109 C 46/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 055 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 055 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 8. 12. 2020 do zaplacení a náklady řízení 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou dne 8. 12. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku I. uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl dne [datum] v souladu s ust. § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických [anonymizováno] službách, a ve smyslu ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, převezen příslušníky [stát. instituce] do protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Dle záznamu o provedené dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, která byla provedena zakročujícími policisty přístrojem [příjmení] [jméno], byla žalovanému naměřena hladina alkoholu ve výši [anonymizováno] promile. Na protialkoholní záchytné stanici bylo provedeno posouzení [anonymizováno] stavu žalovaného s pozitivním výsledkem. Převoz žalovaného do PZS si vyžádal jízdu služebního vozidla policie na trase [obec] – [obec], kdy služební vozidlo najelo celkem 120 km. Vyčíslení náhrad za použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu ve smyslu ust. § 1 a ust. § 4 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2016 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, přičemž vyčíslená částka činí 818 Kč. Za vyšetření žalovaného před umístěním do protialkoholní záchytné stanice žalobce na základě faktury č. FV2017- [tel. číslo] ze dne [datum] zaplatil 237 Kč. Ust. § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách mimo jiné stanoví, že dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na PZS hradí ošetřovaná osoba. Uhrazení nákladů má žalobce povinnost vymáhat po žalovaném dle ust. § 14 odst. 4 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Proto po žalovaném požadoval uhrazení nákladů ve výši 1 055 Kč (tj. 818 Kč + 237 Kč). K podání žaloby došlo poté, kdy žalovaný uvedenou částku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem soudu souhlasil. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřil, i když mu výzva k vyjádření společně se žalobou byla doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 2. 2. 2020. Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný byl dne [datum] převezen vozidlem Policie ČR na trase [obec] – [obec]. Ujeto bylo celkem 120 km. Náklady za použití vozidla (základní náhrada a náhrada za PHM) celkem činily 818 Kč. Důvodem převozu žalovaného byla skutečnost, že žalovaný v místě svého bydliště v podnapilém stavu demoloval byt a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Byla provedena dechová zkouška s pozitivním výsledkem [anonymizováno] promile. Po vyšetření v nemocnici v [obec] byl lékařem doporučen převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Společnost [nemocnice] [územní celek] a.s. vyúčtovala za lékařské vyšetření žalovaného 236,90 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil z úředního záznamu, ze záznamu o dechové zkoušce, ze záznamu o vyšetření v nemocnici [obec], z vyúčtování nákladů na dopravu, z faktury, kterou byly účtovány náklady za vyšetření žalovaného, a z výzvy k zaplacení nákladů zaslané žalovanému (s dodejkou). Dle § 20 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, a) u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, b) u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, c) u které je důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky, d) která je mladší 18 let a u níž je důvodné podezření, že 1. alkoholický nápoj požila nebo jí byl v rozporu s tímto zákonem prodán nebo podán alkoholický nápoj nebo jí byla konzumace alkoholického nápoje jinak umožněna, nebo 2. jinou návykovou látku užila, nebo jí bylo užití jiné návykové látky umožněno, e) která je ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody, nebo f) která vykonává ústavní ochranné léčení, anebo ambulantní ochranné léčení protialkoholní nebo protitoxikomanické. Dle § 24 odst. 1 cit. zák. náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle § 24 odst. 2 cit. zák. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Dle § 24 odst. 3 cit. zák. náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaný se dne [datum] uvedl po požití alkoholu do stavu, ve kterém mohlo dojít k ohrožení jeho života a zdraví či k ohrožení života a zdraví jiné osoby. Orientační dechovou zkouškou bylo zjištěno množství alkoholu v krvi, následně [anonymizováno] zařízení rozhodlo o nutnosti dopravit žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, kde byl poté žalovaný umístěn. Jak vyplývá z výše citovaných právních norem, žalovaný má za těchto okolností povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice a náklady, které vyúčtovala společnost [nemocnice] a.s. za vyšetření žalovaného, jehož výsledkem bylo rozhodnutí o přepravě žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Výše nákladů byla doložena fakturou vystavenou ze strany zdravotnického zařízení, náklady na dopravu byly vyúčtovány v souladu s normami upravujícími cestovní náhrady. Soud proto žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne podání žaloby. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 300 Kč za každý úkon. Soud žalobci přiznal náhradu hotových výloh po 300 Kč za 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Celkově tak bylo žalobci na nákladech řízení přiznáno 600 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalobce je v tomto řízení osvobozen od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/191 Sb., o soudních poplatcích). Poplatková povinnost tak podle výsledku řízení přechází na žalovaného (§ 2 odst. 3 cit. zák.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek, jehož výše byla určena podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.