11 C 144/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit rodinný dům na adrese , Adresa zainteresované osoby 1/0, , zapsáno na LV , Anonymizováno, , Katastrální úřad pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a vyklizený dům předat žalobkyni, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalovaného, aby soud založil ve prospěch žalovaného právo odpovídající věcnému břemeni bydlení v nemovitostech žalobkyně do doby, než syn účastníků , jméno FO, narozený 1. 5. 2012 nabude trvale schopnost se živit za soudem určenou náhradu, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 34 170,75 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 25.7.2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení shora ve výroku I. označené nemovité věci – rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, . Žalobou uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že účastníci řízení jsou bývalí manželé, manželství bylo uzavřeno dne 27.6.2014 a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 28.3.2024, pravomocným ke dni 11.7.2024. Okamžikem právní moci rozsudku o rozvodu manželství zaniklo právo bydlení mezi manželi, tedy právo žalovaného užívat ke svému bydlení rodinný dům ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalovaný tak však i navzdory písemné výzvě žalobkyně k vyklizení domu a předání klíčů od domu ze dne 12.7.2024 nadále činí a předmětný rodinný dům bez jakéhokoliv právního titulu, tedy bez souhlasu a proti vůli žalobkyně užívá a obývá. Žalobkyně v současné době bydlí v náhradním bytě ve , Anonymizováno, , adresa, a do svého domu dochází. Žalovaný se v domě po doručení výzvy k vyklizení a úhradě nájemného zdržuje již jen občasně a tuto situaci žalobkyně vnímá jako určitý nátlak ze strany žalovaného v souvislosti s jím vznášenými nároky v rámci mimosoudního jednání o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů.

2. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s žalobou uplatněným nárokem a tento neuznal. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že má právní titul k setrvání v domě, který vyplývá z práva bydlení, odvozeného z manželství s žalobkyní a nesouhlasil s tím, aby měl povinnost dům vyklidit, neboť v domě bydlí s nezletilým synem účastníků , jméno FO, , nar. 1.5.2012, který byl účastníkům svěřen do střídavé péče. Žalovaný nemá kde bydlet, nemá jinou možnost bydlení. Poukázal na skutečnost, že v době trvání manželství s žalobkyní dům ve vlastnictví žalobkyně zveleboval a zhodnocoval a nyní není žalobkyně ochotná se s ním dohodnout na vypořádání zaniklého společného jmění manželů a vyplacení vypořádacího podílu, aby byl schopen si pořídit pro sebe a syna nové bydlení. Žalovaný uplatnil vzájemný návrh, aby soud založil v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemeni bydlení do doby, než syn nabude zletilosti, za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým; tento návrh odůvodnil s poukazem na ustanovení 767 odst. 2 občanského zákoníku tím, že pečuje o syna účastníků, aktuálně v rámci střídavé péče, nicméně hodlá zahájit nové řízení a navrhovat ve shodě s jím prezentovanou vůlí syna svou výlučnou péči.

3. S žalovaným vzneseným vzájemným návrhem vyjádřila žalobkyně nesouhlas. Zdůraznila zejména na skutečnost, že na straně žalovaného nejsou dány žádné faktické ani zákonné důvody, které by umožňovaly zřízení věcného břemene, navíc by existence věcného břemene žalobkyni výrazně omezila ve výkonu jejího vlastnického práva k předmětnému domu, de facto vyloučila možnost bydlení žalobkyně v tomto domě a nepochybně vedla k řadě konfliktních situací, pro které žalobkyně dům dočasně opustila. Žalobkyně dále poukázala na vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného za dobu, kdy dům užívá bez právního důvodu a patřičné úplaty za takové užívání; dále žalobkyně poukázala na komplikované jednání účastníků o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů, s ohledem na skutečnost, že představa žalovaného o výši vypořádacího podílu značně převyšuje jeho reálný nárok.

4. Na základě provedeného dokazování soud v řízení dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Z nesporných tvrzení účastníků a výpisu z katastru nemovitostí (LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, ) bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí mj. rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , který je součástí stavební parcely parc.č. St. , Anonymizováno, , tento nabyla na základě Smlouvy kupní a darovací ze dne 31.8.2012, s právními účinky vkladu práva ke dni 31.8.2012.Z nesporných tvrzení účastníků a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 28.3.2024 pod č.j. 15 C 232/2023-27 bylo zjištěno, že účastníci řízení byli manželé, manželství bylo uzavřeno dne 27.6.2014 a pravomocně rozvedeno dne 11.7.2024Z nesporných tvrzení účastníků a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 10.10.2023 pod č.j. 8 Nc 369/2023-49, pravomocného ke dni 30.11.2023 bylo zjištěno, že účastníci řízení jsou rodiči nezletilého , jméno FO, , nar. 1.5.2012 a tento byl svěřen do střídavé péče rodičů.Z nesporných tvrzení účastníků a výzvy k vyklizení nemovitých věcí ze dne 12.7.2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků a před zahájením tohoto řízení vyzván k vyklizení rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, s upozorněním na vznik bezdůvodného obohacení pro případ nevyhovění výzvě k vyklizení.Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v době trvání manželství žila s žalovaným a jejich nezletilým synem , jméno FO, v domě č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , odkud se po faktickém ukončení manželského soužití odstěhovala do bytu 2+kk ve , Anonymizováno, , adresa, , kde bydlí doposud. Předmětný dům je rodným domem žalobkyně a rodným domem nezletilého syna účastníků , jméno FO, , poblíž bydlí matka žalobkyně. V současné době žalobkyně splácí hypotéku na dům a dále náklady na „náhradní“ byt ve , Anonymizováno, , adresa, . Dům je funkčně uzpůsoben k bydlení pro jednu rodinu, v prvním nadzemním podlaží je jeden byt, druhé patro je půdním prostorem, v suterénu jsou provozní prostory - sklep, garáž a kotelna. Žalobkyně po rozvodu manželství usilovala o návrat do domu, nicméně vzhledem k vznikajícím konfliktům mezi ní a žalovaným od tohoto upustila; nyní do domu pravidelně dojíždí za účelem kontroly jeho stavu a péče o zahradu a psa, ze stavu domácnosti je zřejmé, že se zde žalovaný sice zdržuje, nicméně nikoliv s úmyslem zde bydlet; v této souvislosti jí žalovaný sdělil, že až se vypořádají (myšleno zaniklé společné jmění manželů), teprve poté se z domu odstěhuje. Z rozhovorů se synem žalobkyně nebyla přesvědčení, že žalovaný s ním řeší otázku majetkoprávního vypořádání rodičů, žalobkyně toto vnímá negativně, syna do těchto záležitostí nezatahuje, neřeší s ním ani to, kde se s žalovaným zdržuje v domě péče v otcově týdnu, byť je přesvědčena o tom, že v , adresa, nikoliv.Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že v době trvání manželství žil s žalobkyní a jejich nezletilým synem , jméno FO, v domě č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , odkud se žalobkyně odstěhovala v červenci 2023. Od té doby až doposud žalovaný v domě bydlí, aktuálně se zde zdržuje v omezeném rozsahu, což odůvodňuje konfliktem s partnerem žalobkyně a s tím související obavou o sebe a své věci v domě. Nyní se žalovaný zdržuje střídavě v domě a u své přítelkyně v , Anonymizováno, , kde má k dispozici jeden pokoj; takto bydlení realizuje i v době, kdy má syna v péči ve svém týdnu. V domě má místo podnikání, je automechanik a za tímto účelem využíval garáž, kde opravuje vozidla; nyní podniká omezeně. Na nové bydlení nemá dostatek financí, nejsou s žalobkyní vypořádáni. Představa o realizaci práva bydlení v souvislosti s jím navrhovaným zřízením věcného břemene je taková, že by užíval byt v domě a žalobkyně by mohla bydlet u své matky, ta má domy dva; představa o výši náhrady za zřízení věcného břemene je asi 16 000 Kč -17 000 Kč. Není konfliktní typ, žalobkyni by umožnil přístup do jejího domu dle dohody, například jednou týdně. Věcné břemeno by potřeboval na dobu, dokud bude vychovávat syna, alespoň však na dobu 3 let, než se poměry zkonsolidují a budou s žalobkyní majetkově vypořádáni. Aktuálně nemá žádné náklady na bydlení, nehradí nic ani žalobkyni za užívání domu v , adresa, ani své přítelkyni za bydlení v , Anonymizováno, ; za dobu kdy nevynakládal žádné výdaje na bydlení si nevytvořil finanční rezervu, mj. s poukazem na ztrátu práce.Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že do doby rozvodu manželství žalovaný hradil žalobkyni úplatu za užívání domu, od srpna 2024 žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho.Východiskem pro právní posouzení skutkový stav, který byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, . Účastníci řízení v předmětném domě v době trvání manželství společně bydleli, vedli rodinnou domácnost a vychovávali nezletilého syna , jméno FO, . Žalobkyně se s ohledem na rozluku manželství v době trvání manželství odstěhovala do náhradního bytu, kde setrvává doposud. Žalovaný předmětný dům i nadále, po pravomocném rozvodu manželství (11.7.2024) a navzdory výzvě žalobkyně (12.7.2024) užívá a zdržuje se v něm, byť nikoliv na denní bázi, když se současně zdržuje rovněž u své přítelkyně v , Anonymizováno, . Účastníci řízení pečují o jejich nezletilého syna , jméno FO, v režimu střídavé péče, v týdnu matky je syn s matkou v jejím provizorním bydlišti ve , Anonymizováno, , adresa, , v týdnu otce je syn s otcem v domě v , adresa, či v , Anonymizováno, .

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 879/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)Podle § 743 odst. 1 občanského zákoníku manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.Podle § 744 občanského zákoníku je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.Podle § 769 občanského zákoníku zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.Podle § 767 odst. 2 občanského zákoníku je-li to přiměřené poměrům pozůstalého manžela, především proto, že pečuje o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, o něž manželé pečovali, nebo o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, jehož rodičem je zemřelý manžel, anebo o dítě nezaopatřené, které s pozůstalým manželem žije, může soud na návrh pozůstalého manžela založit v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemenu bydlení podle okolností případu, nejdéle však do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit, a za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým; toto právo nezanikne, nabude-li dítě schopnost samo se živit jen na přechodnou dobu.Podle § 1012 věta první občanského zákoníku vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je dán. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí předmětného domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, a právo žalovaného bydlet v tomto domě, který žalobkyně nabyla před uzavřením manželství a kde s žalobkyní v době trvání manželství bydleli a vedli rodinnou domácnost, je odvozeno od existence manželství. Okamžikem zániku manželství tak žalovanému právo bydlení zaniklo, žalovaný se však v domě nadále zdržuje a žalobkyně se tak zcela po právu domáhá vystěhování žalovaného resp. vyklizení předmětného domu.Naopak ve vztahu k vzájemnému návrhu žalovaného dospěl soud k závěru, že tento důvodný není a žalovaným uplatněnému nároku nelze poskytnout právní ochranu. Žalovaným odkazované ustanovení občanského zákoníku, o něž žalovaný opírá svou argumentaci svědčící ve prospěch jím vzneseného nároku, lze pro případ zániku manželství rozvodem užít toliko obdobně. Soud však v dané věci neshledal jakékoliv okolnosti, které by takové obdobné užití odůvodňovaly a na jejichž základě by bylo možno zvažovat zřízení žalovaným požadovaného zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu bydlení a považovat takové řešení pro žalobkyni za spravedlivě únosné. Žalobkyně by za předpokladu, kdy by soud návrhu žalovaného vyhověl, byla sice de iure vlastníkem předmětného domu, aniž by však mohla své vlastnické právo de facto vykovávat a v domě bydlet. Na straně žalovaného nejsou dány žádné majetkové, sociální a osobní poměry, které by zřízení jím požadovaného práva odůvodňovaly, naopak je třeba poukázat na fakt, že žalovaný od doby rozvodu manželství užívá dům žalobkyně bez právního důvodu a odpovídajícího finančního protiplnění, znemožňuje žalobkyni tento užívat, mj. s poukazem na nemožnost zajistit si jiné bydlení. S ohledem na celkové okolnosti se nelze vyloučit, že žalovaný své bydlení/nebydlení v domě používá jako určitý specifický vyjednávací instrument v rámci doposud nevyřešeného vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění účastníků. Z uvedeného důvodu se tak požadavek žalovaného vznesený v tomto řízení ocitá na hranici souladu s dobrými mravy.Soud pro úplnost konstatuje, že ačkoliv žalovaný navrhoval po provedeném dokazování zřízení věcného břemene na dobu 3 let (oproti svému původnímu návrhu na dobu do nabytí zletilosti nezl. , jméno FO, ), neučinil patřičný procesní krok, tedy nenavrhnul soudu aby byla připuštěna změna žaloby. Za této situace tak soudu nezbylo než rozhodnout o žalovaným vzneseném vzájemném návrhu v jeho původním rozsahu. Je však třeba doplnit, že právní hodnocení soudu by bylo i pro případ připuštění změny žaloby neměnné.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a vzhledem k tomu, že zaslala žalovanému výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dále z mimosmluvní odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení 12.7.2024, sepis předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem 12.7.2024, sepis návrhu na zahájení řízení 25.7.2024, písemné podání dne 10.10.2024, účast na jednání u soudu v rozsahu přes 2 hodiny dne 22.10.2024) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) ve spojení s § 7, § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, v celkové výši 18 600 Kč, režijního paušálu za 6 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem ve výši 1 800 Kč, náhradě za promeškaný čas na cestě k jednání dne 22.10.2024 za 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, v celkové výši 800 Kč, cestovného k jednání dne 22.10.2024 na trase Praha – Trutnov a zpět vozidlem Jaguar dle předloženého VTP při najetých 300 Km, průměrné spotřebě vozidla dle VTP 7,5 l/km, průměrné ceně motorové nafty ve výši 38,70 Kč dle vyhl.č. 398/2023 Sb., sazbě základní náhrady 5,60 Kč/km jízdy dle vyhl.č. 398/2023 Sb., celkem ve výši 3 518,75 Kč, DPH ve výši 21 % z odměny, režijního paušálu a náhrady za promeškaný čas ve výši 4 452 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 34 170,75 Kč, splatnou k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

8. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.; soud neshledal důvod ke stanovení lhůt delších.