109 C 36/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 262 500 Kč s příslušenstvím pro 210 000 Kč s příslušenstvím (původně projednáváno pod sp. zn. 109 C 37/2021) pro 230 602,50 Kč s příslušenstvím (původně projednáváno pod sp. zn. 109 C 40/2021)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 262 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 136 125 Kč od 17. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 187 500 Kč od 16. 12. 2020 do 4. 11. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 262 500 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 210 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 76 230 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 127 050 Kč od 16. 2. 2021 do 4. 11. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 210 000 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 230 602,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 298 870 Kč od 18. 9. 2020 do 14. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 293 870 Kč od 15. 3. 2021 do 12. 4. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 93 870 Kč od 13. 4. 2021 do 23. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 74 086,50 Kč od 24. 6. 2021 do 4. 11. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 160 028,50 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 27 600 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 18 200 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení 220 472,30 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou v této věci dne 25. 11. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku I. uvedené částky. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 8. 9. 2020 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace pro podání žádostí o stavební povolení na realizaci podnikatelského záměru s názvem [anonymizována tři slova] [jméno]. Objednatel měl za dílo uhradit sjednanou cenu ve výši 375 000 Kč bez DPH. Cena byla splatná ve třech splátkách (viz čl. 6 smlouvy o dílo). První splátka činila 30 % ceny díla, druhá 50 % ceny díla a poslední 20 % ceny díla. Ve smyslu ustanovení čl. 6 smlouvy byla vystavena žalobcem faktura č. FVZ200230 se splatností 16. 9. 2020 znějící na částku 136 125 Kč. Jednalo se o první zálohu. Žalovaný na uvedenou fakturu plnil dne 16. 12. 2020. Za období prodlení od 17. 9. 2020 do 16. 12. 2020 požadoval žalobce úrok z prodlení z částky 136 125 Kč. Ve smyslu ustanovení čl. 6 smlouvy o dílo byla dále vystavena faktura č. FVZ200242 se splatností 15. 12. 2020 (druhá záloha) znějící na částku 187 500 Kč. Na tuto fakturu již plněno nebylo. Od 16. 12. 2020 požadoval žalobce úrok z prodlení z částky 187 500 Kč, a to do doby splatnosti konečné faktury, tj. do 4. 11. 2021. Dílo bylo předáno dne 29. 7. 2021 způsobem předvídaným v čl. 5 smlouvy o dílo, kdy bylo uloženo v elektronickém úložišti, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dílo bylo navíc zasláno žalovanému v tištěné podobě. Následně byla vystavena konečná faktura č. FV2120023 znějící na částku 262 500 Kč bez DPH se splatností dne 4. 11. 2021. Faktura byla vystavena v přenesené daňové povinnosti. Částka 262 500 Kč odpovídá doplatku ceny díla, neboť dohodnutá cena byla 375 500 Kč bez DPH, žalovaný uhradil dne 16. 12. 2020 částku 112 500 Kč (resp. 136 125 Kč – z této částky však byla odvedena DPH). Zbývající částka 262 500 Kč nebyla zaplacena ani po zaslání předžalobní upomínky dne 18. 11. 2021.

2. Žalovaný tento nárok neuznal. V obecné rovině uvedl, že si není vědom uzavření všech smluv se žalobcem. Měl za to, že k vytvoření soustavy smluv došlo až ex post, aby mohly být odůvodněny nároky žalobce. Uzavření smlouvy, které se týká tento spor, žalovaný nepopřel. Nesporoval ani, že [jméno] [jméno] byl oprávněn žalovaného zastupovat do 17. 1. 2021. V tento den rozeslal otec jednatelky žalovaného [příjmení] [příjmení], který rekonstrukci hotelu financuje, všem zaměstnancům i obchodním partnerům oznámení, že [jméno] [jméno] jako zástupce žalovaného suspenduje. Důvodem byla skutečnost, že mezi žalobcem a [jméno] [jméno] mělo být jednáno o určitém úplatku pro případ, že by [jméno] [jméno] pro samotnou realizaci rekonstrukce prosadil firmu navrženou žalobcem. Samotný projekt energetických úspor nebyl řádně dodán. Žalovaný hodlal žádat o dotace ve dvou dotačních programech, avšak daný projekt nikdy neobdržel ve stavu, který by umožnil přiznání dotace. O dotace proto žalovaný přišel.

3. V řízení původně vedeném pod sp. zn. 109 C 37/2021 bylo požadováno zaplacení částky uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. Účastníci uzavřeli dne 19. 11. 2020 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby na realizaci přestavby [anonymizováno] [jméno] v rozsahu stavební etapy I. – část S.O.

2. Objednatel měl za dílo uhradit sjednanou cenu ve výši 210 000 Kč bez DPH. Cena byla splatná ve třech splátkách (viz čl. 6 smlouvy o dílo). První splátka činila 30 % ceny díla, druhá 50 % ceny díla a poslední 20 % ceny díla. Žalobcem byla vystavena faktura č. FVZ200249 se splatností 25. 11. 2020 znějící na částku 76 230 Kč (první splátka). Dále vystavena faktura č. FVZ21204 se splatností 15. 2. 2021 znějící na částku 127 050 Kč (druhá splátka). Dílo bylo předáno dne 24. 8. 2021. Následně byla vystavena konečná faktura č. FV2120028 znějící na částku 210 000 Kč. Vzhledem k platební morálce žalovaného byla faktura vystavena v přenesené daňové povinnosti, zněla tak na celkovou částku ceny díla bez DPH, neboť žalovaný neuhradil nic. Splatnost faktury byla stanovena na den 4. 11. 2021. Žalovaný z vyúčtovaných částek nic nezaplatil. Ze zálohových faktur požadoval žalobce úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti do dne splatnosti koncové faktury, tedy do 4. 11. 2021. Žalovaný neplnil ani na základě předžalobní výzvy k plnění.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí této žaloby. Argumentoval shodně jako v případě předcházejícího nároku. Navíc uvedl, že v tomto případě smlouvu nepodepisovala jednatelka žalovaného, údajně ji podepsal [jméno] [jméno]. Pravost jeho podpisu žalovaný sporoval.

5. V řízení původně vedeném pod sp. zn. 109 C 40/2021 žalobce požadoval zaplacení částky 230 602,50 Kč s příslušenstvím. Šlo o několik dílčích nároků. Dne 21. 5. 2020 uzavřeli účastníci smlouvu o dílo S.O. 04, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o Stavební povolení na realizaci přestaveb [anonymizováno] [jméno] na adrese [adresa žalované]. Jednalo se o projekční práce přestavby středního traktu. Objednatel měl za dílo uhradit sjednanou cenu ve výši 494 000 Kč bez DPH. Cena byla splatná ve třech splátkách (30 % ceny díla, 50% ceny díla a zbývající část ceny). První splátka byla vyúčtována fakturou č. FVZ 200218 znějící na částku 148 200 Kč bez DPH. Faktura byla uhrazena dne 5. 6. 2020. Druhá splátka byla vyúčtována fakturou č. FVZ 200228 znějící na částku 298.870 Kč. Jednalo se o zálohovou fakturu, ze které je hrazeno DPH až následně po jejím zaplacení. Faktura byla splatná dne 17. 9. 2020. Na fakturu bylo ze strany žalovaného zaplaceno dne 14. 3. 2021 – 5 000 Kč s DPH, tj. 4 132,23 Kč bez DPH, dne 12. 4. 2021 – 200 000 Kč s DPH, tj. 165 289,25 Kč bez DPH, a dne 23. 6. 2021 - 19 783,50 Kč s DPH, tj. 16 350 Kč bez DPH. Celkem bylo uhrazeno 333 971,50 Kč bez DPH. Zbývá uhradit 160 028,50 Kč bez DPH. Žalobce uváděl částky bez DPH, neboť z uhrazených částek žalovaným již DPH bylo odvedeno a konečná faktura je vystavena v přenesené daňové povinnosti, tedy bez DPH. Navíc smluvní pokuty ani úroky z prodlení nelze požadovat z DPH. Dílo bylo předáno dne 16. 12. 2020. Faktura č. FV2120017 s doplatkovou částí za cenu díla byla vystavena dne 21. 10. 2021 se splatností do 4. 11. 2021. Žalovaný nic neuhradil. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ze zálohové faktury č. FVZ 200228 z částky 298 870 Kč od 18. 9. 2020 do 14. 3. 2021 (úhrada 5 000 Kč), z částky 293 870 Kč od 15. 3. 2021 do 12. 4. 2021 (úhrada 200 000 Kč), z částky 93 870 Kč od 13. 4. 2021 do 23. 6. 2021 (úhrada 19 783,50 Kč) a z částky 74 086,50 Kč od 24. 6. 2021 do 4. 11. 2021 (kdy se stala splatnou konečná doplatková faktura). Následně žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z částky 160 028,50 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení.

6. Dále byla uplatněna pohledávka ze smlouvy ze dne 21.5.2020 - smlouva o dílo S.O. 03, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o Stavební povolení na realizaci přestaveb [anonymizováno] [jméno] na adrese [adresa žalované]. Jednalo se o projekční práce týkající se východní přístavby. Objednatel měl za dílo uhradit sjednanou cenu ve výši 138 000 Kč bez DPH. Cena byla splatná ve třech splátkách. Žalovaný uhradil 110 400 Kč. Zbývá uhradit 27 600 Kč bez DPH, tj. částku požadovanou na základě faktury č. FV2120019 vystavené dne 21. 10. 2021 a splatné dne 4. 11. 2021. Faktura byla vystavena v přenesené daňové povinnosti. Dílo bylo předáno dne 16. 12. 2020. Žalovaný byl na své dluhy opakovaně upozorňován, naposledy 3. upomínkou faktur, kterou dne 11. 5. 2021 převzal zmocněnec žalovaného [jméno] [jméno].

7. Konečně účastníci uzavřeli dne 21. 5. 2020 smlouvu o dílo S.O. 02, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o [ulice] povolení na realizaci přestaveb [anonymizováno] [jméno] na adrese [adresa žalované]. Jednalo se o projekční práce týkající se západní přístavby. Žalovaný měl za dílo uhradit sjednanou cenu ve výši 91 000 Kč bez DPH. Cena byla splatná ve třech splátkách. První splátka byla žalovaným uhrazena. Druhá splátka byla vyúčtována fakturou č. FVZ 200226 znějící na částku 55 055 Kč. Splatnost byla určena dnem 17. 9. 2020. K uhrazení faktury došlo až dne 16. 12. 2020. Na základě čl. 6 smlouvy o dílo účtoval žalobce za prodlení s úhradou faktury č. FVZ 200226 smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, počítanou od 18. 9. 2020 do 16. 12. 2020, kdy došlo k úhradě. Smluvní pokuta činí 24 774 Kč. Žalobce požadoval smluvní pokutu na základě žalobního návrhu coby kvalifikované výzvy k plnění. Dílo bylo předáno dne 16. 12. 2020. Po uhrazení druhé faktury č. FVZ [číslo] zbýval žalovanému uhradit doplatek ve výši 22 022 Kč s DPH. Ten byl nejprve vyúčtovaný zálohovou fakturou FVZ200244, později konečnou fakturou č. FV2120021 znějící na částku 18 200 Kč bez DPH, neboť faktura byla vydána v přenesené daňové povinnosti. Faktura byla splatná 4. 11. 2021, od 5. 11. 2021 žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení.

8. Žalovaný ani nároky uplatněné ve věci sp. zn. 109 C 40/2021 neuznal. Zpochybňoval podpisy [jméno] [jméno] na smlouvách i na předávacím protokolu, na kterém navíc chybí otisk razítka žalované společnosti. Žalovaný část smluv vůbec neměl k dispozici, od žalobce následně obdržel scany smluv a poté i smlouvy s ověřenými podpisy, nemá však k dispozici originály smluv. Uzavření smlouvy je důležité i ve vztahu k dalším nárokům, např. k nároku na smluvní pokutu, se kterým žalovaný zásadně nesouhlasil.

9. Účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích i po provedeném dokazování. Žalobce předně nesouhlasil s odstoupením od smlouvy, tedy s právním jednáním žalovaného učiněným v průběhu tohoto řízení dne 17. 5. 2022. Toto jednání mohlo být relevantní pro nároky uplatněné ve věci sp. zn. 109 C 40/2021 (smlouvy o dílo DSP S.O. 04 – [ulice] trakt [anonymizováno] [jméno], DSP S.O. 03 – [ulice] přístavba [anonymizováno] [jméno], DSP S.O. 02 – západní přístavba [anonymizováno] [jméno], všechny ze dne 21. 5. 2020). Žalovaný odstoupení od smlouvy odůvodnil tím, že obdržel rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 4. 5. 2022, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ([anonymizováno]), kterým bylo zrušeno společné povolení ze dne 31. 8. 2021, č.j. [spisová značka] [číslo] [rok], sp. [značka automobilu] [spisová značka] [stát. instituce], odboru výstavby, a věc byla vrácena k novému projednání správnímu orgánu první instance. Žalovaný s odkazem na odůvodnění rozhodnutí krajského úřadu namítal, že zpracovaná dokumentace vykazuje zásadní vady, pro které není použitelná ve správním řízení. Není použitelná ani pro realizaci projektu, tedy nelze podle ní provést zamýšlenou stavbu. Bez užitku je tedy jak dokumentace pro stavební povolení, tak dokumentace pro provedení stavby ve všech úrovních. Žalobce považoval odstoupení od smlouvy za neplatné jednání z toho důvodu, že věc byla vrácena odboru výstavby k novému projednání. Stavební řízení je tedy stále v běhu a za daného stavu proto nelze dovozovat, že ze strany žalobce došlo k natolik závažnému porušení smluv, které by odůvodňovalo odstoupení od nich. Předmětem smluv nebylo dodání samotného stavebního povolení, ale jen projektové dokumentace k podání žádosti o stavební povolení. Předmětná díla byla vypracována podle zadání žalovaného a převzata bez výhrad. Provedení díla u těchto smluv nebylo s případným výsledkem stavebního řízení provázané. Z textu rozhodnutí [anonymizována dvě slova] vyplývá, že důvodem zrušení předmětného stavebního povolení a vrácení věci k novému projednání nebyly primárně výtky k doložené stavební dokumentaci, ale formální výhrady k postupu stavebního úřadu ve [obec]. Výhrady k doložené projektové dokumentaci byly buď charakteru formálního, nebo rozsahu, který lze bez problémů doplnit. Tyto nedostatky tedy nemohou činit dodané dílo„ bezcenným“. Žalobce tak shrnul, že výtky k jeho dokumentaci jsou jednoduše opravitelné a tyto„ vady“ nejsou v žádném případě charakteru závažného. Vydání stavebního povolení nebylo smluvním závazkem žalobce. Důvodem odstoupení bylo vydání rozhodnutí stavebního úřadu, které ale není konečné. Pravomocné řízení o zamítnutí návrhu na povolení stavby tak neexistuje a není možné na základě tohoto odstupovat od smluv. Dle žalobce se ze strany žalovaného jedná o další obstrukční taktiku.

10. Žalovaný trval na zamítnutí žaloby. K projektové dokumentaci pro podání žádosti o stavební povolení na realizaci podnikatelského záměru s názvem energetické úspory [anonymizováno] [jméno] žalovaný namítal, že nikdy neobdržel plnění z této smlouvy. Předmětná dokumentace měla být mimo jiné vypracovávána proto, aby mohl žalovaný žádat o dotace na energetické úspory. K tomu nedošlo právě vinou žalobce, který potřebný projekt nepředložil. Nebyl ani součástí obsáhlejší dokumentace, kterou žalovaný od žalobce převzal. Ostatně i předložený protokol z jednání se společností, která předmětné dotace vyřizovala, prokazuje, že skutečně ze strany žalobce nedošlo k dostatečné součinnosti a projekt předán nebyl. Žalovaný na dodání díla netrval, neboť dne 17. 1. 2021 došlo mezi zástupci stran ke schůzce, na které bylo dohodnuto nepokračovat dále v provádění díla a zapravit doposud provedené části díla a za ně neuhrazené faktury. K nároku ve věci původně vedené pod sp. zn. 109 C 37/2021 žalobce popíral, že by plnění na tuto smlouvu obdržel. Poukazoval na skutečnost, že žalobce nikdy v souvisejících obchodních případech neplnil dříve, než měl uhrazenu zálohu. Dokonce v jednom z případů žaloval první (neuhrazenou) zálohu s tím, že teprve po jejím zaplacení bude plnit. Žalobce tvrdí, že se žalovaným uzavřel 16 smluv. Ani v jednom případě neplnil dříve, než obdržel alespoň částečné plnění na cenu díla. Proto žalovaný považuje za vysoce nepravděpodobné, resp. v podstatě za nemožné, že by žalobce plnil na smlouvu, ze které nebylo doposud ničeho uhrazeno. K nárokům v řízení původně vedeném pod sp. zn. 109 C 40/2021 žalovaný uvedl, že zásadně popírá uzavření předložených smluv. Tyto byly dopracovány ex post, když zástupce žalovaného [jméno]. [jméno] byl pro své podivné vazby na žalobce z projektu v lednu 2021 odvolán a následně v květnu 2021 u žalované skončil svůj pracovní poměr. Nebyl pak schopen předložit veškeré smlouvy, které za společnost uzavřel, a za podivných okolností některé z nich (právě sadu smluv údajně z 21. 5. 2020) předal dodatečně jednatelce žalované s doplněným vlastnoručním podpisem. Podpisy na smlouvách se navzájem liší a liší se i od podpisů na ostatních dokumentech podepisovaných [jméno] [jméno]. Svědek [jméno] popsal, jakým způsobem vždy nakládal s podepsanými dokumenty. Podle toho měly být uloženy ve složce v kanceláři (a údajně podle jeho tvrzení potom ve sklepě jeho bytu v [část obce], který měl od zaměstnavatele jako služební). Pokud by toto tvrzení bylo pravdivé, pak není možné, aby ve složce byly ostatní smlouvy přítomny a chyběla sada několika smluv z jednoho data. Jejich dodatečné předání způsobem, jakým se stalo, svědčí o tom, že [jméno] [jméno] ve spolupráci s žalobcem potřebovali čas na to, aby dané smlouvy„ dodělali“ a legalizovali tak platby, o které si říkali investorovi. Je zřejmé, že [jméno] [jméno] je na věci osobně zainteresován. Pokud by se prokázalo, že asistoval u„ dodělávání“ smluv ex post, resp. případně tyto pomohl„ legalizovat“ a představil svému zaměstnavateli jako smlouvy pravé, ačkoliv tomu tak nebylo, zjevně by se dopustil podvodného jednání, přičemž za obdobné jednání již byl jednou odsouzen. Přesto [jméno] [jméno] potvrdil, že účelem celého obchodu bylo vyhotovení projektové dokumentace, kdy na konci mělo dojít k zajištění stavebního povolení. Pokud nějaké plnění přebíral, nebyl schopen zhodnotit, na kterou smlouvu jaké plnění připadá, zda je vše kompletní. V podstatě jednotlivá plnění uvedená ve smlouvách nebyl schopen rozlišit. K odstoupení od části smluv žalovaný přistoupil z právní opatrnosti, kdyby se mu nepodařilo prokázat neexistenci smluv. K odstoupení došlo z důvodu takových vad odevzdaného díla, které nelze zhojit. Je pravdou, že některé vytknuté vady by bylo možno zhojit (např. špatné zpracování části dokumentace s ohledem na normami dané rozměry chodeb, prostor pro handicapované apod.). Nezhojitelnou vadou však je provedení a ověření dokumentace osobami, které k tomuto ověření (autorizaci) nemají oprávnění, nebo mají jen oprávnění částečné vzhledem k celku. Jestliže se jedná z jejich strany o autorské dílo, nelze takové dílo použít pro účely stavebního řízení, a tedy se nejedná o dílo, které si žalovaná objednala. Smlouva sice neobsahovala slib dodavatele, že stavební povolení bude vydáno. Bylo však nepochybně základní premisou žalovaného při uzavírání smluv, že dílo bude způsobilé po formální stránce k předložení ve stavebním řízení. Bez dodržení tohoto základního parametru díla by žalovaný nikdy smlouvu neuzavřel a neměl na plnění zájem. Nikdo si neobjednává projektovou dokumentaci bez toho, aby ji následně mohl v příslušném řízení před stavebním úřadem použít. Žalobce k tomuto argumentuje tím, že rozhodnutí stavebního úřadu ještě není pravomocné a tedy nelze definitivně považovat jeho plnění za vadné. Vada spočívající v provedení díla neoprávněno osobou nesouvisí primárně s tím, zda je nebo není rozhodnutí ve stavebním řízení pravomocné. Odstoupení tedy byla jediná možnost, jak se bránit skutečnosti, že žalobce dodal žalovanému dílo, které žalovaný neobjednal.

11. Soud ve věci provedl dále uvedené důkazy, z nichž učinil skutková zjištění, která jsou částečně použitelná pro všechny spojené věci, částečně jsou použitelná pro některou ze spojených věcí.

12. V plné moci datované dnem 20. 5. 2020 se uvádí:„ Já, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], uděluji plnou moc panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], aby mě zastupoval při všech úkonech spojených s řešením všech věcí včetně podpisů dokumentace u [právnická osoba] [anonymizováno], [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], [IČO]“ Listina je opatřena podpisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] a otiskem razítka žalované společnosti.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že v minulosti na základě plné moci zastupoval žalovanou společnost. Za zmocnitele - [právnická osoba] [jméno] – jednal s jednatelkou [jméno] [příjmení]. Docházelo ale i k poradám, kde bývali přítomni i další zaměstnanci hotelu. Žalující společnost měla pro žalovaného vyhotovit projektovou dokumentaci na rekonstrukci [příjmení] [jméno], přičemž na konci mělo být zajištěno stavební povolení na provedení rekonstrukce. Za trvání spolupráce se uzavíraly písemné smlouvy, bylo to vícero smluv. Svědek nedokázal říci, kolik přesně. V podstatě se uzavírala smlouva na každou dílčí část rekonstrukce, ve smlouvě bylo vždy popsáno, co je jejím předmětem. Smlouvy podepisoval jako zmocněnec žalované společnosti. Smlouvy buď ukládal v kanceláři přímo v hotelu, anebo je vozil do kanceláře v [obec], kde bylo sídlo společnosti. To bylo zejména v období, kdy byla prováděna rekonstrukce kanceláří v [anonymizováno] [jméno]. Tímto způsobem naložil se všemi smlouvami. Došlo i k tomu, že od žalující společnosti převzal zpracovanou projektovou dokumentaci. V těchto případech dostal vždy několik paré dokumentace, přičemž jedno vyhotovení se zakládalo v kanceláři [anonymizováno] [jméno], další vyhotovení s [anonymizováno] [příjmení] dodávali na stavební úřad. Svědek po seznámení s listinami (smlouvy, předávací protokoly), které jsou součástí spisů a na nichž má být jeho podpis, výslovně stvrdil, že na listinách jsou jeho pravé podpisy. V době ukončení jeho činnosti pro žalovaného situaci zkomplikovala pandemie covid. Listiny se stěhovaly do [obec], kde pak dávali výpověď z pronajaté kanceláře, a proto bylo nutno listiny znovu přestěhovat, přičemž v této fázi je uložil u sebe ve sklepě. Šlo nejenom o listiny týkající se sporných smluv se žalobcem, ale v podstatě o veškeré listiny související s [příjmení] [jméno]. Když u žalovaného končil, požádala ho jednatelka [příjmení], aby jí předal veškeré listiny uzavřené se žalobcem. Asi týden pak hledal ve velmi rozsáhlé složce dokladů, bylo to několik beden od banánů, přičemž zůstalo asi 10 smluv se žalobcem, které nebyl schopen dohledat a doložit. Proto požádal [anonymizováno] [příjmení] o kopie, tyto pak předložil jednatelce [příjmení]. Všechny listiny od sebe ze sklepa odvezl k ní domů. Řešila se možnost dotací k energetickým úsporám, to souviselo se smlouvou, kterou podepsala jednatelka [příjmení]. Ve věci se jednalo s panem [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], podklady jim měl dodávat [anonymizováno] [příjmení]. Podklady byly hotové, o dotaci zažádali, ale nedostali ji. Pokud od žalující společnosti obdržel nějaké faktury, tak je přeposílal jednatelce [příjmení] e-mailem, případně je nechával v kanceláři. Část smluv podepisoval dodatečně, protože ho jednatelka [příjmení] obvinila, že tyto smlouvy zašantročil. Poté si od [anonymizováno] [příjmení] vyžádal kopie smluv, šlo o kopie, na nichž byly podpisy obou stran. Sám pak tyto kopie znovu podepsal, protože to bylo jednatelkou požadováno. Předtím si ale zkontroloval obsah smluv, a pokud je tedy znovu podepsal, tak šlo o stejné smlouvy, které podepsal již předtím v minulosti.

14. Ve vztahu k nároku uplatněnému ve věci sp. zn. 109 C 36/2021 bylo prokázáno, že dne 9. 9. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo. Předmět smlouvy byl vymezen v čl. 2 smlouvy. Předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele provést řádně a včas, svým jménem a na vlastní odpovědnost pro objednatele dílo spočívající ve vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení na realizaci podnikatelského záměru s názvem [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] na adrese [adresa žalované]. Rozsah projekčních pracích byl blíže specifikován v příloze číslo 1 smlouvy (cenová nabídka projekčních prací podle podnikatelského záměru – [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno], dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro zadání stavby). Objednatel se zavázal převzít řádně provedené dílo a zaplatit za něj zhotoviteli cenu specifikovanou v čl. 6 smlouvy. Součástí provádění díla mělo být také zajištění podkladů pro stavební povolení ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, dále práce spojené s administrativním podáním žádosti o vydání stavebního povolení. Zhotovitel se zavázal předat dílo do 180 dnů od podpisu smlouvy. Zhotovitel měl splnit svou povinnost zhotovit dílo jeho předáním objednateli v dohodnutém termínu, a to v souladu s platnými právními předpisy. Dokončením díla se rozumělo zpracování dokumentace v počtu 6 vyhotovení v listinné podobě a v počtu jednoho vyhotovení v elektronické podobě ve formátu PDF a DWG, zaslané na email objednatele, nesjednají-li si smluvní strany jinak. Předáním díla se rozumělo předání zhotovitelem objednateli v sídle objednatele nebo předáním poštovní či zásilkové přepravě na adresu objednatele, anebo odesláním elektronické podoby díla (či odkazem na datové úložiště, kde bude dílo uloženo) na elektronickou adresu objednatele uvedenou v záhlaví smlouvy, nebude-li stranami písemně dohodnut jiný způsob předání díla. Dle čl. 5 smlouvy byl objednatel povinen dokumentaci zkontrolovat bez zbytečného odkladu po jejím předání. Pro případ, že objednatel nejpozději do 15 dnů po podepsání předávacího protokolu nezašle písemné námitky ohledně dokumentace, mělo se za to, že předanou dokumentaci odsouhlasil bez výhrad. Cena za provedení dokumentace byla sjednána v celkové výši 375 000 Kč bez DPH. Po podpisu smlouvy měla být objednatelem zaplacena záloha na základě zálohové faktury č. 1 se splatností 5 dnů ve výši 30 % ceny díla bez DPH, dále záloha na základě zálohové faktury č. 2 ve výši 50 % z ceny díla se splatností 90 dnů od podpisu smlouvy. Nárok zhotovitele na zaplacení zbytku ceny za dílo vznikl jeho předáním objednateli. Cena za dílo měla být doplacena na základě závěrečné faktury zhotovitele splatné do 14 dnů od doručení. Objednatel byl povinen vady díla u zhotovitele uplatnit bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo zjistit měl. Práva objednatele z titulu skrytých vad, které mělo dílo v době jeho předání objednateli, měla zaniknout, nebyla-li objednatelem uplatněna nejpozději do 3 měsíců ode dne převzetí dokumentace. Za objednatele danou smlouvu podepsala jednatelka [jméno] [příjmení] [příjmení], u jejího podpisu je rovněž otisk razítka žalované společnosti. Zálohovou fakturou č. FVZ200230 vystavenou dne 11. 9. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě smlouvy o dílo ze dne 9. 9. 2020 zálohu č. 1 ve výši 112 500 Kč bez DPH, tj. 136 125 Kč včetně DPH. Částka byla splatná dne 16. 9. 2020. Zálohovou fakturou č. FVZ200242 vystavenou dne 20. 11. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě smlouvy o dílo ze dne 9. 9. 2020„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [jméno]“ zálohu č. 2 ve výši 187 500 Kč bez DPH. Částka byla splatná dne 15. 12. 2020. Dopisem zaslaným elektronickou poštou dne 26. 7. 2021 sdělil [jméno] [příjmení] na adresu [email], že zasílá ve formátu PDF projekt Etapy II –„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ Současně učinil dotaz, kdy může projekt odprezentovat a kdo bude případně protistranu v dané věci zastupovat. E-mail obsahoval rovněž odkaz, pod kterým byla dokumentace přístupná na webových stránkách [webová adresa]. Dne 28. 7. 2021 byla předána k přepravě poště zásilka – balík o hmotnosti 9,240 kg (viz podací lístek č.l. 54, informace o zásilce č.l. 64). Tuto zásilku převzala dne 29. 7. 2021 za žalovaného oprávněná osoba paní [příjmení] (viz zpráva č.l. 69). Česká pošta sdělila dne 29. 7. 2021 žalobci, že jeho zásilka byla doručena příjemci. Dopisem ze dne 21. 10. 2021 sdělil žalobce žalovanému, že zasílá mj. vyúčtovací doklad FV2120023. Fakturou č. FVZ2120023 vystavenou dne 21. 10. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě smlouvy o dílo ze dne 9. 9. 2020„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [jméno]“ částku ve výši 262 500 Kč (bez DPH). Částka byla splatná dne 4. 11. 2021. Faktura obsahuje poznámku o neuhrazených zálohových fakturách FVZ200242 a FVZ21212 na částky 187 500 Kč a 130 125 Kč. Dne 22. 12. 2021 se konalo jednání mezi zástupci žalovaného a zástupci společnosti enovation s.r.o., která žalovanému poskytovala poradenské služby dle smluv ze dne 29. 5. 2020 a 3. 12. 2020. Ve vztahu k první smlouvě bylo konstatováno, že řízení o žádosti žalovaného bylo poskytovatelem dotace zastaveno. Důvodem bylo pozdní založení účetních závěrek do sbírky listin příslušného obchodního rejstříku. Ve vztahu k druhé smlouvě bylo konstatováno, že společnosti enovation nebyl poskytnut aktuální energetický posudek, který jí měl předat pověřený zástupce žalovaného pan [příjmení]. Ten sdělil, že ke zpracování posudku nedostal podklady, respektive projekt od projekční kanceláře – žalobce (viz č.l. 97).

15. Ve vztahu k nároku uplatněnému ve věci sp. zn. 109 C 37/2021 bylo prokázáno, že dne 19. 11. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo. Předmět smlouvy byl vymezen v čl. 2 smlouvy. Předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele provést řádně a včas, svým jménem a na vlastní odpovědnost pro objednatele dílo spočívající ve vypracování projektové dokumentace pro [anonymizována dvě slova] na realizaci přestavby [anonymizováno] [jméno] v rozsahu Stavební etapy I. (část S.O. 02) na adrese [adresa žalované]. Rozsah projekčních pracích byl blíže specifikován v příloze číslo 1 smlouvy (cenová nabídka projekčních prací č. 19/20, dokumentace pro provedení stavby – stavební část – stupeň III.). Objednatel se zavázal převzít řádně provedené dílo a zaplatit za něj zhotoviteli cenu specifikovanou v čl. 6 smlouvy. Zhotovitel se zavázal předat dílo do 150 dnů od podpisu smlouvy. Zhotovitel měl splnit svou povinnost zhotovit dílo jeho předáním objednateli v dohodnutém termínu, a to v souladu s platnými právními předpisy. Dokončením díla se rozumělo zpracování dokumentace v počtu 4 vyhotovení v listinné podobě a v počtu jednoho vyhotovení v elektronické podobě ve formátu PDF zaslané na e-mail objednatele, nesjednají-li si smluvní strany jinak. Předáním díla se rozumělo předání zhotovitelem objednateli v sídle objednatele nebo předáním poštovní či zásilkové přepravě na adresu objednatele, anebo odesláním elektronické podoby díla (či odkazům na datové úložiště, kde bude dílo uloženo) na elektronickou adresu objednatele uvedenou v záhlaví smlouvy, nebude-li stranami písemně dohodnut jiný způsob předání díla. Cena za provedení dokumentace byla sjednána v celkové výši 210 000 Kč bez DPH. Po podpisu smlouvy měla být objednatelem zaplacena záloha na základě zálohové faktury č. 1 se splatností 5 dnů ve výši 30 % ceny díla bez DPH, dále záloha na základě zálohové faktury č. 2 ve výši 50 % z ceny díla se splatností 90 dnů od podpisu smlouvy. Nárok zhotovitele na zaplacení zbytku ceny za dílo vznikl jeho předáním objednateli. Cena za dílo měla být doplacena na základě závěrečné faktury zhotovitele splatné do 14 dnů od doručení. Objednatel byl povinen vady díla u zhotovitele uplatnit bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo zjistit měl. Práva objednatele z titulu skrytých vad, které mělo dílo v době jeho předání objednateli, měla zaniknout, nebyla-li objednatelem uplatněna nejpozději do 3 měsíců ode dne převzetí dokumentace. Za objednatele danou smlouvu podepsal zmocněnec [jméno] [jméno]. Zálohovou fakturou č. FVZ200249 vystavenou dne 20. 11. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě smlouvy o dílo ze dne 19. 11. 2020 DPS – SO 02 - zálohu [číslo] ve výši 63 000 Kč bez DPH, tj. 76 230 Kč včetně DPH. Částka byla splatná dne 25. 11. 2020. Zálohovou fakturou č. FVZ21204 vystavenou dne 29. 1. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě smlouvy o dílo ze dne 19. 11. 2020 DPS – SO 02 zálohu č. 2 ve výši 105 000 Kč bez DPH, tj. 127 500 Kč včetně DPH. Částka byla splatná dne 15. 2. 2021. Dopisem zaslaným elektronickou poštou dne 24. 8. 2021 sdělil [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] na adresu [email], že zasílá prováděcí projekt, mj. část SO 02 dle smlouvy o dílo ze dne 19. 11. 2020, a to prostřednictvím úložiště [webová adresa]. Dopis obsahoval odkaz ke stažení. Provozovatel uvedených stránek sdělil žalobci dne 25. 8. 2021, že jeho zásilka byla úspěšně uložena. Provozovatel úschovny [právnická osoba], a. s. sdělil soudu, že příjemce zásilky [email]) stáhl uložené soubory celkem čtyřikrát (viz č.l. 70 spisu sp. zn. 109 C 36/2021). Fakturou č. FVZ2120028 vystavenou dne 21. 10. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě smlouvy o dílo ze dne 19. 11. 2020 za vypracování projektové dokumentace„ DPS – SO 02“ částku 210 000 Kč bez DPH. Faktura obsahuje poznámku o neuhrazených zálohových fakturách FVZ200249, FVZ21204 a FVZ21214 na částky 63 000 Kč, 105 000 Kč a 42 000 Kč.

16. Konečně ve vztahu k nárokům uplatněným ve věci sp. zn. 109 C 40/2021 bylo prokázáno, že dne 21. 5. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce jako zhotovitele provést řádně a včas, svým jménem a na vlastní odpovědnost pro objednatele dílo spočívající ve vypracování Projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení na realizaci přestaveb [anonymizováno] [jméno] na adrese [adresa žalované]. Rozsah projekčních pracích byl blíže specifikován v příloze číslo 1 smlouvy (Cenová nabídka projekčních prací – stavební část – stupeň II. – S.O. 04 – Přestavba středního traktu, dokumentace pro ohlášení stavby). Cena za provedení dokumentace byla sjednána v celkové výši 494 000 Kč bez DPH. Za objednatele danou smlouvu podepsal zmocněnec [jméno] [jméno]. Fakturou č. FVZ 200228 vystavenou dne 4. 9. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě této smlouvy zálohu ve výši 50 %, tj. 298 870 Kč. Fakturou č. FV2120017 vystavenou dne 21. 10. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě této smlouvy doplatek ceny díla ve výši 160 028,51 bez DPH (daň byl povinen dopočítat a odvést odběratel). Částka byla splatná dne 4. 11. 2021. Dne 21. 5. 2020 byla mezi účastníky uzavřena rovněž smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce jako zhotovitele provést řádně a včas, svým jménem a na vlastní odpovědnost pro objednatele dílo spočívající ve vypracování Projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení na realizaci přestaveb [anonymizováno] [jméno] na adrese [adresa žalované]. Rozsah projekčních pracích byl blíže specifikován v příloze číslo 1 smlouvy (Cenová nabídka projekčních prací – stavební část – stupeň II. – S.O. 03 – Východní přístavba, Dokumentace pro stavební povolení). Cena za provedení dokumentace byla sjednána v celkové výši 138 000 Kč bez DPH. Za objednatele danou smlouvu podepsal zmocněnec [jméno] [jméno]. Z faktury č. FV2120018 ze dne 21. 10. 2021 vyplývá, že na cenu této zakázky ve výši 138 000 Kč bylo uhrazeno celkem 110 400 Kč. Fakturou č. FV2120019 vystavenou dne 21. 10. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě této smlouvy cenu díla ve výši 27 600 bez DPH (daň byl povinen dopočítat a odvést odběratel). Částka byla splatná dne 4. 11. 2021. Konečně dne 21. 5. 2020 byla uzavřena též smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce jako zhotovitele provést řádně a včas, svým jménem a na vlastní odpovědnost pro objednatele dílo spočívající ve vypracování Projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení na realizaci přestaveb [anonymizováno] [jméno] na adrese [adresa žalované]. Rozsah projekčních pracích byl blíže specifikován v příloze číslo 1 smlouvy (Cenová nabídka projekčních prací – stavební část – stupeň II. – S.O. 02 – Západní přístavba, Dokumentace pro stavební povolení). Cena za provedení dokumentace byla sjednána v celkové výši 91 000 Kč bez DPH. Za objednatele i v tomto případě smlouvu podepsal zmocněnec [jméno] [jméno]. V článku 6.6 této smlouvy (stejně jako v případě ostatních smluv) bylo uvedeno:„ V případě prodlení Objednatele s úhradou faktury proti sjednanému termínu, je Zhotovitel oprávněn požadovat po objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z fakturované částky za každý i započatý den prodlení.“ Fakturou č. FV 200226 vystavenou dne 4. 9. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě této smlouvy zálohu na cenu díla ve výši 50 % z celkové částky 91 000 Kč bez DPH (110 110 Kč), tj. částku 55 055 Kč. Částka byla splatná dne 4. 11. 2021. Fakturou č. FV2120021 vystavenou dne 21. 10. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému na základě této smlouvy doplatek ceny díla ve výši 18 200 Kč. [příjmení] byla splatná dne 21. 10. 2021. Převzetí dokumentace, k jejímuž zhotovení se žalobce zavázal výše uvedenými smlouvami (DSP S.O.02 – Západní přístavba, DSP S.O.03 – Východní přístavba a DSP S.O.04 – Přestavba středního traktu), potvrdil dne 16. 12. 2020 podpisem předávacího protokolu [jméno] [jméno].

17. Na základě žádosti podané dne 16. 12. 2020 žalovanou společností, která byla ve stavebním řízení zastoupena dle plné moci žalobcem, vydal [stát. instituce] – [anonymizována dvě slova] dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] [číslo] [rok] společné povolení na stavbu nazvanou„ [anonymizována dvě slova] [adresa], [obec]“ umístěnou na pozemku stavební parcele [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec]. Povolení bylo vydáno na změnu dokončené stavby – nástavbu a stavební úpravy (viz č.l. 43). 18. [anonymizována dvě slova] [územní celek] svým rozhodnutím ze dne 4. 5. 2022, č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] (JH) zrušil výše uvedené rozhodnutí [stát. instituce] – odboru výstavby a věc vrátil tomuto úřadu k novému projednání. K přezkoumání rozhodnutí Městského úřadu ve Špindlerově došlo na základě odvolání [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Odvolací orgán mimo jiné dovodil, že osoby, které autorizovaly předloženou projektovou dokumentaci, neměly k tomuto v rozsahu, ve kterém tak učinily, oprávnění. Odvolací orgán uložil stavebnímu úřadu, aby v novém projednání vyzval žadatele k doplnění příslušných částí dokumentace, které budou zpracovány projektanty s oprávněním pro příslušné specializace. Dále odvolací orgán zjistil, že v dokumentaci předložené pro potřeby rozhodnutí o vydání stavebního povolení neodpovídaly údaje o počtu parkovacích stání a ubytovací kapacitě. Dále byly zjištěny nedostatky v dokumentaci – situačních výkresech, konkrétně nedodržení technických a norem (šířky chodeb, šířky dveří, řešení bezbariérových ramp apod.). V souvislosti s těmito vadami odvolací orgán uložil stavebnímu úřadu, aby se při novém projednání důsledně zabýval náležitostmi žádosti, znovu ji posoudil, vyzval stavebníka k jejímu doplnění a z těchto důvodů řízení přerušil.

19. Dopisem ze dne 17. 5. 2022, který byl zaslán žalobci a právnímu zástupci žalobce, žalovaný odstoupil mj. od smluv o dílo označených DSP S.O. 02 – Západní přístavba [anonymizováno] [jméno], DSP S.O. 03 – Východní přístavba [anonymizováno] [jméno] a DSP S.O. 04 – Střední trakt [anonymizováno] [jméno], všech ze dne 21. 5. 2020. Důvodem tohoto právního jednání byla skutečnost, že žalovaný obdržel výše citované rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, kterým bylo zrušeno společné povolení ze dne 31. 8. 2021 vydané Městským úřadem Špindlerův Mlýn, odborem výstavby, a věc byla vrácena k novému projednání správnímu orgánu první instance. V dopisu, kterým žalovaný od smluv odstoupil, bylo mj. uvedeno, že z odůvodnění rozhodnutí Krajského úřadu vyplývá, že dokumentace zpracovaná na základě shora uvedených smluv o dílo vykazuje zásadní vady, pro které není použitelná ve správním řízení, pro něž byla určena. Rovněž není použitelná pro realizaci projektu, tedy nelze podle ní provést zamýšlenou stavbu. Bez užitku je tedy jak dokumentace pro stavební povolení, tak dokumentace provedení stavby ve všech úrovních. Dokumentace poskytnutá zhotovitelem je pro objednatele bezcenná, když není autorizována oprávněnými osobami. Objednatel neměl zájem na tom, aby objednané dílo bylo zpracováno neautorizovanou osobou, když autorizace právě garantuje kvalitu díla a kvalitu a bezpečnost jeho následného provedení v podobě stavby. Objednatel neměl ani zájem na tom, aby dílo bylo zpracováno způsobem nevyhovujícím požadavkům, které na ně ze zákona klade stavební řízení, případně neodpovídalo normám ČNS či dalším právním předpisům. Z uvedeného žalovaný dovodil, že mu vznikl nárok na odstoupení od shora uvedených smluv, a proto od nich odstoupil. Současně vyzval žalobce k vrácení veškerých finančních plnění vztahujících se k předmětným smlouvám.

20. Žalobce dopisem svého právního zástupce ze dne 17. 5. 2022 odmítl odstoupení od smluv provedené žalovaným. Dovodil, že toto právní jednání je neplatné. Dále uvedl, že u smluv DSP S.O. 02, DSP S.O. 03 a DSP S.O. 04 nebylo předmětem díla dodání samotného stavebního povolení, ale jen projektové dokumentace k podání žádosti o stavební povolení. Předmětná díla byla vypracována podle zadání žalovaného a převzata bez výhrad. Splnění závazků ze smluv o dílo nebylo provázáno s případným výsledkem stavebního řízení. Z odůvodnění odvolacího rozhodnutí pak dále vyplývá, že důvodem zrušení stavebního povolení a vrácení věci k novému projednání nebyly primárně výtky k doložené stavební dokumentaci, ale formální výhrady k postupu stavebního úřadu ve [obec]. Výhrady k doložené projektové dokumentaci byly buď formálního charakteru, nebo rozsahu, který lze bez problémů doplnit. Nelze tedy dovodit, že by dílo provedené žalobcem bylo pro žalovaného bezcenné. Rozhodnutí krajského úřadu není konečné. I kdyby se však jednalo o konečné rozhodnutí, neznamenalo by to bez dalšího, že žalobcem dodaná projektová dokumentace je špatná. Dokud by o případném zamítavém rozhodnutí nerozhodl správní soud, nelze uvažovat o podstatném porušení smlouvy pouze na základě rozhodnutí orgánu veřejné správy. Žalobce dále uvedl, že je připraven odstranit vady, které byly uvedeny v odůvodnění rozhodnutí krajského úřadu. Žalobce zdůraznil, že výtky k jeho dokumentaci jsou jednoduše opravitelné a tyto„ vady, pokud se to tak dá nazvat, nejsou v žádném případě charakteru závažného.“ Vydání stavebního povolení nebylo smluvním závazkem žalobce. Žalobce přesto nabídl úplnou a maximální součinnost ke zdárnému provedení úkonů potřebných k probíhajícímu stavební řízení. Navrhl proto osobní jednání se žalovaným.

21. Žalovaný ve věci navrhl provedení dalších důkazů. Předně navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k otázce pravosti podpisů [jméno] [jméno] na listinách, které byly předloženy žalobcem. Provedení tohoto důkazu soud považuje za nadbytečné. [jméno] [jméno] byl ve věci vyslechnut jako svědek. Byly mu předestřeny listiny, o které žalobce opírá svůj nárok (smlouvy o dílo, předávací protokol stvrzující převzetí dokumentace, které se týká řízení původně vedené pod sp. zn. 109 C 40/2021). Svědek potvrdil, že na listinách jsou jeho pravé podpisy. Svědek přitom vypovídal po poučení o následcích křivé výpovědi. Dle soudu výpověď svědka nevykazovala žádné rozpory, pro které by měly být dány důvodné pochybnosti o její hodnověrnosti. Pokud žalobce poukazoval na diametrální odlišnosti jednotlivých podpisů, pak dle soudu není nikterak neobvyklé, že se různé podpisy stejné osoby liší, mj. i v závislosti na tom, kdy a za jakých podmínek byly provedeny. Dle soudu je osoba, jejíž podpis je zpochybňován, nejpovolanější k tomu, aby se k pravosti podpisu vyjádřila. Provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví proto soud považoval za nadbytečné a nehospodárné.

22. Soud neshledal důvodnými ani námitky žalovaného k hodnověrnosti výpovědi svědka [jméno] [jméno]. Lze jen zopakovat, že svědek vypovídal po zákonném poučení o následcích křivé výpovědi. Z hlediska soudu je však podstatné, že výpověď svědka nevykazovala vnitřní rozpory či rozpory s jinými provedenými důkazy, pro které by soud měl důvod o její hodnověrnosti pochybovat.

23. Žalovaný dále navrhl výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k prokázání tvrzení, že plná moc udělená žalovaným [jméno] [jméno] byla po 17. 1. 2021 odvolána a že o této skutečnosti žalobce věděl. Soud považoval tyto důkazy pro rozhodnutí v tomto řízení za irelevantní. Všechny smlouvy, kterých se tento spor týká a které podepsal [jméno] [jméno] jako zmocněnec žalovaného, byly uzavřeny v roce 2020. Vyhotovenou dokumentaci, které se týká řízení původně vedené pod sp. zn. 109 C 40/2021, převzal [jméno] [jméno] jako zmocněnec žalovaného dne 16. 12. 2020. Pro rozhodnutí v této věci je tudíž bez významu, zda žalovaný v lednu 2021 plnou moc udělenou [jméno] [jméno] odvolal či nikoliv. Soud nicméně považuje za potřebné v obecné rovině se k této argumentaci žalovaného vyjádřit. Žalovaný dokládal odvolání plné moci [jméno] [jméno] mj. printscreenem sdělení, jehož odesílatel je označen jako [anonymizována dvě slova] (viz č.l. 55 a 56). Z obsahu tohoto sdělení lze dovodit pouze to, že pokud byla nějaká opatření ve vztahu k [jméno] [jméno] přijata, jednalo se o opatření dočasná. I ve vztahu k plné moci udělené [jméno] [jméno] pro jednání se žalobcem se konstatuje pouze jejich„ pozastavení“. [jméno] [jméno] přitom nepochybně nadále vyvíjel činnost pro žalovaného, což je zřejmé například z toho, že se dne 22. 12. 2021 zúčastnil jednání mezi žalovaným a zástupci společnosti enovation s.r.o. (viz č.l. 97). Chtěl-li žalovaný dosáhnout toho, aby [jméno] [jméno] nemohl nadále s právními účinky jednat jménem žalovaného se žalobcem, pak měl žalobci jednoznačným a určitým způsobem oznámit, že v souladu s ust. § 448 odst. 1 o. z. zmocnění udělené [jméno] [jméno] odvolal.

24. Žalovaný konečně navrhoval provedení důkazu výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která se měla vyjádřit ke schůzce mezi zástupci účastníků, na níž mělo být řešeno ukončení spolupráce a vypořádání. Provedení tohoto důkazu soud považoval za nadbytečné se zřetelem ke skutkovým a právním závěrům, které budou uvedeny v další části odůvodnění. Z téhož důvodu pak soud považoval za nadbytečný i výslech jednatelky žalovaného.

25. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

26. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

27. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

28. Dle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

29. Dle § 2615 odst. 1, 2 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

30. Dle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

31. Dle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

32. Dle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

33. Dle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

34. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

35. Soud předně považuje za potřebné vyjádřit se obecně k argumentaci žalovaného, že smlouvy podepsané [jméno] [jméno] jako zmocněncem žalovaného byly vytvořeny účelově a ex post a že [jméno] [jméno] v tomto směru jednal v součinnosti se žalobcem v úmyslu poškodit žalovaného. Soud považuje uvedenou námitku za účelovou a celkovou argumentaci žalovaného za zmatečnou. Žalovaný na straně jedné tvrdí, že si dokumentaci u žalobce neobjednal, na straně druhé nezpochybňuje, že přinejmenším část dokumentace byla použita pro potřeby stavebního řízení. V rámci odstoupení od smlouvy pak žalovaný namítá vady této dokumentace. Dále tvrdí, že [jméno] [jméno] jednal v úmyslu poškodit žalovaného, přičemž v souvislosti s tím mělo v lednu 2021 dojít k jeho„ suspendaci“. Dle soudu lze důvodně předpokládat, že by žalovaný při zjištění tvrzeného podvodného jednání [jméno] [jméno] postupoval razantněji, tj. spolupráci s ním by okamžitě ukončil a nevyčkával by do konce května 2021, kdy měla být dle tvrzení žalovaného spolupráce ukončena. Soud dále považuje za zásadní, že žalovaný na základě jednotlivých smluv platil zálohy na cenu díla (s výjimkou smlouvy, která je předmětem řízení původně vedeného pod sp. zn. 109 C 37/2021). Zálohové faktury vystavované žalobcem přitom obsahovaly odkaz na příslušné smlouvy o dílo. Pokud by skutečně smlouvy o dílo byly vytvořeny účelově a ex post, pak žalovaný neměl důvod žádné zálohy platit. Dle soudu je tedy postup žalovaného nutno hodnotit tak, že se snaží jakýmkoliv způsobem dosáhnout nepřiznání žalobou uplatněných nároků.

36. V neposlední řadě nelze přehlédnout, že žalobce předložil zápisy z jednání konaných ve dnech 14. 1. 2020, 6. 8. 2020 a 31. 5. 2021, z nichž je patrné, že při jednáních účastníků se od počátku předpokládalo zpracovávání projektové dokumentace po etapách (viz č.l. 36 až 42 spisu sp. zn. 109 C 36/2021). Kopie zápisů byly zasílány elektronickou poštou jednatelce žalovaného.

37. Ve vztahu k nároku uplatněnému v řízení sp. zn. 109 C 36/2021 soud dovodil: Uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení na realizaci podnikatelského záměru s názvem energetické úspory [anonymizováno] [jméno], nebylo sporováno (tuto smlouvu podepsala jednatelka žalovaného). Sporováno bylo provedení díla. Soud však považuje za dostatečně prokázané, že žalobce zpracovanou dokumentaci fyzicky doručil žalovanému prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 29. 7. 2021. Dále byla dokumentace doručena do elektronického úložiště jako dokument ve formátu PDF. To lze dovodit i z e-mailů oznamujících odeslání konkrétní dokumentace ve fyzické i elektronické podobě. Průvodní korespondence a sdělení České pošty ve vzájemné souvislosti dle soudu dostatečně prokazují splnění závazku z této smlouvy ze strany žalobce, tj. ve smyslu ust. § 2604 o. z. dokončení a předání díla. Naopak zápis z jednání ze dne 22. 12. 2021 nelze považovat za důkaz o tom, že žalobce závazek nesplnil (tedy důkaz negativní skutečnosti). Žalovaný mj. namítal, že daný projekt neobdržel ve stavu, který by byl použitelný pro přiznání dotace (viz protokol o jednání ze dne 6. 4. 2022 – č.l. 57 p. v.). K tomu je však třeba uvést, že dle smlouvy nebyla povinnost žalovaného zaplatit cenu díla vázána na to, zda objednateli bude dotace poskytnuta či nikoliv. To je ostatně logické, protože zhotovitel projektové dokumentace nemůže nijak ovlivnit, zda poskytovatel dotace žádosti o dotaci vyhoví či nikoliv. Důvodů neposkytnutí dotace ostatně může být celá řada, jejich původcem mohou být různé subjekty (viz též zápis ze dne 22. 12. 2021, kdy jedna z dotací nebyla přiznána pro chyby na straně samotného žalovaného). Ve smlouvě se uvádí, že objednaná dokumentace je určena pro potřeby podání žádosti o stavební povolení, dotace není ve smlouvě ani zmíněna. Tvrdí-li žalovaný, že danou dokumentaci vůbec neobdržel, pak by bylo logické, pokud by ihned po obdržení faktury č. FV2120023 ze dne 21. 10. 2021 namítal, že dílo, jehož cena byla tímto dokladem účtována, vůbec neobdržel. K žádné takové reakci nedošlo. Pokud pak měl žalovaný za to, že žalobcem dodaná projektová dokumentace je vadná, pak měl bez zbytečného odkladu po zjištění této skutečnosti uplatnit práva z odpovědnosti za vady. Žalovaný při jednání soudu dne 6. 4. 2022 výslovně uvedl, že od smlouvy neodstoupil. Uplatnění práva na odstranění vad díla či na slevu z ceny díla pak žalovaný ani netvrdil. Konečně pokud bylo v závěrečném návrhu namítáno, že žalovaný dílo neobdržel a na jeho dodání netrval, neboť dne 17. 1. 2021 bylo mezi zástupci stran dohodnuto nepokračovat v provádění díla a zapravit doposud provedené části díla a za ně neuhrazené faktury, je opětovně nutno dovodit, že jde o nelogickou argumentaci. Tento argument postrádá logiku již se zřetelem k zápisu ze dne 22. 12. 2021, kde naopak bylo uváděno, že žalobce dokumentaci týkající se energetických úspor nedodal. Pokud by dohoda ze dne 17. 1. 2021 byla uzavřena, žalovaný by se nepochybně ohradil proti účtování částek fakturami, jež mu byly doručeny po uvedeném datu. K ničemu takovému však nedošlo. Soud tedy dovodil, že nárok uplatněný ve věci sp. zn. 109 C 36/2021 je co do základu dán.

38. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že žalobci poskytl jakákoliv jím nezohledněná plnění na částku 262 500 Kč účtovanou fakturou č. FV2120023 ze dne 21. 10. 2021. Z uvedených důvodů soud v této části žalobě vyhověl a žalobci přiznal rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž zohlednil dílčí plnění poskytnutá žalovaným před splatností konečné faktury (viz výrok I.).

39. Ve vztahu k nároku uplatněnému v řízení sp. zn. 109 C 37/2021 soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Bylo prokázáno, že smlouvu o dílo ze dne 19. 11. 2020 podepsal [jméno] [jméno], přičemž tak učinil na základě plné moci ze dne 20. 5. 2020. Soud považuje za prokázané i to, že dílo objednané danou smlouvou bylo provedeno. K tomuto závěru soud dospěl na základě e-mailové komunikace a informací od provozovatele stránek [webová adresa] E-mailem zaslaným jednatelce žalovaného dne 24. 8. 2021 žalobce sdělil, že odeslal mj. prováděcí dokumentaci část S.O. 02 dle smlouvy ze dne 19. 11. 2020. Poté byl provozovatelem datového úložiště informován, že zásilka byla úspěšně odeslána. Konečně soudu bylo sděleno, že adresát po dobu uložení dat tato celkem 4x stáhl (viz zpráva č.l. 70 ve spise sp. zn. 109 C 36/2021). Soud tedy považuje za prokázané, že dílo bylo provedeno a předáno žalovanému jedním ze způsobů sjednaných ve smlouvě a že žalobce svůj závazek z dané smlouvy splnil. Ze žalovaným namítané skutečnosti, že ve všech ostatních případech bylo žalobcem plněno až poté, kdy obdržel od žalovaného zálohu, nelze bez dalšího dovodit, že dílo provedeno nebylo. V této souvislosti nelze přehlédnout, že dne 19. 11. 2020 účastníci uzavřeli několik smluv o dílo, kterými se žalobce zavázal vyhotovit prováděcí dokumentaci označenou S.O. 02, S.O. 03 a S.O. 04 (viz sdělení žalobce v souvislosti s odesláním dokumentace v elektronické formě – č.l. 3). Dle soudu je logické, že žalobce prováděl práce současně, aniž by důsledně čekal na zaplacení všech záloh. Na základě této námitky žalovaného tak nelze dovodit, že žalobce svůj závazek ze smlouvy nesplnil. Tvrdí-li žalovaný, že dílo neobdržel, je zřejmé, že ani neuplatnil jakékoliv nároky z titulu odpovědnosti za vady. Sám žalovaný v tomto případě uznává, že na cenu díla nebylo ani částečně plněno. Proto soud žalobci jím požadovanou částku 210 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení přiznal.

40. Konečně ve vztahu k nárokům uplatněným v řízení původně vedeném pod sp. zn. 109 C 40/2021 bylo prokázáno uzavření smluv ze dne 21. 5. 2020, kterými se žalobce zavázal vyhotovit pro žalovaného projektovou dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení na realizaci přestaveb [anonymizováno] [jméno] na adrese [adresa žalované], konkrétně dokumentaci označenou DSP S.O. 02 – Západní přístavba, DSP S.O. 03 – Východní přístavba a DSP S.O. 04 – Přestavba středního traktu. Smlouvy podepsal za žalovaného [jméno] [jméno]. Bylo prokázáno i to, že žalovaný svůj závazek ze smluv splnil, když dokumentace byla předána zmocněnci žalovaného [jméno] [jméno] dne 16. 12. 2020 a téhož dne předložena stavebnímu úřadu. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobci ceny sjednané v jednotlivých smlouvách. Žalovaný se ve vztahu k těmto nárokům bránil tím, že od smluv odstoupil dopisem ze dne 17. 5. 2022. Žalobce namítal, že odstoupení je neplatným právním jednáním. Soud se proto zabýval tím, zda právním jednáním žalovaného – odstoupením od smlouvy provedeným dopisem ze dne 17. 5. 2022 – došlo ke zrušení 3 smluv ze dne 21. 5. 2020.

41. Byť to v dopisu žalovaného ze dne 17. 5. 2022 není výslovně uvedeno, lze dovodit, že žalovaný od konkrétních smluv o dílo odstoupil z důvodu jejich podstatného porušení. Žalobci je třeba přisvědčit v tom, že povinnost žalovaného zaplatit cenu díla (projektové dokumentace) nebyla dle smluv podmíněna kladným rozhodnutím stavebního úřadu o žádosti na vydání stavebního povolení. Jak již bylo uvedeno, žalobce jako zhotovitel nemohl předvídat ani ovlivnit, jak stavební úřad o žádosti žalovaného o vydání stavebního povolení rozhodne. K zamítnutí žádosti o vydání stavebního povolení přitom mohlo dojít i z důvodů nesouvisejících s činností žalobce. Na straně druhé je logické, že si žalovaný projektovou dokumentaci objednal právě za tím účelem, aby dosáhl vydání stavebního povolení (viz i svědek [jméno]). Nelze dále přehlédnout, že správní orgán 1. stupně na základě žalobcem dodané dokumentace stavební povolení vydal. Skutečnost, že orgán 2. stupně rozhodnutí zrušil a věc vrátil orgánu 1. stupně k novému řízení, nemůže být bez dalšího kvalifikována jako podstatné porušení smlouvy ve smyslu ust. § 2002 odst. 1 o. z. K takovému závěru by bylo možno dospět, pokud by z rozhodnutí správního orgánu 2. stupně vyplynulo, že dokumentace předložená pro potřeby stavebního řízení vykazuje vady, které jsou neodstranitelné, a že ve správním řízení nelze s touto dokumentací vůbec pokračovat. Nic takového však z rozhodnutí orgánu 2. stupně nevyplývá. Rozhodnutí odvolacího orgánu není konečným zamítavým rozhodnutím. Naopak odvolací orgán ve svém rozhodnutí vyložil, jak má orgán 1. stupně dále postupovat. Orgán 1. stupně měl vést žalovaného jako žadatele o vydání stavebního povolení k odstranění vytčených vad, a to všech vad. Ve vztahu k vadám při autorizaci tak odvolací orgán uložil stavebnímu úřadu, aby žadatele vyzval k doplnění částí dokumentace, které budou zpracovány projektanty s oprávněním pro příslušné specializace. Ve vztahu k dalším zjištěným vadám mělo být postupováno obdobně, stavebník měl být vyzván k doplnění dokumentace. Nelze tedy dovodit, že žalobcem dodaná dokumentace je pro žalovaného bezcenná. Žalobce ostatně výslovně sdělil, že je připraven v součinnosti se žalovaným vytčené vady odstranit.

42. Dle soudu tak je nutno dovodit, že ze strany žalobce sice došlo k porušení smluv o dílo, na jejichž základě byla zpracována projektová dokumentace pro potřeby provedení stavby, avšak toto porušení nelze kvalifikovat jako porušení podstatné. Odvolací správní orgán popsal, jakým způsobem mají být vady dokumentace odstraněny, žalobce deklaroval, že je připraven poskytnout součinnost potřebnou k odstranění vad. Pokud by soud akceptoval argumentaci žalovaného, pak by v případech, kdy odvolací orgán zruší rozhodnutí o vydání stavebního povolení a věc vrátí k dalšímu řízení, neměl zhotovitel projektové dokumentace právo na cenu za provedení díla. Takový výklad nemůže obstát. Dle soudu je jednání žalovaného účelové a žalovaný se snaží uplatnit veškeré možné námitky, aby se vyhnul plnění svých závazků. Dle soudu je možné porušení smlouvy ze strany žalobce kvalifikovat jako porušení nepodstatné, což znamená, že žalovaný má práva dle § 2615 ve spojení s § 2017 o. z., tj. právo na odstranění vad dokumentace, anebo právo na přiměřenou slevu z ceny díla. Takové právo žalovaný neuplatnil.

43. Lze tedy shrnout, že soud považuje odstoupení od smlouvy provedené dopisem žalovaného ze dne 17. 5. 2022 za neplatné právní jednání, které nemohlo vyvolat zamýšlené následky, tj. zrušení smluv s účinky ex tunc. Nedošlo-li k platnému odstoupení od smluv žalovaným, pak platí, že trvají práva a povinnosti ze smluv vyplývající, tj. i povinnost žalovaného zaplatit sjednanou cenu díla. Nároky uplatněné v řízení původně vedeném pod sp. zn. 109 C 40/2021 tak jsou co do základu dány.

44. Žalovaný ve vztahu k nárokům uplatněným v řízení původně vedeném pod sp. zn. 109 C 40/2021 netvrdil ani neprokázal, že žalobci zaplatil jakékoliv další jím nezohledněné částky. Z uvedených důvodů soud v této části žalobě, pokud jí byly vymáhány částky nezaplacené na ceny díla, vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení z přisouzených částek v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž byla zohledněna dílčí plnění poskytnutá žalovaným před splatností konečné faktury, když žalovaný k výši a době plněné zohledněných žalobcem nic nenamítal (výrok III.).

45. V řízení původně vedeném pod sp. zn. 109 C 40/2021 žalobce uplatnil rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 24 774 Kč. Konkrétně šlo o smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 55 055 Kč účtované fakturou č. FVZ 200226, kdy uvedená částka byla splatná dne 18. 9. 2020 a smluvní pokuta byla požadována do 16. 12. 2020. Nárok na smluvní pokutu se opíral o výše citovaný článek 6.6 smlouvy o dílo ze dne 21. 5. 2020. Soud shledal i tento nárok oprávněným. Smluvní pokuta byla sjednána pro případ porušení smluvní povinnosti, konkrétně pro případ prodlení se zaplacením vyúčtované částky. Ujednání o smluvní pokutě je z hlediska svého obsahu určité a srozumitelné. Sjednanou výši smluvní pokuty soud nepovažuje za nepřiměřeně vysokou, a to zejména se zřetelem k tomu, že byla sjednána mezi podnikatelskými subjekty k zajištění závazku žalovaného řádně a včas hradit účtované částky. Soud přitom v souladu s judikaturou zvažoval účel smluvní pokuty, okolnosti, za kterých byla sjednána, charakter a hodnotu zajištěného závazku, vzájemný poměr hodnoty zajištěného závazku a smluvní pokuty. Vycházel z toho, že na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze bez dalšího usuzovat jen z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení při jinak přiměřené denní procentní sazbě z dlužné částky. Výpočet výše smluvní pokuty je správný (smluvní pokuta ve výši 0,5 % z částky 55 055 Kč činí 275, 275 Kč denně, je požadována za celkem 90 dnů). Žalobci tak byla přiznána rovněž částka 24 774 Kč, přičemž žalobce z této částky nepožadoval úrok z prodlení.

46. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal oprávněně účtované náklady řízení. Konkrétně jde o částku 35 156 Kč, kterou žalobce zaplatil v jednotlivých řízeních na soudních poplatcích (13 125 Kč + 10 500 Kč + 11 531 Kč). Dále byly přiznány náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Soud přitom rozlišil náklady řízení vzniklé před spojením věcí ke společnému řízení a náklady řízení vzniklé v další fázi řízení po spojené věcí ke společnému řízení.

47. Náklady zastoupení v řízení vedeném pod sp. zn. 109 C 36/2021 před spojením věcí činí 24 350 Kč. Konkrétně jde o odměnu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), která dle § 7 vyhlášky z hodnoty předmětu sporu 262 500 Kč činí 9 380 Kč za úkon, poloviční odměnu za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 4 690 Kč a náhradu hotových výloh za 3 úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky).

48. V řízení vedeném pod sp. zn. 109 C 37/2021 před spojením věcí činí náklady zastoupení 23 750 Kč. Jde o odměnu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), která z hodnoty předmětu sporu 210 000 Kč činí 9 140 Kč za úkon, poloviční odměnu za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 4 570 Kč a náhradu hotových výloh za 3 úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky).

49. Konečně v řízení vedeném pod sp. zn. 109 C 40/2021 před spojením věcí činí náklady zastoupení 24 050 Kč. Jde o odměnu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), která z hodnoty předmětu sporu 230 602,50 Kč činí 9 260 Kč za úkon, poloviční odměnu za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 4 630 Kč a náhradu hotových výloh za 3 úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky).

50. Náklady zastoupení po spojení věcí celkem činí 81 004 Kč. Hodnota předmětu sporu činí 703 102,50 Kč. Z této tarifní hodnoty činí odměna 11 140 Kč za úkon právní služby. Tato odměna náleží za celkem 6 úkonů právní služby (vyjádření ve věci samé ze dne 15. 2. 2022, 7. 4. 2022 a 13. 6. 2022, účast při jednáních soudu dne 6. 4. 2022, 2. 6. 2022 a 19. 10. 2022), za závěrečný návrh ze dne 20. 10. 2022 žalobce účtoval poloviční odměnu, tj. 5 570 Kč, odměna tak celkem činí 72 410 Kč. Dále náleží paušální náhrada hotových výloh za uvedené úkony po 300 Kč (2 100 Kč). Celkem tak na odměně a paušálních nákladech náleží 74 510 Kč. Dále má žalobce nárok na cestovné za použití vozidla k 3 jednáním soudu ve výši 4 993,80 Kč (trasa Praha – Trutnov a zpět, ujeto vždy 328 km, průměrná spotřeba 5,6 l /100 km, cena PHM 33,80 Kč, základní náhrada 4,70 Kč/km, cestovné k jednomu jednání celkem 1 997,52 Kč, přičemž za cestu k jednání dne 19. 10. 2022 byla přiznána poloviční částka 998,76 Kč vzhledem k tomu, že se zástupce žalobce zúčastnil rovněž jednání v jiné věci). Konečně byla přiznána náhrada za čas promeškaný k uvedeným jednáním ve výši 1 500 Kč (za první dvě jednání po 600 Kč, za jednání dne 19. 10. 2022 – 300 Kč). Na cestovném a náhradě za promeškaný čas tak náleží celkem 6 494 Kč (po zaokrouhlení).

51. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení náleží rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 153 154 Kč, daň činí 32 162,30 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení včetně soudního poplatku přiznáno 220 472,30 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 1249 odst. 1 o.s.ř.).

52. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.