11 C 190/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 151 527,64 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 151 527,64 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 880,35 Kč od 28.11.2020 do 26.3.2024, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 320,05 Kč od 25.1.2024 do 26.3.2024, úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 150 027,64 Kč od 27.3.2024 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150 027,64 Kč od 27.3.2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 33 214,40 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 151 527,64 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku shora jako pohledávky vyplývající z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 013066895R uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne 28.11.2020. Na základě úvěrové smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu v částce 200 000 Kč a žalovaný se v čl. I.5., I.

6. Smlouvy a čl.

5. Obchodních podmínek zavázal vrátit žalobci poskytnuté vyčerpané peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky jakož i poplatky souvisejícími s poskytnutým úvěrem v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 3 021 Kč, přičemž byl oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení s hrazením splátek, využila žalobkyně svého smluvního oprávnění a ke dni 24.1.2024 prohlásila úvěr za okamžitě splatný a žalovaného vyzvala k okamžitému splacení pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku v celkové výši 200 000 Kč a na předmětný úvěr uhradil celkem částku 102 995,41 Kč, z níž částka ve výši 49 972,36 Kč byla použita na úhradu jistiny a částka ve výši 53 023,05 Kč na úhradu poplatků, smluvních úroků a úroků z prodlení. Žalovaný byl žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku sestávající z částky 150 027,64 Kč na jistině úvěru, poplatků v celkové výši 1 500 Kč, částky 8 880,35 Kč na dlužném smluvním úroku z nesplacené jistiny úvěru, částku ve výši 2 320,05 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, a dále úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 150 027,64 Kč od 27.3.2024 do zaplacení a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150 027,64 Kč od 27.3.2024 do zaplacení. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že při schvalování úvěru vycházela z informací získaných o žalovaném, jakož i z výsledků lustrací v informačních databázích vztahujících se k bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Žalobkyně ověřila všechny rozhodující informace o žalovaném, vyhodnotila možná rizika a neopomněla zdokumentovat ani dříve uzavřené stále existující nebo již ukončené úvěrové kontrakty se žalovaným. Žalovaný před schválením a poskytnutím úvěru prošel taktéž kontrolou Interních Blacklistů, Fraudlistů a Delikvencí. Dále byl lustrován v databázi neplatných dokladů vedené Ministerstvem vnitra ČR a v evidenci adres obecních/městských úřadů a prověřen, jak v Insolvenčním rejstříku, tak také v Centrální evidenci exekucí (CEE), která je vedena a spravována Exekutorskou komorou ČR. Žalobkyně jakožto člen Bankovního registru klientských informací (BRKI), člen Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a člen Zájmového sdružení právnických osob SOLUS, kdy všechny výše uvedené registry slouží právě k ověřování bonity žadatelů o úvěr, má přístup do databází vedených těmito úvěrovými registry a využívá je, a tudíž zkontrolovala bonitu a úvěruschopnost žalovaného rovněž prostřednictvím těchto registrů. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí částku 63 240 Kč a pravidelné měsíční výdaje včetně splátek úvěrů činí částku 20 000 Kč. Jelikož byl žalovaný klientem žalobkyně a měl u ní veden také běžný účet č. , č. účtu, , byly příjmy a výdaje žalovaného hodnoceny a ověřeny za posledních 8 měsíců předcházejících uzavření smlouvy o úvěru na základě výpisu z uvedeného účtu. Příjem, který vstupoval do výpočtu platební kapacity, činil částku 63 259,00 Kč a byl vypočítán jako medián transakcí 5 měsíců na běžném účtu žalovaného v měsících 4/2020 – 8/2020; výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity činily průměrnou částku 33 625,25 Kč; platební kapacita vypočtená systémem žalobkyně činila částku 29 633,75 Kč, tedy dostatečnou pro splátku sjednaného úvěru.pro splátku ve výši 3 021,00 Kč je tedy dostatečná. Rovněž bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.). Žalobkyně konfrontovala žalovaným doložené a jí ověřené skutečnosti s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobce, kdy byla úvěruschopnost žalovaného dle použitého matematicko-statistického modelu vyhodnocena kladně. Po důkladné analýze veškerých informací žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

2. Žalovaný setrval v procesní pasivitě a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 5.11.2024 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do datové schránky postupem dle § 49 odst. 6 o.s.ř. ve spojení s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. dne 14.10.2024. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Z žádosti o úvěr bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru do výše 200 000 Kč se splatností 96 měsíců, přičemž při uzavření úvěrové smlouvy deklaroval čistý měsíční příjem ze zaměstnání v částce 63 240 Kč a průměrné měsíční výdaje v částce celkem 20 000 Kč (z čehož pravidelné měsíční výdaje činí částku 15 000 Kč a splátky úvěrů činí částku 5 000 Kč).Z předsmluvních informací bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy informován o podstatných náležitostech kotraktu, zejména výši úvěru, jeho splatnosti, výši, počtu a frekvenci splátky, včetně úrokových sazeb a základních poplatků.Ze smlouvy o úvěru č. č. 013066895R ze dne 28.11.2020 a Obchodních podmínek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 28.11.2020 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o spotřebitelském rúvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu 200 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat převodem na jeho účet č.ú. , č. účtu, . Žalovaný se smluvně zavázal splácet vyčerpaný úvěr včetně sjednaného úroku 9,9 % ročně v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 3 021 Kč splatných vždy nejpozději ke každému 24. dni v měsíci počínaje 24.12.2020 s tím, že poslední splátka bude splatná ke dni 24.11.2028 ve výši 3 015,32 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byl sjednán úrok odpovídající výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Poplatek za upomínku byl sjednán částkou 300 Kč, poplatek za výzvu částkou 500 Kč.Z výpisu z účtu ze dne 28.11.2020 a výpisu čerpání bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že úvěr ve výši 200 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne 28.11.2020 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet označený v úvěrové smlouvě, přičemž po započtení úhrad provedených žalovaným činí zůstatek jistiny úvěru ke dni 6.2.2024 (vyhotovení přehledu čerpání) částku 150 027,64 Kč. Poplatky za výzvy po 500 Kč byly účtovány ke dni 11.9.2023, 2.10.2023 a 2.11.2023.Z nedatovaných výzev k úhradě (dle textu dluh k datu 10.9.2023 resp. 1.10.2023), výzvy ze dne 2.11.2023 a rozhodnutí o zesplatnění ze dne 26.1.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný neplnil své závazky z titulu úvěrové smlouvy řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu z titulu úvěrové smlouvy ke dni 24.1.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Z předžalobní výzvy ze dne 1.3.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky vyplývající z úvěrové smlouvy.Z dokumentů k posouzení úvěruschopnosti (výpis z databází CRIF, Credit Bureau, Solus) a výpisu z běžného účtu žalovaného za období 3/2020 – 11/2020 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaným deklarovaný průměrný čistý měsíční příjem v žádosti o poskytnutí úvěru odpovídá kreditnímu obratu na jeho běžném účtu, který žalobkyně včetně celkové majetkové situace žalovaného ověřila z běžného účtu žalovaného, který byl u ní veden. Zohlednila rovněž stávající závazky žalovaného, jakož i jeho životní náklady, které co do výše a skladby ověřila z běžného účtu žalovaného, tyto porovnala se statistickými modely schválenými ČNB a dále provedla rovněž lustraci žalovaného ve výše uvedených databázích ohledně dosavadní platební morálky žalovaného s kladným výsledkem.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v částce 200 000 Kč. Po zohlednění žalovaným provedených plateb na jistinu, úrok a poplatky činí celková výše čerpané a nesplacené jistiny úvěru ke dni částku 150 027,64 Kč a výše poplatků částku 1 500 Kč. S ohledem na kvalifikované prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek úvěru žalobkyně úvěr ke dni 24.1.2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dluhu.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ).Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je dán. Mezi žalobkyní a žalovaným vzniknul platný smluvní závazek z titulu smlouvy o úvěru, kterou soud s ohledem na povahu smluvních stran a obsah závazku posoudil jako spotřebitelskou. Na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému za sjednaných podmínek úvěr, který se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti soud shledal, že žalobkyně při hodnocení finanční situace žalovaného vynaložila náležitou odbornou péči a dostála tak své zákonné povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy; žalovaný dosahoval v době uzavření úvěrové smlouvy jím deklarovaného příjmu, přičemž lze shledat, že žalovaný měl po vynaložení všech nezbytných měsíčních nákladů k dispozici dostatečnou disponibilní částku k úhradě závazku, který na sebe úvěrovou smlouvou převzal. Žalovaný však své platební povinnosti z titulu úvěrové smlouvy neplnil a svou povinnost úvěr řádně splácet porušil; po započtení jím provedených úhrad tak dluží žalobou nárokované částky, které je povinen v souladu se svou smluvně převzatou povinností vrátit. Procesně pasivní žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobou uplatněná částka byla zcela či zčásti uhrazena. Žalobkyně při požadavku na úrok a úrok z prodlení respektovala smluvní ujednání, jakož i zákonnou limitaci. Nárok žalobkyně v řízení uplatněný je tak po právu. Soud tedy žalobu shledal jako zcela důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, a to jak co do jistiny pohledávky, tak co do požadovaného příslušenství.

7. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v návrhu na zahájení řízení. Žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení tak sestávají z žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 062 Kč a dále z mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 7 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) ve spojení s § 7 advokátního tarifu, celkem ve výši 21 540 Kč, režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem ve výši 900 Kč a DPH 21% z odměny a režijních paušálů ve výši 4 712,40 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 33 214,40 Kč, splatnou k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.