106 C 9/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem část obce a číslo , PSČ obec - část obce 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované obě zastoupeny advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 207.966 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná č. 1 a žalovaná č. 2 jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobcům částku 207.966 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 207.966 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná č. 1 a žalovaná č. 2 jsou povinny společně a nerozdílně nahradit žalobcům k rukám jejich zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 182.961,50 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná č. 1 a žalovaná č. 2 jsou povinny společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení ve výši 8.748 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2020 domáhali proti paní [celé jméno původní účastnice] zaplacení částky 138.644 Kč, proti paní [celé jméno žalované] (nyní žalovaná č. 1) zaplacení částky 51.991 Kč a proti paní [celé jméno žalované] (nyní žalovaná č. 2) zaplacení částky 17.331 Kč. Nárok odůvodnili tím, že žalobci do společného jmění manželů nabyli kupní smlouvou ze dne 14. 1. 2020 od prodávající paní [celé jméno původní účastnice] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních 4/6, od prodávající paní [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních [číslo] a od prodávající paní [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních [číslo] na pozemku st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je na něm stojící stavba budova [adresa] – objekt k bydlení v části obce Prostřední Lánov, na pozemku st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je na něm stojící stavba bez č.p./ č. ev. - garáž a na pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. V kupní smlouvě žalované jako strana prodávající prohlásila, že jí nejsou známy žádné vady nemovitostí a žalobcům jako straně kupující žádné vady nemovitostí, o nichž by měla vědět, nezamlčela. Účastníci na předmětnou nemovitou věc sepsali dne 7. 2. 2020 předávací protokol. Žalobci následně započali s prováděním udržovacích prací na domu, aby jej mohli co nejdříve užívat k zajištění potřeb bydlení. V důsledku provádění stavebních prací jimi bylo zjištěno prohnutí dvou I válcových nosníků v průhybu 40 a 70 mm. Válcový I nosník vykazující průhyb 70 mm byl z důvodu přetížení prasklý ve vzdálenosti 1.700 mm od nosné zdi na spodní pásnici. Nosníky stropních konstrukcí jsou poddimenzovány a stávající stropní konstrukce byla dodatečně neodborně přitížena konstrukcí podhledu a zdivem dvou příček v podkroví domu. Stropní konstrukce je tudíž v havarijním stavu, musí být odstraněna a provedena nová stropní konstrukce. Rodinný dům nelze do doby provedení těchto stavebních prací užívat. Žalobci si nechali znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracovat znalecký posudek č. 201/03/2020, který popisuje stav části stropní konstrukce nad 1. nadzemním podlažím v rodinném domě a určuje i cenu opravy stropní konstrukce včetně prací v částce 202.729,54 Kč. Za vypracovaný znalecký posudek žalobci uhradili částku ve výši 5.236 Kč. Žalobci uplatnili u žalovaných vadu předmětné nemovité věci dopisem ze dne 4. 3. 2020, jehož součástí byla fotodokumentace vady s odkazem na znalecký posudek, že se jedná o skrytou vadu. Dopisem ze dne 11. 3. 2020 žalobci uplatnili slevu z kupní ceny a úhradu nákladů za vypracovaný znalecký posudek. Žalobci tvrdí, že na základě uvedených skutečností se jedná o skrytou vadu na předmětu koupě. Žalovaná částka představující slevu z kupní ceny a náklady na vypracování znaleckého posudku je po právu, když se jedná o částku odpovídající nákladům na provedení opravy stropní konstrukce, stavebním pracím souvisejících s provedením opravy a nákladům na zjištění skryté vady. Dne 8. 4. 2020 zaslali žalobci jednotlivým žalovaným předžalobní výzvu, v níž požadovali slevu z kupní ceny dle znalcem vyčíslených nákladů na odstranění skryté vady včetně nákladů za vypracování znaleckého posudku, celkem ve výši 207.966 Kč, a to poměrně dle převáděných spoluvlastnických podílů, s tím, že úhrady mají být provedeny nejpozději do 25. 4. 2020. Žalované poměrné částky žalobcům neuhradily. Vzhledem k tomu, že jsou žalované v prodlení s úhradou dlužné částky, požadují žalobci, aby jim byl přiznán úrok z prodlení od 26. 3. 2020 do zaplacení.

2. Žalované nárok z titulu tvrzené odpovědnosti za skryté vady prodané nemovitosti neuznaly. Žalobci si byli plně vědomi stáří stavby a jejího celkového stavu, s vědomím toho do obchodu šli. Žalované nesouhlasily s tvrzením žalobců, že započali s prováděním pouze udržovacích prací na domu. Podle žalovaných by bylo v rozporu s dobrými mravy, pokud kupující kupují nemovitost, o které ví, že je téměř 100 let stará, že poslední úpravy jsou datovány do roku 1964, připraví si čerpání úvěru na celkovou rekonstrukci a posléze uplatňuji slevu z titulu odpovědnosti za tvrzené vady, které beztak podléhají rekonstrukci. Žalované nadto namítly, že pokud došlo k poškození nosníku stropní konstrukce, událo se tak v důsledku neodborných stavebních prací ze strany žalobců. Znalecký posudek, který si objednali žalobci, není sto nahradit zjištění přímo na místě samém stran soudem ustanoveného soudního znalce. Tento znalec by pak měl zodpovědět otázky, které nebyly ze strany žalobců původnímu znalci položeny např. zdali mohlo dojít k poškození nosníku (pokud bude prokázáno) neodborně provedenými stavebními pracemi.

3. Žalobci k vyjádření žalovaných uvedli, že neměli v úmyslu provádět celkovou rekonstrukci stavby. Jejich záměr byl provést zejména výměnu oken, zateplení stavby, rekonstrukci koupelny a kuchyně, což jsou běžné udržovací práce. Žalobce provedl vybourání nenosné příčky, kdy chtěl zvětšit prostor v obývacím pokoji. Příčka byla vyzděna tzv. na štorc a bylo zjištěno prohnutí válcových I nosníků. Prasklina nosníku byla zrezivělá, což vylučuje, že by k ní mohlo dojít při udržovacích pracích. Na základě průhybu a praskliny nosné konstrukce byla vystavěna dělící příčka a vyrovnávací podhled, čímž bylo znemožněno kupujícím vadu zjistit.

4. Soud rozhodl o zastavení řízení proti paní [celé jméno původní účastnice] a to z důvodu jejího úmrtí bez právního nástupce usnesením ze dne 10. 5. 2021 čj. 106 C 9/2020 – 97. Rozhodnutí o zastavení řízení nabylo po právní moci dne 20. 7. 2021.

5. Žalobci navrhli změnu žaloby s ohledem na skutečnost, že po zániku účasti [celé jméno původní účastnice] v řízení zůstaly na straně žalované [celé jméno žalované] jako žalovaná č. 1 a [celé jméno žalované] jako žalovaná č.

2. Žalobci požadovali, aby soud uložit těmto žalovaným povinnost společně a nerozdílně žalobcům zaplatit částku 207.966 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 6. 2020 do zaplacení. Soud navrhovanou změnu žaloby připustil usnesením č.j. 106 C 9/2020 – 148, které nabylo právní moci dne 2. 5. 2022.

6. Soud má z nesporných tvrzení účastníků a na základě kupní smlouvy ze dne 14. 1. 2020 a předávacího protokolu ze 7. 2. 2020 za prokázané, že žalobci zakoupili do společného jmění manželů pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba domu [adresa], pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba garáže a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobci nabyli na nemovitostech od prodávající paní [celé jméno původní účastnice] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních 4/6, od prodávající paní [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních 3/12 a od prodávající paní [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních 1/12. Kupní cena nemovitostí činila celkem 2.500.000 Kč. K faktickému předání nemovitostí, na základě kterého přešla na žalobce veškerá práva a povinnosti vyplývající z vlastnictví nemovitostí, došlo dne 7. 2. 2020.

7. Žalobci zaslali všem prodávajícím doporučený dopis ze dne 4. 3. 2020, v němž jim oznamují, že na prodané stavbě [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], se objevila skrytá vada, která nebyla zjevná při podpisu kupní smlouvy ani při převzetí nemovitosti. Konkrétně byla žalobci objevena prasklá nosná traverza nad prvním nadzemním podlaží v oblasti klenby, která byla při koupi zakryta pod prkenným stropem a omítkou, jak vyplývá z vložených fotografií. Tato vada ohrožující statiku vodorovných konstrukcí stavby musí být odstraněna, s ohledem na to žalobci požadují přiměřenou slevu z kupní ceny, jejíž výši dodatečně sdělí. Dopisem z 11. 3. 2020 informovali žalobci prodávající, že za přiměřenou výši slevy z kupní ceny považují částku 202.729,54 Kč, kterou je podle přiloženého znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] č. 201/03/2020 nutné vynaložit na odstranění vady. Žalobci požadovali rovněž úhradu vynaložených nákladů na posouzení zjištěné vady, a to v jimi uhrazené ceně znaleckého posudku č. 201/03/2020. K zaplacení částek z titulu odpovědnosti za skrytou vadu odpovídající velikosti převáděných podílů byly prodávající vyzvány výzvou zástupkyně žalobců ze dne 7. 4. 2020. V předžalobní výzvě byla stanovena lhůta k plnění do 25. 4. 2020.

8. Ze zprávy Městského úřadu Vrchlabí – stavebního úřadu ze dne 26. 1. 2021 se podává, že stavební úpravy a udržovací práce obsahující výměnu vchodových dveří, výměnu oken, provedení zateplení fasády, úpravu povrchu podlah, změnu vnitřní dispozice (pokud se nezasahuje do nosných konstrukcí), výměnu plynového kotle a sanitárního zařízení nevyžadují vydání stavebního povolení ani ohlášení u stavebního úřadu. Stavební dokumentace objektu [adresa] v [část obce] se v archivu stavebního úřadu nedochovala.

9. Do spisu byla založena dokumentace dohledaná v archivu obce Lánov, z níž vyplývá, že v roce 1964 proběhla na základě žádosti tehdejšího vlastníka adaptace zděné stáje na rodinný domek. Přestavba zahrnovala vestavění příček, schodiště, zřízení dveřních a okenních otvorů, přístavbu verandy, WC a spíže tak, aby objekt mohl sloužit k bydlení. Po dokončení stavebních prací bylo dne 26. 11. [číslo] vydáno úřední povolení k uvedení stavby do trvalého užívání. Součástí dokumentace byl částečný projekt – mj. i zákresy přízemí a podkroví rekonstruované stavby.

10. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra, znalce z oboru stavebnictví- stavební odvětví různá - rozpočtování ve stavebnictví, posuzování provádění staveb, dodržování norem a technologické kázně ze dne 9. 3. 2020, vzal soud za prokázané, že po nabytí vlastnického práva k domu [adresa] v [část obce] započal majitel (žalobce) s prováděním prací, aby mohl prostory užívat k bydlení. [příjmení] jiné provedl vybourání dělící nenosné příčky tloušťky 100 mm v obývacím pokoji z důvodu jeho zvětšení. Majitel chtěl po vybourání provést doplnění stávajícího podhledu a zjistil, že místnost je zastropena třemi valenými klenbami do dvou válcových I nosníků, které jsou prohnuté. Po tomto zjištění provedl demontáž podhledu a válcované nosníky kleneb ihned podepřel. Po demontáži podhledu bylo zjištěno, že I nosníky jsou prohnuté a vykazují průhyb 40 a 70 mm. Válcovaný nosník vykazující průhyb 70 mm, je z důvodu přetížení ve vzdálenosti 1 700 mm na spodní pásnici prasklý. Nosníky stropní konstrukce jsou poddimenzovány. Stávající stropní konstrukce byla dodatečně, neodborně přitížena konstrukcí podhledu a také zdivem dvou příček v podkroví objektu. Podle znalce [příjmení] [příjmení] se jedná o zjištěnou vadu nosné konstrukce, kdy nosná konstrukce je v havarijním stavu, musí být odstraněna a nová provedena na základě statického výpočtu. Do doby provedení nové stropní konstrukce nelze stavbu užívat. Znalec cenu opravy stropní konstrukce, spočívající v bouracích pracích, odvozu suti a práci na provedení nové železobetonové stropní konstrukci, stanovil položkovým rozpočtem na částku 202.729,54 Kč.

11. Posudkem [právnická osoba] s.r.o., znaleckého ústavu jmenovaného v oboru ekonomika pro odvětví ceny a odhady nemovitostí a v oboru stavebnictví pro stavby obytné, průmyslové a zemědělské – statika stavebních konstrukcí, a zjm. výslechem zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] má soud za spolehlivě prokázané, že ohledaná stropní konstrukce v domě [adresa] je v havarijním stavu, její poškození je dlouhodobějšího charakteru, tedy nastalo již před datem 7. 2. 2020. Na místním šetření konaném za účasti [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] dne 11. 10. 2021 byla shledána přetržená dolní pásnice ocelového I nosníku, rozevření trhliny dosahuje až 14 mm, hloubka trhliny byla změřena cca 12 mm. [příjmení] povrchové části stěny trhliny jsou výrazně zkorodované, stupeň koroze potvrzuje časově vzdálenou dobu vzniku těchto trhlin. Zpracovatel posudku odkázal na správná zjištění znalce [příjmení] [příjmení] s tím, že byla učiněna již 3. 3. 2020 a znalecký ústav se na základě vlastního pozdějšího ohledání k nim připojuje, tedy konstatuje jak přetržení dolní pásnice ocelového nosníku, tak nadměrné průhyby obou nosníků. Jako hlavní příčinu vzniku průhybu nosníků a praskliny nosníku uvedl znalec vybudování dvou stěn ze škvárobetonu v podkroví objektu v 60. letech 20. století. Stěny byly vystavěny nad hlavní místností na stropě s klenbami do I nosníků kolmo na osy nosníků a způsobily značné přitížení stropní konstrukce. Znalec konstatoval, že poloha trhliny na posuzovaném [příjmení] nosníku koresponduje s polohou přizděné stěny v podkroví. Podle znaleckého ústavu zřízení podhledu pod klenutým stropem v 1. nadzemním podlaží nezpůsobilo podstatné přitížení stropní konstrukce. 12. [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] jako zpracovatel posudku znaleckého ústavu potvrdil, že stáří I nosníků koresponduje s dobou výstavby původního objektu, který mohl vzniknout mezi lety 1920 – 1930. Stáří nosníků cca 100 let nebylo příčinou jejich prohnutí či prasknutí, životnost takových nosníků je běžně 200 – 300 let. [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] trhlinu v nosníku popsal jako historickou, zjevně zkorodovanou, která nemohla vzniknout krátce před jeho ohledáním ani krátce před ohledáním provedeném [anonymizováno] [příjmení]. Znalec vyloučil jiné příčiny poškození stropní konstrukce než přetížení nosníků. K možné opravě stropu odstraněním vady samotného nosníku uvedl, že náklady takového způsobu opravy by byly podstatně vyšší, než navrhované technické řešení spočívající v demolici stávající stropní konstrukce a její nahrazení novou železobetonovou stropní deskou. Původní traverza by se musela rovnat, vyvařit, strop by se musel tvarově upravovat. Takový zásah by velmi pravděpodobně přivodil zhroucení přilehlých kleneb.

13. Navrhovaný způsob odstranění vady [anonymizováno] [příjmení] označil znalecký ústav jako jeden z možných a obvyklých způsobů v obdobných případech. Tento způsob proto znalecký ústav převzal, kdy navíc připočetl náklady na obnovu doplňkových konstrukcí, konkrétně podlah spočívajících na stropní desce. Náklady na zřízení podlah v jednoduché skladbě byly v bývalé podkrovní místnosti propočteny na 25.760 Kč. Znalecký ústav dospěl k závěru o celkové výši nákladů na odstranění vady ke dni posouzení znalcem [příjmení] [příjmení] částce 230.000 Kč. Pro stanovení odhadu obvyklé ceny nákladů na opravu byl využit ceník stavebních prací s celorepublikovou platností. Nastalý časový odstup přinesl navýšení ceny prací a materiálu potřebných k odstranění vady, kdy za rok 2021 ceny vzrostly průměrně o 7,1 %, za období říjen 2021 – březen 2022 činil nárůst cca 16 %.

14. Na koupi nemovité věci se použije režim odpovědnosti za vady pro koupi movité věci, včetně režimu zjištění a oznámení vad, stejně jako režim volby práv z odpovědnosti za vady kupujícím (§ 2131 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále o. z., dle kterého se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí). Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle právní úpravy níže:

15. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

16. Podle § 2099 odst. 1 věta první o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095.

17. Podle § 2100 odst. 1 věta první právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později.

18. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

19. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

20. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

21. Soud má na základě shora popsaných skutečností za spolehlivě prokázané, že žalobci zakoupili nemovitost s vadou, která nebyla viditelná na pohled, z pohledu zákona se jednalo o skrytou vadu. Existenci vady nebylo možné odhalit při prohlídce předmětu kupní smlouvy ani při předání nemovitostí žalobcům. Žalobci po převzetí věci započali s prováděním prací, aby mohli začít nemovitost užívat k bydlení. Vada vyšla najevo při vybourání nenosné příčky v obývací místnosti v přízemí a odkrytí původní klenuté stropní konstrukce z cihel. Podstata vady spočívala v prohnutí dvou I válcových nosníků ve stropní konstrukci, jeden z nosníků byl navíc prasklý na spodní pásnici. Znalec [příjmení] [příjmení], který byl osloven žalobcem a zpracoval posudek na základě ohledání vady ze dne 3. 3. 2020, i soudem ustanovený znalecký ústav dospěli ke shodnému závěru, že stropní konstrukce v domě [adresa] je v důsledku vady v havarijním stavu a do odstranění vady je bydlení ve stavbě vyloučeno. Žalobci bezprostředně poté, co vada vyšla najevo, oznámili vadu prodávajícím a zvolili konkrétní nárok z odpovědnosti za vady tj. uplatnili přiměřenou slevu z kupní ceny. Výše nákladů na odstranění vady v době jejího zjištění bez zřízení nových podlahových konstrukcí v podkroví byla odborně odhadnuta na částku 202.730 Kč.

22. Žalované trvaly na provedení výslechu žalobců k okolnostem, za kterých přistoupili k nákupu nemovitostí, k otázce rozsahu rekonstrukce nemovitostí, k otázce stavebního povolení a projektové dokumentace budoucí rekonstrukce. Podle žalovaných se žalobci v rámci plánované rozsáhlé rekonstrukce chystali nahradit veškeré traverzy novými, nemohou tedy požadovat nároky z vad týkajících se věcí, které by beztak byly vyhozeny. Žalobci tvrzení žalovaných o rozsahu rekonstrukce označili za zcela nepravdivé s tím, že hodlali vyměnit vchodové dveře, vyměnit okna, provést zateplení fasády, upravit povrch podlah, změnit vnitřní dispozici (to však bez zásahu do nosných konstrukcí), vyměnit plynový kotel a sanitární zařízení.

23. Žalobci popsaný rozsah stavebních úprav koresponduje s údaji o investicích v odhadu obvyklé ceny nemovité věci pro účely úvěrového řízení č. 476/19/38 zpracovaného [jméno] [příjmení] dne 7. 12. 2019 (konkrétně část posouzení nákladů stavby a harmonogramu výstavby plus odhad nákladů na poslední straně). Jak bylo potvrzeno vyjádřením stavebního úřadu Městského úřadu Vrchlabí, zamýšlené stavební a udržovací práce nevyžadovaly stavební povolení ani ohlášení příslušnému stavebního úřadu. S ohledem na uvedené nenechali žalobci zpracovat v rozhodné době žádnou dokumentaci plánovaných změn. Žalobci uvedli, že po zakoupení nemovitosti neměli v úmyslu činit stavební zásahy do stropní konstrukce. Vyjádření žalobců považuje soud za hodnověrné a odpovídající zmíněnému odhadu pro úvěrové řízení. Není obvyklé, aby při rekonstrukci spočívající v modernizaci stavby bylo uvažováno se zásahy do prvků dlouhodobé životnosti, mezi které se kromě stropů řadí též základy, svislé nosné konstrukce, schodiště a krovy. Z výsledku dokazování vyplývá, že žalobci směřovali k obnově prvků krátkodobé životnosti, u kterých se předpokládá nejméně jedna výměna za dobu životnosti stavby. Nutnost výměny stropní konstrukce vyvstala až poté, co žalobci zjistili havarijní stav nosníků, předtím žalobci odstranění a zhotovení nových stropu neplánovali. Uvedenou skutečnost považuje soud za zjištěnou i bez účastnického výslechu žalobců, byla prokázána jinak a soud proto k výslechu žalobců nepřistoupil.

24. Jako nadbytečný vyhodnotil soud také návrh žalovaných vyslechnout všechny osoby, které v domě žalobců vybourávaly nenosnou příčku. Soud vycházel z prohlášení slyšeného zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], že deformace I nosníků včetně trhliny v jednom z nich jsou„ historické“, stupeň koroze trhliny vypovídá o značném časovém odstupu mezi vznikem vady a jejím zjištěním. Znalec výslovně uvedl, že si nedokáže představit vliv jiných příčin na stav stropní konstrukce, než přetížení nosníků způsobené výstavbou dvou zdí v podkroví v 60. letech 20. století. Soud proto považuje za vyloučené, že by prohnutí nosníků včetně praskliny mohlo nastat v důsledku odstraňování nenosné příčky a podhledu pod stropem, na němž váha stropní konstrukce ani nespočívala.

25. Konečně za nadbytečný považuje soud návrh žalovaných na revizní znalecký posudek. Žalované vytýkaly znaleckému ústavu [právnická osoba] vady konkretizované v podání z 12. 7. 2022, přičemž ohledně formálních vad lze výhradám žalovaných do značné míry přitakat. Existence namítaných nedostatků však neznamená věcnou nesprávnost posudku. Obsah posudku před soudem obhájil pověřený zpracovatel posudku natolik přesvědčivě, že soud nemá pochybnosti o správnosti vyslovených závěrů. Není pravdou, že by znalecký ústav pouze převzal zjištění znalce [příjmení] [příjmení], jak tvrdí žalované. Znalecký ústav po provedení místního šetření učinil na základě potřebných podkladů za použití odborných postupů svá vlastní zjištění a konstatoval, že se v otázkách existence a závažnosti vady stropní konstrukce, příčin vzniku vady a nákladů na odstranění vady v podstatě shoduje s předchozím znalcem. Je pravdou, že žalované nebyly přizvány k místnímu šetření prováděnému zástupcem znaleckého ústavu, což žalované vnímaly jako porušení svých procesních práv v průběhu dokazování. Soud je přesvědčen, že uvedený nedostatek nemá za následek nepoužitelnost posudku znaleckého ústavu. Podstatné je, že vadu na místě ohledala osoba pověřená znaleckým ústavem s potřebnými znalostmi v oboru, která provedla měření, pořídila fotodokumentaci a zajistila tak potřebné podklady ke splnění znaleckého úkolu. Přítomnost žalovaných při ohledání stropu by tak jako tak zůstala bez vlivu na postup a následné odborné hodnocení znaleckého ústavu.

26. Po zániku účasti paní [celé jméno původní účastnice] v řízení rozhodoval soud o žalobě, kterou žalobci změnili co do navrhovaného způsobu plnění. Namísto částek, které odpovídaly slevě rozpočítané na žalované podle velikosti převáděných podílů, žalobci nově požadovali, aby soud žalovaným uložil povinnost platit společně a nerozdílně. Žalobci přitom odkázali na ustanovení § 1127 o. z., dle kterého učiní-li jeden, více či všichni spoluvlastníci určitý právní úkon ohledně společné věci, pak všichni podíloví spoluvlastníci společné věci budou účinky tohoto úkonu vázáni, a to rukou společnou a nerozdílnou, tedy solidárně. Jinak řečeno, tímto úkonem založí pasivní solidaritu na jejich straně, což sice ustanovení § 1127 odst. 1 občanského zákoníku předpokládá, ale v následujících ustanoveních se jí již nevěnuje a nekonkretizuje ji. Z tohoto důvodu je zapotřebí obrátit se na obecná ustanovení v rámci závazkového občanského práva, konkrétně na ustanovení § 1872 občanského zákoníku, kde solidaritu spoluvlastníků jako spoludlužníků, tedy pasivní solidaritu, lze vymezit jako společný závazek spoluvlastníků, který vznikl příslušným právním jednáním vztahujícím se ke společné věci spoluvlastníků, plnit celý z jednání vzniklý dluh jejich věřiteli společně a nerozdílně. A contrario, věřitel může od kteréhokoliv ze spoluvlastníků požadovat celé dlužné plnění či jeho část, přičemž tento vyzvaný spoluvlastník jej celý či jeho požadovanou část musí splnit a nemůže oponovat zavázaností jen do výše svého spoluvlastnického podílu, a stejně tak kterýkoli ze spoluvlastníků (případně i několik spoluvlastníků či všichni spoluvlastníci) může uhradit věřiteli celý dluh či jeho část, přičemž věřitel je povinen od něj celý či částečně uhrazovaný dluh převzít. Tento postup však nevylučuje věřitelovo právo požadovat plnění nejen od jednoho spoluvlastníka, ale i od několika či všech spoluvlastníků co do celého dluhu nebo pouze do jeho určité části. … Občanský zákoník v rámci svého pojetí klade důraz na ochranu věřitele. Proto pro případ společných závazků zakládá vztah pasivní solidarity, která určitým způsobem zajišťuje právní jistotu věřitele co do splnění jeho pohledávky spoluvlastníky jako spoludlužníky i co do jeho postavení a úspěšnosti vymáhání pohledávky před soudem.

27. Soud dospěl k závěru, že argumenty žalobců v předchozím odstavci uvedené v jejich doplňujícím vyjádření ze dne 27. 4. 2022 ke způsobu plnění žalovaných jsou správné. Soud neshledal žádný důvod, proč by se práva z odpovědnosti za vady měla vymykat v zákoně zakotvenému principu společných a nerozdílných práv i povinností spoluvlastníků společné věci.

28. Soud neshledal opodstatněnou ani námitku žalovaných týkající se toho, že rozvodem manželství žalobců pravděpodobně jeden z nich ztratil aktivní procesní legitimaci. Žalobci a) a b) nabyli nemovitost do společného jmění manželů, nárok z odpovědnosti za vady uplatnili oba žalobci a oba se dosud účastní soudního řízení. Vzájemné majetkové vypořádání bývalých manželů se projednávaného plnění žalovaných z odpovědnosti za vady nijak netýká. Povinnost žalovaných k poskytnutí přiměřené slevy zůstane nedotčena bez ohledu na to, zda celkovou přisouzenou částku získá žalobce a) nebo žalobkyně b), či zda si žalobci prostředky od žalovaných určitým způsobem rozdělí.

29. Ze shora popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že žalované odpovídají žalobcům za skrytou vadu prodané nemovitosti. Bylo totiž prokázáno, že vada stropní konstrukce krytá podhledem existovala již v době odevzdání prodané věci žalobcům. Žalobci žalovaným vadu řádně oznámili a uplatnili nárok z odpovědnosti. Žalobci požadovali slevu ve výši nákladů na odstranění vady představující 8,1 % z celkové kupní ceny za prodej nemovitosti. Podle soudu jde o slevu přiměřenou. Při zjišťování příčin vzniku vady a nákladů na její odstranění se žalobci neobešli bez odborného posouzení. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl žalobci využit k formulaci žalobního petitu a v soudním řízení šlo o jeden z důkazů, který žalobci předložili. Žalobce a) doložil, že mu Ing. [příjmení] dne 9. 3. 2020 vyúčtoval za vypracování znaleckého posudku č. 201/03/2020 částku 5.236 Kč, kterou žalobci uhradili.

30. Soud posoudil požadavek žalobců na zaplacení částky 207.966 Kč jako důvodný a žalobě proto vyhověl výrokem I. rozsudku. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po uplynutí lhůty, kterou žalobci žalovaným stanovili k zaplacení v předžalobní výzvě. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

31. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli v řízení plně úspěšní, vznikl jim nárok na náhradu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. při zastupování dvou osob. Zástupkyně žalobců vyúčtovala odměnu za předžalobní výzvu ze dne 7. 4. 2020, za podání žaloby, za odvolání do usnesení ze dne 5. 3. 2021, č. j. 106 C 9/2020-83, za odvolání do usnesení ze dne 10. 5. 2021, č.j. 106 C 9/2020-97, za repliku ze dne 11. 8. 2020 k vyjádření žalovaných podanou na základě výzvy soudu, za návrh na ustanovení znalce ze dne 17. 3. 2021, za návrh na určení lhůty ze dne 1. 7. 2021, za odůvodnění změny petitu ze dne 27. 4. 2022, a dále za účast na čtyřech jednáních ve dnech 13. 1. 2021, 15. 3. 2022, 19. 4. 2022 a 19. 7. 2022, za každý z těchto úkonů byla účtována odměna ve výši 14.624 Kč. Soud přiznal zástupkyni žalobců odměnu za 8 úkonů právní služby po 14.624 Kč a za dva úkony po 7.312 Kč, kdy za odvolání žalobců do rozhodnutí soudu o přerušení řízení a o zastavení řízení proti jedné z žalovaných přísluší podle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu odměna v poloviční výši. Soud nepřiznal advokátce žalobců odměnu za návrh na ustanovení znalce a na určení lhůty k provedení procesního úkonu, když má za to, že nešlo o úkony ve věci samé. Advokátce žalobců tak přísluší za vykonané úkony právní služby odměna 131.616 Kč a 10 paušálních náhrad po 300 Kč, celkem 134.616 Kč.

32. V souladu s předpisy o cestovních náhradách vyúčtovala zástupkyně žalobců cestovné k jednání z Nové Paky do Trutnova a zpět dne 13. 1. 2021, cena benzínu dle vyhl. č. 589/2020 Sb. 27,80 Kč, tj. 6,48 Kč/km, 2 x 36 km á 6,48 Kč/km 466,56 Kč, cestovné k jednání z Nové Paky do Trutnova a zpět dne 15. 3. 2022 a 19. 4. 2022, cena benzínu dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb. 37,10 Kč, tj. 7,48 Kč/km, 2 x 2 x 36 km á 7,48 Kč/km 1.077,12 Kč a cestovné k jednání z Nové Paky do Trutnova a zpět dne 19. 7. 2022, cena benzínu dle vyhl. č. 161/2022 Sb. 44,50 Kč, tj. 7,48 Kč/km, 2 x 36 km á 7,90 Kč/km 568,80 Kč. Celková výše nákladů na cesty byla přiznána v částce 2.212,50 Kč.

33. Odměna a náhrady v celkové výši 136.828,50 Kč se navyšují o daň z přidané hodnoty, neboť advokátka žalobců doložila, že je plátcem DPH. DPH po zaokrouhlení činí 28.734 Kč. Soud žalobcům přiznal náklady řízení 182.961,50 Kč (součet nákladů za zastoupení 136.828,50 Kč, DPH 28.734 Kč, vynaloženého soudního poplatku 10.399 Kč a zálohy na znalecký posudek, kterou žalobci státu složili na základě výzvy soudu v částce 7.000 Kč dne 13. 5. 2021), a žalovaným uložil povinnost náklady v uvedené výši žalobcům nahradit. Náklady řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. platí advokátce žalobců (výrok II.).

34. Výrok o nákladech řízení státu vychází z § 148 odst.1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Žalované nebyly ve věci úspěšné, vznikla jim proto povinnost zaplatit náklady řízení vynaložené státem. V řízení vznikly náklady znalečného v částce 15.748 Kč, které byly vyplaceny znaleckému ústavu [právnická osoba], z toho 7.000 Kč bylo kryto zálohou složenou žalobci. Nedoplatek na nákladech řízení státu, který uložil soud žalovaným k náhradě výrokem III., činí 8.748 Kč.

35. Lhůty k plnění stanovil soud ve všech výrocích podle § 160 odst. 1 o.s.ř. V řízení nebyl tvrzen ani osvědčen důvod pro stanovení delší lhůty k plnění či k povolením splátek.