109 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 2 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od 16. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 68 286,70 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 14. 10. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku I. uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 10. 2021, právní moc dne 22. 10. 2021, ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 11. 2021, právní moc dne 16. 12. 2021, připadlo dědictví po zůstavitelce [příjmení] [příjmení], narozené dne 7. 7. 1928, posledně bytem [adresa], zemřelé dne 15. 1. 2021 bez zanechání právních jednání pro případ smrti. Součástí pozůstalostního majetku dle výše uvedených usnesení byla mimo jiné také pohledávka jmenované zůstavitelky za žalovanou (viz položka [číslo] cit. usnesení), a to z titulu nevyplacení kupní ceny za prodej nemovitých věcí zůstavitelky zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], dle kupní smlouvy uzavřené dne 12. 10. 2020, ve výši 2 000 000 Kč, převedené kupujícími na účet žalované č. [bankovní účet]. Tento účet byl v kupní smlouvě označen jako platební místo, neboť zůstavitelka nebyla majitelkou žádného účtu. Převod kupní ceny na účet k tomu určený v kupní smlouvě o prodeji nemovitostí je potvrzen sdělením [právnická osoba] ze dne 8. 4. 2021. Žalobce vyzval žalovanou nejprve dne 28. 3. 2022 a poté předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2022 k zaplacení částky ve výši 2 000 000 Kč. První výzvu si žalovaná převzala dne 31. 3. 2022, na druhou nereagovala a na předmětnou pohledávku dosud nic nezaplatila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná si tvrzené pohledávky žalobce není vědoma. [jméno] ani nebyla účastnicí pozůstalostního řízení. Na výzvu žalobce k poukázání uvedené částky na jeho účet reagovala přípisem ze dne 5. 4. 2022, ve kterém žalobce žádala o zaslání usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 10. 2021, aby se mohla k věci případně vyjádřit. Na její žádost žalobce nijak nereagoval. Následně podal návrh na vydání platebního rozkazu. Žalobce není a ani nemůže být v dané věci aktivně legitimován. Podle ust. § 1634 odst. 1 občanského zákoníku platí, že nedědí-li žádný dědic podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu. V daném případě v rámci řízení o pozůstalosti po zůstavitelce [příjmení] [příjmení] dospěla soudní komisařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k závěru, že se jí nepodařilo dohledat žádné příbuzné zůstavitelky. Závěry ohledně neexistence příbuzných [příjmení] [příjmení] se nezakládají na pravdě. Žijícími bratranci [příjmení] [příjmení] jsou [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], [datum narození], bytem [obec] v [adresa] Tyto skutečnosti jsou zřejmé z výzvy k vydání pozůstalosti ze dne 31. 10. 2022, kterou jmenovaní zaslali žalobci, a z přiložených listin. Dle ust. § 1640 občanského zákoníku jsou bratranci zůstavitele dědici náležejícími do šesté třídy dědiců. [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno] vyzvali žalobce přípisem ze dne 31. 10. 2022 k vydání pozůstalosti po [příjmení] [příjmení]. Žalobce tak není dědicem po zůstavitelce [příjmení] [příjmení] a není tak dána ani jeho legitimace k podání žalobního návrhu.

3. Žalobce s námitkami žalované nesouhlasil. Žalovaná o existenci pohledávky zůstavitelky nepochybně věděla. Již při uzavření kupní smlouvy dne 12. 10. 2020 byl mezi smluvními stranami sjednán jako platební místo právě účet žalované, neboť zůstavitelka nedisponovala bankovním účtem, kterým disponoval pouze její předemřelý manžel [příjmení] [příjmení]. Žalovaná aktivně vystupovala v obou pozůstalostních řízeních. Působila jako správce pozůstalosti po předemřelém manželovi zůstavitelky a byla jmenována opatrovníkem zůstavitelky. V rámci pozůstalostního řízení ve věci [příjmení] [příjmení] byla žalovaná k zaplacení sporné částky vyzvána soudní komisařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V té době žalovaná uváděla, že jí zůstavitelka spornou částku darovala, a proto byl její učet uveden v kupní smlouvě. Ani v rámci pozůstalostního řízení žalovaná tuto skutečnost neprokázala. Proto byla předmětná pohledávka zůstavitelky za žalovanou zahrnuta do pozůstalostního majetku, neboť nebyl prokázán úmysl zůstavitelky darovat žalobkyni kupní cenu. Ani advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který smlouvu sepisoval, nepotvrdil, že by před ním zůstavitelka projevila svoji vůli kupní cenu žalované darovat. Žádosti ze dne 31. 10. 2022 podané advokátní kanceláří [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o vydání pozůstalosti po [příjmení] [příjmení] zákonným dědicům [jméno] a [jméno] [příjmení] nebylo možno vyhovět, neboť nebyla beze všech pochyb doložena příbuzenská linie ve vztahu k zůstavitelce. Žadatelé svou žádost odůvodnili tím, že jsou oprávněnými dědici, konkrétně potomky sourozenců matky zůstavitelky, tedy bratranci zůstavitelky. Listiny předložené žadateli neumožňovaly objasnění skutkového i právního s naprostou určitostí. Nelze tak vycházet z toho, že žalobce v tomto řízení není aktivně legitimován.

4. Žalovaná v průběhu řízení (ve shodě s tím, co sdělila notářce [anonymizováno] [příjmení] již v pozůstalostním řízení ve věci [příjmení] [příjmení]) uvedla, že jí [příjmení] [příjmení] částku 2 000 000 Kč, která představovala kupní cenu nemovitostí převedených smlouvou ze dne 12. 10. 2020, darovala. Žalovaná v rámci přiznání k dani z příjmu fyzických osob, které podala za rok 2020 u Finančního úřadu pro [územní celek], územního pracoviště [obec], částku 2 000 000 Kč řádně přiznala jako finanční dar. Daň z příjmu byla žalovanou uhrazena dne 3. 5. 2021.

5. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení], narozený dne 6. 6. 1927, zemřel dne 10. 10. 2020 v [obec a číslo] – [obec], [adresa]. Vypravitelkou pohřbu byla žalovaná jako neteř zemřelého. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti byla pověřena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářka se sídlem [adresa]. Předběžné šetření proběhlo dne 2. 12. 2020. Zúčastnila se ho žalovaná jako vypravitelka k pohřbu. Usnesením ze dne 2. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], byla žalovaná jmenována opatrovnicí manželky zůstavitele [příjmení] [příjmení], narozené dne 7. 7. 1928. Usnesením z téhož dne č. j. [číslo jednací] byla žalovaná jmenována rovněž správkyní pozůstalosti. V pozůstalostním řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 12. 1. 2021, č. j. [číslo jednací]. Obvyklá cena majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky [příjmení] [příjmení] činila 5 011 191,81 Kč. Předmětem dědění byla mj. i práva ze smlouvy o běžném účtu č. [bankovní účet] uzavřené mezi zůstavitelem a [právnická osoba], s vkladovým zůstatkem včetně úroků ke smrti zůstavitele 114 218,90 Kč (viz písm. b) odst. 6/ usnesení ze dne 12. 1. 2021). Bylo potvrzeno nabytí dědictví [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 2. 2021.

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [příjmení] [příjmení], rozená [příjmení], zemřela dne 15. 1. 2021 v [obec a číslo] - [adresa]. Vypravitelkou pohřbu byla žalovaná (v úmrtním listu označena jako„ vzdálená příbuzná“). V průběhu pozůstalostního řízení vyšlo najevo, že zůstavitelka [příjmení] [příjmení] prodala nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Jičín kupujícím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Kupní smlouva byla uzavřena dne 12. 10. 2020. Žalovaná byla v kupní smlouvě výslovně označena jako vedlejší účastník. V čl. 3 smlouvy bylo uvedeno:„ [ulice] účastník této smlouvy prohlašuje, že jako neteř prodávající (ačkoliv není vlastníkem předmětu převodu) vyjadřuje svůj souhlas s uzavřením této smlouvy a s převodem předmětu převodu na kupující a uvádí, že prodávající tak činí s jeho plným vědomím. [ulice] účastník dále podpisem této smlouvy výslovně stvrzuje, že v řízení o pozůstalosti prodávajícího (své tety) nebude napadat platnost a účinnost této smlouvy.“ Kupní cena ve výši 2 000 000 Kč měla být kupujícími poukázána na bankovní účet„ uvedený výslovně prodávající“ č. [bankovní účet]. Smlouva byla podepsána prodávající [jméno] [příjmení], kupujícími [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalovanou jako vedlejší účastnicí. Pravost podpisů jmenovaných byla ověřena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 8. 4. 2021 vyplynulo, že účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované. Dne 10. 11. 2020 byla na tento účet připsána částka 2 000 000 Kč Soudní komisařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzvala žalovanou dopisem ze dne 13. 4. 2021, aby doložila darovací smlouvu, kterou jí zůstavitelka [příjmení] [příjmení] částku 2 000 000 Kč darovala. Pro případ, že takový doklad nemá, byla žalovaná vyzvána ke složení částky 2 000 000 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 10. Dopis byl žalované doručen dne 21. 4. 2021. Žalovaná sdělila dopisem ze dne 27. 4. 2021, že částka 2 000 000 Kč je darem od zůstavitelky. V kupní smlouvě ze dne 12. 10. 2020 byla žalovaná označena jako vedlejší účastník na přání zůstavitelky, jelikož ta jí chtěla kupní cenu darovat. Jinak by nebyl žádný důvod k tomu, aby žalovaná byla uzavírání kupní smlouvy přítomna a aby v ní vůbec figurovala. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že kupní cena má být uhrazena na bankovní účet žalované uvedený výslovně prodávající, tj. zůstavitelkou. Bylo tedy výslovným projevem vůle zůstavitelky částku 2 000 000 Kč darovat žalované. Tuto skutečnost zůstavitelka do své smrti nikdy nerozporovala. V návaznosti na sdělení žalované učinila notářka [anonymizováno] [příjmení] dotaz na advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k tomu, proč byl ve smlouvě jako účet příjemce kupní ceny uveden účet žalované. MUDr. [jméno] [příjmení] sdělil dopisem z 12. 5. 2021, že k podpisu kupních smluv a k ověření pravosti podpisů účastníků smlouvy došlo přímo v bytě zůstavitelky na adrese [adresa], a to na přání zůstavitelky. Ta nebyla vzhledem ke svému pokročilému věku v té době již příliš mobilní (používala chodítko) a nebyla by schopna se komfortně dostavit do advokátní kanceláře či na jiné místo k ověření podpisu. Podpisu kupní smlouvy byla přítomna i neteř zůstavitelky – žalovaná, která dle informací klientů jako jediná žijící příbuzná v té době za paní [příjmení] vyřizovala veškeré praktické záležitosti. I z tohoto důvodu byla uvedena jako vedlejší účastník kupní smlouvy tak, aby v případném pozůstalostním řízení nebylo pochyb o jejím souhlasu s převodem nemovitostí. Vzhledem k tomu, že paní [příjmení] nedisponovala bankovním účtem (dle informací klientů jím disponoval pouze zesnulý manžel paní [příjmení], jehož pozůstalostní řízení nebylo v té době skončené), byl na přání všech zúčastněných stran (včetně úvěrující banky klientů) ve smlouvě uveden jako kontaktní bankovní účet právě účet žalované. K doplňujícímu dotazu notářky sdělil [anonymizováno] [příjmení] dne 2. 8. 2021, že v jeho přítomnosti zůstavitelka neprohlásila, že kupní cenu žalované daruje, toto vůbec nezaznělo. Obě dámy před ním neřešily konkrétně, jak budou peníze vyplaceny zůstavitelce. Vypořádání inkasovaných peněz mělo být obsahem jejich navazujícího ujednání, nic víc se při podpisu kupní smlouvy neřešilo. Není si vědom žádné konkrétněji projevené vůle zůstavitelky stran této otázky. Usnesením ze dne 6. 10. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že majetek z pozůstalosti předemřelého manžela zůstavitelky [jméno] [příjmení], jakož i další majetek zůstavitelky uvedený pod body 2) až 6), připadá státu – České republice. Pod bodem 6) byla jako součást tohoto majetku uvedena i pohledávka zůstavitelky za žalovanou z titulu nevyplacení kupní ceny za prodej nemovitých věcí zůstavitelky zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Jičín dle kupní smlouvy uzavřené dne 12. 10. 2020 ve výši 2 000 000 Kč, převedené kupujícími na účet žalované číslo [bankovní účet]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 10. 2021.

8. Před zahájením řízení v této věci vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky 2 000 000 Kč dopisy ze dne 28. 3. 2022 (doručen žalované dne 31. 3. 2022) a 30. 5. 2022 (viz č. l. 9 - 10).

9. Žalovaná předložila koncept závěti [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] napsané psacím strojem. Listina není datována ani podepsána, údaje v listině jsou zčásti přeškrtáné, doplňované rukou psanými údaji. V původním textu bylo mimo jiné uvedeno, že manželka ([část obce] [anonymizováno]) je majitelkou rodinného domu v [obec], ulice [ulice a číslo], který je v listině dále popsán, dále zahrádky u domku o výměře [anonymizováno] m². Nemovitosti byly zapsány na [list vlastnictví]„ na katastrálním úřadě v [obec]“ Tento majetek měl být dle původního strojem psaného textu odkázán sourozencům – žalované a [jméno] [příjmení], narozenému 25. 2. 1950, bytem [adresa], a to stejným dílem. Následně došlo k přeškrtnutí slova„ sourozencům“ a k přeškrtnutí jména, příjmení a dalších údajů vztahujících se ke [jméno] [příjmení].

10. Z listiny vystavené finančním úřadem pro Královéhradecký kraj, územním pracovištěm ve [obec], která je nazvána„ Opis vybraných údajů z DPA DPFO ZA ZO 2020“, soud zjistil, že žalovaná podala dne 30. 4. 2021 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020. Základem daně byla částka 2 000 000 Kč. Šlo o daň z tzv. ostatních příjmů. V přiznání k dani z příjmu byla daná částka označena jako finanční dar. Daň z příjmu činila 275 160 Kč a byla zaplacena dne 3. 5. 2021 (viz č.l. 43 – 47).

11. Dopisem doručeným Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dne 31. 10. 2022 požádali [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno] (zastoupeni advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) o vydání pozůstalosti po zemřelé [příjmení] [příjmení]. Žádost byla odůvodněna tím, že závěr uvedený v usnesení o pozůstalosti po [příjmení] [příjmení] ohledně neexistence příbuzných se nezakládá na pravdě. [jméno] a [jméno] [jméno] jsou jedinými bratranci [příjmení] [příjmení]. Jsou tedy dědici náležejícími do šesté třídy (§ 1640 občanského zákoníku) – viz č. l. 20 - 22. Dne 20. 4. 2023 podali [jméno] [jméno], bytem [adresa], bytem [adresa] na vydání pozůstalosti. Konkrétně navrhli, aby Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl tak, že žalobci jsou oprávněnými dědici zůstavitelky [příjmení] [příjmení] a že stát (Česká republika) je povinen vydat každému ze žalobců polovinu pozůstalosti do sedmi dnů od právní moci rozhodnutí (viz č.l. 51 – 56).

12. Z výpovědi žalované soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] byl bratr její matky, tedy její strýc. [příjmení] [příjmení] pak byla jeho manželka. Oba dva neměli děti ani sourozence, nejbližšími osobami pro ně byli žalovaná a její bratr. [příjmení] [příjmení] pro žalovanou byla teta. Stýkali se po celý život. Když byla žalovaná malá, tak u nich pobývala. Později se věnovala lyžování, byla v reprezentaci, kvůli tomu došlo k určitému přerušení vztahů. Ještě později si pořídila chatu poblíž [obec], oni měli dům v [obec], takže se stýkali velmi často. Ke stáří za nimi během jejich pobytů v [obec] dojížděla třeba i každodenně kvůli tomu, zda něco nepotřebují. V posledních letech je z [obec] do [obec] vozil přítel žalované, který v [obec] pracoval, bylo to každých 14 dní. V létě pobývali téměř stále v [obec], do [obec] jezdili zpravidla jen tehdy, když potřebovali něco zařídit. To platilo až do posledního léta před úmrtím strýce. Právě v té době je navštěvovala prakticky každodenně, aby zjistila, zda něco nepotřebují. Strýc s tetou si vždy přáli, aby dům v [obec] připadl žalované a jejímu bratrovi. Poté, kdy bratr zemřel, si přáli, aby dům připadl žalované a aby v domě i bydlela. Bylo to též kvůli tomu, že žalovaná ve [obec] bydlí v bytě 1+1, v němž v minulosti bydlela i s matkou. Strýce s tetou sama navštěvovala v [obec], pokud tam měla cestu. Byla s nimi tedy v kontaktu zejména v [obec]. Pravidelné kontakty se strýcem a tetou byly udržovány ze strany žalované a její matky, dokud nezemřela. Bratr (zemřel v roce 2018) měl svůj vlastní dům ve [obec], měl tři děti, z jeho strany tedy kontakty nebyly tak časté. V posledních letech strýc s tetou zvažovali, kde dožijí. Rozhodovali se tedy, zda zůstanou trvale v [obec] nebo v [obec]. V tomto směru se jejich stanovisko několikrát změnilo. [příjmení] rozhodnutí bylo takové, že zůstanou v [obec], například i proto, že tam jsou lepší lékaři. Stále si ale přáli, aby žalovaná do budoucna bydlela v domě v [obec]. Žalovaná to tak ale nechtěla, protože jí stačí chata mezi [anonymizováno] a [anonymizováno]. V zimě pak pobývá ve [obec] kvůli lyžování. Během posledního léta strýcovi a tetě řekla, že dům v [obec] nechce, oni se rozhodli, že zůstanou v [obec] a že dům v [obec] prodají. Žalovaná sehnala dva potencionální kupce domu v [obec], přičemž bylo dohodnuto, že po prodeji domu dostane peníze z prodeje. Poté projevili sousedé strýce a tety, což byli jejich dlouhodobí rodinní přátelé, zájem, aby strýc s tetou dům prodali jejich synovi, který se vracel z [obec] do [obec]. Strýc s tetou se tedy rozhodli, že dojde k prodeji synovi sousedů a že žalované pošlou peníze. Pokud tedy následně došlo k prodeji domu v [příjmení] [jméno] [příjmení], naplnilo se jejich společné přání. [příjmení] [příjmení] byla dcerou paní [příjmení]. Ta měla sestru a [jméno] a [jméno] [jméno] jsou potomky této sestry. Jsou z rodinné větve po [příjmení] [příjmení], a proto tedy nyní došlo z jejich strany k uplatnění nároků jako dědiců. Listinu nazvanou„ Závěť“ objevil v domě v [obec] nový majitel domu [jméno] [příjmení], když dům vyklízel před přestavbou. Nalezl fotografie a listiny, mezi nimi i danou listinu, tyto předal žalované.

13. Účastníci ve věci navrhli provedení dalších důkazů. Žalobce navrhl provedení výslechů svědkyň [jméno] [příjmení] – sousedky [anonymizováno], a [jméno] [příjmení] – pečovatelky. Jmenované byly v době před jejich úmrtím v kontaktu s manžely [příjmení], poskytovaly jim pomoc. Dle soudu jsou však jejich výpovědi pro rozhodnutí v této věci irelevantní. Žalovaná v tomto řízení netvrdila, že by sama péči o strýce a tetu zajišťovala, připouštěla, že je v [obec] navštěvovala pouze několikrát do roka. Ani jedna z navržených svědkyň pan nebyla přítomna při samotném podpisu kupní smlouvy. Stěží se tak mohou vyjádřit k otázce, jak hodlala prodávající [příjmení] [příjmení] naložit s výtěžkem prodeje ve výši 2 000 000 Kč. Výpovědi těchto svědkyň tak dle soudu nemohou přinést poznatky podstatné pro rozhodnutí v této věci. Žalovaná navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení] – kupujícího nemovitostí v [obec], a [jméno] [příjmení] – souseda a přítele [anonymizováno] z [obec]. Dle soudu lze skutkové i právní závěry významné pro rozhodnutí v této věci učinit na základě těch důkazů, které již byly provedeny. Navržené výslechy svědků proto soud považuje za nadbytečné.

14. Soud se předně zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobce v tomto řízení. Vycházel přitom z ust. § 154 odst. 1 o. s. ř., dle kterého je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. V době rozhodování v této věci zde existuje pravomocné rozhodnutí vydané v pozůstalostním řízení ve věci [příjmení] [příjmení], dle kterého pozůstalost včetně pohledávky vymáhané v tomto řízení připadla státu. Žalovaná doložila, že dne 20. 4. 2023 podali [jméno] a [jméno] [jméno] proti žalobci u Obvodního soudu pro Prahu 10 žalobu oprávněných dědiců podle § 189 odst. 2 z. ř. s . Dle tohoto ustanovení, tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. V současné době nelze předvídat, jak bude o žalobě [jméno] a [jméno] [příjmení] Obvodním soudem pro Prahu 10 rozhodnuto. Soud vychází z toho, že rozhodnutí soudu v uvedeném řízení bude mít deklaratorní povahu. Tedy teprve v okamžiku právní moci rozhodnutí, jímž bude případně žalobě [jméno] a [jméno] [příjmení] vyhověno, bude postaveno najisto, že jsou oprávněnými dědici po zůstavitelce [příjmení] [příjmení]. Do té doby je však třeba vycházet z toho, že dle pravomocného rozhodnutí vydaného v pozůstalostním řízení nabyl pozůstalost stát. Aktivní legitimace žalobce v tomto řízení tak je dána.

15. Dle soudu je pro rozhodnutí v této věci významná časová posloupnost jednotlivých událostí. [příjmení] [příjmení] zemřel dne 10. 10. 2020 (sobota) v místě svého bydliště. Dne 12. 10. 2020 (pondělí) došlo na stejném místě k podpisu kupní smlouvy, kterou [příjmení] [příjmení] jako výlučná vlastnice nemovitostí v [obec] tyto prodala kupujícím [anonymizováno] za kupní cenu 2 000 000 Kč Smlouva byla připravena advokátní kanceláří [anonymizováno] [příjmení], na místě byla ověřena pravost podpisů účastníků smlouvy. Tzv. vedlejší účastnicí smlouvy byla žalovaná. Ve smlouvě bylo uvedeno, že kupní cena má být uhrazena na bankovní účet„ uvedený výslovně prodávající“, což byl bankovní účet žalované. Je zřejmé, že text kupní smlouvy byl připravován ještě za života [jméno] [příjmení] a že [příjmení] [příjmení], byť byla výlučnou vlastnicí převáděných nemovitostí, měla možnost podílet se na tvorbě návrhu smlouvy společně s manželem [jméno] [příjmení]. Jinak řečeno, [příjmení] [příjmení] nebyla v situaci, že by po ní pouhé dva dny po úmrtí manžela byl požadován podpis takto významné smlouvy, aniž by předem znala její obsah. Byla-li smlouva připravována ještě za života [jméno] [příjmení], pak nic nebránilo ani tomu, aby kupní cena byla poukázána na účet vedený na jeho jméno u [právnická osoba]. Dne 10. 11. 2020 byla částka 2 000 000 Kč v souladu se smlouvou poukázána na účet žalované. Dne 15. 1. 2021 [příjmení] [příjmení] zemřela. Dne 27. 4. 2021 pak žalovaná sdělila na výzvu notářce [anonymizováno] [příjmení], že jí částka 2 000 000 Kč byla zůstavitelkou [jméno] [příjmení] darována. Žalovaná rovněž přiznala příjem darované částky 2 000 000 Kč v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 a dne 3. 5. 2021 zaplatila daň z příjmu.

16. Dle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

17. Darování se může odehrát dvěma základními způsoby, a to reálnou nebo konsensuální formou. Rozdílný charakter darovací smlouvy plyne ze znění § 2055 odst. 1 o. z. („ bezplatně převádí“ nebo„ se zavazuje věc bezplatně převést“). Rozlišování mezi oběma způsoby darování má význam z hlediska formálního. V případě konsensuální darovací smlouvy zákon vždy vyžaduje písemnou formu, a to bez ohledu na předmět daru – viz § 2057 odst. 2 o. z.. V případě reálné darovací smlouvy písemná forma vyžadována není. Při darování genericky určené movité věci (tedy i peněz) pak dochází k nabytí vlastnického práva okamžikem, kdy lze darovanou věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu (§ 1101 o. z.).

18. Vztaženo na posuzovanou věc, došlo ze strany prodávající [příjmení] [příjmení] k převodu konkrétně určené finanční částky odpovídající kupní ceně nemovitostí (2 000 000 Kč) do dispoziční sféry žalované (na její bankovní účet). Zcela formálně vzato nedošlo k nabytí vlastnictví k darované částce v okamžiku jejího připsání na účet žalované, ale žalované vznikla z titulu smlouvy o účtu vůči [jméno] [příjmení] [příjmení] pohledávka ve výši 2 000 000 Kč. Soud však vychází z toho, že dle ust. § 1957 odst. 1 o. z. je-li plněno prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb. Dle soudu tak byly v okamžiku připsání částky 2 000 000 Kč na účet žalované naplněny všechny podmínky tzv. reálné darovací smlouvy. Pro tuto smlouvu není zákonem vyžadována písemná forma. Nedošlo-li proto mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou k uzavření písemné smlouvy o darování částky 2 000 000 Kč, nemá to na platnost daného právního jednání žádný vliv a nedostatek písemné smlouvy ani nemůže jít k tíži žalované.

19. Žalobce tvrdí, že v posuzované věci nešlo o darování, ale pouze o sjednání jiného platebního místa. Důvodem měla být skutečnost, že účet u Československé obchodní banky byl veden na jméno [jméno] [příjmení], který před uzavřením kupní smlouvy zemřel. Jak již soud uvedl výše, byla-li smlouva připravena ještě za života [jméno] [příjmení] a byla-li uzavřena pouhé dva dny po jeho úmrtí, pak nic nebránilo tomu, aby kupní cena byla poukázána na účet vedený na jeho jméno, pokud by si to [příjmení] [příjmení], která měla k účtu dispoziční právo, skutečně přála.

20. Soud dále považuje za významné, že žalovaná byla ve smlouvě označena jako vedlejší účastnice. Dle soudu tím bylo dáno najevo, že kupní smlouva uzavřená mezi prodávající a kupujícími bude mít dopad i na právní poměry žalované jako vedlejší účastnice. Jako logické se soudu jeví právě vysvětlení, že částka zaplacená jako kupní cena měla připadnout do vlastnictví žalované (byť to ze smlouvy explicitně nevyplývá). Prohlášení žalované jako vedlejší účastnice obsažené v článku 3.8 kupní smlouvy lze rovněž smysluplně vysvětlit pouze tak, že jde o prohlášení osoby, která na základě uzavřené smlouvy získá určitá práva (žalovaná nebyla dědičkou [příjmení] [příjmení]). Pouhá skutečnost, že kupní cena měla být poukázána na bankovní účet žalované, by dle soudu sama o sobě neodůvodňovala označení žalované jako vedlejší účastnice smlouvy, a to zvlášť se zřetelem k tomu, že v textu smlouvy není ani zmínka o tom, že bankovní účet určený pro zaplacení kupní ceny je právě účtem žalované.

21. Skutečnost, že žalovaná a [příjmení] [příjmení] v průběhu jednání dne 12. 10. 2020, při kterém došlo k podpisu kupní smlouvy, před ostatními zúčastněnými osobami výslovně neuvedly, z jakého právního důvodu má být částka odpovídající kupní ceně poukázána na účet žalované (viz vyjádření advokáta [anonymizováno] [příjmení]), sama o sobě nemůže vést k závěru, že nešlo o darování. Předmětem jednání dne 12. 10. 2020 byl primárně prodej nemovitostí v [obec], nikoliv právní osud částky 2 000 000 Kč, která měla být zaplacena jako kupní cena. Určení právního důvodu pro převod částky 2 000 000 Kč na účet žalované bylo pouze a výlučně věcí žalované a [příjmení] [příjmení]. Neexistoval jakýkoliv důvod k tomu, aby žalovaná a [příjmení] [příjmení] konkrétní právní důvod převodu částky 2 000 000 Kč na účet žalované prezentovaly před dalšími zúčastněnými osobami (kupující [příjmení], zástupkyně advokátní kanceláře [anonymizováno] [příjmení]).

22. Dle soudu jsou konečně významné i širší souvislosti posuzované věci. Jak uvedla žalovaná ve své výpovědi, o jejíž hodnověrnosti soud nemá důvod pochybovat, po úmrtí své matky a svého bratra byla jako neteř [jméno] [příjmení] nejbližší příbuznou, se kterou [příjmení] celoživotně udržovali vztahy. Šlo zejména o pravidelné kontakty v době pobytu [anonymizováno] v [obec]. Nelze ani přehlédnout, že žalovaná po úmrtí strýce a jeho manželky oběma vypravila pohřeb. Dle soudu je na straně druhé logické, že žalovaná nemohla trvale zajišťovat každodenní péči o strýce a jeho manželku v době jejich pobytu v [obec], jestliže trvale bydlí ve [obec] a v [obec] bydliště nemá. Byla-li žalovaná ve vztahu ke strýci a jeho manželce nejbližší osobou, pak je jen logické, že [příjmení] [příjmení] darovala výtěžek z prodeje svých nemovitostí v [obec] právě žalované, a to zvlášť v situaci, kdy zde jiní příbuzní nebyli. Strýc žalované [příjmení] [příjmení] i jeho manželka [příjmení] [příjmení] si vzhledem k tomu, že neměli děti ani sourozence, nepochybně byli vědomi toho, že by veškerý jejich majetek za určitých okolností, které posléze skutečně nastaly (úmrtí [jméno] [příjmení] a pozdější úmrtí [příjmení] [příjmení]), připadl státu. Došlo-li za tohoto stavu k darování částky 2 000 000 Kč žalované jako nejbližší známé osobě, jde o postup logický a pochopitelný. V této souvislosti není bez významu, že dům v [obec] ve vlastnictví [příjmení] [příjmení] měl připadnout žalované a jejímu bratrovi i dle konceptu závěti, který byl v domě v [obec] nalezen novým vlastníkem [jméno] [příjmení]. Byť jde o nepodepsanou a nedatovanou listinu, soud nemá důvod pochybovat o tom, že vypovídá o záměrech [jméno] a [část obce] [anonymizováno], jak naložit s jejich majetkem.

23. Soud dále považuje za významné, že tvrzení žalované jsou po celou dobu konzistentní. Žalovaná od počátku (dotaz [anonymizováno] [příjmení] v pozůstalostním řízení) neměnně tvrdí, že jí částka 2 000 000 Kč byla [jméno] [příjmení] darována. Žalovaná se nikdy nevyjádřila způsobem, který by vyvolával jakékoliv pochybnosti o hodnověrnosti tohoto tvrzení. Dále je významné, že žalovaná v souvislosti s přijetím daru splnila i povinnost vyplývající z daňových předpisů.

24. Nelze dále přehlédnout, že celková čistá hodnota majetku patřícího do pozůstalosti po [příjmení] [příjmení] činila 7 769 962,28 Kč, po odečtení sporné částky 5 769 962,28 Kč. Předmětem pozůstalosti byla například i jednotka [číslo] – byt – v ceně téměř 4 500 000 Kč. V době úmrtí [příjmení] [příjmení] nebyl znám žádný potencionální dědic a bylo zřejmé, že pozůstalost připadne státu. Žalovaná přitom nikdy nejednala způsobem směřujícím k „ vyvedení“ majetku nebo jakékoliv jeho části z pozůstalosti. Za tohoto stavu se naskýtá otázka, proč by tak měla činit právě a pouze ve vztahu k výtěžku z prodeje nemovitostí v [obec].

25. Na základě výše uvedených úvah tedy soud ve shodě s argumentací žalované dovodil, že prodávající [příjmení] [příjmení] žalované částku 2 000 000 Kč získanou prodejem nemovitostí v [obec] darovala. Dle soudu tento závěr odpovídá jednak obecné zásadě, že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě (§ 7 o. z)., jakož i obecně platnému výkladovému pravidlu, že na právní jednání (darovací smlouva) se pohlíží spíše jako na platné než na neplatné (viz § 574 o. z.). Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

26. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení, konkrétně nákladů právního zastoupení, které musela vynaložit v souvislosti s ochranou svých práv. Soud žalované přiznal náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Konkrétně jde o odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při dvou jednáních soudu), která dle § 7 vyhlášky z tarifní hodnoty 2 000 000 Kč činí 16 300 Kč za úkon, a paušální náhradu hotových výloh za uvedené úkony, která činí dle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč za úkon. Na nákladech zastoupení byly přiznány cestovní náhrady za použití vozidla ke 2 jednáním soudu ve výši 1 086,70 Kč (dvakrát Vrchlabí – Trutnov a zpět, celkem 132 km, průměrná spotřeba 7,36 l /100 km, cena PHM dle vyhlášky č. 464/2022 Sb. 41,20 Kč, základní náhrada 5,20 Kč/km) a náhrada za čas promeškaný cestami k jednáním 800 Kč (celkem 8 půlhodin po 100 Kč). Celkově tak bylo na nákladech řízení přiznáno 68 286,70 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.