9 C 113/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Smejkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně 1 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 33 165 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 187 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 28 187 Kč od 26. 6. 2025 do 24. 9. 2025, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 28 187 Kč od 25. 9. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 28 187 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení, částku 1 917 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč, částku 1 264 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 231 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 8. 2025, domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí celkovou částku 33 165 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 14. 1. 2025, a to včetně příslušenství, sjednané smluvní pokuty a práva na zaplacení částky 100 Kč za každou odeslanou upomínku.

2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaná tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměla žádné námitky, přestože byla vyzvána k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 1. 2025 č. , hodnota, včetně její přílohy č. , hodnota, (formulář pro standardní informace o úvěru) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 14. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout spotřebitelský splátkový úvěr ve výši 30 000 Kč, datum první splátky 20. 2. 2025 s výší splátky 1 600 Kč měsíčně, s tím, že částku 27 500 Kč převedla dne 16. 1. 2025 na účet žalované a částku 2 500 Kč převedla v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni včetně smluvních úroků v celkové výši 40 000 Kč splatit v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Čistý měsíční příjem žalované činil 28 405 Kč, příjem domácnosti činil 60 000 Kč, výdaje na bydlení činily 2 000 Kč, žalovaná byla svobodná, splátky dalších úvěru činily 2 686 Kč, zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, .

5. Z potvrzení o provedené transakci bylo zjištěno, že částka 27 500 Kč byla převedena na bankovní účet žalované dne 16. 1. 2025.

6. Předžalobní výzvou a zesplatněním ze dne 25. 6. 2025 byla žalovaná vyrozuměna o zesplatnění úvěru, podáním odeslaným dne 25. 6. 2025, jak bylo zjištěno z podacího lístku.

7. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 10. 3. 2025 částku 1 600 Kč a dne 7. 4. 2025 částku 1 600 Kč.

8. Z čestného prohlášení výdaje spotřebitele, čestného prohlášení o závazcích žalované a prohlášení samostatného prostředkovatele ze dne 14. 1. 2025 včetně posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 15. 1. 2025 bylo zjištěno, že výdaje žalované činily 2 000 Kč měsíčně na bydlení, splátky úvěru činily částku 2 686 Kč, žalovaná byla svobodná, její příjem činil 28 405 Kč měsíčně, žalovaná učinila čestné prohlášení o závazcích, dále bylo zjištěno, že žalovaná vlastní dům v osobním vlastnictví a dále byla provedena lustrace žalované v CEE, CEE osoby blízké , jméno FO, , lustrace v insolvenčním rejstříku žalované, výpis z katastru nemovitostí k vlastnictví žalované, scoring zákazníka hodnocení s výsledkem ano a výpis v centrální evidenci exekucí ČR s negativním výsledkem o lustraci žalované.

9. Z výpisu o jednotce č. 48/4 bylo zjištěno, že žalovaná je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu id. ½ jednotky č. 48/4, byt, v budově , adresa, , vedené na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .

10. Z mzdového listu včetně potvrzení o provedených transakcích na bankovním účtu žalované byl zjištěn čistý příjem žalované zaměstnavatele Kaufland v.o.s. za období prosinec 2024 ve výši 28 861 Kč, za období listopad 2024 ve výši 34 883 Kč, za období říjen 2024 ve výši 28 036 Kč, za období září 2024 ve výši 21 671 Kč.

11. Žalobkyně dále provedla lustraci, jak bylo zjištěno výpisem z registru REPI.

12. Podle § 1810 o.z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla dne 15. 1. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to jako smlouva spotřebitelská ve smyslu ust. § 2395 o.z. a ust. § 1810 o. z., na základě, které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že částku 27 500 Kč převedla dne 16. 1. 2025 na účet žalované a zbývající částku 2 500 Kč převedla v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala tento úvěr žalobkyni včetně smluvních úroků v celkové výši 40 000 Kč splatit v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč počínaje 20. 2. 2025, splatnost jednotlivých splátek byla sjednána vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr byla dle názoru soudu žalobkyní dostatečně ověřena, kdy žalobkyně s odbornou péči posoudila schopnosti žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dodatečných informací od žalované, provedenou lustrací ve veřejně dostupných registrech dlužníků včetně výplatních lístků, obratů na bankovním účtu žalované, výpisu z katastru nemovitostí, prohlášení žalované o závazcích a výdajích. Ačkoli žalobkyně dostála všem svým zákonným povinnostem v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními, jakož i povinnostem smluvním, žalovaná ji porušováním sjednaných podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru přiměla k jeho zesplatnění, přičemž přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne nepoukázala žalobkyni splatnou finanční hotovost a dostala se tak do prodlení se splněním svého závazku. Dále žalobkyni v souladu se smlouvou vzniklo právo na zaplacení částky 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tedy celkem 300 Kč, právo na zaplacení smluvní pokuty a právo na placení smluvních úroků. Žalovaná se dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitla vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 o.z. ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení ve smlouvě sjednaných úroků z prodlení vedle plnění. Žalobkyní požadovaná výše zákonného úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalobkyně. Soud proto v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 2 460 Kč a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále též jen „AT“). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet soudního poplatku ve výši 1 327 Kč, odměny právního zástupce žalobkyně ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen „AT“) ve výši 3 x 700 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částky odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.