109 C 3/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 43 946,50 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 43 946,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. za dobu od 1. 1. 2025 do zaplacení a náklady řízení 21 860,50 Kč, tyto k rukám , Jméno advokáta, , to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 17. 1. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 5. 2024, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 16. 5. 2024, byl ve výroku o náhradě škody zrušen rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 3. 2024, č.j. , spisová značka, , a nově bylo rozhodnuto tak, že žalobci a žalovanému byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozeným , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , oba bytem , adresa, , na náhradě škody částku ve výši 117 808 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. do zaplacení. Dále usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 7. 2024, č.j. , spisová značka, , pravomocným ke dni 30. 7. 2024, byla žalobci a žalovanému uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozeným , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, náklady související s účastí těchto poškozených v trestním řízení vzniklé přibráním zmocněnce ve výši 16 252,72 Kč. Úhrady přiznaných peněžních plnění se poškození domáhali cestou exekuce vedené společně proti žalobci a žalovanému v postavení povinných pověřeným soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, z Exekutorského úřadu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Konkrétně bylo předmětem této exekuce vymožení zůstatku přednostní pohledávky poškozených ve výši 66 128 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 117 808 Kč za dobu od 16. 5. 2024 do 28. 5. 2024 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 66 128 Kč za dobu od 29. 5. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů trestního řízení ve výši 16 252,72 Kč, dále nákladů exekuce. Exekucí vymáhané peněžní plnění ve výši 66 128 Kč spolu s úroky z prodlení a s náklady trestního řízení ve výši 16 252,72 Kč zcela uhradil žalobce na základě výzvy soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti. Žalovaný se na tomto plnění nijak nepodílel. K rukám soudního exekutora žalobce celkem uhradil částku 87 893 Kč, a to zčásti formou bezhotovostního převodu částky 35 000 Kč ze dne 14. 11. 2024 na peněžní účet pověřeného soudního exekutora a zčásti hotovostním vkladem částky 52 893 Kč do pokladny pověřeného soudního exekutora dne 18. 11. 2024. Následně došlo k zastavení exekuce. Ve vztahu k věřitelům poškozeným , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, měli žalobce a žalovaný v případech obou nároků postavení solidárně zavázaných spoludlužníků. Částkou 87 893 Kč žalobce plnil i za žalovaného. Tím žalobci vzniklo vůči žalovanému právo následného regresního postihu v rozsahu jedné poloviny plnění poskytnutého věřiteli. Žalobce požadoval částku 43 946,50 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k plnění písemnou výzvou, a to ve lhůtě do 31. 12. 2024. Protože žalovaný neplnil, byla podána žaloba v této věci.

2. Žalovaný podal včas odpor proti platebnímu rozkazu. V něm namítl, že došlo k zániku jeho závazku z důvodu počáteční i následné nemožnosti plnění. Žalovaný nemůže požadovanou částku zaplatit, protože je osobou nemajetnou bez finančního příjmu a bez zaměstnání. Není evidován u úřadu práce. Žalovaný odkázal na ustanovení § 2006 odst. 1 o. z. s tím, že závazek nemůže splnit ani za ztížených podmínek s většími finančními náklady ani s pomocí jiné osoby.

3. Žalobce k obraně žalovaného uvedl, že je nedůvodná. Ustanovení § 2006 o. z. nedopadají na situaci, kdy dlužník argumentuje svoji dlouhodobou nemajetností, absencí příjmu ze zaměstnání nebo tím, že úřadem práce ani není evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání. V ust. § 2006 občanského zákoníku je upravena následná nemožnost plnění, tedy takový stav, který nastane po vzniku vlastního závazku, tzn. že skutečnosti, které mají způsobovat nesplnitelnost dluhu, musí vzniknout v období po vzniku závazku (nicméně mohou nastat před jeho splatností nebo až v průběhu prodlení); nejde tedy o nemožnost počáteční ve smyslu § 580 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný netvrdí nic k příčinám tohoto jeho údajného nepříznivého hmotného stavu. Žalovaný je přitom osobou v produktivním věku, přinejmenším s běžným pracovním potenciálem a s nijak nesníženou pracovní schopností (v rámci své výpovědi do protokolu o výslechu obviněného dne 23. 10. 2023 před policejním orgánem „nemajetný“ žalovaný např. uváděl, že dosahuje čistého měsíčního příjmu 30 000 Kč, jeho zdravotní stav je dobrý, s ničím se neléčil, viz spis Okresního soudu v Trutnově sp. zn. , spisová značka, ). Navíc žalobci je známo, že žalovaný i v současné době fakticky příjmy z vykonávané práce pravidelně získává, leč je zřejmě záměrně dosahuje ve sféře mimo legální pracovněprávní vztahy. Konečně námitka nemožnosti plnění podle ust. § 2006 občanského zákoníku nepřichází v úvahu v situaci, kdy dlužník je povinen splnit svůj peněžní závazek. Jak se například podává z unesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. , spisová značka, : „V poměrech projednávané věci, v níž žaloba směřuje na zaplacení kupní ceny, totiž nemožnost plnění nepřichází vůbec v úvahu. O nemožnost plnění jde tam, kde plnění, které má být poskytnuto, není vůbec možné, anebo je možné jen za cenu nákladů tak extrémně vysokých, že jejich vynaložení by bylo ekonomicky zjevně absurdní. V situaci, kdy je uplatněno právo na peněžité plnění, proto není námitka nemožnosti plnění plauzibilní obranou. Nemožnost plnění zde zásadně nepřichází do úvahy (srov. například J. Šilhán in HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část. § 1721-2054. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1223, § 2006, marg. č. 20, nebo z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu usnesení ze dne 24. 8. 2006, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné v souboru Civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 4545). O tom ostatně svědčí existence právní materie insolvenčního práva, které dopadá na situace, kdy dlužník nemá dostatek peněžních prostředků na uspokojení svých věřitelů.“4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 5. 2024, č.j. , spisová značka, , byla žalobci a žalovanému uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozeným , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, na náhradě škody částku ve výši 117 808 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. do zaplacení. Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 7. 2024, č.j. , spisová značka, , byla žalobci a žalovanému uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozeným , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, náklady související s účastí těchto poškozených v trestním řízení vzniklé přibráním zmocněnce ve výši 16 252,72 Kč. Protože k úplnému dobrovolnému splnění uvedených povinností ze strany účastníků řízení nedošlo, bylo proti nim jako povinným zahájeno exekuční řízení soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, z Exekutorského úřadu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Předmětem exekuce bylo vymožení zůstatku přednostní pohledávky poškozených ve výši 66 128 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 117 808 Kč za dobu od 16. 5. 2024 do 28. 5. 2024 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 66 128 Kč za dobu od 29. 5. 2024 do zaplacení, dále nákladů trestního řízení ve výši 16 252,72 Kč. Žalobce jako povinný soudnímu exekutorovi zaplatil celkem částku 87 893 Kč (bezhotovostní převod částky 35 000 Kč dne 14. 11. 2024, hotovostní vklad částky 52 893 Kč dne 18. 11. 2024). Žalobce žalovaného vyzval k plnění písemnou výzvou zaslanou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Pro zaplacení dlužné částky stanovil lhůtu do 31. 12. 2024. Výzva zaslaná prostřednictvím , právnická osoba, byla vrácena nedoručená zpět. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z rozhodnutí vydaných v trestním řízené vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , z listin vztahujících se k exekučnímu řízení, z dokladů o zaplacení celkové částky 87 893 Kč žalobcem a z předžalobní výzvy k plnění s doklady o jejím odeslání.

5. Dle § 1872 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

6. Podle § 1875 o. z. se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.

7. Podle § 1876 odst. 2 věty první o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží mu od ostatních spoludlužníků náhrada.

8. Dle ust. § 2006 odst. 1, 2 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Nemožnost plnění prokazuje dlužník.

9. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobci i žalovanému bylo pravomocnými soudními rozhodnutími vydanými v řízení vedeném u zdejšího soudu uloženo zaplatit společně a nerozdílně poškozeným , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, částku 117 808 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody a částku 16 252,72 Kč jako náklady související s účastí poškozených v trestním řízení vzniklé přibráním zmocněnce. Protože uložená povinnost nebyla ze strany účastníků řízení řádně a včas splněna, bylo zahájeno exekuční řízení. Žalobce prokázal, že na dluh exekutorovi zaplatil částku 87 893 Kč, což bylo i důvodem pro zastavení exekuce. V souladu s citovaným ustanovením § 1875 o. z. tak žalobce v rozsahu jedné poloviny plnil i za žalovaného jako solidárního spoludlužníka. Požaduje-li proto žalobce po žalovaném zaplacení částky 43 946,50 Kč, má jeho požadavek oporu ve shora citovaných ustanoveních občanského zákoníku.

10. Ve shodě se žalobcem soud dovodil, že obrana žalovaného nemůže obstát. Sám žalovaný tvrdí, že splnění závazku z jeho strany je pro nepříznivé majetkové poměry od počátku nemožné. Ustanovení § 2006 odst. 1 o. z. však dopadá na případy, kdy se splnění dluhu stane nemožným až po jeho vzniku. Jak navíc vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které odkázal žalobce, nemožnost plnění v případě peněžitého závazku zásadně nepřipadá v úvahu. Platí tedy, že nepříznivé majetkové poměry dlužníka, který má splnit peněžitý závazek, nejsou samy o sobě důvodem zánik závazku a pro nepřiznání peněžitého dluhu soudem. Z těchto důvodů bylo nadbytečné, aby soud prováděl důkazy k prokázání nepříznivých majetkových poměrů žalovaného (ostatně žalovaný ani žádné takové důkazy nenavrhl).

11. Ze shora uvedených důvodů soud žalobci jím požadovanou částku přiznal. Žalobce splnil povinnost vyplývající z ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalovaného před zahájením řízení písemně vyzval k plnění výzvou adresovanou na poslední známou adresu žalovaného. Skutečnost, že si žalovaný výzvu nepřevzal, je irelevantní. Lhůtu k plnění žalobce určil do 31. 12. 2025. Od následujícího dne tedy byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2023 Sb.

12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto má vůči žalovanému právo na náhradu oprávněně účtovaných nákladů řízení. Tyto spočívají v částce 2 198 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále jde o náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025 a od 1. 1. 2025. Konkrétně jde o odměnu za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného a účast při jednání soudu). Odměna dle § 7 vyhlášky z hodnoty předmětu sporu 43 946,50 Kč činí 2 860 Kč za úkon, paušální náhrada hotových výloh činí podle § 13 odst. 4 vyhlášky za dva úkony učiněné v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění) 300 Kč za úkon, za další 3 úkony učiněné v roce 2025 činí 450 Kč za úkon. Celkově tak na nákladech zastoupení náleží 16 250 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a náhradě výloh náleží daň v základní sazbě 21 %, která z částky 16 250 Kč činí 3 412,50 Kč. Celkově tak žalobci bylo na nákladech řízení přiznáno 21 860,50 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

13. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.