114 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr Irenou Šolínovou ve věci žalobců: a) titul celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o 1 522 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 1 522 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 753 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení a ve výši 9,75 % p. a. z částky 769 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 11.648 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 1.522 Kč s úrokem z prodlení shora jako úplaty za zřízení věcného břemene zatěžujícího pozemek parc. [číslo] v obci [obec] a k. ú. [země] v [anonymizováno], a to za rok 2018 částky 753 Kč splatné 31. 3. 2018 a za rok 2019 částky 769 Kč splatné 1. 4. 2019, vše na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 1. 1998.

2. Žalovaný nesporoval výši úplaty za jednotlivé roky ani skutečnost, že byl v uvedeném období oprávněným a žalobci povinnými z věcného břemene. Obrana žalovaného spočívala nejprve v tvrzení, že v roce 2015 uhradil částku 2.970 Kč, čímž předplatil úhradu za věcné břemeno i do budoucna, takže za rok 2018 byla uhrazena částka 753 Kč a na rok 2019 částka 25 Kč. Na zbývající částku 744 Kč započítává část svých pohledávek za užívání svých pozemků žalobci.

3. Po předestření ze strany soudu, že soud nemá za prokázané, že by žalovaný při platbě 2.970 Kč projevil vůli předplatit úplatu za věcné břemeno do budoucna a že tvrzená pohledávka žalovaného za užívání pozemků je neurčitá a nejistá, takže není způsobilá k započtení, žalovaný uvedl, že nehodlá doplňovat důkazní návrhy k prokázání, že projevil vůli platbou částky 2.970 Kč předplatit úhradu do budoucna. Má za to, že platbou vzniklo bezdůvodné obohacení na straně žalobců, přičemž v tomto rozsahu jde o určitou pohledávku žalovaného, která je do doby, než byla platba promlčena, tj. za rok 2018 započítatelná, proto co do částky 753 Kč učinil v rámci jednání za žalovaného úkon k započtení oproti pohledávce uplatněné žalobci.

4. Žalobci nesouhlasili, že by jim platbou částky 2.970 Kč vzniklo bezdůvodné obohacení, neboť žalovaným nebyly hrazeny platby ani za období, které předcházelo předmětu sporu, takže platbu je nutno započíst dle § 1933 odst. 1 o. z. na dluhy nejdříve splatné. Pokud by soud tuto platbu považoval za bezdůvodné obohacení, vznášejí námitku promlčení.

5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 27. 1. 1998, výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví [číslo] oznámením ze dne 14. 1. 2010, výpovědí smlouvy o věcném břemeni ze dne 13. 4. 2019 včetně vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, výpisem z účtu [právnická osoba] ohledně platby 2.970 Kč, předžalobní výzvou ze dne 8. 6. 2020 a korespondencí mezi zástupci stran.

6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že dne 27. 1. 1998 byla mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizována čtyři slova] (dále jen [anonymizováno] [příjmení]) jako vlastníkem pozemků a povinným z věcného břemene na straně jedné a žalovaným jako oprávněným z věcného břemene na straně druhé uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene spočívajícího v právu provozování lyžařského vleku na části pozemků ve smlouvě uvedených v uvedeném rozsahu (mj. na pozemku [parcelní číslo] co do 42 m2) a v umístnění sloupu vleku [číslo] na pozemku [parcelní číslo]. Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu neurčitou za úplatu 2.970 Kč ročně splatnou vždy do 31. 3. běžného kalendářního roku s tím, že hodnota věcného břemene se valorizuje podle úředně vyhlášené míry inflace za předchozí kalendářní rok. Smlouva byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu dnem 17. 3. 1998. Přípisem ze dne 14. 1. 2010 [anonymizována dvě slova] sdělil žalovanému, že ke dni 3. 9. 2009 je věcné břemeno na provozování lyžařského vleku zapsáno na dvou LV, přičemž pozemek na [list vlastnictví] p. [parcelní číslo] je ve vlastnictví žalobců, kterým byla parcela vydána v restituci. Výše úhrady pro [anonymizována dvě slova] činí poměrnou část z 2.970 Kč, tj. 2.550 Kč ročně. Smlouvu o zřízení věcného břemene ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] žalobci vypověděli s 6 měsíční výpovědní lhůtou 13. 4. 2019, souhlasné prohlášení o zániku věcného břemene bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu 22. 7. 2020.

7. Mezi účastníky je nesporné, že výše úplaty za věcné břemeno ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] činila s ohledem na sjednanou valorizaci za rok 2018 částku 753 Kč a za rok 2019 částku 769 Kč. Podle výpisu z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] byla z účtu této společnosti dne 16. 2. 2015 zaplacena částka 2.970 Kč s poznámkou [celé jméno žalobce] věcné břemeno. Žalobci nesporují, že tuto platbu obdrželi. Jiné platby (ve vztahu k žalovanému období) žalovaný netvrdí a neprokazuje. <i>8. Dle § 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů.</i> <i>9. Dle § 1987 odst. 1, 2 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Dle § 1989 odst. 1 o. z. promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.</i> 10. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky je nesporné, že na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobců a žalovaným, vznikla žalovanému povinnost hradit jako oprávněnému z věcného břemene sjednanou úplatu, přičemž ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] se v roce 2009 povinnými stali žalobci, takže od této doby byl žalovaný povinen úplatu za zatížení pozemku [parcelní číslo] hradit žalobcům. Předmětem řízení je zaplacení úplaty za rok 2018, která byla splatná 31. 3. 2018, ve výši po valorizaci 753 Kč, a úplaty za rok 2019, která byla splatná 31. 3. 2019, ve výši po valorizaci 769 Kč. Žalovaný tuto úplatu nezaplatil. Obrana žalovaného není důvodná. Původní obrana, že platbou učiněnou v roce 2015 mínil žalovaný plnit i do budoucna, není důvodná, neboť žalovaný přes poučení soudu nehodlal prokazovat, že by při platbě projevil vůli takto plnit. Započtení tvrzené pohledávky žalovaného, která měla vzniknout žalovanému tím, že žalobci užívají jeho pozemky, není s ohledem na § 1987 odst. 2 o. z. možné, neboť takováto pohledávka je neurčitá (nebyla žalovaným nijak blíže specifikována) a je nejistá, neboť ji žalobci odmítají. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není, proto pohledávka žalobců uplatněná v tomto řízení, nemohla tímto způsobem zaniknout.

11. U jednání dne [datum] žalovaný provedl úkon směřující k započtení částky 753 Kč na pohledávku žalobců za úplatu za rok 2018 s tím, že v roce 2015 žalovaný zaplatil žalobcům částku vyšší, než odpovídala úplatě za rok 2015, když zaplatil částku 2.970 Kč sjednanou v původní smlouvě s [anonymizována dvě slova] a žalobcům tak vzniklo bezdůvodné obohacení. I pokud soud pomine, že platba částky 2.970 Kč byla dle předloženého dokladu provedena jiným subjektem (nikoliv žalovaným jako fyzickou osobou, ale [právnická osoba] s. r. o.), není tato pohledávka způsobilá k započtení. Žalobci popírají, že by jim vzniklo bezdůvodné obohacení s tím, že žalovaný nezaplatil úhradu ze smlouvy o zřízení věcného břemene za předcházející roky, proto platba v roce 2015 byla jimi započítána na platby nejdříve splatné. V tomto směru proto pohledávka žalovaného je nejistá, neboť by bylo nutno provádět dokazování nad rámec tohoto řízení ohledně způsobu zaplacení úplaty za věcné břemeno od doby, kdy se vlastníky pozemku [parcelní číslo] stali žalobci. Navíc dle výpisu z účtu byla platba provedena 16. 2. 2015, ovšem úhrada za rok 2018 byla splatná 31. 3. 2018. V době, kdy se stala k započtení způsobilou pohledávka žalobců na zaplacení úplaty za rok 2018, byla by již případná pohledávka žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení, které by mělo vzniknout platbou ze dne 16. 2. 2015, promlčena. Dle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Promlčená pohledávka není způsobilá k započtení. Ustanovení § 1989 odst. 1 o. z. nelze aplikovat, neboť promlčení nastalo dříve, než se stala pohledávka žalobců způsobilá k započtení.

12. Žalobě proto bylo vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 1.522 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení vždy od 1. 4. roku, za který měla být úplata provedena, proto je žalovaný povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobcům i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu uvedenou ve výroku rozsudku.

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšní žalobci zaslali žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto mají nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobci na nákladech řízení vynaložili částku 1.000 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradili náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci dle § 7 a. t. činí 1.000 Kč. Při zastoupení 2 osob se odměna dle § 12 odst. 4 a. t. snižuje o 20 %, proto odměna za 1 úkon právní pomoci při zastoupení každého ze žalobců činí 800 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč za každý úkon. Učiněny byly 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odporu a účast u jednání). Odměna včetně paušálu pro každého z žalobců tak činí 4.400 Kč. Odměnu za předžalobní výzvu, náhradu cestovních výloh a náhradu za ztrátu času cestou k jednání soudu zástupce žalobců nepožadoval. Zástupce žalobců doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 8.800 Kč (2 x 4.400), tj. 1.848 Kč. Celkově tak žalobci na nákladech řízení vynaložili částku 11.648 Kč (1.000 + 8.800 + 1.848 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 11.648 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobců.

14. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.