11 C 88/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 73 187,49 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 709,84 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 48 477,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 766,27 Kč od 30.10.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 73 187,49 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 25029755 uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne 1.5.2024 elektronicky prostřednictvím webové stránky žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného a postupného čerpání až do výše úvěrového limitu 72 400 Kč. Takto žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 35 085 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného, který byl identifikován prostřednictvím autorizační platby. Žalovaný se na základě smlouvy o úvěru zavázal splácet úvěr způsobem smluvně upraveným počínaje první splátkou splatnou dne 31.5.2024, konec kreditního rámce byl ujednán na den 22.10.2025. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalovaného, a dále VOP, s jejichž obsahem žalovaný podpisem smlouvy vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP stanoveny. Žalovaný na úvěr uhradil ve splátkách celkem částku 10 375,98 Kč, poté přestal úvěr řádně splácet a dostal se do prodlení s úhradou úvěru, kdy ani navzdory výzvám žalobkyně své platební povinnosti nesplnil, žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a úvěrovou smlouvu ke dni 29.10.2024 vypověděla, o čemž žalovaného informovala cestou e-mailu a současně jej vyzvala k úhradě veškerých pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy. Žalovaný byl následně upomenut k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne 27.2.2025. Žalobkyně se tak domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 34 999,82 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 351,78 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 36 389,21 Kč, poplatku za službu klidné spaní ve výši 95,16 Kč, poplatku za službu presto ve výši 294,55 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 24,96 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 0,1% denně za období od 28.7.2024 do 26.10.2024 ve výši 1 032,01 Kč. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalovaného uvedla žalobkyně, že před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalovaného ve veřejných databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI a posoudila doklady poskytnuté žalovaným. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a žalobkyně žádosti o úvěr vyhověla.

2. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy, nevyloučil že čerpal částku tvrzenou žalobkyní, nicméně nespornou tuto skutečnost neučinil. Žalovaný nesporoval, že na dluh uhradil částku celkem 10 375,16 Kč. Nárok žalobou uplatněný výslovně neuznal, přičemž z procesní opatrnosti navrhnul, aby soud, pakliže by žalobě ohledně vrácení jím půjčené částky vyhověl, umožnil úhradu ve splátkách s ohledem na jeho aktuální finanční situaci. Žalovaný dosahuje aktuálně průměrného měsíčního výdělku přibližně 27 000 Kč, má 2 děti k nimž má vyživovací povinnost (na jednoho syna platí výživné ve výši 3 000 Kč + mimořádné výdaje, druhého syna má ve střídavé péči), dále splácí další úvěry. Bydlí v matčině domě spolu se svým bratrem a zde hradí náklady související s bydlením.

3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a listin tvořících její nedílnou součást (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek, VOP) bylo zjištěno, že dne 1.5.2024 byla mezi účastníky řízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného a postupného čerpání až do výše úvěrového limitu 66 400 Kč (nikoliv žalobkyní tvrzených 72 400 Kč) s tím, že doba platnosti kreditního rámce byla ujednána do 23.10.2025. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v denních splátkách v souladu s VOP a předpisem splátek počínaje 31.5.2024, spolu se smluvním úrokem ve výši 0,933 % denně, volitelnou doplňkovou službou Klidné spaní, volitelnou doplňkovou službou Presto, volitelnou doplňkovou službou Informační SMS servis a poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky úvěru s tím, že úvěr byl splatný nejpozději do 23.10.2025. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.Z přehledu vyplacených částek bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě úvěrové smlouvy poskytnuta částka v celkové výši 35 085 Kč, která byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č.ú. , č. účtu, , to dne 1.5.2024 (částka 17 000 Kč), dne 24.6.2024 (částka 18 032 Kč) a dne 30.6.2024 (částka 53 Kč).Z výpovědi smlouvy o úvěru se dne 29.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku řádného neplnění platebních povinností žalovaného z titulu smlouvy o úvěru a prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný ke dni 29.10.2024 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Z předžalobní výzvy ze dne 27.2.2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.Mezi účastníky řízení je nesporné, že na dluh byla žalovaným uhrazena částka 10 375,98 Kč.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet poskytnuta celkem částka 35 085 Kč, kterou žalovaný vrátil do výše 10 375,98 Kč, dále na úvěr neuhradil ničeho, přičemž k úhradě byl naposledy vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29.10.2024.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, a to z následujících důvodů.Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila resp. v řízení neprokázala splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, když vycházela při hodnocení majetkové situace žalovaného toliko ze statistického modelu a jí tvrzených (a v řízení nedoložených) lustrací v registrech. Žalobkyně na výzvu soudu předložila výpis z účtu žalovaného pořízený prostřednictvím aplikace kontomatik za období 5/2023 – 4/2024, jímž však nelze mít za prokázáno splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, neboť skrze něj není možné posoudit skutečnou majetkovou situaci žalovaného; nadto je z předmětného výpisu z účtu zřejmé, že žalovaný na denní bázi provozuje kurzové sázky a prosází nemalý finanční obnos. Z uvedených důvodů tak tvrzení žalobkyně o řádném prověření úvěruschopnosti nebylo v řízení prokázáno, povinnost žalobkyně danou ustanovením § 86 ZSÚ nelze považovat za řádně splněnou, úvěrová smlouva je neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti.Soud se dále ex officio zabýval platností smluvního ujednání účastníků z hlediska jeho souladu se zákonem a korektivem dobrých mravů, přičemž po posouzení vzájemných práv a povinností dospěl k závěru, že smlouva je (kromě výše uvedených důvodů spočívajících v nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně ověřit úvěruschopnost žalovaného) absolutně neplatná rovněž pro rozpor s dobrými mravy. Důvod neplatnosti je přitom dán zcela zjevnou disproporcí výše vzájemného plnění, ke kterému se smluvní strany podle smlouvy zavázaly. Žalobkyní požadovaný úrok z úvěru ve výši 0,933 % denně (odpovídající roční sazbě 341 %) a RPSN ve výši 3951,12 % jsou požadavky, které se zcela zjevně vymykají běžně požadovaným úrokům a nákladům souvisejícím s poskytnutím úvěru, ocitají se hrubě za hranou dobrých mravů a jsou zjevně lichevního charakteru a nejsou právně přijatelné. Hodnota plnění, k němuž se žalovaný zavázal na základě úvěrové smlouvy je tak zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytnutého na základě téže smlouvy žalobkyní a nárok žalobkyně tak nemůže požívat právní ochrany. Shora popisovaný nesoulad s dobrými mravy vyplývající z disproporce vzájemných smluvních práv a povinností dosahuje intenzity zjevného rozporu s dobrými mravy, který zakládá neplatnost smlouvy podle ustanovení § 580, § 588 o. z. S ohledem na celkovou koncepci úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru o neoddělitelnosti neplatného ujednání o úrocích ve smyslu § 576 o. z., neboť je zřejmé, že žalobkyně by smlouvu, která by takové ujednání neobsahovala, neměla zájem uzavřít, neboť jak je soudu známo z úřední činnosti, na takovémto způsobu sjednávání úroků je zjevně založena obchodní strategie žalobkyně a žalobkyně úvěrové smlouvy s nemravně vysokým úrokem sjednává zcela záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti Možnost moderace neplatně resp. nemravně sjednaných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 577 občanského zákoníku nepřipadá dle soudu úvahu. Vzhledem k výše uvedenému tedy smlouvu o úvěru ze dne 1.5.2024 nelze považovat za platné právní jednání, přičemž neplatností je smlouva stižena jako celek.S ohledem na skutečnost, že úvěrová smlouva je neplatným právním jednáním, je třeba plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 35 085 Kč, kterou žalovaný vrátil do výše 10 375,98 Kč. Co do zbývající nevrácené částky ve výši 24 709,84 Kč vznikl na straně žalovaného neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalovanému z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovaným doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny a co do požadovaného příslušenství soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaný doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná (48 477,65 Kč) než úspěšná (24 709,84 Kč), na straně více úspěšného žalovaného dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Z uvedeného důvodu bylo proto o nákladech řízení rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.

8. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.Soud umožnil žalovanému dluh splácet po 2 000 Kč měsíčně, neboť žalovaný v současné době s ohledem na svou finanční situaci není schopen dluh uhradit jednorázově. Splátky v uvedené výši zajistí umoření dlužné pohledávky včetně nákladů řízení v horizontu přibližně 12 měsíců. Soud přitom vycházel z toho, že ekonomická situace žalobkyně nebude takto stanovenými splátkami ohrožena. Soud současně rozhodl pro případ, že některá ze splátek nebude uhrazena řádně a včas, o ztrátě výhody splátek pro žalovaného a právu žalobkyně domáhat se jednorázové úhrady zůstatku dluhu.