11 C 138/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 55 669,36 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 947,08 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 19 722,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 537,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 254,17 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 400 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 47 500 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 102 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 55 699,36 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 5617207 uzavřené dne 26. 1. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr až do sjednané výše 48 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně sjednaného smluvního úroku, sjednaných poplatků a nákladů splácet minimálními měsíční platbami, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalovanému sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl pro žalovanou dostupný online na účtu Creditea www., Anonymizováno, .cz, přičemž o vystavení rozpisu plateb byla žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinena uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy o úvěru. Žalovaná nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění, úvěr ke dni 17. 12. 2023 zesplatnila a žalovanou vyzvala k okamžitému splacení pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaná za dobu od podpisu smlouvy o úvěru uhradila na dluh z titulu úvěrové smlouvy celkem částku 205 633,30 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 s účinností ke dni 29. 7. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena. Jelikož žalovaná ani navzdory předžalobní výzvě dluh neuhradila, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 55 699,36 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 47 500 Kč a poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění ve výši 7 269,36 Kč, kapitalizovaného úroku od 18. 12. 2023 do 29. 7. 2024 ve výši 8 906,25, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 18. 12. 2023 do 29. 7. 2024 ve výši 4 537,50 Kč, úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 47 500 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 47 500 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, když zejména vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou žalovaná prokázal předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaná mj. potvrdila úplnost a pravdivost údajů; právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení byla nečinná.K jednání nařízenému na den 7. 10. 2025 se žalovaná nedostavila, ač jí bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 1. 9. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalované.

3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 26. 1. 2023 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu, který byl sjednán částkou 48 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, úroková sazba byla sjednána ve výši 54 % ročně, RPSN bylo sjednáno ve výši 70,81 % ročně. Způsob splácení byl sjednán úvěrovými podmínkami tak, žalovaná byla povinna úvěr včetně sjednaného smluvního úroku, sjednaných poplatků a nákladů splácet minimálními měsíční platbou, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku, přičemž o výši minimální měsíční splátky byla pravidelně informována smluvně ujednaným způsobem.Z potvrzení o provedení transakcí ze dne 26. 1. 2023, 23. 2. 2023, 6. 3. 2023, 7. 4. 2023, 11. 4. 2023, 2. 5. 2023, 24. 5. 2023, 31. 5. 2023, 21. 6. 2023, 28. 6. 2023, 27. 8. 2023, 29. 8. 2023, 1. 9. 2023 a tabulky bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná z titulu smlouvy o úvěru načerpala celkovou částku 241 580, 38 Kč.Z tabulky umoření bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná na dluh z titulu úvěrové smlouvy uhradila celkem částku 205 633,30 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne 29. 7. 2024 vč. seznamu postoupených pohledávek a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru se stala žalobkyně, přičemž žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměn a současně jí byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 31. 10. 2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní, když soudu ani po procesním poučení nepředložila žádné relevantní dokumenty, z nichž měly být dle jejího tvrzení před uzavřením smlouvy ověřeny pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované.

4. Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 241 580, 38 Kč. Žalovaná vrátila právní předchůdkyni žalobkyně částku 205 633,30 Kč, přičemž k úhradě byla naposledy upomenuta předžalobní upomínkou ze dne 31. 10. 2024. Pohledávka za žalovanou z titulu uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni jako nového věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 29. 7. 2024.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.Smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků. Právní předchůdkyně žalobkyně, vědoma si toho, že splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet je podmínkou platnosti smluv o spotřebitelském úvěru, vycházela při hodnocení majetkové situace žalované z údajů žalovanou toliko deklarovaných a ze statistických modelů a jí tvrzených lustrací v registrech a databázích. Žalobkyně na výzvu soudu nepředložila žádné doklady a listiny, z nichž byly ověřeny pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalované, včetně jejich skladby a pravidelnosti, není tedy zřejmé, z jakých podkladů její právní předchůdkyně vycházela a její tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti tak nebylo prokázáno. Tvrzené lustrace v databázích předloženy rovněž nebyly. Ze shora uvedených důvodů tedy nelze považovat povinnost právní předchůdkyně žalobkyně danou ustanovením § 86 ZSÚ za řádně splněnou, úvěrová smlouva je neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání částku 241 580, 38 Kč, žalovaná vrátila právní předchůdkyni žalobkyně částku 205 633,30 Kč. Co do zbývající nevrácené částky ve výši 35 947,08 Kč vznikl na straně žalované neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Procesně pasivní žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazoval, že by žalobkyni uhradila vyšší částku, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, ve zbývající části jistiny a co do požadovaného úroku z úvěru soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jehož se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaná doposud neocitla v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 35 947,08 Kč (65 %), neúspěšná co do částky 19 722,28 Kč (35%), tzv. čistý úspěch tak činí 30 %. Žalobkyně zaslala žalované výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. a má tedy nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu.Soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení žalobkyní požadovanou mimosmluvní odměnu a náhradu hotových výloh za úkon částečného zpětvzetí žaloby dne 15. 12. 2024, byť jde o úkon ve věci samé; nelze pominout, že žaloba byla částečně vzata zpět výlučně proto, že žalobkyně v rámci žaloby nerespektovala zákonné omezení nároků vyplývajících z prodlení dlužníka se splácením úvěru podle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Takový postup žalobkyně nemůže jít k tíži žalované. Přiznání odměny za takto uskutečněný úkon právní služby bylo by v rozporu se zásadou vyjádřenou v ustanovení § 3 věta prvá o.s.ř.. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud ani žalobkyní požadovanou mimosmluvní odměnu za doplnění skutkových tvrzení k úvěruschopnosti dne 9. 7. 2025, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v návrhu na zahájení řízení. Z uvedených důvodů soud žalobkyni nepřiznal jí požadovanou odměnu, náhradu hotových výloh a DPH za úkon částečného zpětvzetí žaloby a doplnění tvrzení k úvěruschopnosti.Žalobkyní vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 936 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby v žalobkyní požadované výši po 500 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) včetně režijního paušálu v žalobkyní požadované výši po 100 Kč/úkon, mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 3 340 Kč (účast na jednání dne 7. 10. 2025) podle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 7 advokátního tarifu, režijního paušálu za 1 úkon právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH 21% z odměny a režijních paušálů ve výši Kč. Předmětem náhrady nákladů řízení je dále náhrada za promeškaný čas na cestě k jednání dne 7. 10 2025 ze sídla AK substituční zástupkyně v Náchodě k soudu a zpět, a to v rozsahu ¼ (právní zástupkyně se účastnila dne 7. 10. 2025 celkem čtyř jednání u Okresního soudu v Trutnově), tedy celkem 150 Kč (plná náhrada promeškaného času je představována 4 započatými půlhodinami po 150 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu), dále cestovné k jednání dne 7. 10. 2025, a to v rozsahu ¼ v žalobkyní vyúčtované výši 145,83 Kč. Předmětem náhrady je dále DPH 21 % z odměny a hotových výloh ve výši 1 205,40 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 9 027,23 Kč, z níž má žalobkyně právo na náhradu ve výši 30 %, tj. částky 2 708 Kč, splatné k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na procesní pasivitu žalované a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalované neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.