109 C 9/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 23 815,66 Kč - zboží

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 969,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 12 846,16 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 9. 12. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 23 815,66 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci jsou bývalými obchodními partnery. Žalobce žalované prodal kancelářské potřeby. O tom byla uzavřena kupní smlouva č. 195302071. Podle této smlouvy se účastníci dohodli, že žalovaná je povinna v případě svého prodlení se zaplacením kupní ceny zaplatit žalobci úrok z prodlení a smluvní pokutu. Dále se účastníci dohodli, že v případě svého prodlení se zaplacením kupní ceny ztrácí žalovaná nárok na poskytnutou slevu (čl. 4) uvedenou na faktuře a v kupní smlouvě a je povinna žalobci slevu následně doplatit. Žalovaná kupní cenu zaplatila, ale s prodlením. V důsledku prodlení se zaplacením kupní ceny ztratila žalovaná nárok na poskytnutou slevu. Dále je žalovaná povinna zaplatit žalobci podle uzavřené kupní smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky za dobu prodlení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné částky za dobu prodlení. Fakturou č. 1950107036 byla vyúčtována kupní cena 12 188,33 Kč, cena po slevě činila 7 313 Kč. Tato částka byla uhrazena s prodlením. V důsledku toho je žalovaná povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu a úrok z prodlení po 9 470,33 Kč, dále pak částku 4 875 Kč, která odpovídá poskytnuté slevě. Celkem tak je žalovaná povinna zaplatit 23 815,66 Kč. [příjmení] odpovídající slevě, úroku z prodlení a smluvní pokutě byla vyúčtována samostatnou fakturou.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. K uzavření údajné kupní smlouvy č. 195302071 ze dne 4. 12. 2019 došlo osobou, která nebyla oprávněna za žalovanou právně jednat. Za žalovanou je oprávněn činit právní jednání navenek pouze starosta obce Radvanice, avšak žalobcem předložené dokumenty byly podepsány zaměstnankyní žalované [jméno] [příjmení]. Toto jednání nemohlo žalovanou platně zavázat k povinnosti uhradit smluvní pokutu ve výši 9 470,33 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 9 470,33, ani doúčtovanou slevu 4 875 Kč. I kdyby [jméno] [příjmení] mohla platně právně jednat za žalovanou, předmětná kupní smlouva by byla neplatná z dalších důvodů. K uzavření údajné kupní smlouvy na dodávku kancelářských potřeb totiž došlo zcela nestandartním a podvodným způsobem. Obchodní zástupce žalobce se dne 4. 12. 2019 osobně dostavil do sídla žalované s tvrzením, že přivezl objednané kancelářské potřeby a potřebuje jen, aby tyto kancelářské potřeby někdo převzal. Žalovaná si přitom žádné kancelářské potřeby neobjednala, toto tvrzení žalobce bylo lživé. V domnění, že se jedná pouze o převzetí již objednaných kancelářských potřeb, zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] zboží od obchodního zástupce žalobce převzala a současně na jeho žádost podepsala předložené dokumenty s tím, že tímto pouze potvrzuje převzetí zboží. Paní [příjmení] tak byla ze strany obchodního zástupce žalobce uvedena v podstatný omyl, když jí bylo prezentováno, že podepisuje pouze převzetí zboží. Ve skutečnosti jí byla obchodním zástupcem předložena kupní smlouva, jejíž součástí bylo (ve spodní části drobným textem) ustanovení o smluvní pokutě, smluvním úroku z prodlení a doúčtování slevy. Pokud by si byla [jméno] [příjmení] vědoma, že svým jednáním nestvrzuje pouhé převzetí zboží, ale že za žalovanou uzavírá kupní smlouvu, nikdy by k takovémuto jednání nepřistoupila. Kupní smlouva tak je neplatná z důvodu absence skutečné a vážné vůle žalované tuto kupní smlouvu uzavřít. Kupní smlouva je neplatná i pro rozpor s dobrými mravy, když k podpisu smlouvy ze strany [jméno] [příjmení] došlo výhradně z důvodu podvodného jednání obchodního zástupce žalobce. Žalobce uvedl [jméno] [příjmení] v podstatný omyl a tento omyl zneužil za účelem uzavření samotné kupní smlouvy. Veškeré dokumenty byly žalobcem připraveny předem, tedy mezi účastníky neprobíhal žádný kontraktační proces. [jméno] [příjmení] nebyla obchodním zástupcem jakkoli informována, že uzavírá kupní smlouvu, ale naopak jí bylo sděleno„ tady mi jen potvrďte převzetí zboží“. Smluvní doložky o smluvním úroku z prodlení, smluvní pokutě a ztrátě údajně poskytnuté slevy byly v dokumentech uvedeny drobným textem, který [jméno] [příjmení] ani nemohla předpokládat, zejména když se domnívala, že pouze přebírá zboží a nebyla si vědoma, že uzavírá samotnou kupní smlouvu. S ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, neboť se jednalo o formulářovou smlouvu připravenou žalobcem předem (tj. byla již vytištěná a [jméno] [příjmení] ji mohla jen podepsat) a její součástí byla doložka uvedená drobným a nečitelným textem, jejíž obsah [jméno] [příjmení] v okamžiku jejího podpisu nemohla rozumně předvídat, je tato doložka neplatná ve smyslu ustanovení § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Žalobci tak nárok na uhrazení uplatněných pohledávek nevznikl.

3. Žalobce přes námitky žalované na žalobě setrval. Žalobce prodal žalované zboží, byla uzavřena písemná smlouva a osoba, která ji uzavřela za žalovanou, disponovala razítkem obce i razítkem se svým jménem. Kupní smlouva je jednostránkovým dokumentem s jednoduchým obsahem, obsahuje pouze několik řádků s ustanoveními upravujícími mj. následky prodlení, přičemž obsah těchto ustanovení je jasný. Také faktura je jednoduchým dokumentem. Není možné, aby osoba uzavírající smlouvu nevěděla, co je obsahem smlouvy. [jméno] [příjmení] smlouvu uzavřela, nesdělila, že k tomu není oprávněna. Žalobce tak nemohl přepokládat, že jedná s někým, kdo překračuje rozsah svých oprávnění. Žalovaná si zboží ponechala, spotřebovala ho a zaplatila i kupní cenu, avšak s prodlením. Spolupráce mezi účastníky probíhala totožným způsobem po dobu několika let, tedy byl zde stejný způsob objednávání a dodávání, stejný obsah smluv i faktur. Žalovaná věděla, za jakých podmínek se žalobcem obchoduje, věděla to tedy i v dané věci. Rovněž [jméno] [příjmení] uzavírala smlouvy opakovaně, rozdíl je pouze v tom, že v jiných případech byla kupní cena zaplacena. Tvrzení žalované, že si nic neobjednala, je nesmyslné, protože v takovém případě by žalobce stěží mohl předpokládat, že má právě takové zboží žalované dovézt, přičemž sídla obou subjektů jsou poměrně vzdálená. Pokud by zde nebyla objednávka, nebyl by ani žádný závoz. Navíc pokud by si žalovaná zboží neobjednala, tak by ho nepřevzala. Otázka přiměřenosti žalobcem uplatněných sankcí již byla judikatorně řešena.

4. Žalovaná trvala na zamítnutí žaloby. Dle žalované došlo k uvedení [jméno] [příjmení] v omyl. Jmenovaná nevěděla, že uzavírá kupní smlouvu, domnívala se, že pouze přebírá zboží. Pro případ, že by soud dovodil, že smlouva byla uzavřena, namítala žalovaná neplatnost ujednání o smluvní pokutě, úroku z prodlení a slevě z kupní ceny. Žalovaná není v postavení podnikatele, je slabší smluvní stranou. Uvedená ujednání jsou psána drobným textem ve formulářové a předem připravené smlouvě. Konečně žalovaná poukázala na nepřiměřenost smluvní pokuty, úroku z prodlení a tzv. slevy, které ve svém souhrnu výrazně převyšují kupní cenu. Tzv. sleva je navíc jen jiným druhem smluvní pokuty. Kupní cenu žalovaná uhradila po obdržení předžalobní upomínky, protože zboží v té době již bylo spotřebováno a nebylo možné ho vrátit.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 4. 12. 2019 byla podepsána listina nazvaná„ Kupní smlouva číslo: 195302071“ Žalobce je v listině označen jako dodavatel, žalovaná je označena jako odběratel. Mezi údaji o žalované je uvedena emailová adresa [email] a kontaktní údaje – telefonní čísla ([číslo], [číslo] – pan [příjmení]). Předmětem smlouvy byly xerografické papíry bílé v množství 45 balení v ceně 5 803,16 Kč a pořadače pákové v množství 25 kusů v ceně 1 500,48 Kč. Celková cena činila 7 313 Kč (včetně DPH). Listina dále obsahuje text nazvaný„ Smluvní ujednání“. V něm se uvádí:„ 1) Osoba, která podepisuje tuto kupní smlouvou (dále jen„ KS“) potvrzuje, že je oprávněna za Odběratele zboží (službu) objednat a sjednat i obchodní podmínky a zboží převzít. Termín dodání zboží může být ze strany Dodavatele jednostranně změněn. 2) Odběratel a Dodavatel se dohodli, že forma úhrady a termín splatnosti zboží je stanoven příslušnou fakturou, která je součástí této KS a Odběratel se zavazuje uhradit zboží v tomto termínu. 3) Je-li Odběratel v prodlení s úhradou faktury za zboží (službu), je povinen zaplatit Dodavateli smluvní pokutu 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále úrok z prodlení 0,25 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Celková výše úroků z prodlení není ve smyslu § 1805 odst. 2 OZ limitována výší jistiny. 4) Pokud Dodavatel poskytl Odběrateli slevu na zboží (službu), tedy prodal zboží odběrateli za nižší cenu než je Základní cena uvedená na faktuře, Odběratel v případě prodlení s úhradou faktury ztrácí nárok na tuto slevu a bere na vědomí, že Dodavatel je mu oprávněn poskytnutou slevu zpětně doúčtovat a zároveň je Dodavatel oprávněn vyúčtovat Odběrateli úroky a smluvní pokutu dle bodu 3 těchto podmínek za dobu od prvního dne prodlení do úplného zaplacení dodatečně vyúčtované slevy. 5) Odběratel se zavazuje uhradit Dodavateli pokutu ve výši 500 Kč za každou jemu doporučeně odeslanou upomínku na úhradu závazku plynoucího z této KS. 6) Kupní smlouva je uzavřena podpisem této KS. 7) Zákazník je povinen při přebírání objednaného zboží překontrolovat jeho kartonáž, množství a jakost a překontrolovat si stav zboží a neporušenost obalů, v nichž je zboží dodáváno. Nesprávné množství a zjevné vady a poškození zboží je zákazník povinen reklamovat ihned při přebírání zboží. Pokud zákazník podepíše kupní smlouvu a fakturu bez výhrad platí, že zboží převzal nepoškozené a bez vad. Na pozdější reklamace z tohoto důvodu nebude brán zřetel a budou zamítnuty. 8) Právní vztahy mezi Dodavatelem a Odběratelem se řídí českým právem. Dodavatel a Odběratel se pro případ soudních sporů dohodli na místní příslušnosti Okresního soudu v Benešově, Masarykovo nám. 223, 256 01 Benešov bude-li dána věcná příslušnost Okresního soudu a Krajského soudu v Praze, bude-li dána věcná příslušnost Krajského soudu.“ V kupní smlouvě je dále poznámka:„ Byli jste nespokojeni s jednáním prodejce, či s chováním řidiče? Prosím, neváhejte nás kontaktovat na telefonním čísle [tel. číslo]“ Na straně odběratele je listina opatřena otiskem razítka se jménem a příjmením [jméno] [příjmení] a otiskem razítka s názvem žalované obce. Na listině je podpis [jméno] [příjmení] Tyto skutečnosti byly zjištěny z kupní smlouvy.

6. Z daňového dokladu – faktury číslo 1950107036 bylo zjištěno, že žalobce jako dodavatel vyúčtoval žalované jako odběrateli dne 4. 12. 2019 částku 7 313 Kč za zboží popsané v kupní smlouvě. Účtovaná částka byla splatná dne 11. 12. 2019. V listině bylo uvedeno, že celková cena činí 12 188,33 Kč, z toho sleva dle VOP 4 875,33 Kč. I tato listina je opatřena otiskem razítka se jménem a příjmením [jméno] [příjmení], dále otiskem razítka žalované obce. Listina je podepsána [jméno] [příjmení].

7. Částka 7 313 Kč zaplacená žalovanou byla připsána na účet žalobce dne 10. 5. 2021 (viz výpis z účtu).

8. Opravným daňovým dokladem – fakturou číslo 2 15100001 ze dne 12. 5. 2021 vyúčtoval žalobce žalované částku 4 875 Kč. V opravném daňovém dokladu se uvádí – doúčtování poskytnuté slevy. Důvod vyúčtování této částky je dále vymezen takto:„ Sleva doúčtovaná dle VOP – FV 1950107036“ Účtovaná částka 4 875 Kč byla splatná dne 19. 5. 2021 (viz č. l. 7).

9. Dopisem ze dne 13. 5. 2021 sdělila žalovaná žalobci, že nárok na zaplacení částky v celkové výši 23 486,67 Kč (smluvní pokuta 9 305,79 Kč, smluvní úrok z prodlení 9 305,79 Kč a„ doúčtovaná“ sleva 4 875,09 Kč) neuznává (viz č.l. 24).

10. Předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2022 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky 23 815,66 Kč nejpozději do 6. 12. 2022 tím, že v případě nezaplacení této částky bude podána žaloba k soudu. Požadavek byl odůvodněn tím, že původně účtovaná kupní cena 7 313 Kč byla zaplacena po splatnosti s prodlením 518 dnů. Žalobce proto požadoval smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu z dlužné částky shodně ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení, tj. dvakrát 9 470,33 Kč. Dále byla požadována částka 4 875 Kč odpovídající slevě, na kterou žalovaná ztratila nárok (viz č. l. 5).

11. Žalovaná reagovala na předžalobní upomínku dopisem ze dne 6. 12. 2022, kterým nárok žalobce odmítla, a to ze stejných důvodů, kterými se brání v tomto řízení (viz č. l. 23).

12. Žalobce předložil faktury a kupní smlouvy dokládající další případy obchodní spolupráce mezi účastníky (eventuálně mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou). Z těchto listin soud zjistil, že [právnická osoba], [anonymizováno], sídlem [adresa], [IČO], dodala žalované dne 30. 4. 2014 zboží v ceně 5 976 Kč, dne 28. 1. 2015 zboží v ceně 6 326 Kč, dne 24. 4. 2015 zboží v ceně 2 178 Kč, dne 30. 11. 2016 zboží v ceně 2 528 Kč. Ve všech uvedených případech byly sepsány kupní smlouvy a faktury. Ve všech případech je doloženo převzetí kupních smluv a faktur zástupcem žalované, listiny jsou opatřeny otiskem razítka s označením žalované, jakož i podpisem přebírající osoby. Faktury a kupní smlouvy ze dne 28. 1. 2015 a 24. 4. 2015 za žalovanou podepisovala [jméno] [příjmení]. Všechny smlouvy obsahují všeobecné obchodní podmínky, jejichž znění je totožné se zněním všeobecných podmínek ve smlouvě, jíž se týká tento spor. Žalobce dále předložil faktury a kupní smlouvy dokládající další případy obchodní spolupráce mezi žalobcem a žalovanou. Dne 7. 12. 2017 bylo dodáno zboží v ceně 7 432 Kč, dne 22. 6. 2018 zboží v ceně 4 352 Kč, dne 12. 4. 2019 zboží v ceně 2 902 Kč a dne 28. 8. 2020 zboží v ceně 1 813 Kč a 2 719 Kč. I v těchto případech byly doloženy faktury a kupní smlouvy, kdy sjednané všeobecné obchodní podmínky jsou shodné s obchodními podmínkami v posuzované věci. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z faktur a kupních smluv předložených žalobcem.

13. Soud považoval za nadbytečné provedení dalších důkazů, tj. výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a starosty žalované [jméno] [příjmení], eventuálně zaměstnance žalobce, který dne 4. 12. 2019 expedoval zboží žalované. Vzhledem k dále uvedeným skutkovým závěrům jsou dle soudu uvedené důkazy pro rozhodnutí ve věci irelevantní.

14. Žalovaná se brání tím, že si zboží dodané dne 4. 12. 2019 neobjednala a že zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] byla zaměstnancem žalobce uvedena v omyl, když měla za to, že pouze potvrzuje převzetí zboží, a nevěděla, že podepisuje i kupní smlouvu. Soud předně považuje za nevěrohodné, že by zaměstnanec žalobce dovezl dne 4. 12. 2019 do sídla žalované zboží, jehož cena je předmětem tohoto sporu, aniž by tomu předcházela objednávka ze strany žalované. Objednávky probíhají telefonicky eventuálně elektronickou poštou, proto je s odstupem téměř 4 let obtížné prokázat, že k objednávce zboží skutečně došlo. Po žalované pak nelze požadovat, aby prokazovala negativní skutečnost (tj. skutečnost, že si zboží neobjednala). Soud však považuje za zásadní, že žalovaná údajně neobjednané zboží dne 4. 12. 2019 převzala, aniž by žalobci následně sdělila, že jí dodal neobjednané zboží, a projevila vůli neobjednané zboží vrátit. Naopak uvedené zboží následně spotřebovala. I kdyby tedy dodávce zboží dne 4. 12. 2019 nepředcházela objednávka (což soud považuje za nevěrohodné), bylo by nutno dovodit, že ponecháním si zboží a jeho následným spotřebováním žalovaná dodatečně dala najevo, že zboží kupuje. Žalovaná přitom měla k dispozici kupní smlouvu i fakturu, tudíž jí muselo být zřejmé, za jakých podmínek ke koupi zboží došlo. Vzhledem k tomuto skutkovému závěru jsou jakékoliv další výslechy svědků či zástupce žalované nadbytečné.

15. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Dle § 166 odst. 1, 2 o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

17. Soud se předně zabýval otázkou, zda mezi účastníky byla dne 4. 12. 2019 platně uzavřena kupní smlouva, kterou žalobce žalované prodal kancelářské potřeby v ceně se slevou 7 313 Kč. Nebylo sporu o tom, že žalobce dne 4. 12. 2019 žalované zboží uvedené v kupní smlouvě a faktuře ze dne 4. 12. 2019 dodal, zboží převzala zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení], která také podepsala kupní smlouvu a fakturu, v níž byla kupní cena dodaného zboží účtována. Není pochyb o tom, že [jméno] [příjmení] nebyla statutární zástupkyní žalované, když obec zastupuje navenek starosta – viz § 103 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Na straně druhé právnické osoby mohou být v právních vztazích v zákonem stanovených případech zastoupeny i svými zaměstnanci (viz výše citované ustanovení § 166 odst. 1 o. z.). Bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] přebírala zboží dodané žalobcem (eventuálně jeho právním předchůdcem) i v dalších případech, kdy také podepisovala kupní smlouvy a faktury, které byly osobou pověřenou žalobcem předávány spolu s dodaným zbožím. V těchto předchozích případech byly závazky z uzavřených smluv řádně splněny. Soud tudíž dovozuje, že [jméno] [příjmení] byla se zřetelem k okolnostem i k předchozí spolupráci oprávněna zastupovat žalovanou a činit jejím jménem právní jednání (tj. i uzavřít kupní smlouvu). Soud se tedy neztotožňuje s argumentací žalované, že pokud kupní smlouvu ze dne 4. 12. 2019 neuzavřel za žalovanou starosta, jde o neplatné právní jednání. Se zřetelem k tomuto právnímu závěru se soud zabýval dalšími námitkami žalované k platnosti uzavřené kupní smlouvy.

18. Předmětem sporu je zaplacení částky odpovídající slevě z kupní ceny, na kterou žalovaná v důsledku prodlení s úhradou kupní ceny ztratila nárok, dále zaplacení smluvní pokuty a zaplacení smluvního úroku z prodlení. Soud proto uplatněné nároky věcně posoudil.

19. Dle § 2157 o. z. ujednají-li strany jiné výhrady nebo podmínky připouštějící změnu nebo zánik práv a povinností z kupní smlouvy, zaniká výhrada nebo podmínka nejpozději do jednoho roku od účinnosti kupní smlouvy, pokud ji neuplatnil v této lhůtě ten, kdo je z výhrady nebo podmínky oprávněn.

20. Sleva z kupní ceny byla sjednána v čl. 4) všeobecných obchodních podmínek. Ve faktuře ze dne 4. 12. 2019 byla uvedena cena bez slevy 12 188,33 Kč a výše slevy 4 875,33 Kč. Poskytnutí slevy bylo podmíněno tím, že kupující uhradí vyúčtovanou kupní cenu se slevou ve lhůtě splatnosti stanovené prodávajícím, tj. do 11. 12. 2019. Žalovaná vyúčtovanou částku 7 313 Kč zaplatila až dne 10. 5. 2021. Ujednání o podmíněné slevě je evidentně ujednáním podle výše citovaného ustanovení § 2157 o. z. Sjednaná podmínka pro poskytnutí slevy splněna nebyla, žalobce tak byl oprávněn doúčtovat rozdíl mezi cenou bez slevy a cenou se slevou. Žalobce částku 4 875 Kč žalované vyúčtoval opravným daňovým dokladem ze dne 12. 5. 2021. K uplatnění práva ze strany žalobce tak došlo až po uplynutí roční lhůty od účinnosti smlouvy (účinnost smlouvy nastala dne 4. 12. 2020). Uvedená lhůta je lhůtou prekluzivní. V rámci obchodních podmínek nebylo sjednáno, že se v daném právním vztahu ustanovení § 2157 o. z., která má dispozitivní povahu, nepoužije. Žalobcem uplatněné právo proto zaniklo prekluzí, zánik práva soud musel zohlednit z úřední povinnosti. [příjmení] 4 875,33 Kč tak žalobci nemohla být přiznána.

21. Soud se dále zabýval námitkou, že ujednání obsažená v tzv. všeobecných obchodních podmínkách jsou neplatná. Vycházel přitom z dále uvedených ustanovení.

22. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Dle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

24. Dle § 1798 odst. 1, 2 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

25. Dle § 1800 odst. 1 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

26. Dle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

27. Soud předně vycházel z toho, že se na žalovanou nevztahují ustanovení chránící spotřebitele, když z dikce ust. § 419 o. z. vyplývá, že spotřebitelem může být pouze fyzická osoba.

28. Nedůvodnou soud shledal námitku, že kupní smlouva ze dne 4. 12. 2019 je neplatným právním jednáním pro nedostatek vůle žalované takovou smlouvu uzavřít. Pokud by si žalovaná dodané kancelářské potřeby neobjednala, pak by dle soudu logicky postupovala tak, že by žalobci tuto skutečnost oznámila při převzetí zboží eventuálně bezprostředně po převzetí zboží. Žalovaná však proti dodávce zboží nijak nebrojila, zboží převzala a dokonce ho spotřebovala. Za tohoto stavu se nemůže úspěšně dovolávat nedostatku vůle zboží zakoupit.

29. Posuzovaná smlouva je nepochybně smlouvou uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ust. § 1798 odst. 1, 2 o. z. Proto je třeba smlouvu posuzovat podle ust. § 1800 odst. 1 o. z. K námitce, že všeobecné obchodní podmínky jsou psány drobným písmem, je třeba předně uvést, že celý text smlouvy (s výjimkou názvu dodavatele a odběratele) je vytištěn stejnou velikostí písma. Z tohoto pohledu nelze dovozovat, že by se žalobce snažil učinit všeobecné obchodní podmínky v porovnání se zbývajícími částmi smlouvy obtížně čitelnými. Soud však považuje v posuzované věci za zásadní, že žalobce potažmo jeho právní předchůdce ABUSCR uzavíral se žalovanou smlouvy obsahující identické obchodní podmínky minimálně od roku 2014. Žalovaná tak měla možnost seznámit se s obsahem obchodních podmínek nikoliv jen při uzavírání smlouvy dne 4. 12. 2019, ale i při uzavírání několika dalších smluv. Byla-li proto smlouva ze dne 4. 12. 2019 několikátou smlouvou uzavřenou mezi účastníky, která obsahovala zcela stejné všeobecné obchodní podmínky, nemůže se dle soudu žalovaná úspěšně dovolávat neplatnosti smlouvy ze dne 4. 12. 2019 z důvodu uvedeného v § 1800 odst. 1 o. z. Obdobně nepřichází v úvahu ani aplikace ust. § 1800 odst. 2 o. z., když ujednání o smluvním úroku z prodlení a smluvní pokutě nejsou ve smlouvách tohoto typu nijak neobvyklá. Ani tato námitka žalované proto nemůže obstát.

30. Soud se konečně zabýval tím, zda lze za platná považovat ustanovení kupní smlouvy o smluvním úroku z prodlení a o smluvní pokutě.

31. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

32. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Dle § 1805 odst. 2 o. z. věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.

34. Mezi účastníky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně, tj. úrok ve výši 91,25 % ročně. Zákonný úrok z prodlení ke dni splatností kupní ceny přitom podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činil 10 % ročně. Prostým porovnáním obou úrokových sazeb by bylo možno usuzovat na nepřiměřenost, tj. na rozpor s dobrými mravy. Na straně druhé – jak bude dále uvedeno – se v posuzované věci uplatní ustanovení § 1805 odst. 2 o. z. Z uvedeného vyplývá, že pokud žalobce v kupní smlouvě navrhl sazbu úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně a žalovaná tento návrh akceptovala, pak je třeba důsledně posuzovat, zda žalobce postupoval v souladu s ust. § 1805 odst. 2 o. z. (tj. zde bez rozumného důvodu neotálel s uplatněním práva na zaplacení dluhu).

35. Dle soudu musí být v posuzované věci ustanovení § 1805 odst. 2 aplikováno, byť se v článku 3) všeobecných obchodních podmínek použití uvedeného ustanovení vylučuje. V literatuře se k ustanovení § 1805 odst. 2 uvádí: Komentovaný § 1805 odst. 2 je v rozsahu, v jakém chrání slabší stranu před zneužívajícím jednáním, kogentní. Naproti tomu v podnikatelských vztazích lze uvedené ustanovení zpravidla vyloučit (v profesionálním styku lze požadovat vyšší míru péče o vlastní záležitosti a nižší míru ohledů na protistranu, nejde-li o závazek spravovat či pečovat o cizí záležitosti) viz Hulmák M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2045). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 369.

36. Na žalobce nelze v daném právním vztahu pohlížet jako na podnikatele ve smyslu ust. § 420 odst. 1 o. z. Z uvedeného vyplývá, že ust. § 1805 odst. 2 o. z. má kogentní povahu a jeho použití nelze dohodou stran vyloučit. Žalobce v posuzované věci nečinil kroky k vymožení své pohledávky. Žalobce v podstatě vyčkal do doby, kdy žalovaná dlužnou částku uhradila, a poté uplatnil nárok na smluvní úrok z prodlení. Za tohoto stavu lze dle soudu žalobci v souladu s ust. § 1805 odst. 2 o. z. přiznat úrok z prodlení maximálne do výše dlužné jistiny. Ta činila 7 313 Kč. Tuto částku tedy soud žalobci přiznal, naopak co do částky 2 157,33 Kč soud žalobu zamítl.

37. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

38. Dle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

39. Mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny ve výši 0,25 % z dlužné částky denně. Ujednání o smluvní pokutě je z hlediska svého obsahu určité a srozumitelné. Nelze dovozovat, že by sjednání smluvní pokuty pro případ prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny odporovalo dobrým mravům. Žalovaná se dovolávala nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty, a proto se soud zabýval tím, zda jsou případně důvody pro moderaci postupem dle § 2051 o. z.

40. Soud při posuzování nároku na smluvní pokutu vycházel ze závěrů formulovaných v rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2276/2022. V uvedeném rozhodnutí se mj. uvádí: Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody, dále též jen„ paušalizační smluvní pokuta“), nebo výlučně funkci sankční (dále též jen„ sankční smluvní pokuta“), případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační... Velký senát tedy uzavírá, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

41. Soud předně vychází z toho, že nárok na smluvní pokutu musí být posuzován v kontextu s dalšími smluvními ujednáními, zejména s ujednáním o smluvním úroku z prodlení. Škoda, která mohla žalobci včasným nezaplacením kupní ceny ze strany žalované vzniknout, by mohla odpovídat obvyklému úroku za poskytnutí úvěru, který by eventuálně musel žalobce čerpat, aby získal žalovanou nezaplacené finanční prostředky. Jak již bylo uvedeno výše, úrokové sazbě 0,25 % denně odpovídá roční úroková sazba 91,25 %. Jde o sazbu výrazně převyšující obvyklé úrokové sazby u úvěrů poskytovaných bankami. Dle soudu navíc nelze pominout, že reparační funkci u škod vzniklých prodlením s peněžitým plněním má úrok z prodlení. Z toho lze dovodit, že v posuzované věci plnila sjednaná smluvní pokuta v prvé řadě funkci sankční.

42. Podmínky pro vznik nároku na smluvní pokutu nepochybně naplněny byly, když žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením částky 7 313 Kč po dobu 518 dnů. Jak již bylo uvedeno, žalovaná je povinna žalobci zaplatit smluvní úrok z prodlení rovněž ve výši 0,25 % denně, a to až do výše dlužné jistiny. Dle soudu by bylo vůči žalované nepřiměřeně tvrdé, pokud by stejnou částku měla žalobci zaplatit ještě z titulu smluvní pokuty. Soud proto dovodil, že jsou důvody pro přiměřené snížení smluvní pokuty podle ust. § 2051 o. z. Při úvaze o míře snížení se soud rozhodl analogicky aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud si je vědom toho, že zákon o spotřebitelském úvěru upravuje smluvní vztahy jiného typu a že se primárně týká smluv spotřebitelských. Na straně druhé je z uvedeného zákona seznatelný náhled zákonodárce na výši smluvních pokut sloužících k zajištění plnění povinností dlužníků (sankčních smluvních pokut). Ustanovení § 122 odst. 5 uvedeného zákona (ve znění účinném od 24. 4. 2020) se navíc vztahuje i na fyzické osoby, které nejsou spotřebitelem. I to vede soud k závěru, že analogické použití uvedené právní normy je namístě. Dle ustanovení § 122 odst. 5 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. Soud tedy žalobcem požadovanou smluvní pokutu snížil na polovinu částky odpovídající sjednané kupní ceně (7 313 Kč), tj. na částku 3 656,50 Kč. V tomto rozsahu soud smluvní pokutu přiznal, ve stejném rozsahu ji nepřiznal.

43. Lze tedy shrnout, že soud žalobci celkem přiznal částku 10 969,50 Kč, naopak co do částky 12 846,16 Kč žalobu zamítl.

44. Výrok o nákladech řízení se opírá ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Soud vyšel z míry úspěchu a neúspěchu účastníků v tomto řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 46 %, neúspěšný v rozsahu 54 % hodnoty předmětu sporu. Míra úspěchu a neúspěchu účastníků v tomto řízení je tedy přibližně stejná. Soud tudíž rozhodl tak, že náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků.