109 C 44/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 1 182 940 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 182 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně za dobu od 19. 8. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení 64 662,40 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 24. 10. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 182 940 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o dílo č. GTP_05_12 /2014 dne 5. 12. 2014 a následně smlouvu o dílo č. GTP_15_12/ 2015, jejichž součástí byly obecné obchodní podmínky. Dle těchto smluv bylo ujednáno, že žalobkyně bude dle pokynů žalované provádět servisní a údržbové práce na zařízeních elektrárny [obec] v průběhu let 2015 a 2016. Jednalo se o delší obchodní praxi mezi účastnicemi. Dle dohody účastnic prováděla žalobkyně pro žalovanou dle těchto smluv (za shodných podmínek) dílo i na elektrárně [obec], konkrétně na akci„ [obec] – stavba č. L79 – Modernizace technologie generátorovny I – strojní přípomoce“. Žalobkyně dílo provedla v rozsahu 3643 hodin á 260 Kč a 842 hodin á 280 Kč, tedy provedla dílo v rozsahu 1 182 940 Kč + 21 % DPH. Práce byly provedeny v období od 20. 4. 2015 do 8. 4. 2016. Dne 27. 5. 2016 vyhotovila žalobkyně předávací protokol, který předložila žalované k odsouhlasení. Žalovaná jej bez uvedení relevantního důvodu odmítla potvrdit. Žalobkyně ji opakovaně žádala o potvrzení předávacího protokolu prostřednictvím datových zpráv, kdy splnění díla dle smlouvy bylo vázáno na potvrzení a podepsání předávacího protokolu. Žalobkyně žalovala o nahrazení projevu vůle žalované – potvrzení a podepsání předávacího protokolu – u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 123/2019. Pro nedostatek součinnosti žalované nebylo možné řádně předat dílo. Až 18. 7. 2016 mohla žalobkyně zaslat žalované fakturu, avšak opětovně se tak stalo bez podepsání předávacího protokolu ze strany žalované. Ale dílo bylo předáno generálnímu dodavateli [právnická osoba], z čehož žalobkyně mohla učinit závěr o rozsahu díla a jeho faktické způsobilosti k užívání. Cena uvedených prací byla žalované vyúčtována daňovým dokladem – fakturou č. 216018 na částku 1 182 940 Kč s přenesenou daňovou povinností. Daňový doklad č. 216018 byl žalované zaslán datovou schránkou dne 18. 7. 2016. Dílo bylo žalobkyní v rozsahu uvedeném v protokolu řádně provedeno a žalované předáno. Žalovaná se však snaží vyhnout povinnosti uhradit cenu za dílo, a proto odmítá bez relevantního důvodu potvrdit převzetí díla, ač o to byla žalobkyní opakovaně žádána. Dílo přitom bylo předáno další společnosti (generálnímu dodavateli díla [právnická osoba] – dílo bylo prováděno pro [příjmení] [anonymizováno], právní nástupce, [anonymizováno]), se kterou měla smlouvu žalovaná a žalované bylo také uhrazeno. S ohledem na prodlení žalované s úhradou provedených prací požadovala žalobkyně z částky 1 182 940 Kč od 19. 8. 2016 úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně dle ujednání čl. VII. odst. 1) obecných smluvních podmínek. Úrok byl požadován za dobu, která počala běžet po uplynutí lhůty 30 dnů od doručení faktury. Protože k zaplacení ceny prací přes opakované upomínky nedošlo, byla podána žaloba v této věci.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná měla na základě smlouvy o dílo se [právnická osoba] zhotovit dílo spočívající v realizaci 13 generátorů na elektrárně [obec]. Byla ujednána cena díla ve výši 7 600 000 Kč bez DPH. Žalovaná při realizaci prací spolupracovala se [právnická osoba] [anonymizováno] .., [IČO], [část obce a číslo], [obec], která pro ni na základě ústní dohody část prací vykonávala. Na základě převzetí závazku žalobkyní, která převzala svůj závazek od [právnická osoba], měla žalobkyně dílo v celém rozsahu dokončit. Ze smlouvy mezi účastníky řízení ze dne 6. 8. 2015, kterou byl mimo jiné vyjádřen souhlas žalovanou, aby žalobkyně dílo dle smlouvy o dílo a dle projektové dokumentace dokončila, a to za ujednanou cenu dle rozpočtu, vyplynul závazek pro žalobkyni dokončit dílo v celém rozsahu dle podkladů souvisejících se smlouvou o dílo. [právnická osoba] v rámci stavby samé měla vlivem souhry různých podvodných jednání předplaceny práce na díle v celkové výši 4,7 mil Kč. Přitom jen žalovaná v dané době na dílo samé dodala materiál v ceně 2.5 milióny Kč. [právnická osoba] měla předplaceny práce odpovídající montáži všech 13 generátorů, ačkoli k 1. 4. 2016 byly dokončeny práce pouze na 4 generátorech. Byla tak učiněna shora uvedená dohoda, že žalobkyně dokončí dílo v rozsahu objednávek žalované a v rozsahu podle podkladů souvisejících se smlouvou o dílo smlouvy mezi žalovanou a [právnická osoba], zejména rozpočtu a projektové dokumentace s tím, že žalobkyně má za svou subdodávku již zaplaceno a je její věcí, aby se s [právnická osoba] vypořádala. Mezi žalobkyní a [právnická osoba] je na první pohled rozdíl v osobách společníků a jednatelů, ale obě společnosti jsou propojeny vlivem [anonymizováno] [příjmení], proto byla taková dohoda mezi stranami uzavřena. Dále bylo dojednáno, že pokud žalobkyně zhotoví odsouhlasené vícepráce, tak bude mít nárok na zaplacení pouze za tyto vícepráce oproti smlouvě o dílo mezi žalovanou a [právnická osoba] a rozpočtu. K 1. 4. 2016 byly dokončeny práce pouze na 4 generátorech a s ohledem na špatnou kvalitu plnění ze strany žalobkyně došlo k uzavření dohody o ukončení prací mezi účastníky k 5. 4. 2016. Na straně subdodavatele žalované byly z celkového počtu 13 generátorů realizovány generátory pouze 4. Pro [právnická osoba] [anonymizováno]. pak dílo dokončila [právnická osoba].. Není pravdou, že žalobkyně prováděla práce na elektrárně [obec] dle stejných smluv jako na elektrárně [obec]. Taková dohoda nebyla mezi účastníky uzavřena. [právnická osoba] měla části díla provést pro žalovanou v cenách dle dohody se [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaná odmítla předávací protokol potvrdit, neboť žalobkyně neměla žádný nárok vůči žalované. Mezi stranami nebyla sjednána hmotněprávní podmínka předání díla, které se žalobkyně dovolávala ve sporu před zdejším soudem pod sp. zn. 16 C 123/2019. Pro vznik práva na zaplacení ceny díla je nutné rozlišit, zda mezi účastníky smlouvy je pro řádné splnění povinnosti provést dílo výslovně dohodnuta podmínka sepsání předávacího protokolu či taková podmínka pro řádné předání a převzetí dohodnuta není. Pokud tomu tak není, vzniká nárok na zaplacení provedením díla. Žalobkyně ukončila svou činnost pro žalovanou nejpozději k 5. 4. 2016. K uvedenému datu tedy mohla žalobkyně již poprvé svou pohledávku vůči žalované uplatnit. Skutečnost, že žalovaná nepodepsala předávací protokol, nebránila žalobkyni uplatnit svůj domnělý nárok o zaplacení soudní cestou. Žalobkyně k uplatnění nároku o zaplacení nepotřebovala součinnost žalované. V podání ze dne 5. 3. 2020 žalovaná opětovně uvedla, že žaloba je nedůvodná. V případě, že by byl nárok důvodný, je promlčen. Žalovaná proto vznesla námitku promlčení.

3. Žalobkyně i po provedeném dokazování na podané žalobě setrvala. Uvedla, že při posuzování námitky promlčení a běhu promlčecí doby je třeba vzít zřetel na průběh předchozího řízení ve věci sp. zn. 16 C 123/2019, dále je třeba brát v úvahu moment, kdy bylo skutečně zřejmé, jaký rozsah prací byl proveden a jaká je výše nároku. Žalovaná odmítla podepsat předávací protokol, což bylo důvodem předchozího sporu. Dle listiny ze dne 4. 4. 2016 pak mělo dojít k ukončení smluvního vztahu mezi účastnicemi ke dni 31. 8. 2016. Na základě těchto skutečností lze dospět k závěru, že uplatněné právo není promlčeno.

4. Žalovaná trvala na zamítnutí žaloby. Žalovaná nadále považovala vymáhanou pohledávku za spornou a neprokázanou. I kdyby však hypoteticky nějaký nárok žalobkyně existoval, tak uplatněné právo je promlčeno. Promlčecí doba běží od okamžiku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Sama žalobkyně ohraničila dobu svého plnění a provádění prací do 8. 4. 2016. Od tohoto data nejpozději by tedy začala běžet tříletá promlčecí doba, a pokud byla žaloba podána až dne 24. 10. 2019, je uplatněné právo promlčeno. Ke stavení běhu promlčecí doby dojít nemohlo, protože řízení ve věci sp. zn. 16 C 123/2019 se týkalo jiného právního titulu a nemohlo mít na běh promlčecí doby žádný vliv. Žalující společnost mohla uplatňovat svá práva na zaplacení již od roku 2015, nejdéle však od 8. 4. 2016.

5. Soud při rozhodování ve věci vycházel z následujících skutkových zjištění: Z faktury č. 216018 ze dne 30. 6. 2016 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 1 182 940 Kč. Tato částka byla splatná dne 30. 7. 2016. Žalobkyně ve faktuře uvedla:„ Fakturujeme vám za stavební a montážní práce na investiční akci„ [obec] – stavba č. L79 – Modernizace technologie generátorovny I“, výstavba potrubí O2 (kyslíku), páry, kondenzátu, hydrauliky, surového plynu a tlak. vzduchu vč. pomocných prací – CZ-CPA 42.21.22 dle SoD č. GTP_05_12 /2014 a SoD č. GTP_15_12/ 2015 práce dle projektové dokumentace č. G3400 z 12/2012 [právnická osoba] dle přiloženého předávacího protokolu a příloh – přehledu str. 1 až str. 4 - celkem práce v režimu přenesené daňové povinnosti 1 182 940,00 Kč“ Uvedená faktura byla doručena žalované do datové schránky dne 18. 7. 2016 Tyto skutečnosti soud zjistil z faktury a z dokladu o doručení.

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 16 C 123/2019 bylo zjištěno následující: Žalobkyně podala proti žalované dne 30. 4. 2019 žalobu o nahrazení projevu vůle. Konkrétně se domáhala vydání rozsudku v tomto znění:„ Nahrazuje se projev vůle žalované potvrzení a podepsání předávacího protokolu ze dne 27. 5. 2016, potvrzujícího provedení díla„ [obec] – stavba č. L79 – Modernizace technologie generátorovny I – strojní přípomoce“ dle smlouvy o dílo č. GTP_ 05_12 /2014 a smlouvy o dílo č. GTP _ 15_12/ 2015 dle projektové dokumentace číslo G3400 z 12/2012 – [anonymizováno 5 slov] zhotoveného žalobkyní jako zhotovitelem pro žalovanou jako objednatele v rozsahu 3643 hodin za 260 Kč a 842 hodin za 280 Kč, tj. celkem za 1 182 940 Kč“ Žalobkyně v uvedeném řízení tvrdila, že práce prováděla na základě„ rámcových“ písemných smluv, uzavřených mezi ní žalovanou s označením č. GTP_05_12 /2014 ze dne 5. 12. 2014 a č. GTP_15_12/ 2015 ze dne 15. 12. 2015, jejichž předmětem bylo provádění opravárenské, servisní a montážní činnosti pro žalovanou na provozovně elektrárna [obec]. Žalobkyně poukazovala na to, že mezi účastnicemi se jednalo o delší obchodní praxi, která se tedy vztahovala i na práce na elektrárně [obec], a aby mohla žalobkyně fakturovat provedené práce v hodnotě 1 182 940 Kč, bylo nutno nejprve podepsat žalovanou předávací protokol tak, jak to bylo ujednáno v uvedených rámcových smlouvách ve spojení s obchodními podmínkami, které byly nedílnou součástí obou smluv. Protože tak žalovaná neučinila, nezbylo žalobkyni, než se u soudu domáhat, aby za žalovanou nahradil projev její vůle.

7. Zdejší soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 3. 3. 2020, č.j. 16 C 123/201-124. V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno:„ V tomto řízení bylo prokázáno a mezi účastníky je to nesporné, že mělo být zhotoveno 13 generátorů v této Elektrárně [obec]. Z této smlouvy o dílo pak vychází i jediná písemná smlouva mezi účastníky, týkající se této zakázky v místě plnění [obec], a to Dohoda o převzetí závazku dokončení stavby č. L79„ Modernizace technologie Generátorovny I“ Strojní přípomoce ze dne 06.08.2015. V této dohodě absentuje jakýkoli odkaz na dříve uzavřenou smlouvu č. GTP_05_12 /2014 ze dne 05.12.2014, jejímž předmětem je provádění opravárenské, servisní a montážní činnosti na provozovně Elektrárna [obec]. Navíc po uzavření Dohody o převzetí závazku dokončení stavby dne 06.08.2015 (s účinky dnem 10.08.2015) byla uzavřena dne 15.12.2015 mezi účastníky nová smlouva na navazující období od 01.01.2016 do 31.12.2016 č. GTP_15_12/ 2015, a to se stejným předmětem díla, jako v případě předchozí smlouvy č. GTP_05_12 /2014 ze dne 05.12.2014 Ani tato nová smlouva neobsahuje ujednání o provádění díla na objektu [obec] ve smyslu smlouvy o dílo. Soud souhlasí s tím, že podmínkou pro fakturaci prací, prováděných na provozovně Elektrárna [obec] na základě shora uvedených písemných smluv o dílo ze dne 05.12.2014 a 15.12.2015, je podpis předávacího protokolu. Nicméně jestliže v tomto řízení nebylo prokázáno, že by se uvedené dvě smlouvy vztahovaly na dílo prováděné na objektu [obec], jak soud výše uzavřel, pak dle soudu skutečně není dána hmotněprávní podmínka v tomto řízení a soud proto žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že ani tvrzení žalobce o tom, že mezi účastníky se i na projektu elektrárna [obec] postupovalo podle dříve uzavřených smluv na elektrárně [obec], neboť šlo o jejich delší obchodní praxi, nebylo prokázáno, neboť [právnická osoba] byla nově založena za účelem pokračování v pracích po [právnická osoba] na uvedených zakázkách a první smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným je datován teprve dnem 01.12.2014. Možná existovala delší obchodní praxe, týkající se provozoven elektrárny [obec] a elektrárny [obec], avšak mezi žalovanou společností a [právnická osoba] a nikoli mezi žalující společností a žalovanou společností.“ 8. Na základě odvolání žalobkyně ve věci rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové, který potvrdil rozsudek zdejšího soudu svým rozsudkem ze dne 10. 11. 2020, č.j. 47 Co 152/2020-182. Toto rozhodnutí bylo mj. odůvodněno takto:„ Po doplnění dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že napadený rozsudek lze pokládat za věcně správný. Ze skutkových zjištění o obsahu smluvního ujednání účastnic nevyplývá, že v souzené věci bylo nezbytné, aby dílo bylo předáno protokolárně. A neplyne to nepřímo ani z toho, že k vícepracím tzv. předávací protokol jako výkaz prací k jejich odsouhlasení podepsán byl či že zaměstnanci žalobkyně měli povolení ke vstupu do elektrárny [obec] a práce skutečně prováděli. Navíc v dané věci by dle žaloby šlo o dílčí předávací protokol ze dne 27. 5. 2016 (tzv.„ závěrečný“), který se měl týkat jen části díla žalobkyně o rozsahu 3643 hodin za 260 Kč a 842 hodin za 280 Kč tj. za 1 182 940 Kč“ 9. Ve věci pak proběhlo i dovolací řízení: Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl svým usnesením ze dne 29. 3. 2022, č.j. 23 Cdo 818/2021-228. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 4. 2022.

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 109 C 33/2019 pak bylo zjištěno, že žalobkyně podala proti žalované stejnou žalobu, jako je žaloba projednávaná v tomto řízení, poprvé již dne 18. 8. 2019. Řízení v této věci bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 10. 2019, č. j. 109 C 33/2019–19, a to z důvodu nesplnění poplatkové povinnosti. V odůvodnění uvedeného rozhodnutí bylo uvedeno:„ Protože žalobkyně při podání žaloby neuhradila soudní poplatek, vyzval ji soud výzvou, doručenou dne 6. 9. 2019 jejímu právnímu zástupci, aby uhradila ve lhůtě 15 dnů soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně ve výši 59 147 Kč. Žalobkyně byla současně poučena jednak o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení před soudem 1. stupně zastaveno, jednak o tom, že soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, jestliže poplatník ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl soudní poplatek dosud zaplatit. Konečně soud poučil žalobkyni o tom, že má-li poplatník za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může u soudu podat návrh, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. Jestliže soud jeho návrhu vyhoví, je zproštěn povinnosti platit soudní poplatky; poplatky zaplacené před rozhodnutím o přiznání osvobození od soudních poplatků se však nevracejí. Dne 30. 9. 2019 byla soudu doručena žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, která však byla doručena po lhůtě stanovené soudem.“ Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 26. 10. 2019.

11. Soud ve věci provedl rovněž důkazy dalšími listinami (smlouvy GTP_05_12 /2014 a GTP_15_12/ 2015 s obecnými obchodními podmínkami, návrh předávacího protokolu ze dne 27. 5. 2016, který žalovaná neakceptovala, upomínka o zaplacení, návrh dohody o ukončení činnosti na stavbě č. L 79 -„ Modernizace technologie Generátorovny I“ Strojní přípomoce, který neakceptovala žalobkyně, dopis žalované ze dne 18. 3. 2016, dohoda o převzetí závazku ze dne 10. 8. 2015, návrh dohody o ukončení smlouvy o dílo č. GTP_15_12/ 2015 dne 4. 4. 2016, který neakceptovala žalobkyně). Vzhledem k dále uvedenému právnímu závěru o promlčení uplatněného práva byly uvedené důkazy pro rozhodnutí ve věci irelevantní, proto je soud v tomto rozhodnutí ani nehodnotil. Ke stejnému závěru pak soud dospěl rovněž ve vztahu k dalším důkazům, jejichž provedení navrhla žalobkyně při jednání soudu dne 3. 8. 2022 (výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Se zřetelem k jejich nadbytečnosti soud ani tyto důkazy neprovedl.

12. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tj. dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V řízení nebyly tvrzeny ani prokázány skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že má být aplikována dříve platná právní úprava.

13. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle § 610 odst. 1 věty prvé o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Dle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Dle § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

14. Předmětem tohoto sporu je zaplacení ceny prací provedených žalovanou v elektrárně [obec]. V řízení vedeném u zdejšího soud pod sp. zn. 16 C 123/2019 dospěly soudy k závěru, že se provádění prací žalobkyní v elektrárně [obec] neřídilo dříve uzavřenými smlouvami č. GTP_05_12 /2014 a GTP_15_12/ 2015, které upravovaly vzájemný vztah účastnic při provádění prací v elektrárně [obec]. Z toho důvodu také byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované, konkrétně projevu vůle, jímž mělo být stvrzeno provedení prací v elektrárně [obec] žalobkyní jako zhotovitelkou pro žalovanou jako objednatelku. Rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. 16 C 123/2019 je dle ust. § 159a odst. 1 o.s.ř. závazné i pro účastnice tohoto řízení, které také byly jedinými účastnicemi řízení vedeného pod sp. zn. 16 C 1213/2019. Závěry vyslovené v řízení vedeném pod sp. zn. 109 C 123/2019 jsou pro rozhodnutí v této věci významné v tom, že vznik práva žalobkyně jako zhotovitelky na zaplacení kupní ceny nebyl podmíněn protokolárním převzetím díla ze strany žalované. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně byla oprávněna domáhat se zaplacení ceny díla již po provedení díla, konkrétně poté, kdy žalobkyně prostřednictvím svých zaměstnanců odvedla konkrétní množství práce (celkem 3643 hodin za 260 Kč a 842 hodin za 280 Kč). Sama žalobkyně v žalobě uvedla, že práce pro žalovanou byly prováděny v době od 20. 4. 2015 do 8. 4. 2016. Soud z uvedeného dovozuje, že žalobkyně mohla cenu provedených prací vyúčtovat poprvé již dne 9. 4. 2016. Žalobkyně cenu prací fakticky vyúčtovala fakturou ze dne 30. 6. 2016, v níž v souladu s praxí v jiných smluvních vztazích stanovila 30-denní lhůtu k plnění, jejíž poslední den připadl na 30. 7. 2016. I kdyby soud dovodil, že žalobkyně potřebovala po ukončení výkonu prací dne 8. 4. 2016 určitou dobu k vyčíslení ceny prací a že z toho důvodu cenu prací vyúčtovala až dne 30. 6. 2016 s datem splatnosti k 30. 7. 2016, pak by stejně nemohl jinak než dospět k závěru, že uplatněné právo je promlčeno. Žaloba v této věci totiž byla podána až dne 24. 10. 2019, tedy zjevně po uplynutí tříleté promlčecí lhůty stanovené zákonem. Žalovaná námitku promlčení v tomto řízení vznesla, z toho důvodu soud žalobu o zaplacení ceny prací zamítl.

15. Žalovaná při jednání dne 3. 8. 2022 namítala, že při posuzovaní běhu promlčecí doby musí být zohledněno dříve vedené řízené, které u zdejšího soudu probíhalo pod sp. zn. 16 C 123/2019. Tato námitka však nemůže obstát.

16. Dle § 648 věty prvé o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

17. Předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 16 C 123/2019 bylo nahrazení projevu vůle, nikoliv zaplacení ceny provedených prací. Otázka, zda je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni cenu provedených prací, nebyla v řízení pod sp. zn. 16 C 123/2019 řešena ani jako otázka předběžná. Řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 123/2019 tak nemohlo mít na běh promlčecí lhůty ve vztahu k právu, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, žádný vliv. Ke stavení běhu promlčecí lhůty ve smyslu ust. § 648 o. z. dojít nemohlo.

18. K odlišnému závěru je třeba dospět ve vztahu k řízení, které bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 109 C 33/2019. Předmět uvedeného řízení byl identický s předmětem řízení v projednávané věci. Uvedené řízení však bylo zastaveno z důvodu nesplnění poplatkové povinnosti žalobkyní, rozhodnutí o zastavení řízení nabylo právní moci. Nelze tak dovodit, že žalobkyně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 109 C 33/2019 řádně pokračovala. Proto ani v průběhu řízení vedeného pod sp. zn. 109 C 33/2019 nedošlo ke stavení běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 648 odst. 1 věty prvé. Na závěru o promlčení žalobou uplatněného práva tak nemůže nic změnit ani skutečnost, že u zdejšího soudu probíhala výše uvedená řízení.

19. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl o zamítnutí žaloby.

20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalované na nákladech řízení přiznal náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Konkrétně byla přiznána odměna dle § 7 vyhlášky za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 5. 3. 2020 s námitkou promlčení, účast při jednání soudu), která z hodnoty předmětu sporu 1 182 940 Kč činí 13 060 Kč za úkon, a paušální náhrada hotových výloh (§ 13 odst. 4 vyhlášky) za uvedené úkony po 300 Kč za úkon. Odměna a náhrada výloh tak celkem činí 53 440 Kč. Zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a náhradě výloh náleží DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 53 440 Kč, daň činí 11 222,40 Kč. Celkově tak žalované bylo na nákladech řízení přiznáno 64 662,40 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.