114 C 27/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa o 25 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 18 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 4 910 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 1 910 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou soudu dne 20. 6. 2019 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 25.000 Kč. K odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že uzavřeli se žalovaným dne 5. 9. 2017 smlouvu o provedení přípravných a projekčních prací na akci„ Stavební úpravy a vestavba do podkroví RD [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]“. Dílo mělo být dokončeno nejpozději do dne 30. 10. 2017. Žalobci uhradili žalovanému 10. 9. 2017 zálohu na cenu díla ve výši 25.000 Kč. Žalovaný ve sjednaném termínu svou povinnost ze smlouvy nesplnil a dílo nezhotovil. Žalovanému byla dne 26. 2. 2019 zaslána výzva k dokončení díla či k vrácení zálohy. Na výzvu nebylo ze strany žalovaného reagováno. Žalobci proto od smlouvy odstoupili, doručením odstoupení od smlouvy ze dne 9. 5. 2019 zanikl závazek od počátku a žalovaný je povinen vrátit žalobcům uhrazenou zálohu ve výši 25.000 Kč, což přes výzvu žalobců neučinil.

2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor s tím, že dílo pro žalobce provedl a toto jim předal, o čemž svědčí fakt, že na základě jím připravené dokumentace žalobci přistoupili k provedení a následnému užívání stavby.

3. Žalobci v reakci na odpor žalovaného popřeli, že by žalovaný zhotovil dílo v souladu s uzavřenou smlouvou, od žalovaného obdrželi pouze několik nákresů, které nemohly složit jako podklad pro stavební řízení a jsou tak pro žalobce bez hodnoty. Projektová dokumentace, která byla předložena soudu, i kdyby byla částí díla, je bez významu a žalovanému by za ni nikdo nezaplatil. Projektová dokumentace není zpracována v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb.

4. Žalovaný uvedl, že žalobci tvrdí, že poskytnuté záloze neodpovídalo žádné plnění žalovaného. Žalovaný ale předal žalobcům materiály, které vyhotovil, které byly využitelné, stavební firma podle nich postupovala, takže tyto materiály měly pro žalobce využitelnou hodnotu, která je dle žalovaného vyšší, než zaplacená záloha. Ve vyjádření na čl. 27 žalovaný doplnil, že podklady pro stavbu byly připraveny a investorovi průběžně poskytnuty v období 10-12 2017 pro potřeby stavby.

5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o dílo ze dne 5. 9. 2017, výzvou žalobců ze dne 26. 2. 2019, včetně podacího lístku, odstoupením od smlouvy a předžalobní výzvou ze dne 9. 5. 2019, včetně podací stvrzenky, přípisem zástupce žalovaného ze dne 14. 5. 2019, fakturou žalovaného č. 29/ 2017, výpisem z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba], s. r. o., projektovou dokumentací zpracovanou žalovaným, fotodokumentací objektu žalobců, závazným stanoviskem dotčeného orgánu na úseku požární ochrany ze dne 19. 4. 2018, zprávou [stát. instituce], mailovou korespondencí účastníků. Dále byl proveden důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a listinný důkaz fakturou [anonymizována dvě slova] [obec] předloženou svědkem [příjmení]. Konečně byl proveden důkaz znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] a výslechem znalce.

6. Ze smlouvy o provedení přípravných a projekčních prací na akci„ Stavební úpravy a vestavba do podkroví RD [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]“ ze dne 5. 9. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobci jako investory a žalovaným jako dodavatelem. Předmětem plnění byla sjednána dokumentace pro SP v měřítku 1: 50, 6 x paré, rozsah dokumentace podle stavebního zákona, PD skutečného stavu – stávající stav, PD nového stavu. Bylo sjednáno, že dokladová část není předmětem, zajistí si ji investor sám. Byla sjednána cena díla 50.000 Kč Čas plnění byl sjednán do 30. 10. 2017. Za textem smlouvy je poznámka„ záloha 25.000 dne 10. 9. 2017“ a podpis žalovaného.

7. Z výzvy ze dne 26. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobci vyzývají žalovaného, aby do 7 dnů od doručení výzvy splnil závazek plynoucí ze smlouvy nebo uhradil žalobcům částku 27.904 Kč. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka byla podána na poště 28. 2. 2019.

8. Z odstoupení od smlouvy a z předžalobní výzvy ze dne 9. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce sdělují žalovanému, že odstupují s účinností ke dni doručení od smlouvy o provedení přípravných a projekčních prací na akci„ Stavební úpravy a vestavba do podkroví RD [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]“, neboť žalovaný nesplnil svůj závazek ze smlouvy a na výzvy k plnění nereagoval. Žalobci vyzvali žalovaného k vrácení zálohy ve výši 25.000 Kč a k úhradě nákladů spojených s uplatňováním pohledávky ve výši 2.904 Kč do 5 dnů ode dne doručení odstoupení. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že zásilka byla podána na poštu 9. 5. 2019.

9. Z odpovědi právního zástupce žalovaného ze dne 14. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný reaguje na výzvu ze dne 9. 5. 2019 tak, že s požadavkem na vrácení částky 25.000 Kč nesouhlasí s tím, že dílo provedl a předal, o čemž svědčí fakt, že na základě jím připravené dokumentace žalobci přistoupili k provedení a následnému užívání stavby.

10. Z faktury žalovaného č. 29/ 2017 ze dne 15. 12. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný vyfakturoval [právnická osoba] [anonymizováno] za konzultační a poradenskou činnost částku 10.000 Kč + DPH. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba], [anonymizováno] bylo zjištěno, že jednatelem a společníkem je žalobce a další 2 osoby, předmětem činnosti společnosti je mj. projektová činnost ve výstavbě.

11. Z emailové korespondence účastníků bylo zjištěno, že žalobce 22. 1. 2018 urgoval žalovaného s tím, že nevidí žádný hmatatelný posun, žalovaný v odpovědi z téhož dne sděluje, že PD má dokončenu z 90 %. Následují urgence žalobce ze dne 19. 3. 2018 a 5. 6. 2018.

12. Z projektové dokumentace bylo zjištěno, že byla zpracována žalovaným pro akci„ Stavební úpravy a vestavba do podkroví RD [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]“, sestává z částí průvodní a souhrnná zpráva, koordinační situace stavby, dokumentace objektů – část D, dokladová část, intenzifikace septiku, požárně bezpečnostní řešení stavby a složka pracovních výkresů.

13. Ze zprávy [stát. instituce] – stavebního úřadu bylo zjištěno, že od září 2017 do podání zprávy (25. 9. 2020) nebylo stavebnímu úřadu podáno žádné písemné podání týkající se stavby rodinného domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Rovněž žádné podklady (projektová dokumentace apod.) ke stavbě nebyly stavebnímu úřadu předloženy.

14. Z fotodokumentace objektu žalobců bylo zjištěno, že zachycuje stav po provedených stavebních úpravách, včetně půdní vestavby.

15. Ze závazného stanoviska dotřeného orgánu na úseku požární ochrany ze dne 19. 4. 2018 bylo zjištěno, že se dotýká stavby Stavební úpravy RD, [adresa] [obec], předložená dokumentace PD k ohlášení stavby, identifikace dokumentace: požárně bezpečnostní řešení, vypracoval [jméno] [příjmení], datum 04/ 2018. Vydáno bylo nesouhlasné stanovisko.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pro žalobce pracoval na rekonstrukci jejich domu v [obec], šlo fakticky o půdní vestavbu. Zabývá se stavební činností, má na to zaměstnance. Bylo dohodnuto, že budou postupovat podle projektové dokumentace, kde bude nakresleno, co se má dělat, a podle toho se to dělalo. Nešlo o celou projektovou dokumentaci, ale o základní nákresy, které byly stěžejní, aby mohl akci udělat. Zhotovitelem nákresů byl žalovaný. Pokud by svědek výkresy neměl, akci by šlo realizovat špatně, bylo by problém, jak to na místě rozměřit a všechno napasovat. Svědek práci, která trvala několik měsíců od podzimu 2017 do jara 2018, provedl v požadovaném rozsahu a dostal za ni od žalobců zaplaceno. Svědek z předložené projektové dokumentace označil jako nákresy, které při práci použil, půdorys podkroví D 1.1.5 a půdorys patra D 1.1.4.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval pro žalobce na domě v [obec], dělal topení, vodu a kanalizaci. Svoji práci dodělal a dostal za ni zaplaceno. Při zakázce možná byly k dispozici hrubé plány, ale přesnější plány, které by vymezovaly topení, nebyly. Po předestření půdorysů D 1.1.5 a D 1.1.4 svědek uvedl, že je možné, že tam byl půdorys D 1.1.5, který označoval za hrubý plán. Vidí na něm velikost oken, pod které se dával radiátor, ale jak má být radiátor velký, si už dopočítával svědek sám. Pokud by výkres na stavbě neměl, zakázka by se dala provést podle toho, co by se dovídal na místě.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v rámci zaměstnání u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] pracoval na zakázce na nemovitosti žalobců v [obec]. Domnívá se, že žádnou projektovou dokumentaci k dispozici neměli, domlouvali se se žalobcem, jak chce, aby to vypadalo, a postupovali podle jeho požadavků.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v rámci zaměstnání u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] pracoval na zakázce na nemovitosti žalobců v [obec]. Předmětem zakázky bylo zhotovení šesti arkýřů ve střeše. Zakázka se dělala v létě nebo zkraje podzimu 2017 cca 1 měsíc s přestávkami. Poté dělali další práce (osazení madla, osazení oken). Postupovali podle pokynů žalobce, zakázku dělali bez výkresů, ty nepotřebovali. Ohledně projektové dokumentace stavby svědek nic neví.

20. Z faktury č. 2017 předložené svědkem [příjmení] bylo zjištěno, že byla vystavena dodavatelem [anonymizována dvě slova] [obec] žalobci jako odběrateli, datum vystavení 21. 11. 2017, na celkovou částku 194.810 Kč za výrobu a montáž půdních arkýřů, montáž oken, nátěry, včetně opláštění prkny a za palubky, pultovou střechu verandy, včetně bednění.

21. Ze znaleckého posudku a z výpovědi znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že cena projektových prací v místě a čase obvyklá za výkresy D 1.1.4 a D 1.1.5 činí 18.000 Kč a to i v případě, že žalovaný měl k dispozici materiály žalobce na čl. 78-128. Znalec na závěru znaleckého posudku setrvává i přes připomínky žalobců. Hodnotu provedených prací ze strany žalovaného znalec posuzoval na základě podrobného studia předložené projektové dokumentace, platných předpisů a odborných znalostí ve věci projektování. Dva samostatné výkresy jsou pro schválení stavby důležité, ale je třeba k nim dodat další části projektové dokumentace. Cenu určil odborným odhadem podle svých dlouholetých zkušeností.

22. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

23. Mezi žalobci jako objednateli a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena dne 5. 9. 2017 smlouva o provedení přípravných a projekčních prací na akci„ Stavební úpravy a vestavba do podkroví RD [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]“. Za objednatele je sice na písemném vyhotovení smlouvy pouze jeden podpis, ovšem ze stanoviska žalobců je patrno, že měli v úmyslu uzavřít smlouvu jako objednavatelé oba dva. Po uzavření smlouvy žalobci vyplatili žalovanému zálohu na cenu díla ve výši 25.000 Kč. Převzetí zálohy den 10. 9. 2017 je poznamenáno a žalovaným podepsáno na písemném vyhotovení smlouvy za jejím textem, žalovaný převzetí zálohy nepopírá a mezi účastníky je tak nesporné, že žalobci vyplatili žalovanému zálohu ve výši 25.000 Kč. Ve smlouvě byl stanoven konečný termín zhotovení díla do 30. 10. 2017. Ve stanoveném termínu nebylo dílo žalovaným zhotoveno a předáno žalobcům. Sám žalovaný ve svém vyjádření na čl. 27 uvedl, že podklady pro stavbu byly připraveny a investorovi průběžně poskytnuty v období 10-12 2017 (tj. i po sjednaném termínu). V emailové korespondenci z ledna 2018 žalovaný uvádí, že má projektovou dokumentaci zhotovenu z 90 %, takže ani v této době nebylo dílo ze strany žalovaného splněno. V následujících měsících žalobce žalovaného opakovaně o zhotovení díla upomínal. Žalovaný sice tvrdí, že poté dílo zhotovil a předal žalobcům, ale uznává, že se tak nestalo v celém smlouvou sjednaném rozsahu. Žalobci podáním ze dne 26. 2.2019 vyzvali žalovaného k dokončení díla nebo k vrácení zálohy. Následně žalobci podáním ze dne 9. 5. 2019 od smlouvy odstoupili, protože žalovaný nesplnil závazek ze smlouvy ve sjednaném termínu a rozsahu. Žalobci odstoupení od smlouvy odeslali žalovanému dle podacího lístku 9. 5. 2019 a nejpozději 14. 5. 2019 bylo odstoupení doručeno žalovanému, neboť tohoto dne právní zástupce žalovaného na odstoupení žalobců písemně reagoval.

24. Žalovaný projektovou dokumentaci částečně vyhotovil a předal žalobcům, což žalobci nepopírají, popírají využitelnost toho, co jim bylo předáno. Žalobci dle správy Stavebního úřadu [stát. instituce] nepodali žádost o stavební povolení, ale stavbu fakticky provedli, což je prokázáno fotodokumentací a výpovědí svědků, kteří na stavbě pracovali. Minimálně zaměstnanci [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] začali na stavbě pracovat ještě před uplynutím termínu pro zhotovení díla žalovaným, který byl do 30. 10. 2017, když svědkové [příjmení] a [příjmení] vypověděli, že na stavbě byli cca měsíc a faktura za všechny práce byla [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] vystavena již 21. 11. 2017. Při faktickém provádění prací na stavbě byla využita část projektové dokumentace zpracované žalovaným. Svědek [příjmení], resp. jeho zaměstnanci pracovali na stavbě řadu měsíců až do jara 2018 a svědek potvrdil, že měli k dispozici minimálně výkresy D 1.1.4 a D 1.1.5, podle kterých na stavbě postupovali s tím, že bez těchto výkresů by bylo obtížné stavbu provést. Rovněž svědek [jméno] potvrdil, že měl k dispozici hrubý plán, na kterém byla velikost oken, pod která se dávaly radiátory, přičemž je možné, že tímto hrubým plánem byl půdorys D 1.1.5.

25. Soud vzal provedenými důkazy za prokázáno, že při faktické realizaci půdní vestavby nemovitosti žalobců v [obec], která byla provedena bez stavebního povolení, byly využity minimálně půdorysy D .1.1.4 a D 1.1.5, zhotovené žalovaným. Mezi účastníky je sporná cena těchto půdorysů, když dle žalobců tyto byly pro ně bezcenné, dle žalovaného je cena toho, co žalobcům předal, vyšší než vyplacená záloha.

26. Znaleckým dokazováním bylo prokázáno, že cena těchto půdorysů v místě a čase obvyklá je 18.000 Kč. Znalec vysvětlil, jak k této částce dospěl, přičemž je jasné, že za normálních okolností nebude nikdy sjednávána cena pouze za 2 půdorysy, ale cena celé projektové dokumentace. Stanovit cenu pouze takto„ vytržené“ části projektové dokumentace nelze jinak než odborným znaleckým odhadem, což znalec učinil. Jde o znalce, který má specializaci jak na projektování občanských, bytových staveb, tak na ekonomiku – ceny a odhady projektových prací. Jde tak o odborníka v oboru, který dle svých zkušeností stanovil cenu 18.000 Kč. K ostatním částem projektové dokumentace, kterou žalovaný zpracoval, nebylo při stanovení ceny přihlédnuto, protože nebylo prokázáno, že by tyto části byly žalobci využity. Nelze ale ani přijmout závěr žalobců, že plnění žalovaného pro ně byla zcela bezcenné, když nebyla vypracována projektová dokumentace ve sjednaném rozsahu, tj. celá dokumentace potřebná pro povolení stavby. Tento závěr by byl akceptovatelný pouze v případě, že by žalobci výsledky práce žalovaného nijak nevyužili, což však bylo vyvráceno výpovědí svědků. Soud neshledal důvody pro doplnění, popř. revizi znaleckého posudku, jak navrhovali žalobci, a tento návrh na doplnění dokazování zamítl. Znalec se sice v rámci znaleckého posudku vyjadřovat k záležitostem nad rámec znaleckého úkolu, ale k těmto částem znaleckého posudku soud nijak nepřihlížel a zároveň tyto části nijak nezpochybňují odbornost závěrů znalce. Podstatné je, že nelze akceptovat tvrzení žalobců, že plnění žalovaného je pro ně bezcenné, neboť nezpracoval projektovou dokumentaci v rozsahu nutném pro stavební řízení, neboť po odstoupení žalobců od smlouvy není předmětem řízení plnění ze smlouvy, ale posouzení vydání vzájemného plnění ze zrušeného závazku, přičemž plnění ze strany žalovaného, které bylo žalobci využito, bylo znalcem odborně posouzeno. Ze stejného důvodu soud neprovedl navrhovaný důkaz vyžádáním stanoviska České komory autorizovaných inženýrů a techniků, zda fragment projektové dokumentace byl využitelná pro stavební řízení.

27. Pro rozhodnutí soudu není významný skutkový závěr týkající se vzájemného plnění mezi žalovaným a [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. <i>28. Dle § 2586 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.</i> <i>29. Dle § 2615 odst. 1, 2 věta prvá o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Dle § 2106 odst. 1, 2 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.</i> <i>30. Dle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>31. Dle § 2991 odst. 1, o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 32. Mezi žalobci jako objednateli a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které měl žalovaný zpracovat pro žalobce projektovou dokumentaci na akci„ Stavební úpravy a vestavba do podkroví RD [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]“. Žalovaný projektovou dokumentaci zpracoval, ovšem nikoliv ve sjednaném termínu a ve sjednaném rozsahu. Žalobci opakovaně urgovali žalovaného o řádné splnění díla a přípisem ze dne 26. 2. 2019 jej vyzvali, aby splnil závazek plynoucí ze smlouvy do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že dílo v celém sjednaném rozsahu předal, čímž porušil závazek ze smlouvy podstatným způsobem, neboť dílo nemohlo být využito k zamýšlenému rozsahu, tj. pro získání stavebního povolení. Soud tak má za prokázáno, že dílo mělo podstatné vady, žalobci žalovanému vady vytkli a vyzvali jej k jejich odstranění. Plnění ze strany žalovaného bylo vadným plněním, které bylo podstatným porušením smlouvy ve smyslu § 2106 o. z. Poté, kdy žalovaný na výzvu žalobců vady díla neodstranil, žalobci od smlouvy odstoupili. Tato možnost vyplývá ve smyslu § 2001 o. z. ze zákona, tj. z ustanovení § 2106 odst. 2 o. z. Soud považuje odstoupení žalobců za důvodné, tj. platné a účinné.

33. Odstoupením od smlouvy se dle § 2004 odst. 1 o. z. závazek zrušuje od počátku a ve věci je nutno aplikovat § 2993 o. z. ohledně plnění ze zrušeného závazku. Podle § 2993 o. z. každá ze stran může požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala, přičemž právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Je nesporné, že žalobci plnili zálohu ve výši 25.000 Kč. Žalovaný v průběhu sporu namítal vzájemné plnění (tj. část projektové dokumentace), které bylo žalobci v průběhu realizace stavby využito. Toto využitelné vzájemné plnění bylo prokázáno v rozsahu půdorysů D 1.1.5 a D 1.1.4, cena tohoto plnění je dle znaleckého dokazování 18.000 Kč. Při vydání vzájemného plnění by tak žalovaný měl žalobcům vydat zálohu 25.000 Kč a žalobci hodnotu plnění žalovaného 18.000 Kč. Za této situace žalovanému vzniklo plněním z právního důvodu, který odpadl, bezdůvodné obohacení v rozsahu 7.000 Kč (25.000 mínus 18.000 Kč). Žalobě bylo proto vyhověno v tomto rozsahu (výrok I.) a co do částky 18.000 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

34. Lhůta k zaplacení částky 7.000 Kč byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.

35. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 150 o. s. ř. Podle výsledku řízení by žalovanému příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 44 % (žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 72 % a neúspěch v rozsahu 28 %). Soud však dospěl k závěru, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, pro které žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Nutno přihlédnout k tomu, že příčinou vzniku sporu byla zejména skutečnost, že žalovaný nesplnil svou povinnost ze smlouvy uzavřené mezi účastníky a dílo řádně nevykonal, ač o to byl opakovaně a poměrně dlouhodobě žalobci upomínán. To, že tím žalobců vznikly potíže např. v souvislosti se stavebním řízením, popř. možností požádat o dotace, nemohlo být hodnoceno v rámci důvodnosti žaloby, ale soud má za to, že je k tomu nutno přihlédnout při rozhodování o nákladech řízení. Obě strany měly možnost se k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. před rozhodnutím soudu vyjádřit, přičemž nesdělily žádné skutečnosti, které by aplikaci tohoto ustanovení vylučovaly. Žalobcům nemohla být požadovaná náhrada nákladů řízení přiznána s ohledem na výsledek sporu.

36. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát na nákladech řízení za znalečné nekryté zálohami vynaložil celkem částku 6.820 Kč, kterou jsou účastníci povinni nahradit státu v rozsahu, ve kterém neměli ve věci úspěch, když žádný z účastníků nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Žalobci neměli ve věci úspěch v rozsahu 72 %, proto jsou povinni společně a nerozdílně nahradit státu náklady řízení ve výši 4.910 Kč (72 % z částky 6.820 Kč). Ze zálohy složené žalobci zůstala nevyčerpána částka 575 Kč, která bude převedena na náklady státu, proto žalobcům zbývá fakticky doplatit 4.335 Kč. Žalovaný neměl ve věci úspěch v rozsahu 28 %, proto je povinen nahradit státu náklady řízení ve výši 1.910 Kč (28 % z částky 6.820 Kč). Lhůta pro náhradu nákladů řízení státu byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.