109 C 37/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 129 785 Kč s příslušenstvím – cena díla

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 122 782 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 30. 7. 2020 do zaplacení a náklady řízení 115 915 Kč, tyto k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 7 003 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.

III. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení, a to žalobce 829 Kč a žalovaná 15 749 Kč, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 11. 9. 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 129 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 30. 7. 2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování, dále zednictví. Žalovaná je fyzickou osobou, která si od žalobce objednala stavební práce, a to konkrétně bourání krovů, stropů, komína a štítů, dozdění příček a věnce. Tyto objednané služby jí byly žalobcem řádně poskytnuty. Žalovaná si objednala u žalobce stavební práce na základě písemné objednávky ze dne 18. 6. 2019. Na základě této objednávky uzavřeli účastníci tohoto řízení téhož dne smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo bourání krovů, stropů, komína a štítů, dozdění příček a věnce. V čl. V. této smlouvy byla sjednána také cena za dílo. Na základě faktury č. 19530506 uhradila žalovaná žalobci zálohu ve výši 50 000 Kč. Po dokončení prací předložil žalobce žalované vyčíslení odměny, která (po započtení uhrazené zálohy) činila 129 785 Kč včetně DPH. Na tuto částku vystavil žalobce dne 15. 7. 2019 fakturu č. 19530507 se splatností k datu 29. 7. 2019. Tuto částku žalovaná odmítla uhradit s odkazem na to, že dílo doposud od žalobce nepřevzala, tudíž jí nevznikla povinnost sjednanou cenu díla hradit. Žalobce s tímto tvrzením žalované nesouhlasil, a proto zaslal žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 12. 8. 2019. Na předžalobní výzvu reagovala žalovaná rovněž prostřednictvím svého právního zástupce, a to dopisem ze dne 22. 8. 2019, v němž byly zopakovány tytéž námitky, které již žalovaná uváděla. Proto byla podána žaloba v této věci. V průběhu řízení žalobce doplnil, že za materiál zaplatil [právnická osoba] dne 24. 6. 2019 částky 17 000 Kč a 5 628 Kč, [právnická osoba] [příjmení] zaplatil téhož dne částku 9 795 Kč, [právnická osoba] dne 27. 6. 2019 částku 5 895 Kč, [právnická osoba] za beton částku 11 225 Kč, za dopravu betonu částku 3 600 Kč (6 jízd po 600 Kč), za dopravu [právnická osoba] částku 600 Kč a [právnická osoba] 400 Kč Cena materiálu a dopravy tak celkem činila 53 783 Kč Cena práce a náklady na dopravu zaměstnanců činily celkem 94 800 Kč. Součet cen práce a materiálu představuje 148 583 Kč. Po připočtení DPH v sazbě 21 % činí celková cena díla 179 785 Kč. Po odečtení zaplacené zálohy čin dluh 129 785 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Nesporovala, že pro ni žalobce prováděl stavební práce na základě písemné objednávky ze dne 18. 6. 2019 a smlouvy o dílo z téhož dne. Nárok na zaplacení díla však žalobci nevznikl, když dílo řádně neprovedl. Teprve provedením díla by žalobci vznikl nárok na zaplacení ceny díla (§ 2610 odst. 1 o. z.). Dle § 2604 o. z. je dílo provedeno, jestliže je dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Žalobce do současné doby nepředvedl způsobilost díla sloužit svému účelu. K tomu byl žalovanou několikrát vyzýván, a to jak jí samotnou (dopisem ze dne 1. 8. 2019), tak i právním zástupcem žalované dopisem ze dne 22. 8. 2019 v rámci reakce na předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobce. Pokud měl žalovaný za to, že dílo dokončil, nic mu nebránilo v předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu. Právě při té příležitosti by mu mohla žalovaná sdělit, v čem spočívá nezpůsobilost díla sloužit svému účelu a jaké má další vady. K tomu však nikdy žalobce žalované neposkytl součinnost a na výzvy nereagoval. Nedokončené části díla jsou např. chybějící část izolace u komínu, špatné umístění komínu oproti projektové dokumentaci, odchylné obezdění komínu oproti projektové dokumentaci, chybějící překlady nad stavebním otvorem pro okno atd. Protože dílo není provedeno, nevznikl žalobci nárok na jeho zaplacení a žaloba je žalobcem podána předčasně.

3. Po provedeném dokazování žalobce na podané žalobě v plném rozsahu trval. Ve smlouvě o dílo byla sjednána cena za dílo částkou 300 Kč za hodinu a pracovníka, dále se žalovaná zavázala uhradit skutečnou cenu dopravy materiálu a osob, jakož i cenu materiálu, to vše navýšeno o DPH, jíž je žalobce plátcem. Cena díla tedy byla ujednána. Cena díla nebyla sjednána konkrétní částkou, protože nebylo možné spolehlivě odhadnout časovou náročnost potřebných prací, neboť se jednalo o starý stavební objekt, u něhož nelze vyloučit skryté problémy, které se objeví až po započetí prací. Žalovaná akceptovala ujednání o ceně díla formou sjednané hodinové sazby. Žalobce provedl pro žalovanou práce ujednané smlouvou o dílo, jakož i vícepráce, které byly objednány žalovanou, respektive jejím partnerem [jméno] [příjmení], jenž byl pověřen technickým dozorem nad zhotovením díla. Žalovaná, resp. její partner [příjmení], zadávali žalobci pokyny průběžně v jednotlivých etapách plnění díla. Rozsah poskytnutých prací nebyl žalovanou jakkoli zpochybňován. Žalobce po ukončení stavebních prací předložil žalované vyúčtování prací a materiálu spolu s nákupními doklady, z nichž vyplývá druh, množství a cena zakoupeného materiálu. Množství zakoupeného stavebního materiálu odpovídalo dohodě s žalovanou, která souhlasila s nákupem materiálu na paletách, a to z důvodu poměrně značné úspory finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že zakázka, kterou pro žalovanou prováděl žalobce, byla jen částí zamýšlené celkové rekonstrukce objektu [adresa] v [obec], žalovaná žalobci sdělila, že tento po paletách zakoupený materiál využije při navazujících stavebních prací. To, že žalovaná až v rámci tohoto soudního sporu uvedla, že pro ni byl materiál nevyužitelný, je třeba považovat za účelové tvrzení, neboť z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaná skutečně ve stavebních pracích na domě pokračovala a předmětný materiál využila, nebo využít mohla. Tvrzení žalované o tom, že byl tento stavební materiál znehodnocen deštěm/sněhem/mrazem, je-li vůbec pravdivé, nemůže jít k tíži žalobce, neboť ten při pořízení stavebního materiálu postupoval zcela v souladu s dohodou se žalovanou. Nadto nechala-li žalovaná v důsledku nesprávného zabezpečení tento stavební materiál znehodnotit, nepřicházelo v úvahu ani jeho zpětné odebrání žalobcem, byť by se ze strany žalobce jednalo o dobrou vůli. Žalované bylo dílo řádně předáno, stejně tak byl řádně evidován počet a čas pracovníků strávený na stavbě v jednotlivých dnech. Na straně žalované nebyla žádná překážka ve vztahu k vytknutí údajných vad díla, což ostatně žalovaná učinila. Žalovanou tvrzené vady, z hlediska jejich existence, rozsahu a závažnosti, byly následně odborně posouzeny soudním znalcem [celé jméno znalce]. Pokud soudní znalec vyčíslil náklady na odstranění zjištěných vad díla na částku 5 503 Kč bez DPH, žalobce reaguje, že při kalkulaci této částky nebyly vzaty v potaz náklady na 5. pracovníka (samotného jednatele žalobce [jméno] [příjmení]), který zajišťoval dovoz materiálu na stavbu. Tuto skutečnost soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při svém výslechu potvrdil. Dílo bylo ze strany žalobce žalované předáno, avšak problém nastal ve chvíli, kdy žalobce předložil vyúčtování a požadoval po žalované úhradu sjednané ceny díla. Žalovaná začala účelově hledat cesty, jak se své platební povinnosti vyhnout, s tím, že uvedla, že je ochotna uhradit pouze 50 % ujednané ceny díla. Argument žalované, že do dnešního dne nedošlo ze strany žalobce k předání díla, nemůže obstát. Na dílo zhotovené žalobcem bylo následně žalovanou navázáno, a to výstavbou patra a střechy. Tvrzení žalované, že údajně nebyla žalované předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu, je tak zcela účelové, když došlo k dalšímu pokračování výstavby a dílo svému účelu fakticky slouží. Žalobce při vyúčtování této zakázky postupoval řádně a v souladu s uzavřenou smlouvou, a to včetně uplatnění sazby DPH ve výši 21 % na stavební práce. K tomu, aby mohl uplatnit sníženou sazbu ve výši 15 %, bylo nutné písemné prohlášení žalované o tom, že bude předmětný stavební objekt užíván výhradně pro účely vlastního bydlení. Vzhledem k tomu, že od žalované toto písemné prohlášení neobdržel, musel v souladu se svou zákonnou povinností navýšit cenu stavebních prací o DPH ve výši 21 %. Daň v tomto rozsahu žalobce rovněž státu skutečně odvedl.

4. Žalovaná naopak po provedeném dokazování nadále trvala na tom, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. V řízení nebylo prokázáno, že by nárok na zaplacení díla vznikl, a to z důvodu, že dílo nebylo provedeno, jelikož nebylo dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno teprve tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu spočívá v představení všech charakteristických, tj. především užitných, funkčních a popř. i estetických vlastností díla. S ohledem na skutečnost, že žalobce je v postavení profesionála ve svém oboru a žalovaná je v postavení spotřebitele, je jednoznačnou povinností žalobce projít s žalovanou jako objednatelem díla veškeré jím provedené části díla a předvést ho tak, aby bylo jasné, že je v souladu s požadovanými vlastnostmi, v tomto případě s projektovou dokumentací. K dokončení tohoto aktu nikdy nemohlo dojít, protože žalobce ze schůzky, kde dílo mělo být předvedeno, odešel při první výtce žalované ohledně kvality části díla. Je naprosto nepřípustné jednání žalobce, který nepředvede způsobilost díla sloužit svému účelu a žalované tak vlastně znemožní aprobovaným způsobem dle zákona uplatnit nároky z vad díla, případně pro podstatné vady převzetí díla odmítnout. Pokud by žalobce postupoval zákonem předvídaným způsobem, měl možnost vysvětlit, proč zvolil jiné než požadované technologické postupy, proč se odchýlil od projektové dokumentace atd. Dle ust. § 2605 o. z. lze mít za to, že nesplněním povinnosti předvést způsobilost díla sloužit svému účelu nedojde k naplnění podmínky nutné pro to, aby bylo dílo provedeno, aby tím zhotoviteli vzniklo právo na zaplacení ceny díla. V tomto řízení je třeba vycházet i z následného jednání stran, kdy žalobce byl několikrát upozorňován a vyzýván, aby byl tento stav napraven, nicméně bez výsledku. Je tak bez dalšího dán důvod pro zamítnutí žaloby. V řízení bylo prokázáno znaleckými posudky znalců [celé jméno znalce] a [jméno] [příjmení], že dílo mělo vady, které byly žalovanou žalobci vytýkány, a to vady poměrně podstatné. Mezi posudky jsou značné rozpory v otázce časové náročností provedení díla. Uplatněná časová náročnost je značně nadhodnocená. Některé práce zohledněné v posudku [celé jméno znalce] nebyly řádně provedeny (například montáž a demontáž lešení, které mělo být vystavěno kolem celého objektu, ačkoliv ve skutečnosti tomu tak nebylo). Dále je třeba zohlednit, že žalobce na stavbu objednal materiál, kterého k provedení díla nebylo potřeba a požaduje jeho proplacení. Jedná se zejména o vápno, lepenku atd., absurdní je požadavek na proplacení pracovních rukavic. Dílo nebylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací. Žalovaná se absolutně neztotožňuje s názorem [celé jméno znalce], že náklady, které by si vyžádalo odstranění předmětných vad, jsou pouze ve výši 5 503 Kč. Žalobce v postavení zhotovitele prostě neprovedl dílo v souladu s projektovou dokumentací, což po něm žalovaná vyžadovala, a pokud by se měly vady odstranit, bylo by potřeba některé části díla vybudovat znovu. Žalovaná odmítá závěry znalce, že je možné vady odstranit„ dolepením izolace“, trvá na tom, že je nutné, aby dílo bylo zhotoveno dle projektové dokumentace. Žalovaná v tomto případě nedostala to, co si objednala, zdi byly z jiného materiálu (zdiva), byly křivé, s jinou tloušťkou. K argumentu o absenci odborného stavebního dozoru je třeba zdůraznit, že nikde není stanovena mít na stavbě stavební dozor, který by stavební firmu při každém kroku při provádění díla kontroloval. Není možné vycházet z premisy, že stavební firma, která se prezentuje, a také má být, profesionálem v oboru, bude od počátku provádět stavební práce špatně a bude si nadhodnocovat pracovní hodiny. Je logické, že pokud si spotřebitel objedná od profesionála práce, předpokládá, že ten je provede řádně, nikoliv naopak. Žalobce nesprávně účtoval sazbu DPH, když na provedení prací na stavbách pro bydlení se v souladu s § 48 zákona o dani z přidané hodnoty užije snížená sazba ve výši 15 %, nikoliv sazba účtovaná žalobcem ve výši 21 %. Argument žalobce, že žalovaná neměla v objektu trvalý pobyt a nedoložila prohlášení o tom, že objekt je určen k bydlení, nemůže obstát. Žalobce věděl, že objekt je určen k trvalému bydlení žalované, žalovaná v době vystavení faktury již v objektu trvalý pobyt měla a prohlášení není zákonným požadavkem dle ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 18. 6. 2019 byla sepsána listina nazvaná Objednávka stavebních prací. Žalovaná si objednala u žalující společnosti provedení následujících stavebních prací: Bourání kroků, stropu dřevěného, komínu, štítů. Dozdění příček, věnce. Téhož dne byla sepsána listina nazvaná Smlouva o dílo, v níž byl předmět díla vymezen zcela shodným způsobem. Žalovaná jako objednatel je v listině identifikována mimo jiné uvedením adresy [adresa]. V čl. 2 smlouvy bylo dohodnuto, že se žalovaná jako objednatel zavazuje, že dílo převezme a zaplatí za jeho zhotovení dohodnutou cenu, a to v hotovosti ihned po dokončení práce. Byl dohodnut čas plnění od 18. 6. do 28. 6. 2019 Místem plnění byla [anonymizováno]. V článku V. byla dohodnuta cena za dílo. Bylo uvedeno, že smluvně stanovená cena za dílo dle dohody obou stran činí 300 Kč za jednu hodinu a jednoho pracovníka + doprava. Dále bylo uvedeno, že doprava materiálu, osob a techniky na stavbu, skládání materiálu a jiné potřebné práce k provedení díla budou účtovány v hodinové sazbě, dle ceníku stavebních prací přiloženého ke smlouvě o dílo. Materiál měl zákazník uhradit za cenu nákupu. Smlouva byla podepsána žalovanou i statutárním zástupcem žalobce dne 18. 6. 2019. Na listině nazvané Smlouva o dílo jsou další záznamy z doby po sjednaném termínu dokončení díla. Statutární zástupce žalobce do listiny rukou napsal, že stavba byla předána dne 11. 7. 2019. Na listině je dále rukou psaný nedokončený záznam žalované tohoto znění:„ Stavba převzata s vadami – křivé zdi, nepořádek na stavbě, odšalování pováleno za domem, šalování neprováděli, dělala jiná firma, suť odklizena pouze“. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z objednávky stavebních prací a ze smlouvy o dílo.

6. Žalobce vyúčtoval cenu díla na listině nazvané [anonymizována dvě slova]. Dle této listiny bylo zaplaceno za materiál [právnická osoba] 17 000 Kč a 5 268 Kč, [právnická osoba] za dřevo 9 795 Kč, [právnická osoba] 5 895 Kč, za 5,5 m³ betonu 11 225 Kč, za dopravu betonu 6 jízd 3 600 Kč, za dopravu z firmy [anonymizováno] 400 Kč a za dopravu z firmy [anonymizováno] 600 Kč. Celkem šlo o částku 53 783 Kč. Po zohlednění zálohy 50 000 Kč žalobce požadoval doplatek 3 783 Kč. Dále je v listině uveden přehled počtu pracovníků a odpracovaných hodin v jednotlivých dnech spolu s popisem prací provedených v jednotlivých dnech. Dne 18. 6. pracovali 4 pracovníci po osmi hodinách na demontáži střechy, při ceně práce 300 Kč na hodinu bylo účtováno 9 600 Kč a za dopravu osob a nářadí 400 Kč, celkem 10 000 Kč. Dne 19. 6. pracoval stejný počet osob stejnou dobu při demontáži střechy, účtováno bylo celkem 10 000 Kč. Dne 20. 6. pracoval stejný počet osob stejnou dobu při bourání štítů, účtováno bylo 10 000 Kč. Dne 21. 6. pracoval stejný počet osob po stejnou dobu stejnou dobu při bourání střechy nad verandou a příček, účtováno bylo 10 000 Kč. Dne 24. 6. prováděl stejný počet osob po stejnou dobu odbourávání zdiva pro věnec, účtováno bylo 10 000 Kč. Dne 25. 6. prováděl stejný počet osob po stejnou dobu bourání stropů, příčky, komín, účtováno bylo 10 000 Kč. Dne 26. 6. prováděli 3 osoby po 8 hodinách zadní příčku a překlady, účtováno bylo celkem 7 600 Kč. Dne 27. 6. prováděla 1 osoba po dobu 4 hodin dovoz materiálu a jeho skládání, účtováno bylo 1 200 Kč. U této položky je poznámka„ doprava [anonymizována dvě slova]“, za dopravu je účtováno 600 Kč. Dne 28. 6. pracovaly 4 osoby po 5 hodinách, prováděno zdění komína a zadní příčka, účtováno bylo 6 000 Kč. Dne 1. 7. pracovaly 4 osoby po 8 hodinách při betonování věnce a armování, účtováno 9 400 Kč. Dne 2. 7. prováděly 4 osoby po 8 hodinách betonování věnce a odšalování věnce, účtováno bylo 10 000 Kč. Na ceně práce tak celkem bylo účtováno 94 800 Kč. V listině je dále uvedeno:„ faktura 15 % na bydlení, faktura 21 % pokud nemáte trvalé bydliště na této stavbě.“ Dle listiny žalobce předložil žalované účty za materiál. V listině je dále napsán text:„ Stavba ukončena a dílo předáno bez vad dne 10. 7. 2019 v brusnice.“ Dle rukou psané poznámky činila cena materiálu celkem 53 783 Kč, cena práce celkem 94 800 Kč. Celková cena činila 148 583 Kč s tím, že bude účtována 21 % DPH. Uvedená zjištění soud učinil z listiny nazvané [anonymizována dvě slova].

7. Z dokladů o nákupu materiálu soud zjistil, že dne 24. 6. 2019 žalobce zakoupil u společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa] května [číslo] jednak materiál v ceně 17 000 Kč, jednak materiál v ceně 5 263 Kč. V rámci částky 17 000 Kč bylo hrazeno mimo jiné 3 472 Kč za 56 balení cementu a 3 960 Kč za 50 balení vápna, dále 302,40 Kč za pracovní rukavice. Dále bylo zaplaceno 1 030 Kč za lepenku. Dne 27. 6. 2019 bylo zaplaceno [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [obec] 5 895 Kč za betonářskou ocel. Firmě [příjmení] a [anonymizováno] se sídlem [obec] bylo zaplaceno 9 795 Kč za dřevo.

8. Fakturou číslo 19530506 ze dne 24. 6. 2019 vyúčtoval žalobce žalované zálohu ze smlouvy o dílo ve výši 50 000 Kč (součástí této částky byla i DPH 8 677,68 Kč). Fakturou číslo 19530507 ze dne 15. 7. 2019 vyúčtoval žalobce žalované za provedené stavební práce celkovou částku 129 785 Kč, a to včetně DPH v sazbě 21 %. V tomto vyúčtování bylo zohledněno dřívější zaplacení částky 41 322,30 Kč (včetně DPH celkem 50 000 Kč). Účtovaná částka byla splatná dne 29. 7. 2019.

9. Projekt stavby nazvané„ [anonymizována dvě slova] [adresa], [obec]“ zpracoval na základě objednávky žalované [jméno] [příjmení], jehož předmětem činnosti je projektová činnost ve výstavbě. Konkrétně byla zpracována dokumentace pro vydání společného územního a stavebního povolení v rozsahu dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z předložené dokumentace nazvané„ Projekt stavby“. Dokumentace byla vyhotovena v únoru 2019.

10. Ze sdělení [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení], odboru výstavby a územního plánování, soud zjistil, že dne 29. 4. 2019 učinila žalovaná vůči stavebnímu úřadu podání s názvem„ Ohlášení stavby“ podle ustanovení § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona a podle § 18a vyhlášky č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. Ohlášený stavební záměr byl oznamovatelkou identifikován jako:„ Stavební úpravy [adresa], [obec]“, vč. provedení nových instalačních rozvodů ÚT, ZT a elektro, v [adresa], [obec], na p. p. č. st. [anonymizováno], k.ú. [obec], stavební úpravy stávající trvalé stavby, rodinného domu. K ohlášení stavby byly doloženy 3 paré projektové dokumentace. Stavební úřad ohlášení stavby včetně doložených podkladů posoudil podle svého skutečného obsahu ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu podle ustanovení § 79, § 90, § 96, § 103, § 104 až § 107 stavebního zákona včetně prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu a dospěl k závěru, že předložené podání včetně doložených podkladů a projektové dokumentace neobsahuje všechny údaje a podklady vyžadované stavebním zákonem, o čemž oznamovatelku informoval dne 25. 6. 2019. Oznamovatelka dne 26. 6. 2019 vzala své podání zpět včetně 3 paré projektové dokumentace. Další úkon vůči stavebnímu úřadu oznamovatelka neučinila. Stavebnímu úřadu není známo, která osoba byla pověřena výkonem odborného stavebního dozoru. Stavební záměr nebyl povolen stavebním úřadem. Stavební úřad pouze dohledal informaci vyplývající z učiněného podání, bodu VII. formuláře„ Ohlášení stavby“ – údaje o způsobu a provádění stavebního záměru, ve kterém oznamovatelka uvedla, že stavba bude prováděna dodavatelsky s uvedením názvu a sídla stavebního podnikatele [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [IČO].

11. Žalobce předložil stavební deník týkající se této stavební zakázky. V deníku jsou záznamy z jednotlivých dnů od 18. 6. do 21. 6., dále od 24. 6. do 28. 6., dále pak z 1. a 2.

7. Denní záznamy obsahují stručný popis prací, dále údaj o poštu pracovníků a počtu odpracovaných hodin (na každého z pracovníků). Deník obsahuje záznam o tom, že práce byly ukončeny dne 2. 7. a stavba byla připravena k předání dne 3.

7. Dále je zaznamenáno, že statutární zástupce žalobce se zaměstnanci se dostavil k předání stavby dne 11. 7. 2019. Dále se uvádí, že žalovaná požadovala 50 % slevu„ za reklamaci“, přičemž namítala, že jsou křivé zdi. K tomu se uvádí, že zdi jsou částečně křivé, protože navazují na původní zdi. Kdyby byly vybudovány rovně, tak by„ vyjely“ z věnce. Dále bylo namítáno, že práce byly prováděny pomalu. K tomu se uvádí, že přítel žalované a soused pracovali na stavbě společně se žalující společností, přičemž si na nic nestěžovali Jednotliví zaměstnanci žalobce poté stvrdili svými podpisy, že byli přítomni při předání stavby a že došlo k odmítnutí převzetí díla. Stavební deník není na žádném místě podepsán žalovanou či jinou jí pověřenou osobou.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v minulosti pracoval u žalobce v pracovním poměru. Nebyl přítomen při tom, kdy [jméno] [příjmení] se žalovanou dojednával podmínky smlouvy, byl přítomen od doby, kdy se začalo fakticky dělat. Materiál zajistili a přivezli na paletách. Na místě pracovalo 4 nebo 5 lidí, dále tam pracovaly ještě dvě osoby od žalované, byl to její přítel a ještě někdo. V rámci prací zbourali střechu, odbourali špatné vrchní cihly, aby se dal udělat věnec, také odlévali věnec. Šalování si dělali lidé od žalované. Nějaký projekt na stavbě byl, nepřišlo mu, že by byl od projektanta. Stavební deník se vedl. Při pracích částečně postupovali podle plánů, určité věci se dělaly jinak, což ale bylo vždy na základě dohody se žalovanou nebo jejím přítelem. Když práce dokončili a dodatečně přijeli k ukončení smlouvy, žalovaná požadovala 50 % slevu s tím, že jinak ukončení smlouvy nepodepíše. Mluvila o křivých zdech, při zdění se ale museli přizpůsobit původnímu zdivu, jinak to nešlo. [jméno] [příjmení] žalované nabídl nějakou malou slevu, řekl, že jí ale určitě nedá slevu 50 %. Výsledek tedy byl, že se nedohodli a všichni odjeli. Úklidové práce poslední den neprováděli, protože přítel žalované řekl, ať to neuklízí, že si to uklidí sami.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná je jeho přítelkyně. Při dojednávání podmínek smlouvy mezi účastníky nebyl. Od žalované nicméně věděl, že smlouvu se žalobcem uzavřela. Měl se pořídit jen materiál, který bude na objednané práce skutečně potřeba. Část materiálu byla pořízena na paletách, šlo třeba o cement nebo vápno. Určitý materiál na místě zbyl, z toho materiálu vápno zpracovali, cement ne. Sám byl na stavbě o víkendech a v druhém týdnu i v pracovních dnech. Podílel se na šalování pro věnec, to dělal s panem [příjmení], jinak tam pracovali lidé od žalobce. Také se podílel na zdění komína. Byla k dispozici projektová dokumentace, kterou vypracoval pan [příjmení]. V průběhu prací se ale nepostupovalo úplně přesně podle dokumentace. Rozdíly byly třeba v tloušťce zdiva nebo v umístění komínu, který byl posunut asi o 30 cm, kvůli tomu se musely posunovat i jiné věci. Byly použity jiné materiály na zdivo, než měly být použity. V průběhu prací jejich výsledky se žalovanou nijak nekontrolovali, takže v tomto směru neměli žádné námitky. Je pravdou, že před ukončením stavby řekl [jméno] [příjmení], že si staveniště uklidí sami, protože to nemíní platit. U samotného předávání stavby nebyl. Po dokončení prací žalobcem ve stavbě pokračovali, dělaly se příčky v podkroví a střecha.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalobce pracoval asi 5 let do prosince 2019. Nebyl přítomen, když účastníci dojednávali podmínky smlouvy, byl přítomen, až když se dělaly práce. Materiál se přivezl na paletách, část materiálu tam zůstala. V té souvislosti byl přítomen při tom, když se žalovaná s [jméno] [příjmení] bavili, že zbývající materiál použije buď pan [příjmení], nebo někdo jiný na omítky. Stavební deník se vedl. Kromě zaměstnanců žalobce tam pracoval ještě přítel žalované, s ním nějaký další muž. Konkrétně dělali šalování věnce. Žalovaná bývala na stavbě každý den, není si vědom, že by v průběhu prací měla nějaké připomínky. Když byly práce skončeny, [jméno] [příjmení] chtěl žalované stavbu předat, ona vyžadovala slevu 50 %.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovanou a [jméno] [příjmení] zná jako sousedy. Párkrát jim pomáhal na stavbě. Nebyl přítomen, když žalovaná s [jméno] [příjmení] jednali o podmínkách smlouvy, v průběhu provádění prací průběžně býval přítomen, s výjimkou doby, kdy se dělaly demoliční práce. S [jméno] [příjmení] dělali šalování na věnec, sám pak byl ještě i při betonování věnce, byl například i při zdění příček. Projektová dokumentace byla k dispozici, ty plány byly v přední místnosti na okně. Některé věci v průběhu prací se musely opravovat, šlo třeba o komín, který byl původně postaven špatně, musel se ubourat a postavit znovu. Byl přítomen při samotném předání stavby. O to ho požádala žalovaná, protože [jméno] [příjmení] byl pracovně v cizině. Tehdy na místo přišel i s manželkou a dcerou. [jméno] [příjmení] a žalovaná se sešli, že si předají stavbu, následně vešli do první místnosti, svědek poukázal na to, že tam je odchylka zdi o 10 cm na 1,5 m, na to začal pan [příjmení] říkat, že je to starý barák a že se to dohází omítkami. Pan Šedivý požadoval, ať jde žalovaná podepsat převzetí stavby, žalovaná chtěla do předávacího protokolu zapsat závady, pan [příjmení] trval na tom, aby stavba byla předána. Žalovaná měla v ruce papír, začala tam závady psát, pan [příjmení] ji ten papír vzal a rozešli se s tím, že se sejdou u soudu. Žalovaná v rámci tohoto jednání požadovala určitou slevu.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl zaměstnancem žalobce. Nebyl přítomen, když účastníci jednali o podrobnostech smlouvy. Byl až při samotných pracích. Kromě zaměstnanců žalobce tam pracoval ještě přítel od žalované a nějaký jeho kamarád, ti konkrétně šalovali věnec. V průběhu provádění prací žádné připomínky ke kvalitě prací nebyly. Byl přítomen při předání stavby. Paní [celé jméno žalované] řekla, že stavbu nepřevezme, přičemž důvodem byly peníze. Konkrétně nechtěla zaplatit částku, kterou požadoval pan [příjmení]. Nebyla spokojena s odvedenou prací.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalovanou zpracovával projektovou dokumentaci na rekonstrukci domu. Projektovou dokumentaci zpracovával na stavební úpravy stávajícího projektu, ten byl v takovém stavu, že muselo dojít ke stržení stropní konstrukce, k vybudování nového podkroví a krovu. Bylo nutné provést stavební úpravy i v 1. NP, konkrétně šlo o stavební úpravy stávajících konstrukcí a určitým způsobem se měnila dispozice. Jeho činnost se omezila na vypracování projektové dokumentace, stavební dozor neprováděl. V průběhu prací, které prováděla žalující společnost, mu žalovaná telefonovala ve věci zazdívky v místě původní kolny v zadní části objektu, kde předtím byla pouze dřevěná výplň. Podle projektové dokumentace mělo být zazdění v tomto prostoru provedeno z plných cihel. Žalovaná mu sdělila, že prováděcí firma ten prostor vyzdila Ytongem o menší tloušťce. V zásadě lze provést vyzdění tímto materiálem, sám nicméně v projektové dokumentaci počítal s plnými cihlami, což odpovídalo původnímu materiálu v ostatním zdivu. Plné cihly volil z toho důvodu, aby byl použitý stejný materiál, aby případné různé materiály„ nepracovaly proti sobě“. Tuto informaci žalované poskytl. Na místě se byl znovu podívat, když obdržel předvolání jako svědek v této věci. Kromě zazdívky materiálem Ytong dále zjistil posunutí komínu, který nyní vychází do hřebene, to vyvolalo posunutí dveří. U rekonstrukcí starších staveb je běžné, že při provádění stavby dojde k odchylce od projektové dokumentace. V těchto případech se na počátku provádí zaměření stávající stavby, ale nelze zjistit stav všech konstrukcí, v některých případech nelze provádět sondy. V takových případech obvykle provádí projektant konzultaci se stavebníkem.

18. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru stavebnictví - odvětví stavby obytné a průmyslové, a z oboru ekonomika – odvětví ceny a odhady nemovitostí, soud zjistil, že ke dni místního šetření (4. 12. 2020) v domě [adresa] v [obec] proběhla výměna krovu, střešní krytiny, stropní konstrukce prvního nadzemního podlaží, výměna oken včetně střešních, došlo k vybetonování věnce, k bourání a výstavbě nového komínu, nových vnitřních omítek, nových rozvodů elektro, ÚT, vody a kanalizace. V obvodovém zdivu a vnitřních příčkách se vybouraly otvory a provedly zazdívky. Žalobce provedl práce uvedené v objednávce a ve smlouvě o dílo dne 18. 6. 2019, to je zbourání krovu, dřevěného stropu, komínu, štítu, dozdění příček, věnec. Nad rozsah smlouvy o dílo provedl rozebrání zdiva v podkroví a pod věncem, zazdívku okna, rozebírání pilířů, zazdění otvorů po vratech v obvodovém zdivu, montáž překladů, dozdění pod věnec, vybourání kamenného soklu a výstavbu nového komínu. Výše uvedené práce nebyly uvedeny v dodatku smlouvy o dílo jako vícepráce dle bodu VII,. odst. 7.

1. Stavební práce provedené žalobcem vykazují nedostatky tvrzené žalovanou (křivé zdi, chybějící izolace části komínu, špatné umístění komínu oproti dokumentaci zpracované [jméno] [příjmení], chybějící překlad nad stavebním otvorem pro okno, nesprávná šířka zdiva oproti dokumentaci). Výše uvedené nedostatky jsou vady víceprací, nikoliv vady prací ze smlouvy o dílo. Stavební práce provedené žalobcem v rozsahu smlouvy o dílo bylo možno při obvyklém postupu a pracovním tempu provést po zaokrouhlení za 208 hodin (při čtyřech pracovnících a pracovní době 8 hodin denně cca za 7 dnů). Stavební práce provedené žalobcem v celkovém rozsahu bylo možno při obvyklém postupu a pracovním tempu provést po zaokrouhlení za 308 hodin (při čtyřech pracovnících a pracovní době 8 hodin denně cca za 10 dnů). Odstranění vady spočívající v nesprávné šířce zdiva by si vyžádalo náklady přibližně ve výši 5 503 Kč bez DPH. K odstranění by došlo tak, že by se provedlo zateplení fasády v místě zdiva o tloušťce 380 mm izolací v tloušťce 80 mm, dále pak dodatečné vložení těsnění do spáry komínové vložky – to již provedla žalovaná).

19. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že při místním šetření za přítomnosti obou stran zjišťoval, jaké pracovní úkony a v jakém rozsahu byly provedeny. Vyšlo najevo, že na stavbě byly provedeny i práce neuvedené ve smlouvě, což ani žalovaná strana nerozporovala. V posudku jsou jednak údaje o časové náročnosti prací uvedených ve smlouvě, jednak údaje o časové náročnosti všech prací. Při určení časové náročnosti použil program [příjmení]. Dle zjištění z místního šetření byly zadány údaje o rozsahu jednotlivých prací. Na základě toho program poté určil obvyklou časovou náročnost na provedení konkrétních prací, což vyplývá z listiny rozpočet s výkazem výměr. U lešení se rozlišují dva druhy, a to venkovní a tzv. pomocné lešení uvnitř budovy. Každý druh se počítá jinak. Na místě mu bylo řečeno, že na stavbě byla nějaká kostka lešení, která se posouvala. Ve výsledku se nerozlišuje, zda bylo lešení po obvodu celé stavby, nebo zda se dílčí lešení posouvalo. V tomto druhém případě se musí postupovat vícekrát, třeba desetkrát. Závěr posudku tedy vychází z toho, jaké jsou rozměry budovy a od toho se odvíjí náročnost lešení. Je pravdou, že pokud by se lešení neposouvalo po obvodu celé stavby, pak by výsledek byl jiný. U venkovního lešení se bere v úvahu montáž i demontáž, u pomocného lešení pouze jedna položka. Vycházel navíc z toho, že práce byly dělány v takových výškách, kdy by to prostě ze země nešlo. U bouracích prací bral v úvahu, že mimo jiné bylo provedeno odbourání tří řádků zdiva po obvodu stavby, aby mohl být vybudován věnec, což vyšlo najevo při místním šetření. V posudku je tedy zohledněno odbourání štítových zdí i třech řádků po obvodu stavby. V určité části stavby bylo zdivo užší o 80 mm oproti zdivu v jiných částech. Ze statického hlediska je i užší obvodový plášť dostačující a vyhovující. Z tepelně technického hlediska by znalcem navržené řešení, tedy dorovnání rozdílu v šíři zdiva použitím tepelně izolačního materiálu, vedlo k tomu, že by tepelně izolační vlastnosti této části zdiva byly dokonce lepší. Znalec navrhl řešení, které považoval za nejvýhodnější pro obě strany. Nebral tedy v úvahu tu variantu, že by se ta část zdiva, kde není šířka 45 cm, vybourala a znovu vyzdila, aby to bylo zcela v souladu s projektem. Při místním šetření navíc padlo, že se uvažuje o celkovém zateplení stavby, protože existující síla zdiva je z hlediska dnešních požadavků na tepelně izolační vlastnosti nedostatečná. Dle názoru znalce může být příčinou tohoto sporu způsob výkonu úlohy technického dozoru investora. Na místě mu bylo řečeno, že tuto funkci vykonával přítel žalované. Byla-li sjednána hodinová cena práce, měl být technický dozor na stavbě pořád, aby množství práce kontroloval. Pokud by tomu tak bylo, tak by také mohl hned zasáhnout a předejít vzniku vad, na které žalovaná v současnosti poukazuje.

20. Dopisem ze dne 1. 8. 2019 sdělila žalovaná žalobci, že mu vrací fakturu číslo 19530507 na částku 129 785 Kč, když žalobci na proplacení této faktury nevznikl nárok. Žalovaná odkázala na ustanovení § 2604 a § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, konkrétně na to, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Tuto způsobilost díla žalobce žalované nepředvedl, tedy dílo nedokončil, zároveň žalované nedal možnost dílo převzít a vytknout mu vady (pokud by se vůbec ukázalo, že je provedeno, což dle názoru žalované není). Žalovaná žalobce zároveň vyzvala, aby jí sdělil termín, ve kterém se dostaví k předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu.

21. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 12. 8. 2019 k zaplacení částky 129 875 Kč ve lhůtě do 20. 8. 2019. Šlo o zaplacení částky vyúčtované fakturou číslo 19530507 ze dne 15. 7. 2019, která byla splatná dne 29. 7. 2019. Žalobce uvedl, že předmětná faktura byla vystavena za řádně poskytnuté stavební práce, které si u něho žalovaná objednala.

22. Žalovaná na předžalobní výzvu reagovala dopisem ze dne 19. 8. 2019. V něm uvedla, že žalobci doposud nárok na zaplacení díla nevznikl, což mu bylo již několikrát oznámeno. Dílo je dle § 2604 občanského zákoníku provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1 je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Žalobce dosud nepředvedl způsobilost díla sloužit svému účelu, k čemuž byl několikrát vyzván, tedy nemohlo dojít k dokončení díla, když tímto svým jednáním zároveň žalobce nedal žalované možnost dílo převzít a vytknout mu vady (pokud by se vůbec při předvedení díla ukázalo, že bylo provedeno).

23. Žalovaná v průběhu řízení předložila znalecký posudek [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny, odhady a oceňování nemovitostí, a autorizovaného stavitele z oboru pozemní stavby. Na základě požadavku žalované se znalec vyjadřoval k otázce, zda stavební práce a dodávky prováděné na stavbě rodinného domu [adresa] dle smlouvy o dílo jsou v souladu s projektovou dokumentací [jméno] [příjmení]. Dále odpověděl na otázku, zda počet fakturovaných hodin a materiálových nákladů na dílo odpovídal rozsahu a povaze prováděného díla. Konečně se vyjadřoval k otázce, zda byl veden stavební deník a zápisy o prováděných pracích a dodávkách materiálu v obvyklém režimu dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. Listina neobsahuje doložku dle § 127a o.s.ř., tudíž na ni nelze pohlížet jako na znalecký osudek, ale pouze jako na listinný důkaz. Soud dále nemohl přehlédnout, že [příjmení] [příjmení] není dle údajů v seznamu znalců vedeném ministerstvem spravedlnosti znalcem z oboru stavebnictví, přesto odpovídá na otázky patřící zjevně do uvedeného oboru. Při oceňování stavebních prací [příjmení] [příjmení] nevycházel ze sjednané ceny prací 300 Kč/hod, ale z cen prací určených rozdílně pro jednotlivé druhy prací (s odkazem na ceník, který měl být přílohou smlouvy o dílo). Skutečnost, zda byl stavební deník veden řádně či nikoli, je pro rozhodnutí o ceně díla irelevantní. Z výše uvedených skutečností je dle soudu uvedená listina pro rozhodnutí v této věci nepoužitelná.

24. Dle § 2586 odst. 1, 2 zákona č. 87/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

25. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1, 2 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

26. Dle § 2623 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu. Dle § 2628 o. z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

27. Dle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

28. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k dále uvedeným skutkovým a právním závěrům: Předmět díla byl dle soudu v plném rozsahu dohodnutý od počátku, byť znalec [příjmení] [celé jméno znalce] konstatoval, že existuje rozdíl mezi stavebními pracemi, které byly výslovně uvedeny v objednávce a smlouvě o dílo, a stavebními pracemi, které byly skutečně provedeny. Ani jeden z účastníků v rámci doplnění skutkových tvrzení při jednání soudu dne 20. 5. 2020 neuvedl, že by některé práce byly objednány až po uzavření smlouvy v průběhu provádění díla. Žalovaná uvedla, že se s jednatelem žalobce sešli přímo na stavbě, jednatel žalobce si místo prošel a na základě toho byla sepsána objednávka a smlouva o dílo. Nebyly-li v objednávce a ve smlouvě o dílo vyjmenovány veškeré práce, které byly následně provedeny (dle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] nebyly uvedeny rozebrání zdiva v podkroví a pod věncem, zazdívka okna, rozebrání pilířů, zazdění otvoru po vratech v obvodovém zdivu, montáž překladů, dozdění pod věnec, vybourání kamenného soklu a výstavba nového komínu), pak dle soudu provedení těchto prací bylo dohodnuto, pouze nedošlo k jejich výslovnému pojmenování v objednávce a smlouvě o dílo. Z toho důvodu také nedošlo k uzavření žádného dodatku smlouvy o dílo, jak to předpokládalo článku VII .7.1 smlouvy o dílo.

29. Dle soudu byla ujednána doba provedení díla od 18. 6. do 28. 6. 2019. Byť dle žalované tento údaj do smlouvy zapsal jednatel žalobce až poté, kdy smlouvu částečně vlastní rukou vyplnila žalovaná, předtím, než smlouvu žalované druhý den předal, žalovaná takto vymezenou dobu plnění nerozporovala (viz doplnění skutkových tvrzení při jednání dne 20. 5. 2020). Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na překročení doby plnění poukazovala kdykoliv v průběhu provádění díla.

30. Pokud jde o cenu díla, v souladu s ust. § 2586 odst. 2 věty prvé o. z. byl dohodnut způsob jejího určení. Konkrétně byla sjednána hodinová cena práce každého použitého pracovníka ve výši 300 Kč. Soud považuje za logické vysvětlení žalobce, proč byl způsob určení cena díla dohodnut právě takto. V případě rekonstrukcí starších objektů nelze předem s jistotou určit druh ani rozsah prací, které bude nutno skutečně provést. To ostatně nepřímo potvrdil svědek [jméno] [příjmení], když uvedl, že v případě rekonstrukcí staveb jsou běžné i odchylky od zpracované projektové dokumentace, protože předem nelze zjistit stav všech konstrukcí. Žalovaná ostatně sjednání ceny 300 Kč/hod na osobu nijak nerozporovala. Žalovaná uvedla, že dle jejího předběžného propočtu se cena prací měla pohybovat kolem 50 000 Kč (viz jednání dne 20. 5. 2020). K tomu nelze než uvést, že pokud žalovaná akceptovala sjednanou dobu provedení díla, pak jí nic nebránilo v tom, aby reálně odhadla cenu prací, a to i se zřetelem k počtu žalobcem využívaných pracovníků. Nad rámec ceny práce se žalovaná zavázala uhradit rovněž cenu dopravy a materiálu. Cena materiálu měla odpovídat ceně, za kterou žalobce materiál pořídil.

31. Lze shrnout, že mezi účastníky došlo k uzavření platné smlouvy o dílo, když byl dostatečně určitým způsobem ujednán předmět díla, které se žalobce zavázal provést, jakož i způsob určení ceny díla. Z uvedeného na straně druhé vyplývá, že se žalovaná jako objednatelka zavázala dílo převzít a zaplatit jeho cenu (viz § 2586 odst. 1 o. z.).

32. Soud se dále zabýval otázkou, zda je oprávněný požadavek žalobce na zaplacení ceny díla. Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Co se rozumí provedením díla, upravují ustanovení § 2604 a 2605 o. z. Předně tak bylo třeba vyřešit otázku, zda dílo bylo žalobcem dokončeno. V literatuře se v tomto směru uvádí: Podmínkou nároku na zaplacení ceny díla je, nebylo-li sjednáno něco jiného, provedení díla. Dílo je tedy podle komentovaného § 2604 provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. V takovém případě přebírá objednatel dílo s výhradami nebo bez výhrad (srovnej § 2605). Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu, zpravidla tedy pro jeho určité vady, může takové dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení, případně provedení zkoušek (§ 2607) je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (§ 2608), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Nově tedy platí, že dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla, nebylo-li sjednáno něco jiného. Dochází tak k odklonu od stávající úpravy v obchodním zákoníku a judikatorní závěry o tom, že není dán nárok na zaplacení ceny díla, není-li provedeno řádně, tedy bez vad, nebylo-li dohodnuto něco jiného, jsou nadále neaplikovatelné (viz Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 -3014). Komentář.

1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 1078). K otázce způsobilosti díla sloužit svému účelu se v literatuře uvádí: Nově je zaváděna povinnost zhotovitele předvést při předání díla jeho způsobilost sloužit svému účelu. Předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu se bude odvíjet od jeho povahy. Jiná bude u opravené drobné movité věci, např. domácího spotřebiče, jiná u zhotovení složitého technologického celku. Bude na soudní praxi nastavení předpokladů, za nichž daná věc bude sloužit svému účelu. Lze se domnívat, že východiskem může být časté ujednání stávající smluvní praxe směřující k předpokladům, za nichž se má dílo za dokončené a způsobilé k předání. Strany smlouvy si tak často dohodnou, že dílo se má za dokončené i v případě, má-li drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání díla. Ostatně na tomto principu je vystavěn i zákonný závěr v § 2628 řešící nemožnost objednatele odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Lze předpokládat, že smluvní strany si potvrdí, že došlo k předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu, například v protokolu o předání díla (viz Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 -3014). Komentář.

1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 1079).

33. Po skutkové stránce bylo prokázáno, že se jednatel žalobce [jméno] [příjmení] a žalovaná sešli za účelem předání díla dne 11. 7. 2019 u objektu [adresa] v [obec]. Jednatel žalobce se na místo dostavil společně s tehdejšími zaměstnanci žalobce [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (viz stavební deník a výpovědi svědků [příjmení], [obec] a [příjmení]). Na žádost žalované byli dále přítomni její sousedé [obec] a [jméno] [příjmení] (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Žalovaná vytkla vady díla, které začala zaznamenávat do smlouvy o dílo, současně uplatnila právo na slevu z ceny díla v rozsahu 50 % (viz svědci [příjmení] a [obec]). Uplatnění práva na slevu potvrdil rovněž svědek [příjmení], nevybavil si výši slevy. Neochotu žalované zaplatit požadovanou cenu díla potvrdil rovněž svědek [příjmení]. Mezi jednatelem žalobce [jméno] [příjmení] a žalovanou došlo k rozepři, jednatel žalované společně se svými zaměstnanci poté odjel a žalované znemožnil dokončit záznam vad do smlouvy o dílo, kterou si odvezl. K prohlídce celého objektu kvůli vzniklé rozepři nedošlo.

34. Soud nemá pochybnosti o tom, že žalovanou objednané práce byly žalobcem provedeny. Žalovaná v rámci vad, které písemně vytkla dne 11. 7. 2019, uvedla neuklizené staveniště. Svědek [jméno] [příjmení] však výslovně uvedl, že úklid staveniště nebyl žalobcem proveden na jeho pokyn, když se žalovanou nechtěli platit cenu úklidových prací, která by žalobcem byla vyúčtována. Neprovedl-li žalobce úklidové práce, nelze z toho dovozovat, že dílo nebylo dokončeno. Ze strany žalované nebylo nikdy namítáno, že by žalobce některé z objednaných prací neprovedl.

35. Dále bylo třeba vyřešit otázku, zda byla předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. Formálně vzato k předvedení způsobilosti dílo kvůli rozepři, k níž mezi účastníky došlo dne 11. 7. 2019, nedošlo. Je nicméně nepochybné, že žalobce měl v úmyslu žalované dílo předat, tedy i předvést jeho způsobilost sloužit svému účelu. K roztržce mezi účastníky došlo kvůli tomu, že žalovaná uplatnila právo na slevu z ceny díla ve výši 50 %. Kvůli incidentu tedy nebyla provedena prohlídka výsledků stavební činnosti žalobce a žalovaná neměla možnost písemně zaznamenat všechny vady, které měla v úmyslu vytknout (tj. ve smyslu ust. § 2605 jí nebylo umožněno uplatnit výhrady).

36. Při posuzování otázky, zda lze dovodit, že dílo nebylo dokončeno, protože nedošlo k předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu, musel soud zohlednit specifické okolnosti případu. Předně bylo třeba si položit otázku, jak předvedení způsobilosti díla sloužit jeho účelu mělo v posuzovaném případě proběhnout. Z povahy věci je zřejmé, že ke zjištění, zda žalobce provedl objednané bourací práce, postačovala jednoduchá prohlídka objektu. Předvedení způsobilosti se tedy logicky mohlo a mělo týkat těch konstrukcí, které byly žalobcem nově vybudovány. Lze si tedy představit, že by na místě bylo ověřeno, zda žalobce provedl zazdívku okna a otvoru po vratech v obvodovém zdivu, dozdění příček, montáž překladů a výstavbu nového komínu, dále pak dobudování zdiva pod věnec a samotný věnec. U těchto konstrukčních prvků by pak mohlo být zkoumáno, zda byly zhotoveny bez vad a zda mohou sloužit svému účelu. V případě svislých konstrukcí by bylo namístě zkoumat, zda nevykazují nerovnosti či jiné vady. Věnec je vodorovná konstrukce, obsažená v obvodových nosných stěnách stavby, která slouží ke zvýšení její prostorové tuhosti (viz wikipedie). V případě tohoto konstrukčního prvku by bylo namístě zkoumat, zda byl vybudován po celém obvodu stavby, zda byla dodržena horizontální rovina. K takové prohlídce kvůli incidentu ze dne 1. 7. 2019 nepochybně nedošlo.

37. Soud bral v úvahu, že k dokončení stavebních prací žalobcem došlo v souladu se smlouvou dne 28. 6. 2019. Žalobce předpokládal, že dne 11. 7. 2019 žalované stavbu předá a žalovaná zaplatí cenu díla, kterou žalobce vyúčtuje. Žalobce neměl jakýkoliv důvod očekávat, že předání díla nebude běžným a obvyklým právním jednáním se zřetelem k tomu, že žalovaná ani svědek [příjmení] v průběhu provádění díla neměli ke způsobu provádění díla a k jeho kvalitě žádné připomínky, ačkoliv místo stavby opakovaně navštěvovali a svědek [příjmení] dokonce určité práce sám prováděl (viz vyjádření žalované při jednání sudu dne 20. 5. 2020 a výpověď svědka [příjmení]). Za tohoto stavu žalovaná dne 11. 7. 2019 uplatnila požadavek na slevu z ceny díla v rozsahu 50 %, který byl zjevně nelegitimní (viz dále). Dle soudu za těchto okolností nelze dovozovat, že předání díla včetně předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu zmařil žalobce.

38. Další významnou skutečnosti je, že žalovaná následně ve stavebních úpravách domu [adresa] pokračovala. Jak vyplývá z posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], jakož i z výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], po ukončení prací žalobcem byly vybudovány stropní konstrukce prvního nadzemního podlaží a konstrukce střechy včetně střešní krytiny a střešních oken. Z uvedeného je zřejmé, že konstrukce vybudované žalobcem byly způsobilé sloužit svému účelu, když žalovaná mohla provést další výše uvedené stavební úpravy objektu. Dokonce lze dovodit, že uvedené konstrukce svému účelu slouží, což je zřejmé z toho, že žalovaná po ukončení činnosti žalobce provedla řadu navazujících stavebních prací. Žalovaná po celou dobu namítá, že žaloba je předčasná, protože žalobce nepředvedl způsobilost provedeného díla sloužit svému účelu. Dle soudu je stěží představitelné, že by bylo možné v současné době předvést například způsobilost věnce sloužit svému účelu, pokud následně došlo k vybudování dalšího podlaží stavby. Z tohoto hlediska se námitky žalované jeví jako účelové.

39. Průběh událostí je nutno hodnotit i se zřetelem k platné právní úpravě. Ustanovení § 2623 a následujících o. z. se dopadají na stavbu, která je zhotovována, upravována nebo opravována (viz Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 -3014). Komentář.

1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 1121). Jak vyplynulo ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] (a jak bude soudem dále uvedeno), žalovanou vytýkané vady samy o sobě ani ve spojení s jinými nebránily užívání stavby ani její užívání podstatným způsobem neomezily. Za tohoto stavu nemohly být naplněny podmínky, za kterých má objednatel právo odmítnout převzetí stavby.

40. Dle žalované nedošlo-li k předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu, nemohla ani vytknout vady díla. S tímto názorem nelze souhlasit. Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby vytkla vady kdykoliv později (ostatně tak činila i v průběhu tohoto řízení).

41. Dle soudu nelze než dovodit, že i když dne 11. 7. 2019 nedošlo k předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu způsobem předvídaným v ustanovení § 2605 o. z., nelze z toho se zřetelem k okolnostem případu dovodit, že dílo nebylo provedeno a dokončeno a že žalobce nemá právo na zaplacení ceny díla. Takový výklad by byl nepřiměřeně formalistický.

42. Žalované lze přisvědčit v tom, že se v posuzované věci jednalo o spotřebitelskou smlouvu, kdy žalobce vystupoval v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele. Na straně druhé dle soudu nebylo tvrzeno ani prokázáno takové porušení zákonných povinností žalobce jako podnikatele, pro které by neměl mít právo na zaplacení ceny provedeného díla.

43. Žalovaná rozporovala vyúčtovanou cenu díla, konkrétně vyúčtovanou cenu prací. Namítala, že účtovaná doba práce neodpovídá charakteru ani rozsahu provedených prací. Soud vycházel z toho, že žalobce evidoval počty použitých pracovníků a jimi odpracovanou dobu v průběhu provádění díla v rámci stavebního deníku. Existenci tohoto deníku potvrdili svědci [příjmení] a [anonymizováno], o jejichž hodnověrnosti soud nemá důvod pochybovat. Na straně druhé je pravdou, že v deníku nejsou žádné záznamy podepsané žalovanou, žalovaná tak o existenci deníku vůbec nemusela vědět. Vzhledem k námitce žalované byl proveden důkaz znaleckým posudkem k obvyklému počtu hodin, který by byl třeba k provedení skutečně realizovaných prací. Znalec určil toto obvyklé množství na 308 hodin, žalobce účtoval cenu práce za 304 hodin. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vysvětlil, jakým způsobem časovou náročnost díla určil. Dále vysvětlil, jaká byla časová náročnost práce spojené s vybudováním a využíváním lešení na stavbě. Soud považuje vysvětlení znalce za logické. Bylo-li prokázáno, že žalobce prováděl dozdění několika řad zdiva pod věnec, je dle soudu stěží představitelné, že by takovou činnost bylo možno provést, aniž by postupně bylo instalováno lešení po celém obvodu stavby. Se zřetelem k závěrům znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud dovodil, že žalobcem účtované množství práce odpovídá druhu a rozsahu provedených stavebních prací. Jinak řečeno, cena práce byla dle soudu účtována v souladu se smlouvou.

44. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že materiál použitý na stavbě zakoupil žalobce. Žalobce doložil doklady o nákupu ceny materiálu. Žalovaná namítala, že materiál byl pořízen v nepřiměřeném množství (cement, vápno), žalobce argumentoval tím, že k pořízení materiálu„ na paletách“ došlo po dohodě se žalovanou z důvodu výhodnější ceny a že se žalovanou byli dohodnuti na tom, že nespotřebovaný materiál žalovaná použije na později prováděné stavební práce. V takovém případě by bylo nutno po právní stránce dovodit, že byla uzavřena kupní smlouva, dle které žalobce nespotřebovaný materiál prodá žalované za cenu, za kterou ho sám pořídil. Důkazní břemeno k prokázání existence kupní smlouvy leželo na žalobci. Dle soudu se uzavření takové kupní smlouvy nepodařilo prokázat. Dle svědka [příjmení] měl být dle původní dohody zbývající materiál odvezen žalobcem, posléze měla žalovaná uvést, že tento materiál použije sama. Dle svědka [příjmení] měl být žalobcem pořízen pouze skutečně potřebný materiál. Dle svědka [příjmení] bylo dohodnuto, že zbývající materiál„ použije buď pan [příjmení], nebo někdo jiný na omítky“. Dle svědka [příjmení] si měl zbývající materiál odvézt žalobce. Svědek [příjmení] o nadbytečném materiálu nevěděl nic. Za tohoto stavu dle soudu žalobkyni nemůže být uloženo platit cenu materiálu, který nebyl při provedení díla použit a který zůstal na staveništi. Tento závěr se vztahuje k cementu, který žalobce pořídil za částku 3 472 Kč. Soud určil svojí úvahou (§ 136 o.s.ř.) cenu nespotřebovaného cementu na 1 500 Kč a dovodil, že tuto částku nelze žalobci přiznat. Stejný závěr se však nemůže vztahovat k vápnu, protože to bylo dle svědka [příjmení] skutečně použito při dalších stavebních pracích na domě žalované. Byl-li tedy tento materiál použit, vzniklo žalované bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající ceně, za kterou žalobce materiál pořídil. Žalovaná v závěrečném návrhu namítla neoprávněné účtování ceny lepenky a pracovních rukavic. Tato námitka byla uplatněna až po skončení dokazování a po koncentraci řízení provedené podle ust. § 119a o.s.ř., proto k ní soud nepřihlížel. Obecně však dle soudu lze dovodit, že pokud byly žalobcem zděny příčky a část obvodového zdiva, musel použit lepenku jako hydroizolační materiál.

45. Soud se konečně zabýval otázkou, zda jsou důvody pro částečné nepřiznání žalobcem vyúčtované ceny díla z důvodu namítaných vad díla.

46. Dle § 2615 odst. 1, 2 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Dle § 2107 odst. 1, 3 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

47. Pro posouzení otázky, zda nedostatky vytčené žalovanou jsou vadami díla ve smyslu zákona, bylo třeba předně vyřešit otázku, zda žalobce měl k dispozici stavební dokumentaci zpracovanou [jméno] [příjmení]. Slyšení svědci potvrdili, že se určitá dokumentace na staveništi nacházela. Žalobce však namítal, že se nejednalo o dokumentaci zpracovanou [jméno] [příjmení], kterou v průběhu řízení předložila žalovaná. Svědci se k této otázce nemohli vyjádřit, protože dokumentace byla do spisu založena až poté, co byli vyslechnuti. Dokumentace byla [jméno] [příjmení] vyhotovena v únoru 2019. Příslušnému stavebnímu úřadu byla předložena dne 29. 4. 2019. Byť nelze postavit najisto, že stavebnímu úřadu byla předložena dokumentace zpracovaná [jméno] [příjmení], která je součástí spisu (stavební úřad žalované předložená vyhotovení dokumentace vrátil), soud nemá důvod o tom pochybovat. Existence jakékoli jiné dokumentace nebyla prokázána. Při posuzování otázky, zda dílo vykazuje vady, tedy soud vycházel z porovnání dokumentace zpracované [jméno] [příjmení] a skutečného stavu stavby.

48. Soud dále vzal v úvahu, že ze strany žalované v podstatě nebyla využita funkce technického dozoru investora. Dle informaci podaných žalovanou stavebnímu úřadu měl funkci technického dozoru investora vykonávat [jméno] [příjmení]. Jak vyplynulo z jeho svědecké výpovědi, po celou dobu provádění díla neměl k postupu žalobce žádné připomínky, přestože se ve druhém týdnu na staveništi pravidelně pohyboval a sám určité práce prováděl (šalování věnce). Tuto skutečnost soud nemohl při posuzování odpovědnosti za vady díla přehlédnout.

49. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] vyplynulo, že komín je vybudován v jiném místě, než bylo předpokládáno v rámci dokumentace [jméno] [příjmení]. Jiné umístění komína nemá na stavbu negativní dopad, vyžádalo si pouze jiné dispoziční uspořádání vnitřních prostorů (posunutí dveří). Dle soudu za tohoto stavu není důvod pro přiznání jakékoliv slevy v souvislosti s touto vadou, a to zvlášť za situace, kdy [jméno] [příjmení], jenž měl vykonávat technický dozor investora, dle své svědecké výpovědi sám při zdění komína pomáhal. Bylo by absurdní v situaci, kdy [jméno] [příjmení] nesprávnému umístění komína nezabránil, přiznat žalované z tohoto důvodu jakoukoliv slevu z ceny díla.

50. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dále zjistil, že v místě, kde došlo k zazdění otvoru po původních vratech, je zdivo v porovnání s okolním zdivem o 80 mm užší. Jak dále vyšlo najevo z výpovědi svědka [příjmení], bylo vyzdění provedeno jiným materiálem, než který předpokládal projekt. Žalobce nesporoval, že zdivo je v daném místě skutečně užší. Vysvětlil to tím, že v té době bylo možno výhodně zakoupit materiál o šířce 37 cm a že vybudování užšího zdiva bylo provedeno po dohodě s [jméno] [příjmení]. Ten však existenci takové dohody nepotvrdil. Uvedl, že nesprávnou šířku zdiva zjistil až po dokončení šalování. Důkazní břemeno k tvrzení, že zdivo bylo vybudování odlišně od projektu po vzájemné dohodě, nese žalobce. Dle soudu existence takové dohody prokázána nebyla. Žalobci přitom nic nebránilo v tom, aby si uzavření dohody nechal potvrdit, například odpovídajícím zápisem ve stavebním deníku. Byť i v tomto případě platí, že při důsledném výkonu funkce technického dozoru se mohlo vzniku vady předejít, dle soudu důvody pro poskytnutí slevy z ceny díla jsou. Jak uvedl znalec [příjmení] [celé jméno znalce], tato vada nemá negativní dopad na statickou ani tepelně technickou funkci stavby. Jde tedy spíše o estetickou vadu, přičemž znalec navrhl konkrétní způsob jejího odstranění, který označil za nejvýhodnější pro obě strany. Soud považuje argumentaci znalce za logickou, a proto při určení výše slevy vyšel z částky 5 503 Kč, kterou znalec určil jako výši nákladů na odstranění vady (tato částka zahrnuje i náklady na odstranění další zjištěné vady, tj. dodatečné vložení těsnění do spáry komínové vložky, které provedla žalovaná). Dle soudu nelze shledat opodstatněným požadavek žalované, aby se při určení výše slevy vycházelo z nákladů, které by si vyžádalo vybourání stávající zdi v místě původního otvoru pro vrata a vybudování nové zdi odpovídající projektu [jméno] [příjmení]. Důvodem je mj. skutečnost, že pokud by žalovaná zajistila výkon řádného technického dozoru investora, uvedená vada vůbec nemusela vzniknout. Navíc lze mít pochybnosti o tom, zda je uvedený postup poté, kdy došlo k zastřešení budovy, reálný.

51. Znalec dále zkonstatoval, že v objektu jsou křivé zdi a že chybí překlad nad stavebním otvorem pro okno. Ve vztahu k těmto vadám znalec případnou slevu nevyčíslil a neurčil ani náklady, které by si vyžádalo jejich odstranění.

52. Žalovaná uplatnila v průběhu řízení rovněž námitku, že ve fakturách, kterými žalobce účtoval zálohu a výslednou cenu díla, je nesprávně účtována daň z přidané hodnoty v základní sazbě 21 %, ačkoliv správně měla být účtována daň ve snížené sazbě 15 %. K tomu je třeba uvést, že smlouva o dílo sazbu daně z přidané hodnoty neupravovala. Ještě v závěrečném vyúčtování (listina„ [anonymizována dvě slova]“) žalobce zvažoval i použití snížené sazby 15 % (viz text„ faktura 15 % na bydlení, faktura 21 % pokud nemáte trvalé bydliště na této stavbě“). Protože jednání konané na staveništi dne 11. 7. 2019 skončilo rozepří (viz výše), nebyla mezi účastníky otázka sazby DPH, která měla být použita, vyřešena. Z hlediska soudu tak žalovaný za situace, kdy neměl osvědčeno, že jsou důvody pro použití snížené sazby DPH, logicky účtoval sazbu základní. Nutno podotknout, že žalovaná použití této sazby dlouhou dobu nijak nezpochybnila (ke zpochybnění sazby poprvé došlo až při jednání soudu dne 23. 4. 2021). Soud však považuje za zásadní, že mu nepřísluší posuzovat zákonnost či nezákonnost použité sazby DPH. Posuzování těchto otázek je v pravomoci orgánů daňové správy. Byla-li ve vyúčtováních žalobce nesprávně účtována základní sazba DPH namísto sazby snížené, nabízí se postup podle ust. § 43 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (v platném znění). Soud tedy při svém rozhodování vycházel z toho, že základní sazba DPH byla použita oprávněně.

53. Žalobce doložil, že za materiál vynaložil celkem 53 783 Kč Cena práce činila celkem 94 800 Kč. Součet ceny práce a materiálu představuje 148 583 Kč. Po připočtení DPH v sazbě 21 % činí celková cena díla 179 785 Kč. Po odečtení zaplacené zálohy čin dluh 129 785 Kč. Z této částky soud nepřiznal 5 503 Kč, což je částka odpovídající slevě pro vady díla, a částku 1 500 Kč, což je částka odpovídající ceně materiálu, který sice byl pořízen, avšak nebyl spotřebován a žalovaná ho od žalobce neodkoupila. Společně s přisouzenou částkou 122 782 Kč byl žalobci přiznán úrok z prodlení v sazbě odpovídající vyhlášce č. 351/2013 Sb. Úrok byl přiznán ode dne následujícího po dni splatnosti účtovaného doplatku ceny díla.

54. Výrok o nákladech řízení e opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V posuzované věci byl žalobce v řízení úspěšný v rozsahu 95 % z hodnoty předmětu sporu, neúspěšný v rozsahu 5 %. Žalobce tak má právo na 90 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním oplatku 6 490 Kč. Dále jde o náklady právního zastoupení, jejichž výše byla určena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce má právo na odměnu za celkem 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 4. 12. 2019, 27. 5. 2020, 20. 7. 2020, 18. 4. 2021 a závěrečný návrh ze dne 28. 4. 2021, účast při jednáních soudu dne 28. 2. 2020, 20. 5. 2020 – nad 2 hodiny, 17. 6. 2020 – nad 2 hodiny, 23. 4. 2021, účast při místním šetření znalce), která z hodnoty předmětu sporu 129 785 Kč činí 6 300 Kč za úkon (§ 7 vyhlášky), a na paušální náhradu hotových výloh za tyto úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Dále byly přiznány cestovní náhrady za použití vozidla cestou k jednáním soudu a na místní šetření. K jednáním soudu byla najeto celkem 163,2 km (vzdálenost [obec] – [obec a číslo] km, tato vzdálenost ujeta ke 4 jednáním celkem 8 x), k místnímu šetření 22,4 km (vzdálenost [obec] – [obec a číslo] km). Průměrná spotřeba použitého vozidla činí 5,1 l /100 km, cena PHM 27,80 Kč, základní náhrada 4,40 Kč/km. Při ujetí celkem 185,6 km činí cestovné 1 078 Kč. Konečně byla oprávněně účtována náhrada za čas promeškaný cestami v celkové výši 1 000 Kč (10 půlhodin po 100 Kč). Zástupkyně žalobce osvědčila, že je plátkyní DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení náleží rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 101 378 Kč, daň činí 21 226,38 Kč. Při plném úspěchu ve věci by tak náklady řízení činily celkem 128 794,38 Kč. Z této částky soud přiznal 90 %, tj. 115 915 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

55. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci bylo státem zaplaceno na znalečném [anonymizováno] [celé jméno znalce] celkem 16 578 Kč. Z této částky uložil soud podle poměru neúspěchu ve věci zaplatit 95 % žalované (15 749 Kč) a 5 % žalobci (829 Kč).

56. Lhůty k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.