114 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní titul Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 46 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 43 700 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 4 370 Kč od 2. 9. 2018 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 12. 2018 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 1. 2019 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 2. 2019 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 4. 2019 do zaplacení, z částky 4 370 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení a z částky 4 370 Kč od 2. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 3 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 846,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou [název soudu] dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 46.700 Kč s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní uzavřena nájemní smlouva [číslo] jejímž předmětem byl nájem skladovacích prostor na adrese [adresa]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od [datum] za měsíční nájemné, poplatek za služby a pojištění v celkové výši 4.370 Kč, včetně DPH. Nájemné bylo splatné předem vždy k 1. dni kalendářního měsíce na tento měsíc. Žalovaná neuhradila nájemné v celkové výši 43.700 Kč za září 2018 až červen 2019 a dále neuhradila částku 3.000 Kč jako poplatek za upomínky dle článku 14 bod f) smlouvy za období měsíců září 2018 až červen 2019. Dlužnou částku 46.700 Kč žalovaná neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 11. 11. 2019.

2. Žalovaná na výzvu soudu sdělila, že nárok v žalobě uplatněný odmítá a neuznává. Byla od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] v insolvenčním řízení. Dle insolvenčního zákona má každý věřitel povinnost do 30 dnů ukončit veškeré právní vztahy s dlužníkem. K tomu ze strany žalobce nedošlo. V době podání insolvenčního návrhu neměla k žalobci žádné závazky a žalobce měl za povinnost ukončit vztah a zabránit jakémukoliv dluhu, což neučinil. Žalobce bez vědomí žalované rozprodal věci náležející dětem žalované. Žalovaná ve vyjádření vznesla námitku místní nepříslušnosti [název soudu] s ohledem na současné bydliště.

3. Usnesením čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum], vyslovil [název soudu] svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum], včetně všeobecných podmínek, předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2019, návrhem na povolení oddlužení, usnesením [název soudu] čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a listinami ohledně upomínek žalobce žalované (čl. 57 – 62).

5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní byla dne [datum] uzavřena na dobu neurčitou nájemní smlouva ohledně nájmu skladovacích prostor na adrese [adresa], na základě které se žalovaná zavázala hradit žalobci měsíčně částku 4.370 Kč. Splatnost úhrady byla v čl. 10 nájemní smlouvy sjednána vždy měsíc předem k prvému dni kalendářního měsíce. V článku 14 písm. c) smlouvy byl sjednán pro případ prodlení s hrazením úhrad smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně. V článku 14 písm. f) smlouvy byl sjednán za první upomínku zaslanou nájemci v souvislosti s porušením jeho povinností jednorázový poplatek 300 Kč. Dle žalobce žalovaná nezaplatila sjednané platby ve výši 4.370 Kč měsíčně za měsíce září 2018 až červen 2019. Žalovaná netvrdí, že by platbu provedla. Její obrana spočívá v tom, že byla v insolvenčním řízení.

6. Na návrh žalované jako dlužnice na povolení oddlužení ze dne [datum] bylo usnesením [název soudu] čj. čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zahájeno insolvenční řízení ve věci žalované jako dlužnice a následně byl usnesením čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil žalovanou od placení pohledávek zahrnutých i nezahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž doposud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se nevztahuje na nově vzniklé závazky. <i>7. Dle § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce pronajal žalované skladovací prostory a žalovaná se zavázala za to platit měsíčně částku 4.370 Kč. Strany si ujednaly splatnost nájemného odlišně od úpravy v ustanovení § 2218 o. z., od které se lze dohodou odchýlit, tak, že splatnost byla sjednána vždy měsíc předem k prvému dni kalendářního měsíce. Předmětem řízení je úhrada za období od září 2018 až června 2019, tj. za 10 měsíců. Žalovaná netvrdí, že nájemné za toto období zaplatila. Její obrana odkazující na insolvenční řízení není důvodná. Úpadek žalované byl zjištěn [datum], takže v daném případě jde o nový dluh, na který se nevztahuje osvobození dle usnesení čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ani o pohledávku za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 insolvenčního zákona. Domněnka žalované, že žalobce byl v souvislosti s insolvenčním řízení povinen ukončit smlouvu a nemůže proto požadovat sjednané platby, není správná, když tato skutečnost z ustanovení § 253 insolvenčního zákona neplyne. Nelze ani přihlédnout k námitce žalované, že žalobce zpeněžil věci patřící dětem žalované, když žalovaná netvrdí a neprokazuje, že by měla vůči žalobci započítatelnou pohledávku a že by provedla započtení.

9. Žalovaná nesplnila povinnost nájemce zaplatit sjednané nájemné za 10 měsíců po 4.370 Kč, proto co do částky 43.700 Kč je žaloba důvodná. Mezi účastníky byl ve smlouvě sjednán dle § 1970 věta poslední o. z. smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně. Žalovaná se ocitla v prodlení vždy od 2. dne v měsíci, za který mělo být zaplaceno, proto jí byla uložena dle § 1970 o. z. povinnost hradit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši uvedené ve výroku.

10. Co do částky 3.000 Kč za upomínky za měsíce září 2018 až červen 2019, tj. 10 x 300 Kč není žaloba dle názoru soudu důvodná. Ve smlouvě sice mezi účastníky byl sjednán poplatek za upomínku ve výši 300 Kč, ovšem soud nemá za prokázáno, že žalované byly zaslány upomínky za měsíce září 2018 až červen 2019 a že by jí tak vznikla povinnost sjednaný poplatek zaplatit. Žalobce byl soudem v tomto směru poučen, vyzván k doložení upomínek a dokladů o odeslání s tím, že jinak nebude v rozsahu 10 x 300 Kč ve věci úspěšný. Žalobce následně soudu doložil listiny, které jsou založeny na čl. 57 až 62. Tyto listiny důvodnost žaloby co do částky 3.000 Kč neprokazují. Část listin se týká upomínek za jiné období, které není předmětem sporu (čl. 57, 58, 61,62), část je adresována jiné osobě než žalované (čl. 60). Zbývající listiny na čl. 58 p. v. až 59 se sice týkají září 2018, října 2018 a ledna 2019, ale není u nich nijak dokládáno jejich doručení žalované. Co do částky 3.000 Kč proto byla žaloba zamítnuta.

11. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 43.700 Kč, tj. v rozsahu 93,6 %, neúspěch co do částky 3.000 Kč, tj. v rozsahu 6,4 %. Tzv. čistý spěch žalobce ve věci činí 87,2 % (93,6 – 6,4 %). Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle jeho výsledku. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 2.335 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci dle § 7 a. t. činí 2.980 Kč, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. 1.490 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč Vedle předžalobní výzvy byly učiněny 2 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby), proto odměna včetně paušálu činí 8.350 Kč. Zástupkyně žalobce doložila registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout 21% DPH z částky 8.350 Kč, tj. 1.753,50 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech právního zastoupení vynaložil částku 10.103,50 Kč a na nákladech řízení včetně soudního poplatku celkem 12.438,50 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci 87,2 % nákladů řízení, tj. částku 10.846,40 Kč, která je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám zástupkyně žalobce. Žalobce požadoval i za předžalobní výzvu plnou odměnu ve výši 2.980 Kč, ovšem dle soudu tato výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor věci a jde o jednoduchou výzvu k plnění, za kterou žalobci přísluší odměna v poloviční výši.

12. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud má za to, že i přes výši částky nejsou dány podmínky pro povolení delší lhůty splatnosti. Žalovaná dokládala svůj špatný zdravotní stav, v roce 2019 bylo ukončeno její insolvenční řízení a soud nemá žádné poklady v tom směru, že by byla schopna reálně plnit v přiměřených splátkách. Po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby na vykonatelnost rozhodnutí čekal nepřiměřenou dobu (jde o dluh již od září 2018).