11 C 163/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky : Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované 3 pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. č. , číslo pozemku, v katastrálním území , adresa, , který vznikl oddělením z pozemku parc. č. , číslo pozemku, na základě geometrického plánu č. , hodnota, , vyhotoveného společností , právnická osoba, a ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž je jako jeho příloha nedílnou součástí tohoto rozsudku, je žalobce.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 26 518,34 Kč k rukám právnízástupkyně žalobce , Jméno advokátky, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo pozemku, v katastrálním území , adresa, , vzniklého oddělením z pozemku parc. č. , číslo pozemku, na základě geometrického plánu č. , hodnota, , vyhotoveného společností , právnická osoba, a ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, . Evidovaným katastrálním vlastníkem pozemku parc.č. , číslo pozemku, je Česká republika s právem hospodaření žalovaného. Žalobce je vlastníkem nemovitých věcí v k.ú. , adresa, , zapsaných u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , mimo jiné pozemku parc.č. , číslo pozemku, , sousedícího s pozemkem parc.č. , číslo pozemku, . Pozemek parc.č. , číslo pozemku, včetně areálu (budovy a pozemky) bývalého státního podniku , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, nabyli do svého vlastnictví právní předchůdci žalobce – , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, na základě dohody o vydání a převodu majetku uzavřené s Fondem národního majetku dne 15.7.1993. Uvedený nemovitý majetek byl následně vložen jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Společnost , právnická osoba, zanikla ke dni 1.10.2017 fúzí sloučením se žalobcem jako nástupnickou společností a na žalobce přešlo touto fúzí jmění zanikající společnosti , právnická osoba, Již v době uzavření dohody o vydání a převodu majetku ze dne 15.7.1993 byl pozemek parc. č. , číslo pozemku, oplocen, přičemž toto oplocení pozemku bylo vybudováno nejpozději někdy v 70. letech minulého století v tom průběhu ohraničení pozemku, v jakém se nachází do současné doby. V blízkosti oplocení pozemku parc. č. , číslo pozemku, , který sousedí s pozemkem parc. č. , číslo pozemku, ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření žalovaného, se nachází sloupová trafostanice ve vlastnictví žalobce, jež byla vybudována v sedmdesátých letech minulého století a slouží k zásobování areálu žalobce elektrickou energií. Žalobce, stejně jako jeho právní předchůdci, udržoval a udržuje nejen pozemky ve svém areálu, ale i jejich oplocení a trvalé porosty na nich umístěné a rovněž mýtil i náletové porosty rostoucí za plotem svého pozemku tak, aby svými větvemi nebo pádem neohrožovaly oplocení a zejména žalobcovu trafostanici. V roce 2023 žalobce právě v souvislosti s potřebou pokácení náletových dřevin zjistil, že část trafostanice a jejího bezpečnostního oplocení, jakož i oplocení celého areálu, pravděpodobně částečně zasahuje do pozemku par. č. , číslo pozemku, , k němuž má právo hospodaření žalovaný. Plot, který stojí na stejném místě již minimálně 50 let, zasahuje do shora uvedeného pozemku žalovaného částí o výměře 200 m2. Žalobce po tomto zjištění nechal zpracovat geometrický plám, který zaměřil část pozemku, jež je takto řadu desetiletí připlocena k pozemku žalobce, avšak vlastnicky je v katastru nemovitostí dosud evidována pro Českou republiku s právem hospodaření žalovaného. Uvedeným geometrickým plánem byla tato část pozemku o celkové výměře 200 m2 nově označena parcelním číslem , číslo pozemku, . Žalobce se pokusil s žalovaným jednat o narovnání vlastnických práv ke sporné části pozemku, jednání však nebyla úspěšná. Žalobce se započtením doby jeho právních předchůdců drží spornou část pozemku č. , číslo pozemku, , výše uvedeným geometrickým plánem nově označenou jako pozemková parcela č. , číslo pozemku, , od roku 1993 dosud. Tento nikým nerušený stav trval až do roku 2023, tedy po dobu 30 let. S ohledem na délku doby nerušené držby je žalobce přesvědčen, že nabyl mimořádným vydržením shora uvedenou spornou část pozemku, jenž je dosud vlastnicky veden v katastru nemovitostí pro Českou republiku s právem hospodaření žalovaného a proto se domáhá určení toho, že je vlastníkem dotčené části pozemku.

2. Žalovaný potvrdil skutkové okolnosti vylíčené žalobcem v podané žalobě, zejména to, že žalobce, resp. jeho právní předchůdci, dlouhodobě užívá jako součást svého areálu, resp. jako součást pozemku parc. č. , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, zaplocenou část pozemku parc. č. , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, , která je vyznačena jako pozemková parcela č. , číslo pozemku, v geometrickém plánu č. , hodnota, ze dne 15.5.2024. Žalovaný s odkazem na judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR vyjádřené např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 toliko vyjádřil pochybnost o tom, zda žalobce mohl nabýt vlastnické právo k připlocené části pozemku z titulu mimořádného vydržení, neboť sám neužívá předmětný pozemek po dobu potřebnou pro vydržení vlastnického práva, resp. pro mimořádné vydržení vlastnického práva k nemovité věci, neboť jej nabyl ke dni 1. 4. 2017 a do té doby užívali předmětný pozemek právní předchůdci žalobce.

3. Účastníci řízení učinili nesporným v katastru nemovitostí evidované vlastnictví dotčených pozemků, tj. formální evidenční údaj. Účastníci řízení dále učinili nesporným, že žalobce užívá předmětnou část pozemku parc. č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, v rozsahu oplocení a tak, jak byla geometrickým plánem vymezena, jakož i to, že uvedenou část pozemku užívali rovněž právní předchůdci žalobce, a to po dobu, která je žalobou tvrzena. Účastníci řízení rovněž učinili nespornou správnost geometrického vymezení části pozemku parc. č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, (v geometrickém plánu označeno jako pozemek parc. č. , číslo pozemku, , AnonymizovánoSkutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z nesporných tvrzení účastníků a listinných důkazů předložených žalobcem, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Z dohody o vydání a převodu majetku ze dne 15.7.1993 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , mj. i pozemku parc.č. , číslo pozemku, , Anonymizováno, se s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 15.3.1993 stali , tituly před jménem, , jméno FO, , r.č. , RČ, a , tituly před jménem, , jméno FO, , r.č. , RČ, , každý v rozsahu id 1/2.Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , r.č. , RČ, a , tituly před jménem, , jméno FO, , r.č. , RČ, byli v minulosti společníky jmenované společnosti, přičemž jak plyne ze změny rejstříkového zápisu provedené ke dni 4.11.1997, byl do společnosti jmenovanými společníky vložen vklad, jehož hodnota byla vyjádřena částkou 15 000 000 Kč za každého ze společníků. Tento vklad je představován nemovitými věcmi v k.ú. , adresa, , které byly nabyty do podílového spoluvlastnictví jmenovaných společníků dohodou o vydání a převodu majetku ze dne 15.7.1993, mj. i pozemkem parc.č. , číslo pozemku, , AnonymizovánoZ úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, a úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že společnost , právnická osoba, zanikla fúzí sloučením s žalobcem jako nástupnickou společností, na níž takto přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba, , a to s účinky ke dni zápisu do obchodního rejstříku, tj. ke dni 1.10.2017.Z výpisu z katastru nemovitostí – LV , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , jakož i z nesporných tvrzení účastník bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že v katastru nemovitostí evidovaným vlastníkem pozemku parc.č. , číslo pozemku, o evidované výměře 4 879 m2 je žalobce.Z výpisu z katastru nemovitostí – LV , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , jakož i z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že v katastru nemovitostí evidovaným vlastníkem pozemku parc.č. , číslo pozemku, o evidované výměře 32 200 m2 je Česká repoublika, s právem hospodaření žalovaného.Z geometrického plánu č. , hodnota, , vyhotoveného společností , právnická osoba, a ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že část pozemku parc.č. , číslo pozemku, připlocená k pozemku parc.č. , číslo pozemku, byla geometricky oddělena a nově označena jako pozemek parc.č. , číslo pozemku, o výměře 200 m2. Co se týče shody průběhu faktické hranice (oplocení) a její shodu s provedeným zaměřením, tedy správnosti geometrického zaměření, vycházel soud z nesporných tvrzení účastníků a uvedené rozhodné skutečnosti tak byly v řízení rovněž prokázány.Z dalších v řízení provedených důkazů (rozhodnutí ONV , adresa, ze dne 2.2.1971, zápis z kolaudačního řízení ze dne 1.2.1972, rozhodnutí MÚ , adresa, ze dne 1.11.2023) neučinil soud, s ohledem na nespornost skutkových tvrzení žádná pro projednávanou věc významná skutková zjištění.Východiskem pro rozhodnutí a právní posouzení je tak následující v řízení zjištěný skutkový stav. Vlastnické právo k pozemku parc.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, nabyli právní předchůdci žalobce dne 15.7.1993, přičemž tento pozemek od doby nabytí vlastnického práva užívali v rozsahu oplocení, které bylo vybudováno historicky v době předcházející nabytí vlastnického práva (v 70. letech 20. století), tedy včetně připlocené části pozemku parc.č. , číslo pozemku, tak, jak byla pro účely tohoto řízení vymezena geometrickým plánem. Vlastnické právo k pozemku parc.č. , číslo pozemku, následně kontinuálně přešlo na společnost , právnická osoba, , do níž byl vložen soubor nemovitostí jako nepeněžitý vklad a následně ke dni 1.10.2017 v důsledku fúze sloučením na žalobce, který až v roce 2023 v souvislosti s kácením porostů a údržbou pozemku zjistil nesrovnalost faktického a katastrálního průběhu hranice mezi dotčenými pozemky.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník 1964“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník).Dle § 130 odst. 1 občanského zákoníku 1964 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.Dle § 134 odst. 1, odst. 3 občanského zákoníku 1964 oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.Dle § 174 odst. 1, § 177 odst. 1 věta prvá, § 178 odst. 1 věta prvá, odst. 2 občanského zákoníku přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy. Účinnost přeměny právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku nastává dnem zápisu do veřejného rejstříku. Fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu.Dle § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.Dle § 3066 občanského zákoníku do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je dán. V projednávané věci je rovněž dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť v případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí na knihovního vlastníka by se žalobce jinak než určením vlastnického práva soudním rozhodnutím nedomohl svých práv resp. deklarace existence svého vlastnického práva nabytého vydržením. Vlastníky pozemku parc.č. , číslo pozemku, , k němuž byla historicky dle výsledků provedeného dokazování připlocena část pozemku parc.č. , číslo pozemku, označená geometrickým plánem jako pozemek parc.č. , číslo pozemku, byli od 15.7.1993 , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , tito se chopili držby uvedeného pozemku v rozsahu oplocení, tedy včetně části pozemku parc.č. , číslo pozemku, , označené geometrickým plánem jako pozemek parc.č. , číslo pozemku, . Následně byl celý soubor funkčně souvisejících nemovitých věcí (tj. včetně pozemku parc.č. , číslo pozemku, vložen jako nepeněžitý klad do společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , která pozemky dále užívala ve shodném rozsahu. Jmenovaná společnost následně zanikla fúzí sloučením s žalobcem, přičemž do práv a povinností zanikající společnosti vstoupil žalobce jako společnost nástupnická. V daném případě se lze domnívat, že s ohledem na oprávněnou držbu právních předchůdců opřenou o domnělý právní titul (titulus putativus) a omluvitelný omyl ohledně průběhu hranice nabytého pozemku (s přihlédnutím k poměru plochy připlocené části pozemku – 200m2 ve vtzahu k výměře nabytého pozemku – 4 879 m2), která nebyla jakkoliv zpochybněna, mohlo v poměrech občanského zákoníku 1964 jako tehdy platného a účinného právního předpisu k vydržení vlastnického práva k připlocené části pozemku dojít již na straně právního předchůdce – zanikající společnosti , právnická osoba, ,, a to uplynutím zákonné desetileté vydržecí doby počítané ode dne, kdy se právní předchůdci jmenované společnosti chopili držby připlocené části pozemku. Soud však z hlediska možnosti resp. nemožnosti započtení vydržecí doby právního předchůdce, pokud ten již věc vydržel, spatřuje rozdíl mezi univerzální sukcesí v podobě dědění v případě úmrtí fyzické osoby a univerzální sukcesí v podobě fúze sloučením právnických osob. Podstatou univerzální dědické sukcese je dle litery zákona právo na pozůstalost, která je tvořena celým jměním (aktivy i pasivy) zůstavitele – dědic jakožto osoba, které dědické právo náleží tak nabývá dědictví, jehož předmětem jsou především práva a povinnosti majetkového charakteru. Naproti tomu univerzální sukcese v případě fúze právnických osob představuje významně širší platformu právního nástupnictví. Nástupnická společnost tak kromě jmění a práv a povinností zanikající právnické osoby vstupuje bez dalšího rovněž do práv a povinností zanikající společnosti vyplývajících z pracovněprávních vztahů, přechází na ni rovněž trestní odpovědnost zanikající společnosti, stejně tak jako například i věcná břemena zřízená ad personam, související s provozováním podniku. Právní osobnost zanikající společnosti se de iure sloučí s nástupnickou společností, de facto tak „vplyne“ do nástupnické společnosti. Z uvedeného důvodu a specifické povahy univerzální sukcese v případě fúze sloučením soud dospěl k závěru o neaplikovatelnosti judikatorních závěrů Nejvyššího soudu vztahujících se k nemožnosti započtení vydržecí doby právního předchůdce, který již vlastnické právo vydržel, vyjádřených například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2022, sp.zn. 22 Cdo 3387/2021. Do vydržecí doby žalobce tak soud pro účely mimořádného vydržení započetl i dobu, po kterou jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, když současně shledal, že žalobce jakož i jeho právní předchůdci se držby chopili v nikoliv nepoctivém úmyslu, když existence nepoctivého úmyslu nebyla ze strany žalovaného ani tvrzena ani prokazována. Soud tak žalobu shledal jako důvodnou a rozhodnul o požadovaném určení vlastnického práva v souladu s žalobním žádáním, čímž deklaroval existující právní stav. S ohledem na skutečnost, že žalobce nabyl vlastnické právo k části pozemku, která doposud není v katastru nemovitostí evidována jako samostatná pozemková parcela, je nedílnou součástí tohoto rozsudku geometrický plán, jímž byla část pozemku, k níž žalobci svědčí a bylo určeno vlastnické právo, oddělena a zaměřena.

6. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobce měl ve věci plný úspěch a má tak právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Žalobcem vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dále z mimosmluvní odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení 26.7.2024, sepis žaloby 9.8.2024, účast na jednání u soudu dne 7.11.2024) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) ve spojení s § 7, § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, v celkové výši 9 300 Kč, režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem ve výši 900 Kč, náhradě za promeškaný čas na cestě k jednání dne 7.11.2024 za 4 půlhodiny (Hradec Králové – Trutnov – Hradec Králové) po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, v celkové výši 400 Kč, cestovného k jednání dne 7.11.2024 na trase Hradec Králové – Trutnov – Hradec Králové vozidlem Mazda CX5 dle předloženého VTP při najetých 98 Km, průměrné spotřebě vozidla dle VTP 7,20 l/km, průměrné ceně PHM (Natural 95) ve výši 38,20 Kč dle vyhl.č. 398/2023 Sb., sazbě základní náhrady 5,60 Kč/km jízdy dle vyhl.č. 398/2023 Sb., celkem ve výši 818,34 Kč, dále částce 10 100 Kč jako nákladech na zpracování geometrického plánu, jehož zpracování, předložení soudu a provedení k důkazu bylo v řízení nezbytným a tento náklad tak byl zcela nepochybně účelně vynaložen. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 26 518,34 Kč, splatnou k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.