109 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B město Adresa advokáta B pro 3 048 273 Kč s příslušenstvím – regresní nárok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 842 518 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. za dobu od 18. 10. 2022 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 205 755 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení 335 438,60 Kč k rukám , Jméno advokáta A, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení 4 680 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 15. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 048 273 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. za dobu od 18. 10. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 26. 1. 2019 v době od cca 8:00 hodin do cca 9:40 hodin opravoval střechu zadního traktu budovy č. p. , Anonymizováno, na náměstí , právnická osoba, . , Anonymizováno, v obci , město, , adresa, , která byla ve vlastnictví města , město, . Při natavování lepenky v levém dolním rohu střešní konstrukce zadního traktu budovy v místě nekompatibilního spoje v zaplechování působil plamen hořáku intenzivně na výdřevu horní hrany zadní stěny hlavní budovy, což se následně stalo příčinou vzniku požáru. V důsledku jednání žalovaného byla požárem zasažena zejména střecha, jejíž krovy kompletně shořely, ale také prostory v 1. i 2. nadzemním podlaží. V 1. nadzemním podlaží došlo k poškození schodiště, skladu, kotelny, dílny, zadního skladu, zadní chodby a prodejen. Všechny tyto prostory byly v důsledku požáru zakouřené a bylo nutno je vyčistit a znovu vymalovat. Ve 2. nadzemním podlaží došlo k poškození chodby, skladu, dílny a přilehlého skladu, archivu a dalších prostor. Ve skladu a dílně došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru k promočení stropů, které bylo nutné vysušit. Všechny prostory ve 2. nadzemním podlaží bylo nutné vyčistit a provést novou výmalbu. Za shora uvedené jednání byl žalovaný rozhodnutím Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, ze dne 15. 1. 2021, č. j. HSHK-1160-42/2020, uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, které bylo následně potvrzeno v odvolacím řízení rozhodnutím Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství , právnická osoba, ze dne 4. 4. 2022, č. j. MV-, Anonymizováno, -2022. Poškozené město , město, bylo v době uvedené události pojištěno u žalobkyně pojistnou smlouvou číslo , hodnota, . Žalobkyně na základě pojistné události č. , hodnota, vyplatila dne 24. 2. 2020 společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . částku 57 717 Kč za vypracování znaleckého posudku č. , hodnota, –2019, dne 27. 3. 2020 společnosti , Anonymizováno, částku 1 478 250,79 Kč za provizorní zastřešení, dekontaminaci, demontáž a likvidaci odpadů v poškozené nemovitosti, dne 27. 3. 2020 poškozenému městu , město, , adresa, částku 521 749,21 Kč jako zálohu na likvidaci pojistné události, dne 24. 4. 2020 poškozenému městu , město, částku 1 043 274 Kč jako doplatek do časové ceny v návaznosti na dříve poskytnutou zálohu a konečně poškozenému dne 27. 4. 2020 částku ve výši 1 516 828 Kč jako druhý doplatek v návaznosti na závěry znaleckého posudku. Žalobkyně tak celkem vyplatila v rámci likvidace pojistné události částku 4 617 819 Kč. Žalovaný porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, ustanovení vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, a ustanovení § 2900 občanského zákoníku, které upravuje obecnou prevenční povinnost. Dále porušil ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně. Vzhledem k tomu naplnil dispozici ustanovení § 2910 občanského zákoníku, dle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva pušku, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Žalovaný žalobkyni částku 3 048 273 Kč, která odpovídá poskytnutému pojistnému plnění, nezaplatil. Proto byla podána žaloba v této věci.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalobkyně bez dalšího převzala skutečnosti uvedené ve výroku rozhodnutí Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2021, č. j. HSHK-, Anonymizováno, /2020, kterým byl žalovaný shledán vinným z přestupku dle ust. § 76 odst. 1 písm. k) zákona o požární ochraně. Toto rozhodnutí sice ve znění rozhodnutí Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 4. 4. 2022, č. j. MV-, Anonymizováno, -2022, nabylo právní moci, avšak žalovaný se se závěry správních orgánů o svém zavinění neztotožnil a podal správní žalobu. Touto správní žalobou žalovaný rozporoval průběh správního řízení, zejména jeho důkazní část, a namítal, že nebyl dostatečným způsobem zjištěn skutkový stav. Žalovaný se nedopustil žádného protiprávního jednání, v jehož důsledku měl vzniknout požár, a tedy škodlivý následek, za který by měl nést odpovědnost. K výši nároku uvedl, že samotný fakt, že požadovaná částka byla žalobkyní vyplacena vlastníku poškozené budovy, pro přiznání nároku nepostačuje.

3. Soud v dalším průběhu řízení vyčkával na rozhodnutí správních soudů, po tuto dobu bylo řízení v této věci přerušeno. Krajský soud v , adresa, svým rozsudkem ze dne 28. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , žalobu žalovaného proti rozhodnutí Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství , právnická osoba, ze dne 4. 4. 2022, č. j. MV-, Anonymizováno, -2022, zamítl. Nejvyšší správní soud následně rozsudkem ze dne 13. 7. 2023, č. j. , spisová značka, , zamítl kasační stížnost žalovaného proti posledně uvedenému rozsudku Krajského soudu v , adresa, . Poté, kdy uvedená rozhodnutí nabyla právní moci, rozhodl soud o pokračování v tomto řízení.

4. Rozhodnutím Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2019, č. j. HSHK-, Anonymizováno, /2020, byl žalovaný uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Toho se dopustil tím, dne 26. 1. 2019 v době od cca 8:00 hodin do cca 9:40 hodin opravoval střechu zadního traktu budovy č. p. , Anonymizováno, na náměstí , právnická osoba, . , Anonymizováno, v obci , město, , adresa, , která byla ve vlastnictví města , město, . Při natavování lepenky v levém dolním rohu střešní konstrukce zadního traktu budovy v místě nekompatibilního spoje v zaplechování působil plamen hořáku intenzivně na výdřevu horní hrany zadní stěny hlavní budovy, což se následně stalo příčinou vzniku požáru. Rozhodnutím Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství , právnická osoba, ze dne 4. 4. 2022, č. j. MV-, Anonymizováno, -2022, bylo výše uvedené rozhodnutí potvrzeno a odvolání žalovaného odmítnuto. Shora uvedenými rozhodnutími správních soudů byly žaloba a kasační stížnost žalovaného zamítnuty (viz přílohový spis Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, č. j. HSHK-, Anonymizováno, /2020).

5. Dle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

6. Z rozhodnutí správních orgánů - Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, a Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR - vyplývá, že se žalovaný dne 26. 1. 2019 dopustil jednání, které bylo kvalifikováno jako přestupek podle zákona o požární ochraně. Uvedené jednání přitom vedlo k požáru, při kterém byl poškozen dům , číslo popisné, na , Anonymizováno, náměstí ve , Anonymizováno, . Pro rozhodnutí o nároku na náhradu škody, který je projednáván v rozhodované věci, je tedy zásadní závěr, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání, jehož důsledkem byl vznik škody na majetku města , město, , adresa, . V souladu s výše citovaným ustanovením § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud v tomto řízení uvedeným závěrem vázán.

7. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

8. V posuzované věci došlo ke vzniku škody na majetku města , město, , adresa, , která byla způsobena požárem, jenž vznikl v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti žalovaného, a to jednak obecné prevenční povinnosti upravené v ust. § 2900 o. z., jednak povinnosti stanovené zákonem o požární ochraně. Z uvedeného bez dalšího vyplývá, že žalobou uplatněný nárok na náhradu škody vzniklé v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného je co do základu dán. Žalobkyně vzniklou újmu poškozenému městu , město, , adresa, nahradila, když poskytla z titulu pojistné smlouvy pojistné plnění v celkové výši 3 048 273 Kč. Žalobkyně tak má vůči žalovanému postižní právo podle ustanovení § 2917 o. z. Žalobkyně tak je v tomto řízení aktivně legitimována. Soud se proto v dalším průběhu řízení zabýval otázkou výše nároku, což také účastníkům výslovně sdělil při jednání dne 24. 4. 2024.

9. Žalobkyně v dalším průběhu řízení na podané žalobě v plném rozsahu trvala. Rozsah škody byl řádně prokázán znaleckým posudkem společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Úkolem znalce bylo nejen stanovit rozsah poškození nemovitosti způsobeného požárem dne 26. 11. 2019, ale také vyčíslit náklady na uvedení nemovitosti do původního stavu. Tyto náklady byly určeny jak v nové ceně, tak v časové ceně, přičemž časová cena zohledňovala amortizaci odpovídající stáří a technickému stavu objektu. Náklady byly rozděleny do čtyř kategorií: A1) bourací práce, A2) opravy, A3) zabezpečení a A4) dekontaminace a demontáže, přičemž jednotlivé položky byly řádně doloženy soupisy prací. Neakceptovatelné položky a kontraproduktivně prováděné stavební či sanační práce byly z rozpočtu vyloučeny. Celková výše nákladů z kategorií A1), A3) a A4) činila 1 740 885,83 Kč. Tyto náklady byly nezbytným předpokladem pro opravy nemovitosti a její uvedení do původního stavu. Žalovaný rozporoval zejména míru amortizace, která byla uvedeným znaleckým posudkem stanovena na 65 %. Žalovaný namítal, že střecha byla v dezolátním stavu. Znalecký ústav sdělil, že míru amortizace stanovil odhadem. , právnická osoba, při vypracování svého posudku určoval míru opotřebení jednotlivých částí nemovitosti na základě odhadu životnosti těchto částí. Znalecký posudek , jméno FO, stanovil míru opotřebení nás 76,3 %. Tento posudek však nebyl opatřen doložkou dle § 127 a o. s. ř.. Svědek navíc viděl nemovitosti více než 7 let před svým výslechem v rámci tohoto řízení, což snižuje věrohodnost jeho výpovědi.

10. Žalovaný naopak nadále trval na tom, že žalobou uplatněný nárok nemůže být dán v plném rozsahu. Celá budova , číslo popisné, , ale především její střecha, byla s ohledem na pokročilé stáří ve špatném technickém stavu. Žalovaný opakovaně prováděl jako zhotovitel na objednávku ze strany vlastníka budovy drobné opravy střechy. Bylo zjevné, že generální opravě nebo rekonstrukci se vlastník dlouhodobě vyhýbal. Stav střechy před požárem popsal , právnická osoba, , který pro vlastníka budovy zpracovával znalecký posudek. , právnická osoba, v posudku a následně i při svém výslechu potvrdil, že budova, tudíž i střecha, se dlouhodobě udržovaly jen v nutném rozsahu, a to zřejmě z důvodu záměru prodeje budovy. Nemovitost trpěla prasklinami, trhlinami, vlhkostí apod., přičemž vady byly opravovány jen s dočasným efektem. , právnická osoba, neprovedl jen jednorázové místní ohledání budovy, ale stav budovy mu byl dobře znám, protože v minulosti pracoval jako úředník městského úřadu při správě majetku. Z posudku , jméno FO, vyplývá, že 6,5 % z jím určené obvyklé ceny budovy v částce 5 800 000 Kč připadá na krov, 2,5 % na střešní krytinu a 1 % na klempířské prvky; celkově tedy 10 % ze stanovené obvyklé ceny budovy, tj. 580 000 Kč. Znalecký posudek , jméno FO, doplněný jeho výslechem lze považovat za objektivní důkaz o velmi špatném technickém stavu předmětné budovy a zejména její střechy. Objednatelem posudku byl vlastník budovy, posudek byl opatřen za účelem jejího prodeje. I když byl posudek , jméno FO, vypracován v listopadu 2017, tj. 2 roky před škodnou událostí, lze s pravděpodobní hraničící téměř s jistotou dovodit, že stav budovy nemohl být k okamžiku požáru lepší než k datu vypracování znaleckého posudku, ale spíše horší, neboť nebyl zájem na zvýšení hodnoty budovy dalšími, nikoli nutnými, investicemi. Znalecký posudek společnosti , Anonymizováno, opatřený žalobkyní byl zpracován ex post (po požáru budovy) a je vystavěn zejména na obecných principech, když logicky věc nebylo možno ohledat ve stavu před požárem. Amortizaci stanovil znalec odborným odhadem bez znalosti budovy před požárem. Žalovaný proto navrhl, aby soud postupoval ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. dle zásad spravedlnosti a rozumného očekávání a aby výši nároku žalobkyně vůči žalovanému stanovil s přihlédnutím k částce 580 000 Kč, kterou uváděl znalec , jméno FO, jako hodnotu střechy předmětné budovy před požárem.

11. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně objednala pro potřeby stanovení výše pojistného plnění znalecký posudek od znaleckého ústavu , právnická osoba, . se sídlem , adresa, . Úkolem znalce bylo stanovit rozsah poškození nemovitosti způsobený požárem 26. 11. 2019 a vyčíslit náklady na uvedení požárem zasažené nemovitosti do původního stavu v nové a časové ceně. Znalecký ústav dovodil, že objekt lze uvést do původního stavu ve standardech stejných jaké byly před zahořením. Využitelné zbytky po demontáži provizorního zabezpečení byly odečteny z výpočtu majetkové újmy. Znalecký ústav vycházel z toho, že střešní rovinu a krov je třeba uvést do stavu před zahořením. Dovodil, že statickou stabilitu rozhodných konstrukcí, jež nebyly přímo požárem zasažené, lze plnohodnotně využít. Jednalo se o cihlové klenby, svislé nosné instrukce a schodiště. Základy nebyly požárem zasaženy. Mělo dojít k výměně trámových stropů nad částí půdorysu. Bylo třeba upravit část napojení střešních rovin u sousedního objektu. Znalecký ústav určil cenu bouracích prací na 268 986,55 Kč bez DPH, tj. na 325 473,73 Kč včetně DPH. Cena oprav byla určena na 2 334 063,21 Kč bez DPH, tj. na 2 824 116,48 Kč včetně DPH. Cena zabezpečovacích prací byla určena na 287 356,59 Kč bez DPH, tj. na 347 701,47 Kč včetně DPH. Náklady na dekontaminaci a demontáže byly vyčísleny na 882 405,48 Kč bez DPH, tj. na 1 067 710,63 Kč včetně DPH. Součet uvedených cen činil 3 772 811,83 Kč bez DPH, tj. 4 565 102,31 Kč včetně DPH. Znalec dále určil časovou cenu na 62,5 %. Vycházel z toho, že u bouracích prací, zabezpečovacích prací, dekontaminací a demontáží nemůže být amortizace zohledňována. Amortizace tak byla zohledněna pouze u cen oprav. Částka určená k amortizaci činila 2 005 724 Kč, z toho 62,5 % činilo 1 253 578 Kč. Amortizovaná částka činila 752 047 Kč. Časová cena oprav bez DPH pak činila 1 080 486 Kč, včetně DPH 1 307 388 Kč. Znalecký ústav tak vyčíslil celkový nárok v časové ceně na 2 519 234,62 Kč bez DPH, tj. na 3 048 273,83 Kč včetně DPH. Z listiny nazvané REKAPITULACE ČLENĚNÍ SOUPISU PRACÍ (strana 9 posudku) vyplývá, že z celkové částky na opravy (2 334 063,21 Kč) připadalo na tesařské konstrukce 1 007 131,95 Kč, na klempířské konstrukce 53 804,06 Kč a na krytinu skládanou 334 121,81 Kč. Z přílohy posudku SOUPIS PRACÍ (č.l. 10 – 18 posudku) pak vyplývá, že z tesařských konstrukcí (celkem 1 007 131,95 Kč) připadalo na konstrukce krovů a bednění střech (položky 44 až 59) celkem 448 344 Kč (zbývající položky v rámci tesařských konstrukcí se týkaly montáže stěn a příček, dřevěných povalů, schodiště a zábradlí, stropních trámů a podlah – viz položky 36 až 43, 60 až 77). Znalecký posudek byl opatřen doložkou podle § 127a o.s.ř.

12. K dotazu soudu znalecký ústav , právnická osoba, sdělil, že poškozený objekt je objektem původní zástavby na náměstí. V době svého trvání byl užíván různými subjekty v nájmu v podstatě bez omezení, následně po zahoření dne 26. 11. 2019 byl poškozen požárem, ale i hasební vodou (protečení) a doprovodnými jevy při hoření – kouř, dým, saze. Historie a původní stáří objektu, dále prováděné stavební úpravy nebyly doloženy. Bylo tudíž přikročeno ke stanovení amortizace při zjištění stavebnětechnického stavu místním šetřením kolektivem zpracovatelů, a to odborným odhadem a předpokládaným dalším trváním stavby. Při určení amortizace se u staveb neřeší amortizace pouze dílčí části konstrukce, tedy střechy nebo krovu, ale zejména rozhodných konstrukcí stavby, kterými jsou základy, svislé a vodorovné nosné konstrukce, tedy stropy, klenby, schodiště. Amortizace pro výpočet časové ceny byla zpracovateli posudku pro celou stavbu určena na 62,5 % (maximum je 85 %). Tato hodnota sloužila pro výplatu časové ceny. Amortizaci nepodléhají bourací práce včetně odvozu na skládku a skládkovné, zabezpečení a dekontaminace. Amortizována byla pouze částka z rozpočtu 2 – opravy, a to pouze práce související s výměnou prvků. Opravy konstrukcí a dílů se neamortizují, stejně jako zabezpečení sousedního objektu, lešení, přesuny hmot apod. Z ceny oprav tedy nepodléhala amortizaci částka 328 339 Kč z celkové částky 2 334 063 Kč. Amortizována byla částka 2 005 724 Kč. Při použití míry amortizace 62,5 % bylo dále vycházeno z částky 1 253 578 Kč, po odečtení této částky od celkové ceny opravy 2 334 063 Kč byla kalkulována výsledná cena oprav 1 080 486 Kč (bez DPH). Z fotodokumentace a místního šetření bylo zřejmé, že střecha včetně části krovu a vestavby původní stavby nebyla v dobré kondici. Amortizaci však nelze vztáhnout pouze na dílčí části stavby. O stavebnětechnickém stavu střechy a krovu před požárem znalecký ústav nic nevěděl. Tento stav by měl případně prokázat vlastník stavby (pojištěný), který byl ve smluvním vztahu se žalobkyní jako pojistitelem. Znalci není známo, jak pojistitel plnil, zda krátil plnění, zda byla obnova zrealizována v rozsahu plnění pojistitelem.

13. Na základě objednávky města , město, , adresa, vyhotovil dne 1. 1. 2018 soudní znalec , právnická osoba, , znalec z oboru ekonomika, znalecký posudek č. 257/2017 za účelem určení obvyklé ceny pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrální území , město, , adresa, . Obvyklá cena byla určena na 5 800 000 Kč, a to podle stavu ke dni 24. 11. 2017. Znalec mimo jiné konstatoval, že střecha je na náměstí sedlová, dále s částmi pultovým do dvora. Krov je dřevěný, vázaný, v části do dvora příhradové vazníky. Vzhledem k použitým materiálům, dispozici, konstrukčním prvkům a dle studia dokumentace v archivu města znalec konstatoval, že přední část domu pochází z přelomu 19. a 20. století, podobně jako cca polovina zadní části domu. Zbylá část zadní části byla postavena zřejmě o 3 desetiletí později. Po dobu životnosti stavby proběhly zejména v zadní části objektu četné stavební úpravy. Jsou už ale více než půlstoletí staré a nejsou nikde zdokumentované. Další úpravy nemovitosti byly prováděny jen lokálně jako udržovací (střešní krytina, některé instalace, výplně otvorů). Ze zjevných vad lze uvést stav krytiny především v zadní části a též krovu střechy přední části (v části do dvora některé prvky na hranici životnosti – souvisejí s nepronajímatelnými prostory v této části budovy), praskliny stropu a zdiva v přízemí přední části, vlhkostní poměry zdiva v přízemí, fasáda domu, stav některých výplní otvorů a jiné. Technický stav i vybavení odpovídají stáří a konstrukci domu – dožívající i prvky dlouhodobé životnosti. Údržba po dobu životnosti stavby podprůměrná. Znalec stanovil výpočet opotřebení analytickou metodou. Celkovou míru opotřebení stavby stanovil na 76,, právnická osoba, případě části krovu střechy určil míru opotřebení na 85,19 %, tato část představovala 3,6632 % z celkového objemu konstrukcí. Opotřebení další části krovu střechy určil znalec na 73,91 %, tato část představovala 2,1212 % z celkového objemu konstrukcí. V případě části krytiny střech byla míra opotřebení určena na 86,67 %, šlo o 2,0367 % z celkového objemu konstrukcí. Další část krytiny střech byla opotřebená v rozsahu 87,50 %, šlo o 0,8838 % z celkového objemu konstrukcí. Konečně klempířské konstrukce byly opotřebeny v rozsahu 75 %, představovaly 0,5175 % z objemu všech konstrukcí. Znalecký posudek není opatřen doložkou podle § 127a o.s.ř.

14. Zpracovatele posledně uvedeného znaleckého posudku , jméno FO, soud vyslechl jako svědka, protože jím vypracovaný posudek neobsahoval doložku dle § 127a o.s.ř. Předmětný znalecký posudek tak v tomto řízení představuje pouze listinný důkaz. Znalec tedy byl vyslechnut jako svědek, byť se vyjadřoval i k odborným otázkám, které jako znalec řešil při vypracování znaleckého posudku. Z výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že soudním znalcem je od roku 2004, a to v oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí. Posudek, kterého se týká tato věc, byl objednán ze strany města , město, za účelem zjištění obvyklé ceny nemovitosti pro prodej. V souvislosti s prohlídkou pořizoval i fotodokumentaci, objekty si fotografuje vždy. Fotografie ale už k dispozici nemá. Objekt znal i před vypracováním posudku. Pracoval totiž u města , město, od roku 2000 do roku 2016, konkrétně měl na starosti bytové domy. Do sporného objektu se dostal, když zaskakoval za kolegu , jméno FO, . Podrobně si ale objekt prohlédl až v souvislosti se zpracováním posudku. Z dřívější doby nicméně věděl, že se do objektu málo investovalo. Byly problémy s krytinou, kvůli kterým do objektu zatékalo. Šlo o 100 let starý objekt, jehož stav odpovídal nedostatečné údržbě, to se týkalo např. krovu. Koeficient K4 vyjadřuje standardní technický stav a vybavení budovy. Je to jeden z aspektů pro určení míry opotřebení. Při oceňování se bere v úvahu 25 znaků, tyto se přiřazují k jednotlivým konstrukcím krátkodobé i dlouhodobé životnosti. V případě krovu dospěl k závěru, že je v poslední fázi životnosti. Krov pro potřeby ocenění rozdělil na přední a zadní část. Měl informaci, že stáří krovu u přední části činí 115 let, u zadní části 85 let. Vychází se z toho, že životnost krovu činí 135 let. Z toho se pak určila míra opotřebení. Normy stanoví objemový podíl jednotlivých konstrukcí na stavbě jako celku. Pokud tedy uvedl, že na krov, krytinu a klempířské prvky by připadlo cca 10 %, tak to je obecně dané. Tyto objemové podíly jsou stanoveny vyhláškou pro jednotlivé typy staveb. Hodnocení amortizace se provádí jednak lineární metodou, kdy se stanoví, kolik let ještě bude stavba stát. V tomto případě použil analytickou metodu, kdy se tedy stanoví opotřebení ve vztahu k jednotlivým konstrukcím, přičemž míru opotřebení u konstrukcí určoval odhadem. Cena nemovitosti se během dvou let po vypracování jeho posudku zásadně změnit nemohla.

15. Soud považoval za nadbytečné provedení dalších důkazů. Společnost , právnická osoba, stanovila míru amortizace, z níž vycházela při určení výše nároku. Soudu sdělila, jakým způsobem při určení míry amortizace postupovala. Soud považoval další dotaz na postup jmenované společnosti, který navrhla žalobkyně, za nadbytečný. Soud nepovažoval za účelné ani provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, , zaměstnance města , město, , adresa, , v jehož pracovní náplni bylo zajišťování správy majetku města, mj. i domu , číslo popisné, . Dle soudu byl stav domu před požárem dostatečně popsán ve znaleckém posudku , jméno FO, i v jeho výpovědi, v níž potvrdil opakované zatékání do domu, přičemž potřebné opravy prováděl právě žalovaný. Z téhož důvodu bylo nadbytečné i předložení dokladů ze strany žalovaného, kterými měly být doloženy opakované jím prováděné opravy střechy domu , číslo popisné, . Konečně soud nepovažoval za účelný a hospodárný ani důkaz revizním znaleckým posudkem, jehož provedení v průběhu řízení navrhl žalovaný. Soud obecně nemá pochybnosti o správnosti závěrů posudku společnosti , právnická osoba, , ostatně sám žalovaný rozporuje závěr o míře amortizace pouze ve vztahu ke střešní konstrukci. Se stavem této konstrukce před požárem se znalecký ústav , právnická osoba, logicky objektivně seznámit nemohl, takovou možnost by však neměl ani žádný jiný znalec. Naopak s dalšími konstrukcemi, jejichž stav je pro určení míry amortizace rozhodující (základy, svislé a vodorovné nosné konstrukce - viz zpráva znaleckého ústavu podaná pro potřeby tohoto řízení), se znalecký ústav , právnická osoba, i po požáru objektivně seznámit mohl. Soud proto další navržené důkazy neprováděl.

16. Dle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 věty prvé o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Dle § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Dle § 136 o.s.ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

17. Po skutkové stránce bylo dle soudu prokázáno, že stav střešní konstrukce domu , číslo popisné, před požárem nebyl dobrý. Opakovaně byly prováděny opravy této konstrukce, prováděním oprav byl pověřován žalovaný. , právnická osoba, , který prováděl v domě , číslo popisné, místní šetření pro potřeby ocenění nemovitostí, určil míru amortizace objektu jako celku na 76,3 %. Míru amortizace krovu a střechy určil v případě dvou různých částí objektu na 85,19 % resp. 73,91 %, míru amortizace střešní krytiny určil v případě těchto částí na 86,67 % resp. 87,50 %. V porovnání s jinými konstrukcemi šlo tedy o míru amortizace vyšší. Dle znaleckého ústavu , právnická osoba, jsou pro určení míry amortizace zásadní základy a svislé a vodorovné konstrukce. V případě těchto konstrukcí určil , právnická osoba, míru amortizace u základů na 67,65 % resp. 60,71 %, u svislých konstrukcí na 69,70 % resp. 62,96 %, u stropů na 71,88 % resp. 65,38 %. Dle soudu je z uvedeného bez dalšího zřejmé, že míra amortizace střešní konstrukce byla v porovnání s mírou amortizace jiných zásadních konstrukcí výrazně vyšší. Bylo-li tedy při určení výše ceny oprav, která byla poškozenému městu , město, žalobkyní v rámci celkové náhrady škody poskytnuta, vycházeno z míry amortizace objektu jako celku ve výši 62,5 %, pak nelze než dovodit, že konkrétně ve vztahu ke střešní konstrukci bylo plněno více, než to odpovídalo jejímu stavu před vznikem škody. Byla-li i ve vztahu k nákladům na opravu střechy kalkulována míra amortizace 62,5 %, ačkoliv skutečná míra amortizace byla vyšší, pak nelze než dovodit, že poskytnuté plnění umožnilo poškozenému uvést střešní konstrukci do lepšího stavu, než ve kterém byla před požárem. Argument žalovaného, že by při určení výše škody měl být náležitě vzat v úvahu neuspokojivý a zanedbaný stav střešní konstrukce před požárem, je tedy opodstatněný. Bylo však nutno vyřešit otázku, jaká část plnění poskytnutého žalobkyní poškozenému městu , město, umožnila uvést střešní konstrukci do lepšího stavu, než v jakém byla před požárem.

18. Dle soudu nebylo možno použít postup navrhovaný žalovaným, tedy odečtení částky 580 000 Kč od žalobkyní požadovaného plnění (částka 580 000 Kč odpovídá na straně jedné celkové obvyklé ceně určené , jméno FO, na 5 800 000 Kč, na straně druhé tomu, že střešní konstrukce představovala přibližně 10 % z celkového objemu konstrukcí domu , číslo popisné, ). O takovém postupu by bylo možno uvažovat pouze v případě, pokud by objekt , číslo popisné, v době požáru vůbec žádnou střešní konstrukci neměl. Ve skutečnosti však objekt v době požáru střešní konstrukci měl, byť značně amortizovanou. Tato střešní konstrukce také plnila svoji funkci, byť musela být průběžně opravována, aby nedocházelo k zatékání. Postup navržený žalovaným tedy soud použít nemohl.

19. Jako další možný postup se nabízelo použití míry amortizace určené , jméno FO, (76,3 %). Pokud by se amortizovala částka 2 005 724 Kč v rozsahu 76,3 %, vyšla by částka 1 530 367 Kč, kterou by bylo nutno odečíst od celkové ceny oprav 2 334 063 Kč. Zůstala by tak výsledná cena oprav 803 696 Kč (bez DPH), kterou měl obdržet poškozený (namísto částky 1 080 486 Kč). Ani tento postup však dle soudu nebylo možno použít. Neodpovídal by totiž ani argumentaci samotného žalovaného. Ten výslovně poukazoval na špatný stav střechy, nikoliv všech konstrukcí stavby. Byla-li tedy ve vztahu k jiným konstrukcím než ke střešní konstrukci použita míra amortizace 62,5 % určená znaleckým ústavem , právnická osoba, , žalovaný to nerozporoval. Nelze navíc přehlédnout, že míra amortizace rozhodujících konstrukcí (základy, svislé a vodorovné konstrukce) určená , jméno FO, (viz odstavec 17. tohoto odůvodnění) se od míry amortizace určené znaleckým ústavem nijak zásadně neliší. Konečně znalecký ústav , právnická osoba, stav dalších konstrukcí s výjimkou střešních posoudit mohl, protože tyto konstrukce nebyly požárem zcela zničeny. Ani použití tohoto postupu tedy nebylo namístě.

20. Soud při určení výše nároku postupoval jiným způsobem, přičemž využil znalecký posudek společnosti , právnická osoba, . Tato společnost vycházela z toho, že celková cena oprav podléhající amortizaci činí 2 005 724 Kč. Dle soupisu prací připadalo na konstrukci krovů a bednění celkem 448 344 Kč, na krytinu 334 122 Kč a na klempířské konstrukce 53 804,06 Kč (celkem tedy po zaokrouhlení 836 270 Kč). Na ostatní práce pak připadalo zbývajících 1 169 454 (rozdíl mezi celkovou cenou 2 005 724 Kč po odečtení 836 270 Kč). Soud považoval ze spravedlivé zohlednit při určení ceny oprav vyšší amortizaci střešní konstrukce. Konkrétně bylo dle soudu spravedlivé vycházet v případě krovu z amortizace 80 % (, právnická osoba, tuto určil na 85,19 resp. 73,91 %), v případě krytiny z amortizace 87 % (, právnická osoba, určil na 86,67 resp. 87,5 %) a v případě klempířských konstrukcí z amortizace 75 % (hodnota určená , jméno FO, ). Při použití uvedených hodnot se tedy cena oprav krovu 448 344 sníží o 80 % na 89 669 Kč, cena oprav krytiny 334 122 Kč o 87 % na 43 436 Kč a cena oprav klempířských konstrukcí 53 804 Kč o 75 % na 13 451 Kč. Cena zbývajících prací 1 169 454 Kč se sníží o míru amortizace určenou znaleckým ústavem, tj o 62,5 %, na výsledných 438 545 Kč. Při použití tohoto postupu zůstane z částky 2 005 724 Kč představující cenu oprav podléhající amortizaci celkem 582 101 Kč (ve výpočtu společnosti , právnická osoba, činila částka po amortizaci 752 147 Kč). K částce 582 101 Kč je nutno přičíst částku nepodléhající amortizaci 328 339 Kč, tedy součet činí 910 440 Kč (ve výpočtu společnosti , právnická osoba, šlo o částku 1 080 486 Kč). K částce 910 440 Kč je nutno přičíst částku odpovídající DPH v sazbě 21 %, tj. 191 192 Kč, výsledek činí 1 101 632 Kč. Dle soudu tedy skutečnému stavu střešní konstrukce v době vzniku škody odpovídala celková cena oprav 1 101 632 Kč (včetně DPH). Ostatní položky zohledňované společností , právnická osoba, nepodléhaly amortizaci a nebyl důvod k jejich úpravám (bourací práce 325 473,73 Kč včetně DPH, zabezpečovací práce 347 701,47 Kč včetně DPH, náklady na dekontaminaci a demontáže 1 067 710,63 Kč včetně DPH). Při zohlednění upravené ceny oprav 1 101 632 Kč tak zůstává celková částka, která měla být vyplacena poškozenému, 2 842 518 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal, a to včetně úroku z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu se žalobou od 18. 10. 2022 (v předžalobní výzvě byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě 7 dnů). Žalobci byly přiznány rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tento nárok má oporu v § 513 o. z. a v § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 205 755 Kč s příslušenstvím, byla žaloba zamítnuta.

21. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. o.s.ř. Dle tohoto ustanovení i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl v tomto řízení úspěšný v rozsahu 93 % z hodnoty předmětu sporu, neúspěšný v rozsahu 7 % z hodnoty předmětu sporu. Rozhodnutí o konkrétní výši plnění pak vycházelo zejména z úvahy soudu. Soud proto dovodil, že jsou důvody pro použití ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř, tedy pro úplné přiznání oprávněně účtovaných nákladů řízení žalobci. Soud žalobci předně přiznal 152 414 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Odměna za úkon právní služby z tarifní hodnoty 3 048 273 Kč podle § 7 vyhlášky činí 20 500 Kč, paušální náhrada hotových výloh činí dle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč za úkon. Žalobci byla přiznána odměna za celkem 6 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při 3 jednáních soudu). Za další 2 úkony – návrh na pokračování v řízení a vyjádření k odvolání proti usnesení o pokračování v řízení - byla přiznána poloviční odměna ve výši 10 250 Kč (viz § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky). Dále byla přiznána náhrada hotových výloh za celkem 8 úkonů po 300 Kč, náhrada za čas promeškaný cestami k jednáním ve výši 4 000 Kč (3 cesty vlakem na trase Praha – Trutnov a zpět) a jízdné za použití vlaku celkem ve výši 1 360 Kč (doloženo jízdenkami). Zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a náhradě výloh náleží DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 151 260 Kč, daň činí 31 764,60 Kč. Celkově tak bylo na nákladech zastoupení přiznáno 183 243,60 Kč, spolu se soudním poplatkem pak 335 438,60 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně.

22. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stá podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzované věci bylo na nákladech řízení státem vynaloženo 4 680 Kč (znalečné , právnická osoba, 2 957 Kč a svědečné , právnická osoba, 1 723 Kč). Se zřetelem k výše citovanému ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. soud uložil povinnost zaplatit uvedenou částku žalovanému.

23. Lhůty k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.