11 C 135/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 81 094,26 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 284 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 45 810,26 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 840 Kč od 23.5.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 81 094,26 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o zápůjčce č. 22300703 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 28.2.2024 elektronicky prostřednictvím online klientského centra žalobkyně. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 50 000 Kč, přičemž takto bylo učiněno dne 28.2.2024 bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná se zavávala vrátit poskytnuté finanční prostředky (50 000 Kč) včetně sjednaného obchodního úroku (61 515 Kč) a administrativního poplatku (59 940 Kč) , tj. celkem částku 171 455 Kč, v pravidelných 59 měsíčních splátkách po 2 858 Kč a poslední 60. splátce ve výši 2 883 Kč, počínaje splátkou splatnou dne 14.4.2024. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná na pohledávky vyplývající z titulu úvěrové smlouvy uhradila celkem částku 14 716 Kč. Jelikož žalovaná porušila závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, byla žalobkyní po předchozí písemné upomínce k úhradě dlužných částek s upozorněním na možnost zesplatnění dopisem ze dne 18.3.2025 písemně vyzvána k okamžitému splacení všech pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy. Tímto došlo k zesplatnění dosud neuhrazené části jistiny ve výši 48 020 Kč (na úhradu jistiny byla započtena celkem částka 1 980 Kč), na neuhrazeném obchodním úroku za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky do dne zesplatnění dluží žalovaná částku 11 828 Kč (na úhradu obchodního úroku byla započtena celkem částka 7 741 Kč) a na administrativních poplatcích za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky do dne zesplatnění dluží žalovaná částku 7 992 Kč (na úhradu administrativních poplatků byla započtena celkem částka 4 995 Kč). Žalovaná byla následně upomenuta k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne 17.4.2025. Žalobkyně se tak domáhá úhrady shora uvedených dlužných částek a s ohledem na prodlení žalované rovněž smluvní pokuty v celkové výši 8 355,76 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 450 Kč. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalované uvedla žalobkyně, že před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalované ve veřejných databázích umožňujících posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet (ISIR, CEE, lustrace osobního dokladu u MV ČR). Dále žalobkyně vycházela z informací poskytnutých přímo žalovanou (výpis z bankovního účtu za poslední 3 měsíce předcházející sjednání smlouvy, výplatní pásky za totéž období). Žalobkyně takto vyhodnotila příjem žalované ve výši 37 575,66 Kč a výdaje dle skóringového systému v průměrné výši 31 081,88 Kč. Rozdíl tak byl dostatečný k úhradě splátky úvěru a pokrytí dalších nezbytných výdajů. Na základě všech zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované.

2. Žalovaná se k podané žalobě se nevyjádřila a z jednání dne 22.7.2025 se omluvila pro náhlé zdravotní potíže, o odročení jednání nepožádala. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalované.

3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a listin tvořících její nedílnou součást (sazebník, splátkový kalendář, obchodní podmínky) bylo zjištěno, že dne 28.2.2024 byla mezi účastníky řízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavávala vrátit poskytnuté finanční prostředky (50 000 Kč) včetně sjednaného obchodního úroku (61 515 Kč) a administrativního poplatku (59 940 Kč) , tj. celkem částku 171 455 Kč, v pravidelných 59 měsíčních splátkách po 2 858 Kč a poslední 60. splátce ve výši 2 883 Kč, počínaje splátkou splatnou dne 14.4.2024.Z přehledu vyplacených částek bylo zjištěno, že žalované byla na základě úvěrové smlouvy poskytnuta částka v celkové výši 50 000 Kč, která byla vyplacena bezhotovostním převodem na bankovní účet č.ú. , č. účtu, (účet shodně uveden dne 28.2.2024.Z výpisu splátkového kalendáře, vyčíslení pohledávky a přehledu úhrad bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná uhradila na pohledávky vyplývající z titulu úvěrové smlouvy celkem částku 14 716 Kč.Z výzvy k úhradě a oznámení o zesplatnění bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku řádného neplnění platebních povinností žalované z titulu smlouvy o úvěru a prodlení žalované s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný ke dni 18.3.2025 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Z předžalobní výzvy ze dne 17.4.2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzvána k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalované; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní. Soud provedl důkaz žalobkyní předloženými listinami, tj. výplatními páskami za období 10/2023 – 1/2024 a výpisem z účtu žalované za období 11/2023 – 1/2024, nicméně nelze dovodit, že by na základě předložených listin žalobkyně svá tvrzení prokázala, když z takto předložených listin nelze učinit závěr, že by žalobkyně poměry žalované vyhodnotila komplexně a s náležitou odbornou péčí.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalované bezhotovostním převodem částku 50 000 Kč, kterou žalovaná vrátila toliko do výše 14 716 Kč, přičemž k úhradě byla naposledy upomenut předžalobní výzvou ze dne 17.4.2025.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, a to z následujících důvodů.Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila resp. v řízení neprokázala splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně na výzvu soudu předložila výpis z účtu žalované pořízený prostřednictvím aplikace kontomatik za období 11/2023 – 1/2024 a výplatní pásky žalované za období 10/2023 – 1/2024, avšak těmito listinami nelze mít za prokázáno splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, neboť skrze ně není možné v komplexním rozsahu posoudit skutečnou majetkovou situaci žalované (včetně výdajové stránky), když další důkazy k prokázání svého tvrzení o ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila a z výpisu z účtu je nadto zřejmé, že žalovaná hojně čerpala úvěry i u jiných nebankovních společností, a to zejména v době před uzavřením úvěrové smlouvy s žalobkyní. Z uvedených důvodů tak tvrzení žalobkyně o řádném prověření úvěruschopnosti nebylo v řízení prokázáno, povinnost žalobkyně danou ustanovením § 86 ZSÚ nelze považovat za řádně splněnou, úvěrová smlouva je neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti.Soud se dále ex officio zabýval platností smluvního ujednání účastníků z hlediska jeho souladu se zákonem a korektivem dobrých mravů, přičemž po posouzení vzájemných práv a povinností dospěl k závěru, že smlouva je (kromě výše uvedených důvodů spočívajících v nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně ověřit úvěruschopnost žalované) absolutně neplatná rovněž pro rozpor s dobrými mravy. Důvod neplatnosti je přitom dán zcela zjevnou disproporcí výše vzájemného plnění, ke kterému se smluvní strany podle smlouvy zavázaly. Žalobkyní požadovaný úrok z úvěru v měsíční sazbě 37,6 % ve spojení s požadovanou výší administrativního poplatku jsou požadavky, které se zcela zjevně vymykají běžně požadovaným úrokům a nákladům souvisejícím s poskytnutím úvěru, ocitají se hrubě za hranou dobrých mravů a jsou zjevně lichevního charakteru a nejsou právně přijatelné. Hodnota plnění, k němuž se žalovaná zavázala na základě úvěrové smlouvy je tak zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytnutého na základě téže smlouvy žalobkyní a nárok žalobkyně tak nemůže požívat právní ochrany. Shora popisovaný nesoulad s dobrými mravy vyplývající z disproporce vzájemných smluvních práv a povinností dosahuje intenzity zjevného rozporu s dobrými mravy, který zakládá neplatnost smlouvy podle ustanovení § 580, § 588 o. z. S ohledem na celkovou koncepci úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru o neoddělitelnosti neplatného ujednání o úrocích ve smyslu § 576 o. z., neboť je zřejmé, že žalobkyně by smlouvu, která by takové ujednání neobsahovala, neměla zájem uzavřít, neboť na takovémto způsobu sjednávání úroků je zjevně založena obchodní strategie žalobkyně a žalobkyně úvěrové smlouvy s nemravně vysokým úrokem sjednává zcela záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti Možnost moderace neplatně resp. nemravně sjednaných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 577 občanského zákoníku nepřipadá dle soudu úvahu. Vzhledem k výše uvedenému tedy smlouvu o úvěru ze dne 28.2.2024 nelze považovat za platné právní jednání, přičemž neplatností je smlouva stižena jako celek.S ohledem na skutečnost, že úvěrová smlouva je neplatným právním jednáním, je třeba plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 50 000 Kč, kterou žalovaná vrátila do výše 14 716 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu vznikl na straně žalované neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni na dluh cokoliv uhradila, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny a co do požadovaného příslušenství soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaná doposud neocitnula v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná (45 810,26 Kč) než úspěšná (35 284 Kč), na straně více úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Z uvedeného důvodu bylo proto o nákladech řízení rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na procesní pasivitu žalované a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalované neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.