11 C 318/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 10 917 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 392 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 525 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 392 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky 10 392 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3,15 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 291,75 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 353,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 917 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru resp. nákupu na splátky č. L8907360913 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 10. 2024.Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr, ve výši 10 392 Kč, který byl sjednán za účelem koupě sjednaného zboží u prodejce , právnická osoba, .. Žalovaná úvěr vyčerpala ve výši 10 392 Kč zaplacením kupní ceny zboží prodejci. Žalovaná se zavázala úvěr splácet včetně sjednaného úroku v roční sazbě 24,99% a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách ve smluvně ujednané výši. Jelikož žalovaná porušila závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně po předchozí marné výzvě a poskytnuté dodatečné lhůtě k úhradě celkové dlužné částky v souladu se svým smluvním oprávněním úvěr zesplatnila ke dni 2. 4. 2025. Žalovaná byl dále v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k úhradě pohledávky předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala na dluh ničeho neuhradil, eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku v celkové výši 10 917 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 392 Kč, poplatků ve výši 525 Kč; žalobkyně dále nárokuje rovněž příslušenství pohledávky v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru do dne zesplatnění úvěru ve výši 1 291,75 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do dne zesplatnění úvěru ve výši 3,15 Kč a běžícího úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z částky 10 392 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení.Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. Žalobkyně porovnala příjmy a závazky žalované jí deklarované v žádosti o úvěr. Závazky žalobkyně dále ověřovala v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací, dále rovněž ověřila, že žalovaná nemá závazky po splatnosti v insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, v rejstříku SOLUS a v interní databázi žalobkyně. Žalobkyně shledala, že příjmy žalované jsou ve výši postačující na krytí jejích výdajů a závazků a proto byl úvěr poskytnut.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému na den 19. 3. 2026 se žalovaná nedostavila, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 23. 2. 2026. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o nákupu na splátky č. L8907360913, splátkového kalendáře, standardních informací o spotřebitelském úvěru a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že dne 2. 10. 2024 byla mezi účastníky řízení za účasti zprostředkovatele – prodejce , právnická osoba, . uzavřena smlouva o nákupu na splátky, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout účelový spotřebitelský úvěr za účelem nákupu zboží u prodejce. Žalovaná se zavávala úvěr splácet včetně sjednaného úroku v roční sazbě 24,99% a poplatků v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 376 Kč ke každému 20. dni v měsíci počínaje 20. 11. 2024.Ze protokolu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy deklarovala svůj měsíční příjem v částce 27 000 Kč, výdaje v částce 13 000 Kč. Z výpisu z Bankovního a nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy aktivní úvěrové produkty, které splácela. Z výstupu lustrace registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nemá žádný negativní záznam, lustrace ISIR rovněž bez záznamu.Z výpisu z účtu ze dne 3. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná z titulu úvěrové smlouvy čerpala ujednanou jistinu v částce 10 392 Kč formou úhrady zboží u prodejce Z přehledu splátek bylo dále zjištěno, že nejsou evidovány žádné úhrady ze strany žalované.Z výzvy k úhradě ze dne 25. 2. 2025 a předžalobní výzvy k úhradě ze dne 3. 4. 2025 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve stanovené lhůtě.Z předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2025 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzvána k úhradě dlužné částky.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 10 392 Kč na jistině, kterou žalovaná čerpala formou nákupu zboží u prodejce a částku ani zčásti nevrátila.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp. zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31. 7. 2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, a to z následujících důvodů.Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet. Při hodnocení majetkové situace žalované bylo vycházeno toliko z žalovanou deklarovaných údajů o výši jejích příjmů a výdajů a dále z žalobkyní provedených lustrací v registrech, které však neskýtají dostatečný podklad pro řádné a komplexní posouzení majetkových poměrů žalované a její schopnosti úvěr splácet. Podklady, z nichž žalobkyně ověřila poměry žalované, soudu předloženy nebyly. Z uvedených důvodů tak tvrzení žalobkyně o řádném prověření úvěruschopnosti nebylo v řízení prokázáno, povinnost žalobkyně uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nelze považovat za řádně splněnou, úvěrová smlouva je neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 10 392 Kč, kterou žalovaná ani zčásti nevrátila, přičemž v tomto rozsahu vznikl na straně žalované neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Procesně pasivní žalovaná v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni na dluh cokoliv uhradila, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny a ohledně úroku z úvěru soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaná doposud neocitnula v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 10 392 Kč (95 %), neúspěšná co do částky 525 Kč (5 %), tzv. čistý úspěch tak činí 90 %. Žalobkyně zaslala žalované výzvu podle § 142a o. s. ř. a má tedy nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění skutkových tvrzení k čerpání úvěru a úhradám na úvěr, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v návrhu na zahájení řízení. Žalobkyní vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Předmětem náhrady je rovněž DPH v zákonné sazbě 21% z odměny a režijních paušálů (základem daně je částka 1 500 Kč) ve výši 315 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 2 615 Kč, z níž má žalobkyně právo na náhradu ve výši 90 %, tj. částky 2 353,50 Kč, splatné k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na procesní pasivitu žalované a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalované neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.