na [list vlastnictví] zapsanou u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, pro obec a k. ú. [obec]. Kupní cena činila 1 000 Kč Kupní smlouvou ze dne 8. 7. 2009 koupil žalobce od celkem 9 prodávajících další pozemky, resp. jejich části v k. ú. [obec] zapsané původně na LV [číslo] jak vyplývá z geometrického plánu [číslo] který je přílohou předmětné smlouvy.

36. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 15. 11. 2021 bylo zjištěno, že tento byl svědkem nevěry žalované s panem [příjmení] v polovině srpna 2018. Z čestného prohlášení [jméno] [jméno] ze dne 12. 11. 2021 bylo zjištěno, že byl svědkem nevěry [celé jméno žalované] v obci [obec], a to v letech 2017 2018. Žalovaná měla velice blízký vztah k panu [příjmení]. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 12. 11. 2021 bylo zjištěno, že v létě 2018 viděl žalovanou, jak se líbá s panem [příjmení] ve firmě žalobce.

37. Z vyjádření právního zástupce žalobce ve věci sp. zn. 6 C 97/2020 vyplývá, že žalobce ([celé jméno žalobce] ml.) požádal ČMSS o poskytnutí úvěru na koupi bytu ve formě změny smlouvy o stavebním spoření ze dne 16. 5. 2019 s novou cílovou částkou 775 000 Kč. Bylo mu sděleno, že banka potřebuje historii jeho příjmů. [celé jméno žalobce] st. si proto vypůjčil 100 000 Kč jako zálohu na byt. Následně byt získali a měli doplatit 645 000 Kč. Manželé [celé jméno žalobce] uzavřeli dodatek ke smlouvě o úvěru s [právnická osoba] kde navýšili limit na 350 000 Kč, a u další smlouvy navýšili limit na 600 000 Kč, v obou případech šlo o navýšení na dobu tří měsíců. Z těchto navýšených úvěrů byla zaplacena kupní cena, přičemž dne 15. 7. 2019 prostřednictvím ČMSS zaslal [celé jméno žalobce] ml., na bankovní účet [celé jméno žalobce] st., částku 745 000 Kč. Tato tvrzení jsou doložena dodatky [číslo] [číslo] na čl. 188 až 189 spisu a dále v návrhu na změnu smlouvy o stavebním spoření na čl.

194. Oba dodatky podepsala též žalovaná. K navýšení úvěru ze stavebního spoření došlo dohodou ze dne 11. 7. 2019 na čl. 196-198 spisu. Převod částky 745 000 Kč na účet žalobce je zachycen v dokladu založeném na čl. 202.

38. Kupní smlouvou ze dne 27. 6. 2019 došlo k prodeji bytu [číslo] v [obec], kdy kupujícími byli účastníci tohoto řízení a kupní cena činila částku 745 000 Kč.

39. Z připojeného přestupkového spisu Policie ČR, Obvodní oddělení Jemnice bylo zjištěno, že na základě provedeného šetření nebylo dle úředního záznamu ze dne 13. 5. 2020 zjištěno podezření z přestupku ani trestného činu a bylo navrženo věc založit bez dalšího opatření. Ve věci se jednalo o oznámení podané žalobcem, který uvedl, že žalovaná donutila a uvedla v omyl majitele pozemků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k podpisu nových smluv o pachtu na její osobu. Žalovaná dle oznámení uvedla, že je rozvedená a že žalobce neuhradil nájemné. Oznámení se nachází na listu [číslo] spisu. Z úředního záznamu sepsaného s [jméno] [příjmení] dne 17. 4. 2020 bylo zjištěno, že za ní 13. 3. 2020 přijela žalovaná, která uvedla, že se rozvedla, jejich pozemek bude nadále užívat ona, neboť její bývalý manžel by jí pozemek musel pronajímat jako třetí osobě, čímž by porušil pachtovní smlouvu. Předložila jim již sepsané smlouvy i výpověď smlouvy žalobci a dále uvedla, že tento nezaplatil pachtovné. Smlouvy i výpověď [jméno] [příjmení] v dobré víře podepsala. Následně si však ověřila, že tvrzení [celé jméno žalované] nejsou pravdivá, že jsou stále manželé a podepsala následně odstoupení od pachtu s [celé jméno žalované]. [jméno] [příjmení] na úřední záznam u policie vypověděla, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v katastru obce Jiratice, který užívá [celé jméno žalobce] od roku 2015, a to s manželkou za účelem chovu koní. V souvislosti s uvedeným pozemkem za ni jedná její dcera [jméno] [příjmení]. Ona žádnou smlouvu ohledně uvedeného pozemku nepodepsala, nebyla uvedena v omyl, natož aby byla nervově zhroucena. [jméno] [příjmení] na úřední záznam před policejním orgánem vypověděla, že je spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], druhým spoluvlastníkem je [jméno] [příjmení]. Pozemek používá v rámci pachtovní smlouvy žalobce s manželkou k chovu koní. Asi v březnu 2020 za ní a za synem přijela [celé jméno žalované], která uvedla, že se rozvedla, jejich pozemek bude nadále užívat ona a vzhledem k tomu, že její bývalý manžel by ji pozemek musel pronajímat jako třetí osobě, čímž by porušil pachtovní smlouvu, předložila již sepsané smlouvy, včetně výpovědi pachtovní smlouvy [celé jméno žalobce] Smlouvy moc nečetla, ale podepsala je i se synem, jedno vyhotovení jim ponechala. [příjmení] dále uvedla, že nebyla do ničeho nucena, a je jí jedno, kdo bude pozemek užívat. V březnu 2020 za ní přijel i [celé jméno žalobce], kterému předložila smlouvy sepsané s [celé jméno žalované]. [příjmení] tyto smlouvy přeškrtal s tím, že jsou neplatné. Následně se za ní dostavil přítel [celé jméno žalované], který se na věc dotazoval, nátlak na ni nečinil. [jméno] [příjmení] vypověděl k věci shodně jako jeho matka a doplnil, že se na základě návštěvy [celé jméno žalobce] vydal k paní [celé jméno žalované] do [obec] a smlouvy jí předal s tím, že je bere jako neplatné. Údajný přítel paní [celé jméno žalované] se následně dotazoval na užívání jejich pozemků, do ničeho ho netlačil, ani nenutil. Z katastrální mapy na čl. 12 je patrná situace na místě. Z příjmového pokladního dokladu na čl. 24 vyplývá, že jej dne 17. 1. 2020 vystavil [celé jméno žalobce] na částku 2 000 Kč jako pachtovného za [obec] za rok 2020. Z pachtovní smlouvy uzavřené mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako propachtovateli a [celé jméno žalované] jako pachtýřem dne 18. 3. 2020 vyplývá, že pacht pozemku [parcelní číslo] na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] byl sjednán na dobu neurčitou za pachtovné 2 000 Kč ročně splatné vždy k 31. 1. příslušného kalendářního roku. Z pachtovní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako propachtovatelem a [celé jméno žalované] jako pachtýřem dne 13. 3. 2020 vyplývá, že pacht pozemku [parcelní číslo] na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] byl sjednán na dobu neurčitou za pachtovné 4 223 Kč ročně splatné vždy k 31. 1. příslušného kalendářního roku. Ostatní pachtovní smlouvy založené ve spise nejsou podepsané. Z výpovědi zemědělského pachtu ze dne 13. 3. 2020 bylo zjištěno, že [jméno] a [jméno] [příjmení] vypověděli [celé jméno žalobce] st. pachtovní smlouvu ze dne 16. 3. 2015 z důvodu, že propachtovaný pozemek přenechal v rozporu se smlouvou třetí osobě (žalované) a že dosud nezaplatil pachtovné splatné k 31. 1. 2020.

40. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 86/2020 bylo z repliky žalobce na čl. 64 až 67 zjištěno, že žalovaná uvedla, že žalovaný jí od 1. 1. 2019 na její účet vyplácel částku 15 000 Kč, ze které si hradila zdravotní a sociální pojištění. V době podnikání bylo ustájení za koně vypláceno na společný účet. Žalovaná dále uvedla, že [obec] užívala k podnikání a řádně je uvedla v daňovém přiznání, s ohledem na nízké příjmy se jí nevyplatilo v podnikání pokračovat. Dále uvedla, že žalobce jí [obec] daroval v roce 2018. Na čl. 163-165 je uveden přehled příjmů a výdajů žalované v období od 1. 1. 2020 dosud, tj. do 8. 1. 2021. Jsou zde uvedeny příjmy ze závislé činnosti, od OSSZ, výživné na dceru [jméno], příjem z pronájmu polí u družstva [obec], přeplatky na energii a na dani. Na čl. 238-240 žalobkyně mj. tvrdí, že nemá příjmy z chovu koní, což dokládají čestná prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z protokolu o jednání na čl. 247-249 bylo zjištěno, že aktuálně tj. ke dni 10. 2. 2021, jsou v [obec] ustájeni 4 koně. Rozsudkem na čl. 261-265 bylo vyhověno žalobě a žalobkyni [celé jméno žalované] bylo přiznáno proti [celé jméno žalobce] výživné ve výši 5 000 Kč s účinností od 14. 5. 2020. Usnesením KS v [obec] na čl. 308 připojeného spisu byl uvedený rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení s tím, že soud I. stupně doplní dokazování k otázce minulé i současné nevěry žalobkyně.

41. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce] ml. nar. 1999 bylo zjištěno, že je synem žalobce a žalovaná je jeho macecha. Žalobce dal [obec] žalované darem, statek používali oba. Byli zde koně, o které se staral žalobce. Mělo se jednat o vyrovnání SJM. Konkrétní obsah dohody svědek nezná, přes něj se řešil pouze byt. Účastníci řízení se dohodli, že žalovaná půjde do bytu, ale ještě předtím, než tam šla, tak sepsali dohodu na poště a podepsali s tím, že byt bude jeho a žalovaná mu bude platit. Následně se, ale rozhodla, že nic platit nebude. Stála si za tím, že byt je její a nařkla svědka a jeho otce z úvěrového podvodu. Proto si sehnal právníka a musel podat žalobu i na svého otce, což jej velmi ranilo a nikdy to nechtěl. Byt platí i nadále, i když na něj není přepsaný. Za byt zaplatil, protože jej o to požádal otec, kterému by banka úvěr neposkytla. Dále potvrdil platby za byt původně z kreditní karty. Přesnou cenu bytu nezná. Dohodu o převodu bytu psal otec, on ji pouze podepsal. Kvůli přepisu bytu žalovanou osobně nekontaktoval a nechal to na právníkovi.

42. Z kamerového záznamu předloženého žalobcem soud zjistil, že zachycuje průběh setkání účastníků na sporných pozemcích, kdy žalobce vyhazuje z pozemků nějaké muže s tím, že tam nemají co dělat a upozorňuje, že budou strženy ohrady, obviňuje žalovanou z podvodu, s tím, že na ni podá trestní oznámení a žalobu. Hlasy dalších přítomných jsou nezřetelné.

43. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 3. 9. 2018 daroval žalované nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Dopisem ze dne 8. 3. 2021 svůj dar pro nevděk žalované odvolal z důvodů popsaných v odst.

4. Žalovaná v průběhu března 2020 kontaktovala propachtovatele pozemků v [obec], a to [jméno] a [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení], která však propachtovatelkou pozemku nebyla, neboť jej nevlastní. Slámovým žalobce uhradil pachtovné za rok 2020 až v březnu, nikoliv v termínu splatnosti, tj. k 31.

1. Oba se žalovanou podepsali nové pachtovní smlouvy a následně pozemek prodali. Žalovaná [příjmení] řekla, že se budou rozvádět. [příjmení] [jméno] [příjmení] uhradil pachtovné za rok 2020 v lednu. Dne 19. 6. 2019 uzavřeli účastníci tohoto řízení a [celé jméno žalobce] ml. smlouvu o prodeji bytu [číslo] v [obec], kterou se účastníci tohoto řízení zavázali, že do 15. 7. 2019 prodají byt do výlučného vlastnictví žalovaného, což žalovaná odmítla a obvinila žalobce a jeho syna s podvodu zejména kvůli financování bytu. [celé jméno žalobce] st. podal následně žalobu na nahrazení projevu vůle – uzavření kupní smlouvy proti žalované, ale též proti žalobci, tedy svému otci. Ten s podanou žalobou souhlasil, na rozdíl od žalované. Řízení skončilo uzavřením soudního smíru. Žalovaná věděla o navýšení kontokorentních úvěrů žalobce, které byli na zaplacení bytu původně též použity. Žalovaná v bytě bydlí a hradí zde pouze energie, [celé jméno žalobce] ml. žije v rodinném domě v SJM účastníků tohoto řízení spolu se žalobcem a jeho novou partnerkou, přičemž hradí hypotéku na byt, kde žije žalovaná a otci hradí za užívání domu 5 000 Kč měsíčně. Žalované za užívání domu nehradí nic. Žalovaná podala 14. 5. 2020 u zdejšího soudu žalobu na určení výživného nerozvedené manželky, v níž uvedla příjmy ze závislé činnosti, od OSSZ, příjmy z pronájmů polí v jejím výlučném vlastnictví a výživné, neuvedla žádné příjmy z podnikání. V průběhu řízení pak uvedla, že dostala darem od manžela v roce 2018 pozemky v [obec]. <i>44. Dle ust. § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále též jen „o. z.“) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.</i> <i>45. Dle ust. § 2072 odst. 2 o. z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.</i> <i>46. Dle ust. § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.</i> <i>47. Dle ust. § 2075 odst. 1 o. z. je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.</i> 48. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je nedůvodná. Jako první právní otázku musel soud vyřešit, zda na podané žalobě má žalobce naléhavý právní zájem. S ohledem na ustálenou judikaturu dospěl soud k závěru, že tomu tak je, neboť rozhodnutí v této věci může být podkladem pro zápis práva do katastru nemovitostí. Následně se soud zabýval otázkou, zda byly naplněny důvody pro odvolání daru ve smyslu citovaného ust. § 2072 o. z. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že naplněny nebyly. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR (dále též jen„ NS“) ze dne 23. 4. 2019 sp. zn. 33 Cdo 187/2019, při rozhodování je třeba naplnění předpokladů pro odvolání daru zkoumat pouze ve vztahu k těm konkrétním skutečnostem, které dárce ve výzvě k vrácení daru obdarovanému vytkl a v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů. NS dále uvedl, že jiné (další) chování žalované, které žalobkyně popisovala v průběhu řízení a které hodnotí jako hrubě porušující dobré mravy, jsou pro rozhodnutí ve věci irelevantní. Ačkoliv v uvedeném rozhodnutí posuzoval NS vrácení daru dle ust. § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013, má soud za to, že jej lze aplikovat též v projednávané věci. Soud proto vycházel pouze z důvodů uvedených v odvolání daru ze dne 8. 3. 2021. S ohledem na shora uvedené se soud nezabýval otázkou nevěry žalobkyně, avšak důkazy k tomu provedl pro případ, že by odvolací soud měl na tuto otázku jiný právní názor. Nutno podotknout, že je poněkud zvláštní, že žalobce nyní namítá nevěru žalobkyně, ačkoliv sám ve své výpovědi uvedl, že s ní na darování nemovitostí dohodl poté, co její nevěru odhalil.

49. Pokud se jedná o jednání žalované vůči propachtovatelům pozemků v [obec], pak v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jednala tím způsobem, jaký je popsán v odvolání daru. Slyšení svědci [jméno] a [jméno] [příjmení] shodně uvedli, že žalobce pachtovné uhradil až v březnu 2020, tj. opožděně, o čemž svědčí též pokladní doklad o jeho úhradě. Tito svědci nepotvrdili ani tvrzení žalobce, že je žalovaná měla uvést v omyl sdělením, že jsou již rozvedení. Z výpovědi svědků nevyplynulo, že by byli jednáním žalované šokováni. Ani svědkyně [jméno] [příjmení] jednoznačně nepotvrdila, že by jí žalovaná řekla, že jsou rozvedení. Potvrdila pouze, že jí žalovaná k podpisu nových smluv přemlouvala, ale smlouvu měla k dispozici týden před podpisem. Pokud se jedná o úřední záznamy sepsané s uvedenými svědky na Policii ČR, pak z těchto je jednoznačně zřejmé, že policejní orgán zkopíroval jednu výpověď do všech ostatních, a proto je soud považuje na zkreslené. Tvrzení žalobce, že by se podpisem nových pachtovních smluv, kde by žalovaná figurovala jako propachtovatelka, obohatila na jeho úkor tím, že z nich bude mít příjmy, je v rozporu s dalším tvrzení žalobce, že žalovaná měla příjmy z těchto pozemků, resp. z provozování podnikatelské činnosti na těchto pozemcích i v době, kdy propachtovatelkou nebyla. Samotná tvrzení žalobce jsou z pohledu soudu nelogická a rozporná.

50. Pokud se jedná o nemorální chování žalované spočívající v nesplnění dohody uzavřené mezi účastníky tohoto řízení a synem žalobce, pak v tomto případě by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaná zachovala nemorálně a v důsledku jejího jednání byl syn žalobce nucen podat žalobu na ni, ale též na svého otce, jinak by se svých práv nedomohl. Soud zcela chápe, že žalobce tato situace osobně zasáhla, stejně jako jeho syna, neboť soudní řízení je až krajním prostředkem řešení sporů a pro účastníky je vždy spojeno kromě finančních nákladů též s nároky časovými a zatěžuje též psychiku účastníků. Na druhé straně je však třeba přihlédnout ke všem okolnostem tohoto případu, které nelze pominout. Účastníci mezi sebou vedou u zdejšího soudu několik soudních sporů a jejich vzájemné vztahy jsou velmi vyhrocené. Pokud se jedná o byt, v němž žije žalovaná, pak tento je pro ni náhradním bydlením, neboť rodinný dům, který účastníci spoluvlastní v rámci SJM užívá žalobce se svojí novou partnerkou a též se synem [celé jméno žalobce] ml., který kvůli bytu podával žalobu. Syn žalobce přitom žalované žádný nájem za užívání její části domu nehradí, stejně jako ona nehradí splátky za byt. Tyto hradí syn. Ve světle těchto okolností je pak třeba hodnotit závažnost jednání žalované spočívající v nedodržení smlouvy, které dle názoru soudu není zjevným porušením dobrých mravů, které by samo o sobě mohlo odůvodnit odvolání daru. Nic na tom dle názoru soudu nemění ani ta skutečnost, že řízení skončilo uzavřením smíru.

51. A konečně pokud se jedná o údajné zatajení příjmů v žalované a zatajení samotného daru v žalobě u určení výživného, pak tento důvod soud nemá za prokázaný. Je pravdou, že v samotné žalobě žalovaná uvedla, že má pouze příjmy ze závislé činnosti a další příjmy mj. z pronájmu polí a z výživného, přičemž podnikání ukončila z důvodu nerentabilnosti, nicméně již v replice ze dne 10. 7. 2020 výslovně uvedla, že nemovitosti v [obec] získala v roce 2018 darem od žalobce (v řízení o určení výživného v pozici žalovaného). Soud tak již před nařízením prvního jednání ve věci samé měl k dispozici informace o tom, že žalovaná (tehdy žalobkyně) je majitelkou nemovitých věcí a tuto skutečnost zohlednil při svém rozhodování. Je sice pravdou, že prvostupňový rozsudek byl odvolacím soudem zrušen a vrácen k novému projednání, nicméně i toto soudní řízení mezi účastníky skončilo smírem. Pokud se jedná o žalobcem tvrzené příjmy žalované z podnikání, pak tyto soud nemá za prokázané, neboť žalobce předložil pouze dvě čestná prohlášení, z nichž není patrno, za jakém období měla žalovaná uvedené částky inkasovat. Není ani jasné, kdy byla tato čestná prohlášení podepsána. Navíc z připojeného spisu o určení výživného byla k důkazu provedena taktéž dvě čestná prohlášení jiných osob, která potvrzují, že žalovaná (tehdy žalobkyně) nemá příjmy z ustájení koní. Pokud pak v průběhu řízení žalobce doplňoval své tvrzení v tom směru, že se jednalo o šikanózní žalobu, pak s tímto nelze souhlasit s ohledem na shora uvedené a nic takové nevyplývá ani ze zrušujícího usnesení odvolacího soudu. Pokud spolu manželé nežijí, mají oba manželé právo domáhat se výživného po druhém z manželů. To, zda bude žaloba úspěšná či nikoliv, je pak otázkou dokazování. Ani v tomto jednání žalované proto soud neshledal zákonný důvod pro odvolání daru.

52. Vzhledem ke skutečnosti, že jediným jednáním, v němž by bylo možné spatřovat porušení dobrých mravů žalované jako obdarované vůči žalobci jako dárci, je porušení dohody o převodu bytu a následná nutnost řešit tuto záležitost žalobou syna žalobce na vlastního otce a též na žalovanou, které však dle názoru soudu s ohledem na další okolnosti tohoto případu samo o sobě nedosahuje takové intenzity, která by odůvodňovala odvolání daru z důvodu zjevného porušení dobrých mravů ve smyslu ust. 2072 odst. 1 o. z., nezbylo soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Pokud se jedná o námitku opožděnost odvolání daru vznesenou žalovanou ve vztahu k jednání žalované ohledně bytu, pak touto se soud nezabýval s ohledem na shora uvedené.

53. Jedná-li se o námitku neplatnosti darovací smlouvy vznesenou žalobcem v průběhu tohoto řízení, avšak až po koncentraci řízení, dospěl soud k závěru, že tato je nedůvodná. Žalovaný tvrdil, že se jednalo o zastřený právní úkon, jehož cílem bylo vypořádání SJM. S tímto však nelze souhlasit, neboť předmětnou smlouvou byly řešeny pouze pozemky v Jiraticích, které do SJM ani nespadaly a masa SJM byla údajně řešena v rámci ústních dohod. Je právem účastníků vznést námitku relativní neplatnosti smlouvy kdykoliv v průběhu řízení a neuplatní se vůči ní koncentrace řízení, avšak koncentrace řízení se uplatní ve vztahu k novým skutečnostem a novým důkazům, pokud by k posouzení důvodnosti takové námitky byly zapotřebí (viz poslední odstavec rozsudku NS 23 Cdo 5278/2016 ze dne 26. 9. 2017. Vzhledem k tomu, že žalobce k prokázání svých tvrzení ohledně neplatnosti smlouvy navrhoval provést důkaz svědeckou výpovědí, soudu nezbylo než tento důkazní návrh jako opožděný zamítnout.

54. Závěrem soud podotýká, že chování obou účastníků tohoto řízení je ovlivněno vyhroceným sporem rozcházejících se manželů a není tak zcela v souladu s běžnými normami chování. V tomto řízení se řešilo chování žalované vůči žalobci, nicméně chování žalobce taktéž není na morální výši za situace, kdy si čte soukromou korespondenci žalované s jinými osobami, tuto si vytiskne a překládá ji jako důkaz u soudu, to vše samozřejmě bez souhlasu žalované, kdy tak učinil proto, že se mu k tomu naskytla příležitost.

55. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalované přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen„ AT“) ve výši 9 x 3 500 Kč za devět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 18. 6. 2021, vyjádření ze dne 11. 8. 2021, účast u jednání soudu dne 20. 9. 2021 – za dva úkony, vyjádření ze dne 26. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 3. 11. 2021 za dva úkony a účast u jednání soudu dne 20. 12. 2021), celkem 31 500 Kč, 9 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 2 700 Kč, náhrada za promeškaný čas strávený cestou ke třem jednáním soudu a zpět (Jemnice – Třebíč a zpět) v rozsahu 12 půlhodin, tj. 12 x 100 Kč, celkem 1 200 Kč.

56. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

57. Pokud se jedná o výši nákladů řízení vycházel soud z tarifní hodnoty sporu dle § 9 odst. 4 písm. b) AT ve výši 50 000 Kč v otázce určení vlastnictví k nemovitostem a dále z tarifní hodnoty dle ust. § 9 odst. 1 AT ve výši 10 000 Kč ve věci vyklizení nemovitostí. Celková tarifní hodnota sporu proto činí 60 000 Kč a sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon dle ust. § 7 AT činí dle bodu 5. částku 3 500 Kč. Soud neshledal žádný důvod k tomu, aby při určení tarifní hodnoty sporu vycházel z hodnoty nemovitostí. Nejedná se totiž o vypořádání SJM.

58. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne 20. 12. 2021, neboť toto považuje za neúčelné, když soud po žalované soud toto nežádal a dále za vyjádření k odvolání daru ze dne 7. 4. 2021, které bylo učiněno nikoli v rámci tohoto řízení, ale vůči právnímu zástupci žalobce, ačkoliv již ve věci byla podána žaloba a žalovaná se k ní prostřednictvím svého právního zástupce následně vyjádřila.

59. Soud dále nepřiznal cestovné právního zástupce, neboť ve vyčíslení cestovného neuvedl, jaké vozidlo k cestám použil a nedoložil soudu ani kopii velkého technického průkazu použitého vozidla. <i>60. Dle ust. § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</i> 61. Vzhledem ke skutečnosti, že svědku [jméno] [příjmení] bylo přiznáno svědečně v částce 1 272 Kč a toto bylo svědkovi vyplaceno z prostředků zdejšího soudu, uložil soud žalobci jako neúspěšnému účastníku řízení výrokem II. tohoto rozsudku povinnost uhradit náklady řízení státu v uvedené částce. Žalobce, nechť náklady uhradí ve stanovené lhůtě na účet [číslo] [variabilní symbol].