9 C 162/2019

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo ve prospěch žalované [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], na pozemku p.č. St. [anonymizováno] (druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [výměra], součástí kterého je zemědělská stavba s [adresa], a jež je zapsán na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 14. 2. 2006 neexistuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 328 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou na zdejší soud dne 31. 10. 2019 se žalobce domáhá určení neexistence zástavního práva, které dle tvrzení žalované vázne na nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a to pozemku p.č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], součástí kterého je zemědělská stavba s [adresa] a jež je zapsán na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce]. Žalobce nabyl výše uvedený pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 23. 4. 2019, jež byla uzavřena mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení], [datum narození], předchozím vlastníkem pozemku. Součástí kupní smlouvy bylo mimo jiné v čl. 1 odst. 4 prohlášení prodávajícího, že ke dni podpisu smlouvy neváznou na pozemku žádné právní vady, věcná břemena a jiná práva třetích stran, která by se mohla vlastnických práv kupující strany dotknout. S tímto tvrzením korespondoval také stav zápisu v katastru nemovitostí, ve kterém nebyl k rozhodnému datu u předmětného pozemku zapsán žádný záznam či poznámka svědčící o probíhajícím soudním či jiném sporu. Stejně tak z katastru nemovitostí zcela jasně vyplývalo, že na nemovitosti neváznou žádná zástavní práva. Dne 12. 8. 2019 bylo žalobci doručeno Oznámení Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí. Z tohoto oznámení bylo žalobcem zjištěno, že v současné době probíhají mezi panem [jméno] [příjmení], předchozím vlastníkem pozemku, a žalovanou u Okresního soudu v Třebíči dvě soudní řízení týkající se uvedeného pozemku, resp. zástavního práva, jež mělo v minulosti na tomto pozemku ve prospěch žalované váznout. Jedná se o zástavní právo smluvní budoucí pohledávky ve výši 30 000 000 Kč, na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 14. 2. 2006. Mimo jiné je zde vedeno i řízení o nařízení soudního prodeje zástavy pod sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno na základě žaloby podané žalovanou. Ze sdělení katastrálního úřadu bylo dále zjištěno, že při evidenci uvedeného pozemku došlo ze stran katastrálního úřadu k pochybení, pro které byla z katastru nemovitostí vymazána poznámka o podání této žaloby Na základě návrhu žalované na opravu chyby dle § 36 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb. ze dne 4. 7. 2019 byla však katastrálním úřadem poznámka o podané žalobě na nařízení soudního prodeje zástavy do katastru nemovitostí opětovně zapsána. Původní výmaz poznámky však způsobil, že v rozhodné době, kdy žalobce předmětný pozemek od předchozího vlastníka zakoupil, nebyl katastru nemovitostí žádný stávající spor týkající se možné existence zástavního práva či jeho výkonu patrný. Podle názoru žalobce, pokud byl pozemek ze strany žalobce nabyt v dobé víře, došlo u pozemku v souladu s ustanovením § 1377 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, k zániku žalovanou tvrzeného zástavního práva ze zákona. Přestože zástavní právo ve prospěch žalované zaniklo u předmětného pozemku nejpozději v den nabytí vlastnického práva žalobcem, žalobkyní vedené soudní spory týkající se zástavního práva, resp. jeho výkonu, jsou nadále v katastru nemovitostí vyznačeny. Tato skutečnost pak výrazně limituje žalobce v dispozici s tímto pozemkem a potenciálně snižuje hodnotu jeho majetku. Žalobce má za to, že v případě nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, by nebylo možné takové rozhodnutí vykonat, neboť v souladu s ustanovením § 358 odst. 2 zákona č. 292/2013 sb., o zvláštních řízeních soudních, je pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy závazné proti každému, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Proti žalobci však žádné takové zástavní právo nepůsobí. Pokud by tak soud v řízení o nařízení prodeje zástav návrhu žalované vyhověl, katastrální úřad by zapsal k uvedené nemovitosti poznámku o soudním prodeji zástavy s tím, že v daný okamžik by mohla být poznámka vymazána je v případě skončení vykonávacího řízení prodejem zástavy nebo rozhodnutí, ze kterého bude plynout nemožnost výkonu rozhodnutí, např. rozhodnutím o vyloučení věci z exekuce. Jelikož současný stav zápisů na uvedeném listu vlastnictví fakticky omezují možnost žalobce jako vlastníka s předmětnou nemovitostí disponovat, žalobce navrhuje, aby soud určil, že zástavní právo k pozemku neexistuje. Současně též k uvedenému pozemku je zapsána poznámka spornosti, týkající se řízení vedeného mezi žalovanou a panem [jméno] [příjmení], o určení neexistence zástavního práva, které probíhá pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce není v tomto sporu účastníkem řízení, a proto nemůže tento spor nijak ovlivnit a tím výmazu zapsané poznámky spornosti docílit. V případě soudního určení neexistence zástavního práva váznoucího na pozemku žalobce ve prospěch žalované by tak bylo žalobci umožněno navrhnout také výmaz této poznámky spornosti. Žalobce se tak domnívá, že má naléhavý právní zájem, aby bylo soudem určeno, že zástavní právo váznoucí na pozemku ve prospěch žalované neexistuje, neboť jde v současné situaci o jediný možný aktivní prostředek obrany jeho vlastnických práv.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí a ani částečně jej neuznává. Uvedla, že žalovaná vede již dlouhodobě spor proti jeho zástavnímu dlužníku panu [jméno] [příjmení], [datum narození], a zástavní dlužník vedl proti žalované řízení o určení, že nemovitosti, tj. pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] a na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce], nejsou zatíženy zástavním právem, přičemž toto řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. [spisová značka] Okresní soud v Třebíči tuto žalobu zamítl. Zástavní dlužník následně podal odvolání, kterému Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. [číslo jednací], vyhověl a prohlásil zástavní právo váznoucí, mj. na pozemku p.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zem. stavba [adresa], v k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], za neexistující. K dovolání žalované Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle žalované tak zástavní právo vzniklé v její prospěch podle Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 14. 2. 2006 k uvedenému pozemku i nadále existuje a nezaniklo. [jméno] [příjmení] využil podle žalované toho, že v mezidobí než došlo k rozhodnutí dovolacího soud, který napravil nesprávné rozhodnutí Krajského soudu v Brně,„ rychle“ tuto nemovitost převedl na třetí osobu, tj. na žalobce, kterého ani neupozornil dle slov žalobce na vedená řízení, tedy minimálně původní vlastník nebyl v dobré víře, přičemž z uvedených okolnost lze spatřovat dle názoru žalované určitý záměr vyhnout se a ztížit žalované její právo na uspokojení z prodeje zástavy. Žalovaná tak má za to, že žalobce nebyl v dobré víře při nákupu předmětného pozemku. Podle žalované nemohou jít k její tíži výše uvedené skutečnosti, neboť správně toto zástavní právo bylo obnoveno u všech pozemků, neboť dle platného práva nezaniklo a nadále trvá. Žalovaná též poznamenává, že katastrální úřad velmi závažným způsobem pochybil, když bylo zjištěno, že byla z výše uvedených pozemků bez jakéhokoliv opodstatnění vymazána poznámka o podané žalobě na nařízení soudního prodeje zástavy vztahující se, mj. k předmětnému pozemku. Žalovaná má též za to, že nejsou splněny předpoklady pro naléhavý právní zájem, který tvrdí žalobce, a proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud z provedených důkazů v řízení zjistil následující skutkový stav: Kupní smlouvou ze dne 23. 4. 2019 prodal [jméno] [příjmení] žalovanému nemovitost – pozemek p.č. St. [anonymizováno], zastavěnou plochu a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], zapsaná na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], a to za částku 600 000 Kč. V článku 1 odst. 4 smlouvy prodávající prohlásil, že v den podpisu této kupní smlouvy na nemovitostech, které jsou předmětem prodeje, neváznou žádné právní ani faktické vady, dluhy, věcná břemena (služebnosti nebo reálná břemena) a jiná práva třetích osob, na které by měl být kupující touto smlouvou upozorněn, nebo které by se v budoucnosti mohly vlastnických práv kupující strany dotknout. Z [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] prokazujícího stav evidovaný k datu 23. 4. 2019 vyplývá, že na tomto LV vlastníka [jméno] [příjmení] k pozemku p.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zemědělská stavba [adresa], neváznou žádná věcná břemena, nejsou zapsány žádné poznámky, plomby ani upozornění. Oznámením o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce], ze dne 9. 8. 2019 oznámil žalobci provedení zpětného zápisu poznámky o podané žalobě na nařízení soudního prodeje zástavy vztahující se k pozemku p.č. St. [anonymizováno] v k.ú. [část obce]. Tato oprava byla odůvodněna tím, že došlo ke zřejmé chybě při zápisu pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně, č. [číslo jednací], kterým bylo zástavní právo váznoucí na uvedené nemovitosti prohlášeno za neexistující, přičemž došlo současně k výmazu poznámky o podané žalobě na nařízení soudního prodeje zástavy zapsané pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], k takovému výmazu však nebyl právní důvod. Uvedená oprava byla učiněna na návrh žalované ze dne 4. 7. 2019, a to z důvodu zřejmého omylu katastrálního úřadu, kdy mělo dojít z opětovnému zápisu poznámky o nařízení soudního prodeje zástavy – pozemku p.č. st. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno]. Žalovaná se stejným návrhem domáhala též obnovení vkladu zástavního práva k předmětné nemovitosti zřízeného na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 14. 2. 2006, s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 2. 2006 – [spisová značka]. Rozhodnutím ze dne 19. 9. 2019 Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce], k návrhu žalované povolil vklad vzniku zástavního práva do katastru nemovitostí pouze k pozemku p.č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, nacházející se v k.ú. [část obce] a k pozemkům p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Naopak vklad vzniku zástavního práva do katastru nemovitostí k pozemku p.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zemědělská stavba [adresa], v k. ú. [část obce], zamítl. Zamítnutí vkladu zástavního práva k tomuto pozemku bylo odůvodněno tím, že nejsou splněny podmínky pro povolení vkladu z důvodu, že v období od právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. [číslo jednací], do doby, kdy byl vydán rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. [číslo jednací], došlo k převodu vlastnického práva k pozemku p.č. St. [anonymizováno] z [jméno] [příjmení] na žalobce, a to na podkladě kupní smlouvy ze dne 23. 4. 2019 s právními účinky vkladu ke dni 23. 4. 2019. Vzhledem k tomu, že pro žalobce není předmětný rozsudek Nejvyššího soudu závazný, nemohl katastrální úřad povolit vklad zástavního práva k tomuto pozemku. Následná žaloba žalované podle části páté o.s.ř. proti výroku, jímž byl zamítnut vklad vzniku zástavního práva ve prospěch žalované k pozemku p.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zemědělská stavba s [adresa], v k.ú. [část obce], byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. [číslo jednací], a to s obdobným odůvodněním jako tomu bylo u rozhodnutí katastrálního úřadu. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno] [číslo], č. [číslo jednací], byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. [číslo jednací], kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne [datum rozhodnutí], č. [číslo jednací], a to tak, že vyhověl žalobě [jméno] [příjmení] a rozhodl o neexistenci zástavního práva společnosti [právnická osoba] zapsaného k pozemku p.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zemědělská stavba [adresa] v k.ú. [část obce]. Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] prokazujícího stav evidovaný k datu 8. 9. 2020, na němž je zapsáno vlastnické právo žalobce k nemovitosti – pozemku p.č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je zemědělská stavba [adresa] v k.ú. [část obce], vyplývá, že k této nemovitosti je zapsána poznámka o podání žaloby na nařízení soudního prodeje zástavy pro povinnou osobu - [jméno] [příjmení] ve prospěch oprávněné [právnická osoba], a též poznámka spornosti o určení neexistence zástavního práva, a to na základě oznámení o podaném žalobním návrhu na určení práva. Žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že předmětný pozemek s budovou měl od [jméno] [příjmení] v dlouholetém nájmu. V budově, která se na pozemku nachází, má dílnu a tento pozemek i s dílnou chtěl od [jméno] [příjmení] odkoupit již delší dobu. Budovu na pozemku, která se nacházela ve špatném technickém stavu, rekolaudoval a následně přestavěl na truhlářskou dílnu. Žalobce od [jméno] [příjmení] věděl, že má problémy s nějakou společností týkající se předmětného pozemku, a až tyto problémy vyřeší, tak mu předmětnou budovu i s pozemkem prodá. Poté, co se dle sdělení pana [příjmení] tyto problémy vyřešily, protože soud vyhrál, došlo k prodeji předmětného pozemku i s budovou. Kupní smlouvu nachystal [jméno] [příjmení], poté byl podán vklad na katastru nemovitostí. Žalobce se při koupi ujišťoval, zda na předmětném pozemku neváznou právní vady, a to jednak z výpisu z katastru nemovitostí a též na katastrálním úřadě, kde podávali společně návrh na vklad. O zápisu poznámky na jeho LV se žalobce dozvěděl až z oznámení katastrálního úřadu. Účastnická výpověď žalobce byla následně potvrzena výslechem svědka [jméno] [příjmení] s tím, že možnost prodeje předmětného pozemku s budovou nabídl žalobci poté, jak byly vyřešeny spory se společností [právnická osoba] Svědek [jméno] [příjmení] s žalobcem podrobně nerozebíral, jaké spory má se spol. [právnická osoba], neboť dle vlastních slov jim sám nerozumí. Předmětný pozemek s budovou prodal ve chvíli, kdy bylo LV čisté, a v této době dle vlastních slov nevěděl o dalším řízení týkající se této nemovitosti. Co se týče vlastního převodu, tak svědek zajistil kupní smlouvu. Šel se žalobcem na katastrální úřad, předložil mu výpis z katastru nemovitostí, který byl čistý, a poté se podepsala smlouva. Dle výslechu svědka [příjmení] se žalobce zajímal o to, zda na nemovitostech neváznou žádné zápisy a vady, což bylo podle svědka potvrzeno výpisem z katastru nemovitostí. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], právničky na Katastrálním pracovišti v [obec], vyplynulo, že pokud by v době převodu na [list vlastnictví] vázly právní vady, tak by k převodu na nového vlastníka nemohlo dojít. Sama uvedla, že účastníky řízení nezná. Je zodpovědná za provedení zápisů, a to tím, že poté, co jí dojde listina, tak ji posoudí, zda je způsobilá k zápisu, učiní o tom poznámku do informačního systému, tuto listinu předá dál zapisovatelce, která učiní návrh nového vztahu na LV, který zohledňuje zapisovanou listinu a poté další zapisovatelka po překontrolování tento návrh zplatní. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], zapisovatelek Katastrálního pracoviště v [obec], vyplynulo, že účastníky řízení neznají, neznají ani [jméno] [příjmení]. Pouze [jméno] [příjmení] zná z doslechu otce [jméno] [příjmení], který se dříve zabýval realitní činností. O jaký konkrétní zápis, který byl prováděn na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce], k pozemku p.č. St. [anonymizováno], na němž stojí zemědělská stavba, si již nevzpomínají a ani si nevybavují, že by jim v souvislosti s provedením nějakého zápisu k této nemovitosti někdo volal nebo se dožadoval zápisu.

4. Podle § 80 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., v platném znění (dále jen „o. s. ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Podle § 7 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen „o. z.“) má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

6. Podle § 1377 odst. 1 o. z. zástavní právo zanikne, ale pohledávka trvá, <i>a) zanikne-li zástave,</i> <i>b) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva,</i> <i>c) vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi,</i> <i>d) složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci, nebo</i> e) uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právo zřízeno.

7. Podle § 1377 odst. 2 o. z. účinky podle odstavce 1 nastanou i v případě, že další osoba nabyla k zastavené věci vlastnické právo v dobré víře, že věc není zatížena zástavním právem. To neplatí, je-li zástavní právo zapsáno v rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu.

8. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Podle ustálené judikatury určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. 30 Cdo 620/2008).

9. Žalobce se domáhá určení neexistence zástavního práva, které dle tvrzení žalované vázne na nemovité věci – pozemku p.č. st. [anonymizováno], na němž se nachází budova [adresa], zem. stavba, vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], a u níž se žalovaná domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a to v řízení vedeném u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. [spisová značka]. Byť samotné zástavní právo není v katastru nemovitostí zapsané, tak požadovaným určením se vytvoří pevní právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, tedy bude postaveno najisto, zda zástavní právo vzniklé ve prospěch žalované vázne na předmětné nemovitosti, jak žalovaná tvrdí a žalobce to popírá, a předejde se tak dalším sporům, v nichž má být výkon zástavního práva nařízen a realizován. V této souvislosti lze přisvědčit žalobci, že řízení o soudním prodeji zástavy je řízením do značné míry formálním, v němž jsou osvědčovány zákonem předepsané skutečnosti, a pokud je jejich existence je v řízení doložena, tak soud prodej zástavy nařídí. Přičemž pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy by zavazovalo též žalobce jako vlastníka zástavy (srov. § 358 odst. 1 a 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Soud tak má za to, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

10. Zánik zástavního práva ze zákona váže ustanovení § 1377 odst. 2 o. z. na případy, v nichž věc zatížená zástavním právem bude převedena na třetí osobu a tento nabyvatel bude při nabytí vlastnického práv k zastavené věci v dobré víře, že jím nabytá věc zatížená zástavním právem není. To ovšem nebude platit v případě, že existence zástavního práva bude zřejmá z veřejného seznamu, v daném případě z katastru nemovitostí, kde je předmětná nemovitost evidována.

11. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobce jako nabyvatel pozemku p.č. St. [anonymizováno], na němž se nachází budova [adresa], zem. stavba, zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], nabyl tuto nemovitost od původního vlastníka [jméno] [příjmení] v době, kdy na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], na němž byla předmětná nemovitost původně zapsána, nebyl proveden žádný zápis, z něhož by vyplývalo, že na této nemovitosti vázne zástavní právo či je vedeno takové řízení, kterým může být tato nemovitost postižena. Dobrá víra nabyvatele je v takovém případě presumována a žalované se v řízení nepodařilo prostřednictvím provedených důkazů tuto dobrou víru při nabytí předmětné nemovitosti zpochybnit. V řízení bylo naopak prokázáno, že se žalobce při podpisu kupní smlouvy aktivně zajímal, zda na předmětné nemovitosti neváznou právní vady či není tato nemovitost jinak zatížena. Žalobce přitom vycházel z obsahu znění smlouvy, v němž prodávající výslovně prohlásil, že na nemovitosti neváznou žádné právní ani faktické vady a ani práva třetích osob, která by se mohla vlastnických práv dotknout, a toto korespondovalo se stavem zápisů na příslušném listu vlastnictví. Pokud žalovaná má za to, že na předmětné nemovitosti vázne zástavní právo zřízené Smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 14. 2. 2006 k zajištění budoucí pohledávky ve výši 30 000 000 Kč, k jejímuž vymožení se domáhá nařízením soudního prodeje předmětné nemovitosti, tak soud uzavírá, že takové zástavní právo zřízené ve prospěch žalované neexistuje, neboť zaniklo při nabytí vlastnictví k předmětné nemovitosti žalobcem. Soud z uvedeného důvodu žalobě - ve znění žalobního petitu - vyhověl.

12. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal soud proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, odměně advokáta za poskytnuté právní služby ve smyslu ustanovení § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 6 úkonů, představující přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu ze dne 13. 9. 2019, sepis žaloby a účast na třech jednáních soudu, a to dne 8. 9. 2020, 13. 10. 2020 a 1. 12. 2020, ve výši 6 x 2 500 Kč, tj. 15 000 Kč, a paušální náhradě hotových výdajů právní zástupkyně ve výši 6 x 300 Kč, tj. 1 800 Kč, podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, s připočtením 21% DPH, jichž je právní zástupkyně žalobce plátcem, představující částku 3 528 Kč. Celkové náklady vzniklé v řízení žalobci činí celkem 25 328 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).