9 C 32/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Smejkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 27 898,62 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 27 898,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 898,62 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zdejšímu soudu doručeným dne 19.12.2024, domáhala zaplacení částky 27 898,62 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z titulu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28.4.2021 mezi žalobkyní a žalovanou.

2. Soud za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nařízenému dne 28.5.2025 bez omluvy nedostavila a nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, když soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

4. Z návrhu na uzavření smlouvy č. 9103058621/ smlouvy o úvěru ze dne 28.4.2021 bylo zjištěno, že žalovaná a žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru v celkové výši 88 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána v délce 48 měsíců s celkovou výší splátky 5 153 Kč, zápůjční úroková sazba činila 64,59 % a výše předpokládané roční procentní sazby nákladů RPSN na úvěr činila 87,6 %. Smluvní pokuta byla ujednána v bodě 6.5. smlouvy. Žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím jedinečného kódu 11567739238 dne 28.4.2021 v 22:20 hod.

5. Z platebního rozkazu Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 5. 2022, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyni proti žalované byla přiznána částka 117 133 Kč s příslušenstvím.

6. Z oznámení žalobkyně ze dne 23.11.2021 o okamžitém zesplatnění bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno okamžité zesplatnění všech závazků vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, .

7. Z předžalobní upomínky ze dne 2.12.2024 byla žalované zaslána předžalobní upomínka vztahující se k žalované smluvní pokutě. Z podacího archu ze dne 2.12.2024 bylo zjištěno, že tato byla žalované odeslána dne 2.12.2024.

8. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně totožnost žalované zjistila z kopie občanského průkazu.

9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 28.4.2021 bylo zjištěno, že žalované pravidelný čistý měsíční příjem činil 23 517 Kč ze zaměstnání, výdaje, životní minimum, činily částku 3 860 Kč, splátky , Jméno žalobkyně, . činily 3 620 Kč, bydlení (nájemné, inkaso) částku 2 603 Kč, celkem výdaje 10 083 Kč, rezerva 12 434 Kč. Žalovaná byla zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, , , adresa, , s datem nástupu 1.2.2014 na dobu neurčitou, byla svobodná, jako vzdělání bylo uvedeno maturita, forma bydlení u rodičů.

10. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno skóre 272, tedy Kategorie I. (nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán).

11. Z výpisu z rejstříku SOLUS nebyl zjištěn ke dni 28.4.2021 záznam žalované.

12. Z přehledu transakcí Internet Banka – , právnická osoba, bankovního účtu žalované č. , č. účtu, byla zjištěna příchozí platba dne 16.4.2021 od , právnická osoba, , částka ve výši 23 515 Kč, dne 15.3.2021 od , právnická osoba, , částka ve výši 22 627 Kč, dne 15.2.2021 od , právnická osoba, , částka ve výši 24 411 Kč, dne 15.1.2021 od , právnická osoba, , částka ve výši 23 257 Kč, počáteční stav činil – 4 500 Kč, konečný stav – 1 480,10 Kč.

13. Z výpisu poplatků byl zjištěn přehled poplatků a úroků k účtu , jméno FO, .

14. Z prohlášení klienta byly zjištěny informace poskytované zprostředkovatelem úvěru a z předsmluvního formuláře byly zjištěny standardní informace o uzavíraném spotřebitelském úvěru.

15. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná. Soud nemá za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu ust. § 2395 o.z. a ust. § 1810 o. z. a tedy i k uzavření ujednání o smluvní pokutě. Na základě uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr za výše specifikovaných smluvních podmínek. Je evidentní, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní, jako podnikatelem na straně jedné a žalovanou, jako spotřebitelem, na straně druhé. Žalované je tedy nutno poskytnout náležitou ochranu, jakožto slabší straně, neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru je před poskytnutím povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr, jinak nesmí být úvěr spotřebiteli poskytnut. Dle názoru soudu však žalobkyně nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti žalované řádně s odbornou péčí a uzavřená smlouva o úvěru, včetně ujednání o smluvní pokutě, je absolutně neplatná, neboť soud nemá za prokázané, že žalobkyně pečlivě a s odbornou péčí zjistila údaje nutné pro poskytnutí úvěru žalované a možnosti žalované spotřebitelský úvěr řádně splácet, resp. žalobkyně neprokázala, že by tak učinila. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované na základě přehledu transakcí z bankovního účtu žalované o příchozích platbách od jejího zaměstnavatele a na základě tvrzených výdajů, přičemž na základě listinných předložených důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla tyto údaje řádně ověřené. Okolnosti týkající se smlouvy o spotřebitelském úvěru musí soud zkoumat z úřední povinnosti a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti prokázal. Žalobkyně vycházela pouze z údajů poskytnutých žalovanou, přičemž si ověřila pouze její příjmovou stránku na základě historie pohybů běžného účtu žalované, a to pouze z příjmů zaměstnavatele žalované za období 01-04/2021. Schopnost žalované splácet úvěr však nelze určit pouze výší příjmu od zaměstnavatele žalované, přičemž i z předloženého přehledu transakcí bankovního účtu žalované vyplynuly záporné hodnoty bankovního účtu. Pokud jde o výdaje žalované, tyto byly ověřeny pouze z hodnocení žalované, kdy jej vyčíslila sama žalovaná, žalobkyně tyto žádným způsobem neověřovala a není zřejmé, o jaké výdaje se jednalo a z čeho byly výdaje žalované zjištěny. Lustrace provedená v registru SOLUS a NRKI sama o sobě nedostačuje k osvědčení žalované řádně splácet úvěr, přičemž i z lustrace NRKI žalované vyplynulo vyšší riziko, kdy úvěr byl limitován výší vyplacené částky, ev. zamítán. S ohledem na shora uvedené, soud uzavřel, že nárok na smluvní pokutu je zcela nedůvodný, neboť pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na smlouvou sjednanou smluvní pokutu a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 150 o.s.ř., s tím, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla zcela procesně úspěšná, a proto by jí náležela náhrada nákladů řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní a ze spisu nevyplývá, že by jí náklady řízení vznikly, bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.