109 C 23/2018

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 112 078,13 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalované je povinna zaplatit žalobci 112 078,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 52 148,83 Kč od 25. 6. 2015 do 29. 4. 2016, z částky 17 148,83 Kč od 30. 4. 2016 do zaplacení a z částky 94 929,30 Kč od 11. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 106 388 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení 6 852 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 20. 6. 2018 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 112 078,13 Kč s příslušenstvím, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce pro žalovanou provedl na jejím rodinném domě práce v celkové ceně 540 016,61 Kč bez DPH, které postupně po provedení jednotlivých prací vyúčtoval zálohovými fakturami č. 1 až 7 a konečnou fakturou č.

8. Žalovaná však na cenu díla uhradila pouze 473 940,97 Kč bez DPH, tj. faktury č. 1 až 6 (jedná se o vyúčtování ceny díla za skutečně provedené práce dle objednávky z 13. 1. 2015 a podstatnou část ceny za práce nad rámec této objednávky). K úhradě zbývá i nadále částka 112 078,13 Kč vyúčtovaná fakturou č. 007/ 2015 ze dne 21 6. 2015 znějící na částku 52 148,83 Kč se splatností k 24. 6. 2015 (vyúčtování ceny díla dle objednávky z 13. 1. 2015) a konečnou fakturou č. 008/ 2015 ze dne 7. 7. 2015 znějící na částku 94 929,30 Kč se splatností k 10. 7. 2015 (doúčtování„ víceprací“, vyčíslení DPH ze zálohových faktur). Žalobce sjednané dílo včetně dalších prací zhotovil řádně a včas, ale provedené dílo se mu nepodařilo žalované předat, když tato bez opodstatnění odmítla podepsat předávací protokol. Dílo provedené zhotovitelem však od doby ukončení prací dodnes užívá. Žalovaná však na faktury č. 7 a 8 zaplatila pouze částku ve výši 35 000 Kč, a to dne 29. 4. 2016, kterou žalobce započetl na část ceny díla vyúčtovanou fakturou č. 007/ 2015, a nadále je v prodlení s úhradou částky v celkové výši 112 078,13 Kč (17 148,83 Kč a 94 929,30 Kč). Žalovaná přes výzvu žalobce dluh neuhradila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná uznala, že si u žalobce objednala dne 13. 1. 2015 na základě jím zpracovaného položkového rozpočtu stavební práce spočívající v rekonstrukci 1. NP jejího domu [adresa] v [obec] a že žalobce tuto její objednávku akceptoval. Cena díla byla sjednána ve výši 413 680,81 Kč (nikoliv ve výši 415 431,38 Kč, jak je uvedeno v žalobě). Žalovaná dále uznala, že si nad rámec sjednaného rozsahu díla u žalobce objednala ještě další práce a materiál, a to 6 ks oken včetně instalace sítí proti hmyzu a výměnu 1 ks vstupních dveří do domu v celkové ceně 58 600,04 Kč dle cenové nabídky č. 15-280-01-17 ze dne 21. 1. 2015, kterou jí žalobce předložil (nikoliv v ceně 70 690 Kč, jak je uvedeno v žalobě), dále elektromateriál v celkové ceně 11 476 Kč dle cenové nabídky vyhotovené žalobcem a materiál na venkovní kanalizaci a zařizovací předměty v celkové ceně 52 335,60 Kč rovněž dle cenové nabídky vypracované žalobcem. Frézování a vložkování komína si u žalobce neobjednala, poněvadž jí sdělil, že tyto práce neprovádí. Dohodla se s ním, aby jí provedení těchto prací zprostředkoval, což žalobce učinil. Dodavatelská firma jí pak tyto práce provedla a vyfakturovala jejich cenu ve výši cca 36 000 Kč, kterou žalovaná nebyla ochotna zaplatit, poněvadž se s touto firmou předtím dohodla na ceně 29 497 Kč. Obrátila se proto na žalobce, aby jí poradil, co má dělat. Žalobce si od ní vyžádal předmětnou fakturu a předání původně dohodnuté částky v hotovosti, přičemž jí slíbil, že firmě peníze předá a zároveň zařídí, aby fakturu ponížila na tuto částku s tím, že takto přepracovanou fakturu pak žalované předá. Žalovaná jeho požadavkům vyhověla a předmětnou fakturu i hotovost ve výši Kč 29 497 žalobci předala. Žalobce ji pak ústně informoval, že věc vyřídil k její spokojenosti, přepracovanou fakturu a potvrzení o zaplacení uvedené částky jí však do dnešního dne nepředal, ačkoliv ho o to opakovaně žádala. Celková cena dohodnutých víceprací a souvisejících dodávek materiálu tudíž činila 122 411,64 Kč (nikoliv 163 998 Kč, jak je uvedeno v žalobě). Ještě před zahájením prací žalovaná žalobci zaplatila na základě jeho ústního požadavku v hotovosti částku 50 000 Kč jako zálohu na nákup potřebného materiálu. Následně cca koncem ledna 2015 žalobce započal s prováděním dohodnutých prací, do dnešního dne však dílo nedokončil, žalované nepředal ani nevyúčtoval (žalovaná od něj nikdy žádnou fakturu neobdržela a pokaždé mu platila pouze v hotovosti na základě jeho ústních požadavků za přítomnosti svého partnera [jméno] [příjmení], žalobce jí žádný doklad o převzetí finančních prostředků nikdy nepředal). Dle názoru žalované žalobci právo na zaplacení ceny díla dosud nevzniklo a žalovaná tudíž nemůže být v prodlení s jejím zaplacením. Žalované nikdy nebyl předložen k podpisu žádný předávací protokol, pokud by jí předložen byl, tak by jej stejně nepodepsala. Žalobce žalované nikdy neoznámil, že dílo je dokončeno, a nevyzval ji, aby se dostavila k předvedení díla sloužit svému účelu, ani ji nevyzval, aby si dílo převzala. Žalovaná se navíc domnívá, že celková částka, kterou žalobci za dosud nedokončené dílo do současnosti zaplatila, odpovídá nejen jeho hodnotě, ale je dokonce ještě vyšší. Žalovaná vinou žalobce nemůže od května 2015, kdy mělo být dílo dle vzájemné dohody dokončeno a předáno, svůj rodinný dům řádně užívat. Žalovaná mnohokrát žalobce žádala, aby sjednané práce dokončil, odstranil vady, které mu při kontrole provádění díla vytkla, a následně jí celé dílo předal a vyúčtoval, včetně poskytnutých záloh, bohužel však zcela bezvýsledně. Některé dodávky a práce dle smlouvy o dílo nebyly provedeny vůbec (například nebyla dodána tyč s termostatem do radiátoru v koupelně, nebyly dodány vnitřní dveře s kováním a zárubněmi, vč. montáže atd.), nebo byly provedeny pouze částečně (například nebyla dokončena montáž elektrických rozvodů, nebyl dodán elektromateriál v celém rozsahu atd.), respektive byly provedeny levnějším způsobem, než bylo dohodnuto (například namísto mazaniny do 80 mm z betonu prostého byl do podlahy použit polystyrén, který je levnější, místo 2-vstvého stropního sádrokartonu byl použit 1-vrstvý atd.), či byly provedeny vadně (například v ložnici nesvítil lustr na stropě, do zásuvek nešel elektrický proud, v koupelně je vadná kanalizace, neboť voda ze sprchového koutu do ní neodtéká, ale rozlévá se po podlaze nejen v koupelně, ale vytéká až na chodbu, takže podlaha a stěny v koupelně a na chodbě jsou neustále podmáčené, podlaha v celém přízemí domu je cca o 10 cm výše, než byla původní podlaha, okna v přízemí jsou z toho důvodu o 10 cm níže, než byla původní, takže například kuchyňská linka zakrývá dolní okraj oken atd.). Ze všech těchto důvodů dílo žalobce do dnešního dne není způsobilé sloužit svému účelu, což žalovaná uvedla i v dopisu své právní zástupkyně ze dne 29. 4. 2016. Skutečnost, že žalovaná se v srpnu 2015 do nemovitosti, kde bylo dílo prováděno, nastěhovala a od té doby nemovitost užívá, neznamená, že dílo bylo dokončeno, žalovaná ho převzala a je povinna ho zaplatit. Při jednání soudu dne 9. 11. 2018 žalovaná dále namítla, že u zdejšího soudu je vedeno další řízení pod sp. zn. 106 C 12/2018, v němž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 150 000 Kč z titulu zápůjčky. Ta měla původně činit 230 000 Kč. Žalobce v uvedeném řízení tvrdí, že na uvedenou zápůjčku bylo zaplaceno ze strany žalované 80 000 Kč. Žalovaná jakoukoli zápůjčku popřela a tvrdila, že částka 80 000 Kč byla žalobci zaplacena právě na vícepráce, bylo to v květnu 2015. Dále pak na jaře 2016 bylo žalobci zaplaceno dalších 35 000 Kč. I z těchto důvodů byla žalovaná přesvědčena o tom, že žalobci nic nedluží. V rámci podání ze dne 31. 1. 2019 vznesla žalovaná námitku promlčení. Žalobce ukončil provádění díla na konci května 2015, kdy mu žalovaná zaplatila poslední zálohu ve výši 80 000 Kč za dodaný materiál a provedené práce před tímto datem. Od té doby, ačkoliv ho žalovaná mnohokrát upomínala, aby dílo dokončil, již v provádění prací nepokračoval. Tuto skutečnost žalobce potvrdil ve své odpovědi bez data na dopis právní zástupkyně žalované ze dne 29. 4. 2016, v níž uvedl, že dne 12. 4. 2016 poslal žalované e-mail, kterým ji vyzval ke sdělení termínu vrácení zapůjčené finanční částky 150 000 Kč, na který mu žalovaná dne 14. 4. 2016 odpověděla, že finanční vyrovnání s ním bude řešit, až budou dokončeny veškeré práce uvedené v rozpočtu a odstraněny závady, což ho prý zaskočilo, jelikož 10 měsíců od dokončení ho s nějakými nedodělky či vadami nekontaktovala, až na poškození podlahového topení. Pokud tedy dílo dokončil, jak tvrdí, před 10 měsíci, počítáno od 12. 4. 2016, muselo se to stát nejpozději do 12. 6. 2015. Podle ust. § 2610 obč. zák. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. V daném případě by žalobci právo na zaplacení ceny díla vzniklo nejpozději dne 12. 6. 2015. Tříletá promlčecí lhůta (§ 629 o. z.) tak uplynula nejpozději dne 12. 6. 2018, nárok na zaplacení ceny díla se tedy promlčel, neboť žaloba byla podána až dne 20. 6. 2018.

3. Žalobce s námitkami žalované nesouhlasil. I po provedeném dokazování na podané žalobě trval. Nesporoval tvrzení žalované, že došlo k úhradě ceny za frézování a vložkování komína. Cenu za tyto práce, které pro žalobce provedl subdodavatel, vyúčtoval žalované zálohovou fakturou č. 005/ 2015 ze dne 15. 4. 2015. Tato faktura byla uhrazena a cena za tyto práce není předmětem tohoto řízení. Sjednané dílo včetně víceprací zhotovil žalobce řádně, kdy tuto skutečnost potvrzuje fotodokumentace rekonstruovaných prostor, kterou žalobce v průběhu provádění prací pořídil. Fakt, že žalovaná následně odmítla provedené dílo převzít a převzetí díla stvrdit podpisem písemného protokolu, nemůže jít k tíži žalobce a nemůže mít vliv na vznik nároku na zaplacení ceny díla. Žalovaná neměla žádný právně relevantní důvod podpis předávacího protokolu odmítnout (nevytkla žádné vady podstatné vady a nedodělky, které by bránily užívání předmětu díla), navíc se předmětu díla ujala, počala jej fakticky užívat a dodnes jej užívá. Žalobce konkrétně uvedl, že dne 25. 5. 2015 žalovaná žalobci v místě stavby tak, jak to bylo obvyklé, platila v hotovosti fakturu č. 006/ 2015. V tuto dobu žalobce prováděl na stavbě pokládku dlažby v obytné kuchyni a až do 21. 6. 2015 dokončoval obklady koupelny, dlažbu koupelny a vstupní chodby. Koncem června pak odstraňoval drobné vady, nedodělky a zabudovával venkovní elektroměr pro přepojení měření rodinného domu včetně revize. Práce žalobce skončil dne 4. 7. 2015, kdy žalované donesl k odsouhlasení soupis provedených prací a víceprací. Téhož dne také začal připravovat předání stavby, které mělo proběhnout dne 7. 7. 2015. Žalobce trval na tom, že částka 80 000 Kč byla žalovanou zaplacena jako splátka zápůjčky, nešlo tedy o splátku ceny díla. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že by jím provedené dílo vykazovalo vady a nesouhlasil ani se závěry znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Dodání vnitřních dveří spolu s kováním a zárubněmi a jejich montáž nebyly provedeny z důvodu finanční tísně na straně žalované, která je proto nepožadovala. Penetrační nátěry byly provedeny. Malba byla provedena dvojnásobně, jak bylo fakturováno. U sádrokartonů se malby provádí ve čtyřech vrstvách kvůli dokonalému krytí, ale žalovaná nepožadovala další vrstvy nátěru z důvodu finanční tísně. Penetrační nátěry nebyly účtovány duplicitně. Keramická listela u obkladů v koupelně nebyla dodána, jelikož ji žalovaná nepožadovala, resp. nevybrala a v konečné fázi neobjednala. Nelze se ztotožnit s názorem znalce, že v případě nedodání listely je nutné uvažovat o znehodnocení celého obkladu koupelny. Žalobce trval na tom, že byl dodán kompletní radiátor (topný žebřík) včetně příslušenství (topně těleso s termostatem). Při vymalování místností byl proveden dle nabídkové ceny dvojnásobný nátěr, další nátěr nebyl z finančních důvodů ze strany žalované požadován. Pokud se po více než pěti letech užívání místností objevují v důsledku neprovedení dalších nátěrů některé vady, nelze je připisovat žalobci. Potřebný počet krytů zásuvek byl dodán. Závěr znalce o použití polystyrénu namísto mazaniny do 80 mm z betonu prostého je nepodložený, znalec sám uvedl, že nebylo možné zjistit skutečnou výšku použité mazaniny. Nefunkčnost elektrických rozvodů v ložnici tvrdí pouze žalovaná, v době místního šetření za účasti znalce byly zásuvky funkční, stejně jako po dokončení prací žalobce. Pro správný odtok vody ve sprše v koupelně je třeba použít sprchovou zástěnu, která ale nebyla předmětem díla, jež měl žalobce zhotovit a dodat. U stěny vlevo od vstupních dveří v koupelně bylo provedeno úmyslné zkosení poslední řady obkladu na základě dohody se žalovanou. Pokud jde o námitku, že podlahy v celém přízemí domu jsou o 10 cm vyšší, než byla původní podlaha, pak při zhotovení podlahy vycházel žalobce z podkladu, který si žalovaná nechala připravit od svého druha. Výška podlahy tedy byla volbou žalované. Okna v kuchyni byla původně osazena dle požadavku žalované, tj. do výše původních oken. Poté, co se zjistilo, že jsou nízko vůči běžné výšce kuchyňské linky, bylo dohodnuto jejich zvednutí cca o 8 cm. Okna byla demontována, vyříznut vrchní trám cca o 10 cm a okna zpět osazena dle požadavků žalované. Spodní část oken byla podklínována a zateplena izolační pěnou a z vnitřní strany tepelnou izolací tloušťky 16 cm. Vnější strana nebyla upravena, nebyla to součást dodávky ani požadavek žalované. Způsob pokládky dlažby nebyl žalovanou specifikován a není nutností v jednotlivých místnostech používat stejný způsob pokládky, nejde tedy o vadu. Ve všech místnostech byla použita spárovací hmota CERESIT. Vady, které popisuje znalec, pravděpodobně vznikly následkem přetlaku ve vodovodním řadu a zatékáním mezi jednotlivé podlahové vrstvy spolu s vlivem střídavých teplot v chodbě. Nejde o vady, za které by měl odpovídat žalobce. Provedení SDK konstrukcí bylo v pořádku včetně spojovacích pásek. Pouhým pohledem na sádrokartonovou stěnu nelze posoudit chybějící prvky, které jsou zatažené, schované pod vrstvou sádry ve spojích. Jednotlivé mikropraskliny, které se objevují v místech spoje, jsou zapříčiněny kotvením rastrů do dřevostavby - dřevěných částí roubeného domu a trámového stropu. Tyto praskliny jsou stálým jevem u dřevostaveb, ale i u zděných staveb. Nejde o vady, za které by měl odpovídat žalobce. Dlažbu v koupelně žalovaná nepožadovala instalovat zpět, jelikož nebyla chyba v prasklém podlahovém vytápění, ale šlo o přetlak v obecním vodovodním řadu. Současný stav některých konstrukcí je ovlivněn tím, že stavba je žalovanou již 5 let užívána. Žalobce obecně poukázal na skutečnost, že žalovaná nebo její přítel se v rozhodné době na stavbě denně pohybovali a průběh prací kontrolovali. Měli možnost se k prováděným pracím vyjádřit, poukázat na to, co se jim případně nelíbí. Je zarážející, že žalovaná začala údajné vady a nedodělky vytýkat až po několika letech. Například k výšce podlah a osazení oken se mohla vyjádřit už v době provádění prací. V té době ale nic takového neučinila. Dle žalobce jsou proto námitky k údajné špatné kvalitě prací pouze součástí procesní obrany žalované.

4. V rámci závěrečného návrhu žalobce uvedl, že mu vznikl nárok na zaplacení ceny díla, které bylo provedeno a dokončeno. Skutečnost, že žalovaná odmítla provedené dílo převzít a převzetí díla stvrdit podpisem písemného protokolu, nemůže jít k tíži žalobce a nemůže mít vliv na vznik nároku na zaplacení ceny díla. Žalovaná neměla žádný právně relevantní důvod podpis předávacího protokolu odmítnout, nevytkla v té době žádné podstatné vady a nedodělky, které by bránily užívání předmětu díla. Podmínka převzetí díla na základě písemného protokolu ani nebyla mezi účastníky smluvně ujednána. Žalovaná se předmětu díla bez výhrad ujala, počala jej fakticky užívat a dodnes jej beze změn užívá. Žalovaná nevytkla tvrzené vady díla řádně a včas. Žalovaná sdělila žalobci, že dílo má vady, až v reakci na jeho výzvu k úhradě nedoplacené části ceny díla v dubnu 2016. Ne všechny žalovanou zmíněné vady lze považovat za vady díla či nedodělky. Podstatná část vad, které žalovaná označila, jsou vadami zjevnými, jež bezpochyby byla i žalovaná jako laik schopna rozpoznat již bezprostředně po zhotovení, přesto však tyto vady žalobci nevytkla, naopak veškeré práce průběžně bez námitek hradila. Ani později při faktickém převzetí žalovaná neměla k dílu výklady. Skutečnosti uvedené v dopisu ze dne 29. 4. 2016, který byl odpovědí na výzvu k úhradě dluhu, nelze považovat za řádné uplatnění práv z odpovědnosti za vady díla. Z pravomocně skončeného řízení vedeného pod sp. zn. 106 C 12/2018 nevyplývá, že by částka ve výši 80 000 Kč, kterou žalovaná předala žalobci dne 27. 5. 2015, byla úhradou na cenu sjednaného díla. Ke dni, kdy tuto částku zaplatila, nebyl dán žádný právní důvod k takové platbě, protože do této doby žalovaná všechny vystavené faktury uhradila (naposledy fakturu číslo 006/ 2015 dne 25. 5. 2015). Další faktura byla vystavena až 24. 6. 2015. Sama žalovaná potvrdila, že platby poskytované žalobci byly určeny vždy na úhradu již provedených prací. Platbu ve výši 80 000 Kč ze dne 27. 5. 2015 tak je nutno nadále považovat za platbu z jiného právního titulu, přičemž žalovaná nijak neprokázala, že se jednalo o úhradu na cenu prováděného díla. Žalobou uplatněný nárok tak je dán.

5. Žalovaná naopak i po provedeném dokazování trvala na zamítnutí žaloby, a to i se zřetelem k závěrům znaleckého posudku [celé jméno znalce]. Dodávka dveří a jejich montáž byla součástí objednávky – nabídkového rozpočtu. Na zrušení této dodávky se účastníci dohodli, protože dveře nabízené žalobcem se žalované nelíbily. Tvrzení žalobce, že žalovaná nepožadovala z důvodu finanční tísně další vrstvy penetračních nátěrů, a že je v potřebném počtu vrstev ani nebylo možné provést, jelikož se žalovaná do objektu nastěhovala, se nezakládá na pravdě. Žalovaná poté, co se do objektu nastěhovala, naopak žalobce žádala, aby penetrační nátěr provedl v potřebném počtu vrstev a jeho provedení mu byla připravena umožnit, bohužel však bezvýsledně. Tvrzení, že žalovaná nepožadovala dodání keramické listely, resp. že si ji nevybrala, je účelové a nepravdivé, poněvadž žalovaná se na vypuštění této položky z nabídkového rozpočtu se žalobcem nikdy nedohodla. Ve skutečnosti ji žalobce vůbec nevyzval, aby si listelu vybrala, a koupelnu obložil bez listely, aniž by se se žalovanou o této skutečnosti dohodl. Žalobcem byl dodán pouze radiátor (topný žebřík) bez topného tělesa s termostatem. Z toho důvodu radiátor nikdy nebyl, ani nemohl být, uveden do provozu, nikdy do něj nebyla napuštěna voda a je stále zaslepen originálními víčky. Vady týkající se vymalování místností (vynechaná místa tzv. kocouři či viditelné tahy štětcem) žalovaná žalobci oznamovala a požadovala jejich odstranění neprodleně po provedení těchto prací, a též ve svém dopise ze dne 29. 4. 2016. Není pravda, že by stejně jako u penetračních nátěrů požadovala z finančních důvodů provedení pouze dvou vrstev nátěrů. Ve skutečnosti požadovala provedení kvalitní výmalby podle nabídkového rozpočtu, aby její výsledek byl co nejlepší. Montáž elektrických rozvodů dokončena nebyla, a proto nebyla dodána ani revizní zpráva, která měla být nedílnou součástí dodávky. Žalobce také nedodal 8 ks krytů zásuvek. Žalovaná užívá zásuvky bez krytů. Dle nabídkového rozpočtu byla dohodnuta skladba podlahy tak, že na hliněné podloží měla přijít vrstva betonové mazaniny do výše 80 mm, na ni měl přijít polystyren, na něj anhydrit s potrubím podlahového topení a navrch dlažba. Žalobce vrstvu betonové mazaniny zcela vynechal a na hliněné podloží rovnou položil polystyren, s čímž žalovaná neodsouhlasila. Dle znalce bez provedení sond nelze skladbu podlahy a neexistenci betonové mazaniny v podlaze zjistit. Žalovaná souhlasila s provedením sond do podlahy za účelem těchto zjištění. Tvrzení žalobce, že elektroinstalace v ložnici byla funkční, není pravdivé, do zásuvek nešel proud a nesvítilo světlo na stropě. Žalobce odmítl přes upomínky žalované tyto vady odstranit, žalovaná si musela zajistit opravu elektroinstalace v ložnici samostatně na své náklady, aby mohla ložnici vůbec užívat. Dle sdělení elektrikáře, který opravu prováděl, bylo příčinou závady chybné propojení zásuvek na okruhu k jistící skříňce. Návrh sprchového koutu umístěného v rohu koupelny, ze kterého voda při sprchování měla odtékat rohovým sprchovým kanálkem a ve kterém žádná sprchová zástěna být neměla, byl dán žalobcem. Ten tvrdil, že má s těmito sprchovými kouty dobré zkušenosti, také vzal žalovanou na ukázku takového sprchového koutu do domu [adresa] v [obec]. Žalované se tento styl sprchového koutu zalíbil právě proto, že v něm nebyla sprchová zástěna, a proto souhlasila, aby jí ho vybudoval. Rozlévání vody při sprchování po celé podlaze v koupelně a vytékání vody až na chodbu namísto odtoku vody rohovým kanálkem je zapříčiněno nedostatečným spádováním podlahy koupelny, v důsledku čehož voda po sprchování neodtéká rohovým kanálkem. Žalovaná popřela, že si přála zkosení poslední řady keramických obkladů v koupelně za žebříkovým radiátorem, neboť je zcela absurdní. Žalovaná popřela, že by výška podlahy v přízemí domu byla její volbou. Žalovaná si pouze přála, aby deska u kuchyňské linky byla ve stejné úrovni jako vnitřní parapety oken a nepřevyšovala je. O přesném umístění kuchyňské linky v kuchyni žalobce od počátku věděl, neboť měl pro ni připravené odpady a zásuvky pro elektrické spotřebiče, a byl si rovněž vědom toho, že kuchyňská linka bude umístěna pod dvěma okny. Druh žalované pouze se souhlasem žalobce vykopal a vyvozil hrubý materiál z původní podlahy a rozkopané podloží jen nahrubo vyrovnal a uklidil, aby bylo připraveno k budování nových podlah. Zaměření výšky nové podlahy a její vybudování tedy bylo plně v kompetenci žalobce. O výšce osazení oken v kuchyni rozhodoval také výhradně žalobce. Žalovaná rozhodně nepožadovala, aby okna byla osazena ve stejné výšce jako původní okna, pouze požadovala, aby kuchyňská linka nezasahovala do okenních otvorů a kuchyňská deska byla ve stejné úrovni s vnitřním spodním parapetem obou oken. Když žalobce po osazení oken v kuchyni zjistil, že kuchyňská linka bude cca o 10 cm vyšší než spodní parapet oken, a to kvůli nové podlaze, doporučil žalované, aby si nechala na zakázku vyrobit kuchyňskou linku o 10 cm nižší než je standardní výška, s čímž žalovaná pochopitelně nesouhlasila. Proto žalobce musel již zasazená okna demontovat a poté je znovu osadil, ale opět vadně. Když zjistil, že zvednutí oken o 10 cm výše není možné, protože tomu brání nosný trám roubenky, rozhodl se okna zasunout směrem dovnitř do objektu, kde už je přizvednout bylo možné, ale za cenu toho, že při pohledu zvenku horní rám okna zakrývá nosný trám roubenky. Žalovaná požadovala, aby dlažba v celém přízemí objektu byla položena stejným způsobem, aby působila jednolitě, proto si také vybrala stejnou dlažbu na celou plochu přízemí. Žalobce jí slíbil, že tomuto jejímu požadavku vyhoví, ale slib nedodržel a dlažbu na chodbě položil jiným způsobem. Provedení sádrokartonových konstrukcí vykazuje značné závady, poněvadž byly provedeny nedbale, resp. neodborně, u všech sádrokartonů chybí spojovací páska, což způsobuje viditelné praskliny svislých spojů. K poškození dlažby a podmáčení podlah v koupelně a na chodbě sice nedošlo z důvodu narušeného podlahového topení, jak se žalovaná původně domnívala, ale tím, že žalobce nevložil do systému vodovodní přípojky regulátor tlaku vody, poněvadž vůbec nezjišťoval, jaký je tlak vody ve vodovodním řadu v této lokalitě, ačkoliv to při vynaložení obvyklé péče učinit měl. Díky této jeho nedbalosti trvale prosakovala voda mezi vodovodním potrubím a bateriemi, jakož i pojistnými ventily u pračky a bojleru, čímž došlo k podmáčení podlah a poškození dlažby, za což žalobce odpovídá. Dílo provedené žalobcem vykazuje vady a nedodělky, kterým dle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] odpovídá sleva z ceny díla, včetně cen víceprací, ve výši více než 200 000 Kč bez DPH. Žalovaná předmětné vady a nedodělky řádně oznámila žalobci v zákonné lhůtě podle ust. § 2618 obč. zák., a to mnohokrát ústně, emailem a taktéž doporučeným dopisem ze dne 29. 4. 2016, a požadovala jejich odstranění opravou. Poněvadž žalobce odmítl vady odstranit, vzniklo žalované právo na slevu z ceny díla v uvedené výši. Žalovaná proto vznesla kompenzační námitku a v rámci své obrany proti žalobě uplatnila vůči žalobci podle ust. § 98 věta druhá o.s.ř. svoji pohledávku z titulu vad a nedodělků ve výši 32 078,13 Kč představující zbytek žalované částky k započtení. Další částka 80 000 Kč byla žalobci na cenu díla zaplacena, ačkoliv ten to popírá.

6. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dnem 13. 1. 2015 je datována listina nazvaná„ Objednávka rekonstrukce 1NP, dle požadavků objednatele, [adresa žalované a žalobce] [anonymizováno] [obec]“ V listině se uvádí:„ Objednávám u Vás provedení rekonstrukčních a udržovacích stavebních prací a teplovodního podlahového topení v 1.NP RD, [adresa žalované a žalobce] [anonymizováno] [obec] dle přiloženého položkového rozpočtu, který je nedílnou součástí této objednávky. Zahájení prací bude po dokončených výkopových pracech podlah v 1.NP. Práce a dodávky potřebného materiálu dle položkového rozpočtu, budou postupně dodávány prováděny, dle možných změn či úprav objednatele. V případě navýšení„ Víceprací“, práce nad rámec přiloženého položkového rozpočtu ze strany objednatele, nebo z příčin samotné rekonstrukce budou tyto práce objednateli dokalkulovány položkovým rozpočtem v cenách URS 2014, a tím se může prodloužit dokončení prací. Záloha na předzásobení materiálem ve výši 50.000 Kč bude uhrazena při podpisu této objednávky, další zálohové platby se budou provádět na konci každého kalendářního týdne, dle objednatelem odsouhlasených provedených prací – položek dle položkového rozpočtu, popř. smluvených víceprací s částečným odpočtem zálohy na materiál. Případné předem dohodnuté a odsouhlasené více nebo méně práce se budou zálohově hradit stejným způsobem. Konečná faktura jako daňový doklad bude obsahovat vyčíslení všech poskytnutých a zaplacených záloh a vyčíslení DPH. Zálohové platby budou uhrazeny do 3 ti dnů od doručení objednateli (možno i emailem).“ Tuto listinu žalovaná podepsala, což výslovně uvedla při jednání soudu dne 18. 1. 2019.

7. Dle žalobcem předložené listinné nazvané [příjmení] [příjmení] [jméno] měla cena s DPH činit 472 746,18 Kč. Dle listiny VÝKAZ VÝMĚR měla cena díla bez DPH činit 415 431,38 Kč (viz č.l. 5). Dle listiny nazvané výkaz výměr, kterou předložila žalovaná, měla cena bez DPH činit 413 680,81 Kč (viz č.l. 44). Následně se účastníci dohodli na provedení víceprací. Žalobce nabídl dne 21. 1. 2015 dodávku oken a sítí proti hmyzu, přičemž cena s DPH (včetně dopravy) měla činit 67 390,05 Kč (viz číslo listu 8 až 9). Žalovaná při jednání soudu dne 18. 1. 2019 výslovně uvedla, že nabídku s uvedením této ceny podepsala. Žalobce dále žalované nabídl dodávku elektromateriálu nad rámec původní objednávky v ceně 11 476 Kč (viz č.l. 7 p. v.). Dále nabídl dodávku materiálu na venkovní kanalizaci a souvisejících předmětů v ceně 52 335,60 Kč (viz č.l. 7 p. v.). Tyto ceny víceprací žalovaná nerozporovala.

8. Firma [příjmení] [jméno] a syn ([jméno] [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec], [IČO]) zpracovala dne 20. 3. 2015 pro žalobce jako objednatele cenovou nabídku na zakázku v domě [adresa] [obec] Cena za frézování komínového průduchu a dodávku nerezového nástavce měla činit celkem bez DPH 26 954 Kč, včetně DPH 30 997 Kč (viz č.l. 10). Za provedení prací [jméno] [jméno] vyúčtoval dne 30. 3. 2015 žalobci jako odběrateli částku 29 497 Kč. Daň z přidané hodnoty účtována nebyla. Částka byla splatná dne 9. 4. 2015 (viz č. l. 56). Dle sdělení [jméno] [jméno] nebyla vyúčtovaná částka ze strany žalobce zaplacena (viz č. l. 55).

9. Žalobce v souvislosti se zakázkou vystavil zálohovou fakturu č. 001/ 2015 na částku 50 000 Kč, která byla určena na předzásobení materiálem. Částka byla splatná dne 13. 1. 2015. Dne 3. 2. 2015 byla vystavena zálohová faktura č. 002/ 2015, kterou byla účtována dodávka plastových oken šesti kusů a vchodových dveří 1 kusu v ceně 70 690 Kč. Částka byla splatná dne 6. 2. 2015. Dne 25. 2. 2015 byla vystavena zálohová faktura č. 003/ 2015 na částku 111 110 Kč, která byla splatná dne 28. 2. 2015. Tato částka zahrnovala dodávku elektromateriálu za 11 476 Kč, venkovní kanalizace a zařizovacích předmětů za 52 335,60 Kč a cenu skutečně provedených prací 47 298,44 Kč. Dne 15. 3. 2015 byla vystavena zálohová faktura č. 004/ 2015, kterou bylo účtováno za skutečně provedené práce 95 664,20 Kč. Částka byla splatná dne 18. 3. 2015. Dne 15. 4. 2015 vystavil žalobce zálohovou fakturu č. 005/ 2015 na částku 29 497 Kč, která byla splatná dne 18. 4. 2015. Částka byla účtována za frézování a vložkování komínu. Dne 23. 5. 2015 vystavil žalobce zálohovou fakturu č. 006/ 2015, kterou účtoval za skutečně provedené práce 116 979,77 Kč. Částka byla splatná dne 26. 5. 2015. Dne 21. 6. 2015 byla vystavena zálohová faktura č. 007/ 2015, kterou žalobce účtoval za skutečně provedené práce 52 148,83 Kč. Částka byla splatná dne 20. 6. 2015. Konečně dne 7. 7. 2015 byla vystavena faktura č. 008/ 2015 splatná dne 10. 7. 2015 Touto fakturou mělo dojít k dokalkulování skutečně provedených výměr nad rámec položkového rozpočtu k objednávce„ Rekonstrukce 1.NP dle požadavků objednatele“ ze dne 13. 1. 2015 s tím, že účtovaná částka činila 63 926,81 Kč, po odpočtu zálohy na předzásobení materiálem ve výši 50 000 Kč zůstávalo 13 926,81 Kč. Dále byla účtována DPH z částek účtovaných zálohovými fakturami číslo 1 až 7. Celkem mělo být doplaceno 94 929,30 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil z faktur na č.l. 12 až 15.

10. V průběhu řízení žalovaný předložil výkazy výměr zpracované k zálohovým fakturám č. 004/ 2015, č. 006/ 2015 a č. 007/ 2015 (viz č.l. 59 až 69). Na listinách jsou podpisy žalované s daty 15. 2. 2000, 25. 2. 2015, 15. 3. 2015, 23. 5. 2015, 21. 6. 2015 a 4. 7. 2015.

11. Dopisem ze dne 29. 4. 2016 reagovala žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně na výzvu žalobce ze dne 13. 4. 2016 k zaplacení částky 150 000 Kč. Částka 150 000 Kč měla být zaplacena z titulu zápůjčky. V rámci odpovědi na výzvu žalovaná mimo jiné sdělila, že dílo spočívající v rekonstrukci domu [adresa] v [obec] nebylo dokončeno a žalované předáno. Část dodávek a prací dle vzájemně uzavřené smlouvy o dílo nebyla uskutečněna vůbec (dodávka vnitřních dveří spolu s kováním a zárubněmi a jejich montáž, základní penetrační nátěr stěn, nepoužití lešení, neprovedení vyčištění budovy, nedodání keramické listely u obkladů v koupelně, nedodání elektrické tyče s termostatem, neprovedení vymalování místností atd.) nebo byla provedena pouze dílčím způsobem (nedokončená montáž elektrických rozvodů v přízemí domu, nedodání části elektromateriálu), respektive byla provedena jiným levnějšími způsobem, než bylo dohodnuto (například namísto mazaniny do 80 mm z betonu prostého byl do podlahy použit polystyren, který je levnější, byl dodán stropní sádrokarton pouze jednovrstvý namísto dvouvrstvého), snížila se dle odhadu žalované celková cena díla minimálně o 50 000 Kč. Dílo dosud vykazuje značný počet vad (například elektrické rozvody v ložnici jsou nefunkční, do zásuvek nejde proud ani nesvítí svítidlo na stropě, v koupelně je vadná kanalizace, neboť voda ze sprchového koutu do ní neodtéká, ale rozlévá se po podlaze nejen v koupelně, ale vytéká až na chodbu, takže podlaha na chodbě a v koupelně je neustále podmáčená a dlažba v těchto místnostech je poškozená, stěna vlevo od vstupních dveří v koupelně včetně sádrokartonu a keramických obkladů je křivá, obklad na stěně proti vchodovým dveřím v koupelně má zcela jiný odstín než obklady zbývajících stěn, podlahy v celém přízemí domu jsou cca o 10 cm vyšší než byla původní podlaha, což způsobilo, že 2 okna v kuchyni byla nesprávně osazena - jejích dolní okraj je cca o 10 cm níže oproti jejich původnímu dolnímu okraji a kuchyňská linka obě okna částečně zakrývá, dlažba na chodbě je položena jiným způsobem než dlažba v ostatních místnostech, v celém objektu chybí u sádrokartonů svislá spojovací páska, takže všechny stěny vykazují praskliny). Na odstranění těchto vad bude žalovaná nucena vynaložit částkou, jejíž výši dosud nezná. Žalovaná proto sdělila žalobci, že mu zaplatí pouze částku 35 000 Kč. Současně žalobci navrhla společné jednání, při kterém by se pokusili věc dořešit (viz dopis č.l. 28).

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], druha žalované, soud zjistil, že se žalovanou žijí 6 let, žalobce zná, protože jsou oba z [obec]. Se žalovanou se rozhodli pro rekonstrukci domu. Žalobce se nabídl práce provést za 3 měsíce. Žalobce přinesl rozpočet, kde byla celková cena, s rozpočtem se seznámili a souhlasili s ním. Nad rámec původního rozpočtu se pak objednávala ještě okna a komín. Práce začaly bez problémů, byl řádně navážen materiál a práce pokračovaly. Na začátku se dávala záloha na materiál. V dalším průběhu to fungovalo tak, že když žalobce potřeboval peníze, řekl, jakou částku požaduje, žalovaná částku vybrala z účtu a peníze se pak dávaly žalobci. Při předávání peněz svědek býval, i když asi ne ve všech případech. Žalobce na místě ukázal, co se udělalo, vše probíhalo ústní formou. Nevystavovaly se pokladní doklady o předání peněz, nepředávaly se ani žádné faktury. Práce na komínu provedla jiná firma, přičemž jediná faktura, kterou dostali, byla od této firmy. Cena v té faktuře však nesouhlasila s cenou, která byla v původním rozpočtu. Protože cena nesouhlasila s rozpočtem, oslovili žalobce, který řekl, že to s tou firmou vyřeší sám. Dali mu tedy fakturu i peníze, které se měly platit podle původního rozpočtu. Kominická firma se jim potom už nikdy neozvala. Do určité doby probíhaly práce bez problémů, zejména v době, kdy je prováděl sám žalobce. Od určité doby tam začali jezdit jiní pracovníci. Když se dospělo do dokončovacích prací, začalo to váznout. Objednané práce tak ve výsledku dokončeny nebyly. Nejsou sokly u podlah, chybí topná tyč k radiátoru v koupelně, jsou špatně vysádrované spáry, je špatně vymalováno, jsou tam i další věci. Vše skončilo tím, že od určité doby na stavbu nejezdil nikdo. K žádné závěrečné schůzce, při níž by došlo k předání díla, nedošlo, nebyl sepsán žádný předávací protokol, ten by ani nemohl být sepsán, protože dílo nebylo dokončeno. Svědek se žalobce samozřejmě ptal, kdy to bude hotové, přitom poukazoval i na vady a nedodělky. O tom se bavili pouze mezi čtyřma očima, když byli na pivu. Žalobce to od jisté doby začal brát tak, že dílo je hotové, už se o tom ani nechtěl bavit. Se žalovanou začali dům užívat, byť s omezením. Dům stále není plně vybavený, bude to třeba dodělávat. Následně začala prosakovat voda v koupelně. Musela se odkrýt část podlahy, aby se zjistilo, kde k úniku dochází. Tyto práce zajistil žalobce. Věc řešila pojišťovna. Problém se nakonec vyřešil s pomocí instalatérů, kteří dali na dům regulátor tlaku. Předtím byl tlak příliš vysoký a docházelo k průsaku u baterie ve sprše. V další fázi jim přišel od žalobce dopis, že dluží peníze. V té době věc začali řešit ve spolupráci s právní zástupkyní, ve spolupráci s ní písemně poukázali na vady a nedodělky díla. Částky zaplacené žalobci si neevidovali, nicméně je zjistili podle toho, jak byly vybírány z účtu žalované. Při stavbě došlo oproti původnímu stavu ke zvýšení podlah o 10 cm. V důsledku toho nejsou okna usazena ve správné výši a řádně. Vyměřování podlah i osazování oken prováděl žalobce. Na nesprávnou výšku oken upozorňovali, chtěli, aby kuchyňská linka byla ve stejné výši jako parapet u oken. Žalobce pak již vsazená okna vyřízl, posunul je směrem dovnitř, takže ve výsledku jsou nyní vršky oken za trámem. Podlaha v koupelně je špatně vyspádována, takže voda ze sprchového koutu stéká až na chodbu. Řeší to tak, že po sprchování vodu stahují stěrkou. V ložnici nešly zásuvky, dále nesvítila světla, zásuvky nešly ani v polovině obýváku, toto si nechali opravit od elektrikářů. Kromě instalace regulátoru tlaku a kromě zmíněné opravy elektrorozvodů zůstal dům v tom stavu, v jakém jej žalobce opustil.

13. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru stavebnictví – odvětví stavby obytné, a z oboru ekonomika – odvětví ceny a odhady nemovitostí, soud zjistil, že penetrační nátěr je úprava podkladů speciálním penetračním nátěrem či zředěným vrchním nátěrem zajišťující spojení nátěrů s podkladem. Použití penetračního nátěrů lze obtížně zjistit. Malby nově provedených sádrokartonových konstrukcí v objektu vykazují nedostatky, jsou nestejnoměrné, jsou viditelné přechody zřejmě podél podkladních nosných prvků. Odstranění nedostatků by bylo nutno řešit jednonásobným sjednocujícím nátěrem, což by si vyžádalo 3 560 Kč (bez DPH). Dodávka keramické listely u obkladů v koupelně byla součástí objednávky (položky 43 a 44 nabídkového rozpočtu). Montáž keramické listely nelze provést dodatečně. Nelze uvažovat ani s částečným odstraněním obkladů nad listelou a s částečnou montáží nových obkladů, neboť nebude možné zajistit stejnou šarži obkladů a s ohledem na časový odstup zřejmě ani stejný dekor. Je nutné uvažovat, že by došlo ke znehodnocení celého obkladu koupelny. Odstranění tohoto nedodělku by si vyžádalo 20 653,43 Kč (bez DPH). Malby v místnostech byly provedeny, vykazují však nedostatky, malby jsou nestejnoměrné, jsou viditelné přechody zřejmě podél podkladních nosných prvků. Odstranění nedostatků by bylo nutné řešit jednonásobným sjednocujícím nátěrem, což by si vyžádalo 3 560 Kč (bez DPH), který již byl navržen ve vztahu k penetračním nátěrům. K nedodání krytů zásuvek v přízemí domu, které tvrdí žalovaná, mohlo dojít tak, že kryty zásuvek jsou osazovány až po provedení výmalby, aby nedošlo k jejich znečištění malováním. Žalobce nedodal revizní zprávu elektrického zařízení, nelze tak zjistit, zda elektroinstalace byla k datu předání bez závad. Skutečnou výšku betonové mazaniny bylo možné zjistit pouze v koupelně v části podlahy vybourané z důvodu domnělé poruchy topení. Na dalších místech ji nelze zjistit bez provedení sond. V položce č. 1 nabídkového rozpočtu je použita ceníková položka„ Mazanina tl. do 80 mm z betonu prostého.“ Ve skutečnosti je však účtována tloušťka 100 mm. Rozdíl činí 2 900,16 Kč. Sádrokartonové konstrukce nebyly součástí nabídkového rozpočtu. Pod položkou č. 28 v příloze faktury č. 006/ 2015 je účtován SDK podhled KNAUF D112 a zavěšená dvouvrstvá konstrukce profil CD desky GKF tl. 12,5 mm. Položka tedy obnáší dvouvrstvou nosnou konstrukci z CD profilů (tzv. křížem) a jednovrstvý podhled ze sádrokartonových desek. Zda bylo použito dvouvrstvé nosné konstrukce, nelze bez provedení sond zjistit. S ohledem na použití stropního sádrokartonového podhledu pouze v pásech mezi stávajícími stropními trámy je použití dvouvrstvé nosné konstrukce nadbytečné. K tvrzené vadě elektrických rozvodů v ložnici znalec uvedl, že bez dodání revizní zprávy elektrického zařízení žalovaným nelze zjistit, zda elektroinstalace byla k datu předání bez závad. S ohledem na chybějící podklady (jednoduchý stavební výkres, stavební deník) není jasné, jak bylo dohodnuto fungování sprchového koutu. Sprchový kout je situován v rohu koupelny, je osazena sprchová baterie a pevná sprchová růžice, v podlaze je instalován rohový sprchový žlábek, část podlahy (cca 900 × 900 mm) je vyspádována ke žlábku, zbylá část podlahy koupelny je rovná. Při chybějící sprchové zástěně či alespoň plentě dochází při sprchování k rozstřiku vody po celé podlaze koupelny, při větším množství se voda roztéká po celé podlaze koupelny a může vytéct až na chodbu. Funkce dodaného sprchového koutu je vadná. Uvedenou závadu lze odstranit dodatečným osazením vhodné sprchové zástěny. Sprchová zástěna nebyla předmětem nabídky. Stěna vlevo od vstupních dveří v koupelně je včetně sádrokartonu a keramických obkladaček křivá. Jde o nerovnost cca 10 mm na 0,5 m délky. Uvedenou nerovnost nelze akceptovat v rámci povolených tolerancí. Pokud by došlo k výměně obkladů, jak se uvažuje ve vztahu k chybějící listele, došlo by i k nápravě této vady. S ohledem na chybějící podklady (jednoduchý stavební výkres, stavební deník) není jasné, jak byla smluvně definována„ čistá“ výška podlahy (vrchní úroveň nášlapné vrstvy). Výška původní podlahy nebyla při prohlídce jednoznačně zjištěna, na schodišti do sklepa je zřejmý vyšší poslední schod, ale pouze z této indicie nelze jednoznačně stanovit výšku původní podlahy. Pokud měla být podlaha o 10 cm níže, vyžádalo by si to odstranění ca 5 m3 zeminy pod podlahou, tato položka však není obsažena v nabídkovém rozpočtu. V případě, že nová podlaha byla zhotovena o 10 cm výše, došlo ke znehodnocení prací na betonových podlahách, dlažbách, zčásti instalacích a zčásti sádrokartonových konstrukcích. Pokud se vyjde z položek obsažených v nabídkovém rozpočtu, pak by celkový součet cen prací, které byly nesprávnou výškou podlahy znehodnoceny, činil 141 206,07 Kč (bez DPH). Výřez pro 2 okna v dřevěné roubené stěně je proveden nevhodně, okna jsou špatně osazená. Zatímco na spodní straně je výřez zbytečně hluboký, nadpraží okna není dostatečně vyříznuto a okno je osazeno zčásti za vrchním dřevěným trámem. Rám okna není připevněn šrouby ke stěně. Problém spočívá v úpravě dvou okenních otvorů, trám nad oknem není možné zcela vyříznout, neboť na něm spočívají stropní trámy. Trám bude nutné vyříznout pouze zčásti, zeslabenou část trámu bude nutné zesílit ocelovou příložkou či zvolit jiné vhodné řešení, dále bude nutné zaplnit spodní část nadměrně vyříznutého otvoru a obnovit vnější dřevěný povrch v místě oprav. Rám okna je třeba zajistit šrouby. Náklady na uvedené práce jsou odhadovány na 8 000 Kč (bez DPH). Vyplnění spár mezi dlaždicemi na chodbě je zčásti nefunkční, spárovací hmota vyplňuje spáru mezi dlaždicemi nerovnoměrně, její povrch není rovný, zčásti přesahuje prostor spáry mezi dlaždicemi a spočívá na okraji plochy dlaždic. Důvodem je použití nevhodné spárovací hmoty či nedodržení pracovního postupu. Náklady na zhotovení dlažby chodby podle nabídkového rozpočtu celkem činily 9 492,39 Kč (bez DPH). K výše uvedené závadě lze uvažovat 25 % z částky za provedení prací, tj. 2 373,10 Kč (bez DPH). Provedení sádrokartonových konstrukcí vykazuje závady. Spojení jednotlivých desek praskají, trhliny jsou viditelné v interiéru. Některé desky a montážní otvory pro šrouby nejsou plně začištěné, sádrování a vybroušení je zčásti provedeno nedbale. Zčásti povrch sádrokartonových desek vykazuje nerovnosti, jsou znatelné přechody a výztuhy pod sádrokartonovými deskami. Náprava spočívá v přetmelení trhlin a dalších nerovností, případně s použitím výztuhy, vybroušením a nátěrem. Náklady na zhotovení sádrokartonových konstrukcí uvedené v příloze faktury č. 006/ 2015 činily celkem 116 979,77 Kč, náklady uvedené v položkách 9 až 13 na č.l. 16 spisu činily celkem 20 790,62 Kč, celkem tedy 142 770,39 Kč. Vzhledem k povaze a rozsahu výše uvedených závad lze uvažovat na provedení prací potřebných k jejich odstranění 10 % z uvedené částky, tj. 14 277,04 Kč, na obnovení nátěrů 6 835,55 Kč.

14. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že většina vad a nedodělků, které zjistil, se na stavbě vyskytuje od doby zhotovení. V daném případě se jednalo o poměrně rozsáhlou rekonstrukci, přičemž nebyla zpracována žádná skica, studie nebo projektová dokumentace. Řada prací byla prováděna způsobem, který není zcela obvyklý. V těchto případech se obvykle navrhuje obkopání domu, použití folií a drenáže, ale dle názoru znalce by ani tato opatření 100 % nezabránila vzlínání vody, protože v tomto směru bylo zásadní provedení izolací podlah v objektu. V daném případě nebyla hydroizolace vůbec řešena. V současnosti existuje obrovské množství materiálů na trhu, a proto nelze obecně stanovit, jaký by měl být počet penetračních nátěrů. Vždy by měl být respektován technologický postup doporučený výrobcem. Pokud by byl dodržen počet penetračních nátěrů a nátěrů uvedený v rozpočtu, pak by to bylo dostačující. K sádrokartonovým konstrukcím je třeba obecně uvést, že musí být navrženy tak, aby fungovaly. U těchto konstrukcí obecně platí, že se nespojují s podkladem, měly by být v podstatě samonosné. Používá se určitý rastr, přičemž pokud se tento rastr napevno spojí s původní konstrukcí, tak ta pracuje a může docházet k praskání sádrokartonu. I v tomto případě platí, že by měl být dodržen technologický postup doporučený výrobcem. Výrobci vydávají technické příručky, kde jsou řešeny jednotlivé typové situace, které mohou na stavbě vzniknout. Pokud se takto doporučený postup dodrží, konstrukce nepraská. Penetrační nátěry a malby hodnotil pohledem, tedy vizuálně. Přidání penetrační látky do barvy zmíněné žalobcem je zcela nevhodným postupem. Malby v průběhu času jistým způsobem degradují. Samozřejmě je to závislé na způsobu užívání konkrétních místností, důležité třeba je, zda se v místnosti vaří nebo zda uživatelé kouří. Dle zkušeností znalce platí, že v běžně užívaných prostorech je třeba malby provádět po 10 až 15 letech. Složení podlahy hodnotil u odbourané části v koupelně vizuálně, sondy neprováděl, což je v posudku uvedeno. Výsledné řešení sprchového koutu je nefunkční. V nejbližším okolí je sice dlažba trochu vyspádovaná, ale ve zbývající části místnosti je zcela rovná, takže při sprchování voda logicky neodtéká tak, jak má, ale odtéká třeba až do sousední místnosti. Znalec vycházel z toho, že ve vztahu mezi dodavatelem a odběratelem je silnější stranou dodavatel, který má být odborníkem a má slabší straně zajistit, že provedení stavby bude funkční. Ve vztahu k osazení oken znalec setrval na tom, že způsob,,přizvednutí“ oken je zcela nevhodný. Okna by měla být zasazena tak, aby v jejich okolí nebylo vidět žádnou konstrukci, což v daném případě není splněno. Absence spojovacích pásek u sádrokartonu by se dala s jistotou zjistit při rozebrání konstrukce, které neprováděl. Sádrokartonové konstrukce ale posuzoval na základě svých zkušeností. Ve své praxi viděl nespočet takových konstrukcí, přičemž v daném případě jde o jedno z nejslabších provedení. Sádrokarton výjimečně prasknout může, ale v daném případě na základě vizuální prohlídky zjistil celou řadu prasklin a nedostatků, a proto dospěl k závěru, který je formulován v posudku.

15. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 106 C 12/2018 bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 3. 2019, č. j. 106 C 12/2018 – 71, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2019, č. j. 21 Co 160/2019 – 90, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce (v uvedeném řízení v postavení fyzické osoby – nepodnikatele) domáhal po žalované zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 8. 10. 2019. Žalobce tvrdil, že dne 31. 3. 2015 přenechal žalované v místě jejího bydliště částku 230 000 Kč v hotovosti s tím, že účastníci ústně uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobce zavázal bezúročně poskytnout žalované předmětnou částku a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Na uvedenou zápůjčku žalovaná uhradila dne 27. 5. 2015 v hotovosti částku 80 000 Kč a zbývajících 150 000 Kč se zavázala vrátit žalobci do 15. 1. 2016. Žalobce uvedl, že pro žalovanou prováděl rekonstrukci její nemovitosti. Po provedení části prací již žalovaná neměla dostatek prostředků na dokončení stavby, resp. tolik, aby jí zůstalo i na potřeby hospodářství. Dne 30. 3. 2015 ho proto na statku (v místě rekonstrukce) požádala o půjčku 230 000 Kč. Žalobce si peníze půjčil od své sestry. Žalovaná popřela, že by se žalobcem uzavřela smlouvu o zápůjčce, zápůjčka jí nikdy nebyla poskytnuta. Žalobce pro ni prováděl rekonstrukci rodinného domu, a protože na její dokončení neměla dostatek finančních prostředků, sdělila tuto skutečnost na konci března 2015 žalobci a požádala ho o přerušení prací do doby, než dostane peníze od bývalého manžela z vypořádání SJM. Následně ji žalobce informoval, že zbývající práce včetně materiálu budou stát cca 210 000 Kč a pokud mu žalovaná jako úrok zaplatí částku 20 000 Kč, nakoupí materiál a práce provede na své náklady do konce května 2015 a žalovaná tuto částku uhradí žalobci začátkem roku 2016. Z toho důvodu žalovaná podepsala dne 31. 3. 2015 listinu nadepsanou„ koncept notářského zápisu“ se závazkem zaplatit žalobci dne 15. 1. 2016 částku 230 000 Kč. Na provedené práce, nikoli z titulu zápůjčky, zaplatila žalovaná žalobci dne 27. 5. 2015 v hotovosti částku 80 000 Kč, poté co obdržela část peněz od bývalého manžela. Při převzetí uvedené částky jí žalobce vrátil výše uvedenou listinu a současně jí předal k podpisu listinu novou, opět označenou jako„ koncept notářského zápisu“, ze které měl vyplývat závazek žalované snížený o zaplacených 80 000 Kč i o úrok 20 000 Kč, který jí žalobce prominul s ohledem na dřívější zaplacení. Žalovaná listinu podepsala, aniž si ji podrobně přečetla, proto si nevšimla rozporu mezi částkou uvedenou číselně a částkou uvedenou slovy. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o zápůjčce se žalovanou. Na základě odvolání žalobce bylo rozhodnutí okresního soudu přezkoumáno Krajským soudem v Hradci Králové. Ten dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce. Dále dovodil, že žalobce přes řádné poučení okresním soudem nenabídl žádný důkaz k tvrzení, že zaplacená částka 80 000 Kč byla splátkou zápůjčky. Šlo o platbu poskytnutou v průběhu rekonstrukce poté, co žalovaná získala od bývalého manžela prostředky z vypořádání SJM, v době, kdy žalobce pokračoval v pracích. Tedy tvrzení žalované, že šlo o platbu za dílo, zapadá do okolností platby.

16. Dle § 2586 odst. 1, 2 zákona č. 87/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

17. Dle § 2620 odst. 1 o. z. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

18. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1, 2 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Dle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

19. Dle § 2623 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu. Dle § 2628 o. z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

20. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce domu [adresa] v [obec]. Žalovaný jako zhotovitel se zavázal provést práce, jejichž druh a rozsah byl specifikován v listině nazvané VÝKAZ VÝMĚR. Tato listina současně uváděla ceny jednotlivých prací. V souladu s ust. § 2620 odst. 1 o. z. tak byla cena určena dle rozpočtu zpracovaného žalobcem, který byl cenovou nabídkou, přičemž žalovaná jako objednatelka tuto nabídku akceptovala. Následně bylo dohodnuto, že žalobce provede i další práce, které nebyly součástí původní smlouvy. Šlo o dodávku a montáž oken a dveří, frézování a vložkování komínu, dodávku elektromateriálu a dodávku materiálu na venkovní kanalizaci a souvisejících předmětů. V souladu se smlouvou žalovaná zaplatila zálohu na materiál 50 000 Kč, následně pak na základě konkrétních požadavků žalobce průběžně platila cenu provedených prací. Předmětem tohoto sporu je zaplacení částky 112 078,13 Kč (nedoplatku částky účtované fakturou č. 007/ 2015 ve výši 17 148,83 Kč a částky 94 929,30 Kč účtované konečnou fakturou č. 008/ 2015).

21. Pro rozhodnutí v této věci byla zásadní otázka, zda žalobce dílo provedl, tj. zda dílo dokončil (předvedl jeho způsobilost sloužit svému účelu), zda ho žalované předal a zda žalovaná dílo převzala. Žalovaná namítala, že k provedení díla žalobcem nedošlo, když dílo nebylo dokončeno a provedené práce vykazovaly řadu vad. Žalobce nepopíral, že k formálnímu předání díla žalované, o kterém by byl sepsán doklad (předávací protokol), nedošlo. Dle žalobce se tak stalo z toho důvodu, že žalovaná odmítla dne 7. 7. 2015 dílo převzít a podepsat připravený předávací protokol. Naproti tomu žalovaná tvrdila, že ji žalobce k převzetí díla nikdy nevyzval a o řádné předání díla se ani nepokusil. Žalovaná dále popírala tvrzení žalobce o tom, že během provádění díla byly vystavovány faktury a že tyto faktury byly žalované předávány.

22. Dle výše citovaného ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Otázka, zda žalobce dílo provedl a předal žalované, tak byla pro rozhodnutí v této věci zásadní. Soud přitom vycházel z toho, že důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že dílo bylo provedeno a předáno žalované, respektive že k předání díla nedošlo pro nesoučinnost žalované, nese žalobce jako zhotovitel.

23. Žádný písemný doklad o tom, že došlo k předání díla, respektive k pokusu o předání díla, neexistuje. Žalobce sice tvrdil, že měl připravený předávací protokol, který žalovaná odmítla odepsat. Žádnou takovou listinu, která by obsahovala například záznam o tom, že ji žalovaná odmítla podepsat, však žalobce nepředložil. Tvrzení žalované, že se žalobce o předání díla nikdy ani nepokusil, potvrdil v rámci své svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Žalobce rozporoval hodnověrnost této výpovědi s odkazem na to, že svědek [příjmení] je druhem žalované. Tato skutečnost však sama o sobě nemůže vést k závěru, že je výpověď svědka [příjmení] nevěrohodná. Svědek vypovídal po zákonném poučení o následcích křivé výpovědi. Jeho výpověď nevykazovala jakékoliv vnitřní rozpory, pro které by bylo možno o její hodnověrnosti pochybovat. Soud vzal v úvahu i to, že [jméno] [příjmení] vypovídal jako svědek i v jiném řízení mezi totožnými účastníky vedeném pod sp. zn. 106 C 12/2018, přičemž rovněž v uvedeném řízení byla jeho výpověď shledána věrohodnou. Soud proto při svém rozhodování z výpovědi svědka [příjmení] vycházel.

24. Dle soudu žalobci právo na zaplacení ceny díla ke dni 7. 7. 2015 (ani později) nemohlo vzniknout, protože nesplnil zákonnou povinnost zhotovitele dílo dokončit, předvést jeho způsobilost sloužit svému účelu a předat ho žalované. Dílo ke dni 7. 7. 2015 dokončeno nebylo a vykazovalo řadu vad. Za zásadní soud považuje stav elektroinstalace, zejména chybějící kryty zásuvek a nefunkčnost elektroinstalace v ložnici. Tento stav elektroinstalace potvrdil svědek [příjmení]. Soud navíc (ve shodě se znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]) dovozuje, že pokud se činnost žalobce při provádění díla týkala i elektroinstalace, pak měla být k doložení její funkčnosti opatřena revizní zpráva. Ta by byla dokumentem způsobilým osvědčit, že v rozhodném okamžiku byla elektroinstalace dokončená a funkční a byla způsobilá k bezpečnému provozu. Soud dále vychází z toho, že dílo v uvedené době vykazovalo řadu vad. Bez jakýchkoliv pochybností již tehdy chyběly listely v obkladech, které byly součástí objednávky. Již v té době byla nevhodně osazená okna a podlahy byly ve výšce, kterou na místě později zjistil znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Argument žalobce, že se výška podlahy odvíjela od toho, jak bylo druhem žalované připraveno podloží, nemůže obstát. V daném případě se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, kdy žalobce byl v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele. Platí navíc pravidlo zakotvené v ust. § 5 odst. 1 o. z., že žalobce již tím, že smlouvu o dílo na provedení stavebních prací uzavřel, dal najevo, že je schopen při provádění díle jednat se znalostí a pečlivostí, která je s výkonem činnosti stavitele spojena. Bylo-li tedy zřejmé, že připravená výška podloží při dodržení dohodnuté skladby podlahy způsobí, že nášlapná vrstva podlahy bude v porovnání s původním stavem výše, měl žalobce podniknout potřebné kroky, aby se tento výsledek eliminoval. Od výšky podlahy se pak odvíjela i poloha oken v kuchyni, která měla být logicky umístěna tak, aby parapety byly v úrovni pracovní plochy kuchyňské linky, nikoliv níže. Poukazuje-li tedy žalobce na to, že žalovaná ani její druh v průběhu prací proti výšce podlahy nic nenamítali, nelze z toho dovodit, že je výsledný stav bezvadný. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že v podlahách chyb hydroizolace, na kterou poukázal znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Ten shledal závažné vady i v provedení sádrokartonových konstrukcí, které označil za velmi slabé. Uvedené vady ve svém souhrnu nelze považovat za ojedinělé drobné vady, pro které objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby (viz § 2628).

25. Nelze tedy než dovodit, že již v červenci 2015 existovaly vady a nedodělky díla a že z toho důvodu dílo nemohlo být považováno za provedené ve smyslu ust. § 2604 a násl. o. z. Žalobce neprokázal, že se alespoň pokusil dílo žalované předat, že ji kdykoliv po 7. 7. 2015 vyzval k poskytnutí potřebné součinnosti. I kdyby však k pokusu o předání díla došlo, pak by nezbylo než dovodit, že žalovaná byla oprávněna převzetí díla odmítnout kvůli existujícím vadám. Skutečnost, že žalovaná začala dům od července či srpna 2015 fakticky užívat, pak nelze vykládat tak, že dílo převzala. Nebylo-li dílo provedeno, pak žalobci ani nemohlo vzniknout právo na doplacení ceny díla, což je sám o sobě důvod pro zamítnutí žaloby. Žalobu v této věci je tak třeba považovat za předčasnou. Na straně druhé pak nelze dovodit, že by žalobou uplatněné právo bylo promlčeno. K promlčení práva, které ještě nevzniklo, logicky dojít nemohlo. Žalobce navíc neprokázal, že by žalované kdykoliv před zahájením tohoto řízení předal faktury, kterými průběžně účtoval cenu díla (výjimkou je faktura s vyúčtováním ceny frézování a vložkování komína, kterou však žalované zaslal přímo zhotovitel [jméno] [jméno] – viz výpověď svědka [příjmení]). Pokud žalovaná neměla k dispozici faktury, zejména konečnou fakturu, pak ani neměla důvod jakkoliv se ke stavu díla vyjádřovat. Logicky mohla dílo považovat za neprovedené. Proto žalovaná reagovala až v dubnu 2016, kdy byla žalobcem vyzvána k zaplacení údajných dluhů.

26. Soud považuje za nutné uvést i to, že by žalobě nemohlo být vyhověno ani v případě, že by k provedení díla ve smyslu ust. § 2604 a násl. o. z. došlo. V takovém případě by soud musel zohlednit zaplacení částky 80 000 Kč ze strany žalované. Zaplacení této částky bylo mezi účastníky nesporné. Žalobce k tomuto plnění nepřihlížel s odůvodněním, že nešlo o plnění na cenu díla, ale o splátku zápůjčky. Touto argumentací žalobce se soud obsáhle zabýval v řízení vedeném pod sp. zn. 106 C 12/2018. Závěr byl takový, že poskytnutí zápůjčky nebylo prokázáno a že zaplacení částky 80 000 Kč bylo plněním na cenu díla, což ostatně žalovaná v tomto řízení od počátku tvrdí. Soud nemá důvod o závěrech, k nim soudy obou stupňů v řízení vedeném pod sp. zn. 106 C 12/2018, jakkoliv pochybovat. Argument žalobce, že pro zaplacení částky 80 000 Kč jako ceny díla nebyl důvod, protože v době platby (27. 5. 2015) nebyly práce v odpovídající hodnotě provedeny, nemůže obstát. K takovému argumentu by bylo možno přihlížet pouze tehdy, pokud by byl tvrzen a prokázán jiný právní důvod tohoto plnění. Žalobcem tvrzený právní titul – smlouva o zápůjčce - prokázán nebyl, pokud by snad žalobce v současné době začal tvrdit nějaký jiný důvod plnění, bylo by jeho tvrzení nevěrohodné. V souladu s ust. § 13 o. z. tedy soud (stejně jako v řízení vedeném pod sp. zn. 106 C 12/2018) dovozuje, že žalovaná částku 80 000 Kč zaplatila na cenu díla a že již z toho důvodu by v tomto rozsahu podaná žaloba musela být zamítnuta.

27. I kdyby se odhlédlo od závěrů uvedených v odstavci 24. tohoto odůvodnění (neprovedení díla), žalobě by nemohlo být vyhověno ani co do zbývající částky 32 078,13 Kč (žalovaná částka po odečtení zaplacených 80 000 Kč). Soud by totiž musel vzít v úvahu existenci některých vad, které by odůvodňovaly poskytnutí slevy z ceny díla. Dle soudu přitom nelze dovodit, že žalovaná vady neuplatnila včas. Nedošlo-li k předání díla, lhůta k uplatnění vad ještě nezačala běžet. Žalovaná na vady díla poukázala v dopisu své právní zástupkyně ze dne 29. 4. 2016, tedy bezprostředně poté, kdy žalobce začal vůči ní uplatňovat své nároky. Právo na přiměřenou slevu je dáno v případech podstatného i nepodstatného porušení smlouvy (viz § 2615 odst. 2, § 2106, § 2107 o. z.). Jen částky vyčíslené znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] ve vztahu k vadám prokazatelně existujícím již v červenci 2015 (obklady v koupelně 23 730,74 Kč, nevhodné osazení 2 oken v kuchyni 9 200 Kč) zbývající část nároku převyšují.

28. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je neoprávněná, a proto rozhodl o jejím zamítnutí.

29. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, tudíž má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v nákladech právního zastoupení, jejichž výši soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Konkrétně jde o odměnu za 14 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření ze dne 31. 1. 2019, 9. 4. 2020, 20. 5. 2021 a 18. 6. 2021, účast při jednáních soudu dne 9. 11. 2018, 18. 1. 2019 – nad 2 hodiny, 5. 4. 2019 – nad 2 hodiny, 29. 5. 2020 a 19. 5. 2021, účast při místním šetření znalce), která z hodnoty předmětu sporu činí 5 620 Kč za úkon (tj. odměna celkem 78 680 Kč). Dále byla přiznána paušální náhrada výloh za uvedené úkony po 300 Kč (tj. celkem 4 200 Kč). Na náhradě za čas promeškaný cestami k 5 jednáním soudu a k místnímu šetření soud přiznal 1 200 Kč (12 půlhodin po 100 Kč). Na cestovních náhradách bylo přiznáno celkem 1 347,71 Kč. Vozidlo bylo použito pětkrát na trase [příjmení] [příjmení] – [obec] a zpět, celkem 40 km, průměrná spotřeba 5 l /100 km. Cestovní náhrada v roce 2018 činila 219,60 Kč (cena PHM 29,50 Kč, základní náhrada 4 Kč/km), v roce 2019 činila 237,92 Kč (cena PHM 33,60 Kč, základní náhrada 4,10 Kč/km), v roce 2020 činila 237,96 Kč (cena PHM 31,80 Kč, základní náhrada 4,20 Kč/km) a v roce 2021 činila 235,84 Kč (cena PHM 27,20 Kč, základní náhrada 4,40 Kč/km). Vozidlo bylo dále použito dne 1. 12. 2020 na trase [obec] – [obec] a zpět, cestovní náhrada činí 178,47 Kč (ujeto celkem 30 km). Dále bylo přiznáno dvakrát 10 Kč za parkovné. Zástupkyně žalované osvědčila, že je plátkyní DPH. Proto k odměně a náhradě výloh v celkové výši 85 427,71 Kč náleží daň z přidané hodnoty v základní sazbě 21 %, která činí 17 939,82 Kč. Konečně bylo přiznáno 3 000 Kč zaplacených žalovanou jako záloha na znalecký posudek. Celkově tak bylo na nákladech řízení přiznáno 106 388 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

30. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ze strany státu bylo vyplaceno na znalečném Ing. [celé jméno znalce] celkem 6 852 Kč (4 757 Kč + 2 095 Kč). Tuto částku soud uložil zaplatit ve věci neúspěšnému žalobci.

31. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.