11 C 311/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 12 399 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 899 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 899 Kč od 1. 5. 2025 a kapitalizovaného úroku ve výši 1 074,59 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 072 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 399 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru č. 91460977 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 9. 2021.Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec byl sjednán do výše 10 000 Kč, přičemž v průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách po 981 Kč počínaje 15. 10. 2021. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku 9 899 Kč, přičemž na dluh neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně po předchozí marné výzvě k úhradě celkové dlužné částky v souladu se svým smluvním oprávněním od smlouvy o úvěru odstoupila, přičemž pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy považuje za splatné ke dni 1. 5. 2022. Žalovaný byl dále v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k úhradě pohledávky předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval na dluh ničeho neuhradil, eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku v celkové výši 12 399 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 899 Kč, poplatků ve výši 2 500 Kč; žalobkyně dále nárokuje rovněž příslušenství pohledávky v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 1 074,59 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 899 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení.Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. Žalobkyně zjistila, že příjem žalovaného ke dni uzavření Smlouvy činil 30 000 Kč. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vyhodnocovala nejen informace poskytnuté mu žalovaným, ale tyto následně ještě konfrontovala s výstupy z celé řady registrů/databází. Žalobce tak byla mimo jiné schopna posoudit shodu mezi tvrzeními žalovaného a objektivně pravdivými informacemi získanými z nezávislých zdrojů. Žalobkyně je značkovým nebankovním domem, informace poskytnuté spotřebitelem jsou tak s odbornou péčí komplexně analyzovány jak úvěrovými pracovníky, tak jsou podrobeny porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými v analytickém programu, kterým žalobkyně disponuje a který vyhodnocuje souhrnné informace získané monitorováním splácení tisíců dalších spotřebitelů. Žalobkyně má za to, že postupovala s odbornou péčí a řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, pokud ověřila výdaje tvrzené žalovaným na základě vlastních modelů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 19. 3. 2026 se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 12. 2. 2026. Soud proto věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru č. 91460977, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníku bylo zjištěno, že dne 29. 9. 2021 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, roční úrokovou sazbou ve výši 30,59 %, který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku a poplatků v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 961 Kč počínaje 15. 10. 2021. První čerpání bylo ujednáno ve výši 9 899 Kč na nákup zboží u obchodníka , právnická osoba, . K majetkové situaci žalovaného je ve smlouvě o úvěru uvedeno, že příjem žalovaného ze zaměstnaneckého poměru u , právnická osoba, činí částku 30 000 Kč, výdaje na bydlení částku 4 000 Kč, jiné údaje k majetkové situaci žalovaného nejsou uvedeny.Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy deklaroval svůj měsíční příjem v částce 30 000 Kč (shodné zjištění bylo učiněno rovněž ze smlouvy o úvěru – viz výše), veškeré výdaje jsou uvedeny nulovou položkou. Ze zprávy nevyplývá, že by byly žalovaným uvedené údaje jakkoliv ověřeny (žádné z volitelných políček není zaškrtnuto). Ze zprávy dále vyplývá, že žalovaný měl být lustrován v registru SOLUS, centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku. Výstup lustrace není ke zprávě připojen.Z přehledu čerpání a úhrad k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný z titulu úvěrové smlouvy načerpal celkem částku 9 899 Kč, nejsou evidovány žádné úhrady.Z odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne 13. 4. 2022 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy byl úvěr zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve stanovené lhůtě.Z předžalobní výzvy ze dne 18. 9. 2025 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy přislíbila žalobkyně žalovanému poskytnutí úvěru s možností opakovaného čerpání do výše sjednaného úvěrového limitu 10 000 Kč, tento žalovaný čerpal do výše 9 899 Kč a částku ani zčásti nevrátil.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Podle závěrů rozsudku Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je třeba úvěruschopnost zkoumat v závislosti na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu a prohlášení spotřebitele nutno podepřít doklady. Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váží jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy), je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp. zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31. 7. 2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, a to z následujících důvodů.Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Při hodnocení majetkové situace žalovaného bylo vycházeno toliko z žalovaným deklarovaných údajů o výši jeho příjmů a dále mj. žalobkyní tvrzených (a v řízení nedoložených) lustrací v registrech. Podklady, z nichž žalobkyně ověřila poměry žalovaného, soudu předloženy nebyly. Z uvedených důvodů tak tvrzení žalobkyně o řádném prověření úvěruschopnosti nebylo v řízení prokázáno, povinnost žalobkyně danou ustanovením § 86 ZSÚ nelze považovat za řádně splněnou, úvěrová smlouva je neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 9 899 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nevrátil, přičemž v tomto rozsahu vznikl na straně žalovaného neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Procesně pasivní žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni na dluh cokoliv uhradil, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalovanému z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovaným doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny a ohledně kapitalizovaného úroku z úvěru soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaný doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 9 899 Kč (80 %), neúspěšná co do částky 2 500 Kč (20 %), tzv. čistý úspěch tak činí 60 %. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu podle § 142a o. s. ř. a má tedy nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění skutkových tvrzení k čerpání úvěru, úhradám a úvěruschopnosti, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v návrhu na zahájení řízení. Žalobkyní vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 1 620 Kč (účast na jednání dne 19. 3. 2026) podle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 7 advokátního tarifu, režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 1 úkon právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Předmětem náhrady je rovněž DPH v zákonné sazbě 21% z odměny a režijních paušálů (základem daně je částka 3 570 Kč) ve výši 749,70 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 5 119,70 Kč, z níž má žalobkyně právo na náhradu ve výši 60 %, tj. částky 3 072 Kč, splatné k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na procesní pasivitu žalovaného a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalovaného neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.