11 C 265/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro zaplacení 21 103 Kč s příslušenstvím - půjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 460,86 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 360 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 106,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 254,85 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 349,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 21 % ročně z částky 5 349,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a co do částky 11 282,14 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 795,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 13 760,85 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 540,07 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 6 540,07 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 820,86 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 501616847 uzavřené dne 2.11.2011 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným a dále zaplacení částky 11 282,14 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 500075155 uzavřené dne 3.8.2011 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným.Na základě smlouvy o půjčce č. 501616847 ze dne 2.11.2011 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému hotovostní úvěr v celkové výši 10 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 8 360 Kč (1 277 Kč jako kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 21% ročně + poplatek za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč + poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč) v pravidelných 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 306 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 26.12.2012. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil svůj smluvní závazek; na dluh byla uhrazena částka celkem 8 539,14 Kč. Jelikož žalovaný zůstatek dluhu neuhradil, a to ani po výzvě žalobkyně, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 9 820,86 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 5.349,05 Kč a poplatku ve výši 4.471,81 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11.254,85 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.106,29 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.349,05 Kč od 28.09.2023 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.349,05 Kč od 28.09.2023 do zaplacení.Na základě smlouvy o půjčce č. 500075155 ze dne 3.8.2011 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému hotovostní úvěr v celkové výši 25 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 18 127 Kč (2 384 Kč jako kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 21% ročně + poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč + poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 743 Kč) v pravidelných 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 959 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 13.6.2012. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil svůj smluvní závazek; na dluh byla uhrazena částka celkem 31 844,86 Kč. Jelikož žalovaný zůstatek dluhu neuhradil, a to ani po výzvě žalobkyně, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 9 820,86 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 5.349,05 Kč a poplatku ve výši 4.471,81 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11.254,85 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.106,29 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.349,05 Kč od 28.09.2023 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.349,05 Kč od 28.09.2023 do zaplacení.K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím každého z úvěrů s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalovaného a následně zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, přičemž mezi doklady uvedené v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“ patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaný mj. potvrdil úplnost a pravdivost údajů; právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě.Pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 s účinností ke dni 27.9.2023 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena. Žalovaný byl žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný.

3. K jednání nařízenému na den 11.3.2025 se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 14.2.2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru č. 501616847 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 2.11.2011 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému v hotovosti v místě jeho bydliště poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 8 360 Kč (1 277 Kč jako kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 21% ročně + poplatek za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč + poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč), tedy celkem částku 18 360 Kč, a to v pravidelných 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 306 Kč, přičemž první splátkové období začalo běžet sedmým dnem po podpisu smlouvy.Z žádosti o úvěr ke smlouvě o úvěru č. 501616847 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný při uzavření úvěrové smlouvy deklaroval, že je zaměstnán jako číšník v Baru u lazebnic v Trutnově s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 8 000 Kč a dále má přivýdělek ve výši 8 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalovaného byly deklarovány částkou celkem 11 336 Kč (3 000 Kč nájemné + 500 Kč telefon + 3 836 Kč splátky půjček + 4 000 Kč výdaje na domácnost).Ze smlouvy o úvěru č. 500075155 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 3.8.2011 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému v hotovosti v místě jeho bydliště poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 18 127 Kč (2 384 Kč jako kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 21% ročně + poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč + poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 743 Kč), celkem tedy částku 43 127 K4 v pravidelných 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 959 Kč a poslední splátce ve výši 931 Kč, přičemž první splátkové období začalo běžet sedmým dnem po podpisu smlouvy.Z žádosti o úvěr ke smlouvě o úvěru č. 501616847 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný při uzavření úvěrové smlouvy deklaroval, že je zaměstnán jako číšník v Baru u lazebnic v Trutnově s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 11 000 Kč a dále má přivýdělek ve výši 5 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalovaného byly deklarovány částkou celkem 11 336 Kč (3 000 Kč nájemné + 500 Kč telefon + 2 356 Kč splátky půjček + 4 000 Kč výdaje na domácnost).Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne 21.9.2023 vč. seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. 238180716 a smlouvy o úvěru č. 238129366 se stala žalobkyně.Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn a současně mu byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 20.8.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrových smluv řádně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nejenže neuvedla k jakým konkrétním závěrům ohledně majetkové situace žalovaného a jeho schopnosti úvěr splácet došla, nadto v tomto směru neunesla břemeno důkazní, když soudu ani po procesním poučení nepředložila žádné relevantní dokumenty, z nichž měly být před uzavřením úvěrové smlouvy ověřeny pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil více než bylo tvrzeno žalobkyním soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na dluh související s úvěrovou smlouvu č. 501616847 byla žalovaným uhrazena částka celkem 8 539,14 Kč a na dluh související s úvěrovou smlouvu č. 500075155 byla žalovaným uhrazena částka celkem 31 844,86 Kč.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě úvěrové smlouvy č. 501616847 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný vrátil částku 8 539,14 Kč. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. 500075155 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný vrátil částku 31 844,86 Kč. Pohledávky za žalovaným z titulu uvedených úvěrových smluv byly postoupeny na žalobkyni jako nového věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 s účinností ke dni 27.9.2023, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 29.9.2023.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (OZ1964) a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ2010). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, soukromoprávní sankce pro případ nesplnění povinnosti ověřit úvěruschopnost, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 9 odst. 1 ZSÚ2010 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.Dle § 39 , IBAN, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Dle § 451 odst. 1, 2 , IBAN, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz. např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.3.2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018 platí, že uzavře-li poskytovatel úvěru se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům (spotřebitelům) neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval. Lze proto shrnout, že i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při hodnocení majetkové situace žalovaného z žalovaným deklarované výše jeho měsíčních příjmů a výdajů, přičemž v řízení neprokázala, že by tyto byly hodnověrným způsobem ověřeny, včetně ověření jejich pravidelnosti. Žalobkyně na výzvu soudu nepředložila žádné doklady a listiny, z nichž byly ověřeny pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalovaného, není tedy zřejmé, z jakých podkladů její právní předchůdkyně vycházela a tvrzení žalobkyně o řádném prověření úvěruschopnosti tak nebylo prokázáno, a to ve vztahu k oběma úvěrovým smlouvám, z nichž žalobkyně dovozuje své nároky. Ačkoliv v době, kdy byly úvěrová smlouva uzavírána, nebyla zákonem stanovena žádná soukromoprávní sankce pro případ nesplnění povinnosti věřitele ověřit úvěruschopnost dlužníka, bylo judikatorně dovozeno (srov. shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.3.2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018), že i v takovém případě je třeba úvěrovou smlouvu považovat za neplatnou, a to absolutně, dle obecného ustanovení § 39 občanského zákoníku, pro rozpor s dobrými mravy. Takto soud dovodil ve shodě se závaznou judikaturou rovněž v projednávané věci, když úvěrovou smlouvu, z níž žalobkyně dovozuje svou pohledávku uplatněnou v tomto řízení posoudil jako absolutně neplatnou od samého počátku, pro rozpor s dobrými mravy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost ověřit schopnost žalovaného úvěr splácet resp. splnění této povinnosti nebylo v řízení neprokázáno. Plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání (úvěrová smlouva č. 501616847) částku 10 000 Kč, žalovaný vrátil celkem částku 8 539,14 Kč. Co do zbývající nevrácené částky ve výši 1 460,86 Kč vznikl na straně žalovaného neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Procesně pasivní žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni uhradil vyšší částku, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání (úvěrová smlouva č. 500075155) částku 25 000 Kč, žalovaný vrátil celkem částku 31 844,86 Kč. Na straně žalovaného tak z tohoto titulu žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo, když bezdůvodné obohacení naopak vzniklo na straně právní předchůdkyně žalobkyně, neboť jí žalovaný uhradil více něž kolik od ní z titulu neplatně sjednané úvěrové smlouvy obdržel.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalovanému z titulu neplatné smlouvy o úvěru č. 501616847 poskytnuto a žalovaným doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I. vyhověl. Ve zbývající části jistiny a úroku z úvěru soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednaných smluv, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaný doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná (19 642,14 Kč) než úspěšná (1 460,86 Kč), na straně více úspěšného žalovaného dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Z uvedeného důvodu bylo proto o nákladech řízení rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.

8. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.