115 C 16/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A, IČO IČO žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 1 115 080,88 Kč s přísl. - nájemné

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: částku 1 115 080,88 Kč se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 574 594 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 4. 2022 ve výši 5 306,17 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 2 018 400 Kč od 28. 4. 2022 do 27. 3. 2023 ve výši 55 409,23 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 768 400 Kč od 28. 3. 2023 do 15. 11. 2023 ve výši 33 866,07 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 763 400 Kč od 16. 11. 2023 do 21. 12. 2023 ve výši 5 217,73 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 748 400 Kč od 22. 12. 2023 do 11. 1. 2024 ve výši 3 013,47 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 498 400 Kč od 12. 1. 2024 do 15. 1. 2024 ve výši 491,28 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 248 400 Kč od 16. 1. 2024 do 25. 1. 2024 ve výši 1 023,28 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 238 400 Kč od 26. 1. 2024 do 21. 2. 2024 ve výši 2 740,72 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 218 400 Kč od 22. 2. 2024 do 2. 4. 2024 ve výši 4 094,62 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 068 400 Kč od 3. 4. 2024 do 3. 4. 2024 ve výši 87,57 Kč, se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky 1 018 400 Kč od 4. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 250 000 Kč od 1. 10. 2022 do 27. 3. 2023 ve výši 18 287,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 250 000 Kč od 1. 4. 2023 do 15. 11. 2023 ve výši 23 527,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 250 000 Kč od 1. 10. 2023 do 11. 1. 2024 ve výši 10 579,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 245 000 Kč od 16. 11. 2023 do 21. 12. 2023 ve výši 3 624,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 230 000 Kč od 22. 12. 2023 do 11. 1. 2024 ve výši 1 982,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 230 000 Kč od 12. 1. 2024 do 15. 1. 2024 ve výši 370,77 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od 1. 4. 2024 do 2. 4. 2024 ve výši 161,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 3. 4. 2024 do 3. 4. 2024 ve výši 20,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 089 660 Kč od 6. 4. 2024 do 20. 5. 2024 ve výši 19 761,25 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 115 080,88 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 222 072 Kč k rukám Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení bylo zaplacení částek uvedených ve výroku shora z titulu nedoplatku zápůjčky, smluvní pokuty a příslušenství. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 15.11.2020 uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání č. Anonymizováno, kterou žalobkyně přenechala žalovanému k užívání: Pozemek parc. č. st. Anonymizováno (zastavěna plocha a nádvoří) v obci Jméno žalovaného B, katastrální území jméno FO Jméno žalovaného B, jehož součástí je stavba – budova s č.p. Anonymizováno, jméno FO Jméno žalovaného B, stavba ubytovacího zařízení, Pozemek parc. č. st. Anonymizováno (zastavěna plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – budova bez čísla popisného nebo evidenčního, jiná stavba, Pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (ostatní plocha), to vše zapsáno na LV č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec Jméno žalovaného B a kat. úz. jméno FO Jméno žalovaného B. Dodatkem č. 1 k Nájemní smlouvě ze dne 01.06.2021 byl předmět nájmu rozšířen o: Pozemek parc. č. Anonymizováno zapsaný na LV č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec Jméno žalovaného B a kat. úz. jméno FO Jméno žalovaného B. Podnikatelským úmyslem žalovaného bylo provozovat v předmětu nájmu ubytovací zařízení a to poté, co pomocí stavebních úprav učiní předmět nájmu k tomuto účelu způsobilým. Žalobkyně s uvedeným podnikatelským záměrem souhlasila; zároveň bylo ujednáno, že žalovaný nebude mít v souvislosti s těmito úpravami žádný nárok na náhradu vynaložených nákladů ani na náhradu za zhodnocení předmětu nájmu. Konkretizace dalších stavebně technických úprav byla dále konkretizována v Dodatku č.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neměl dostatečné finanční prostředky na provedení dalších stavebně technických úprav, účastníci se dohodli na poskytnutí účelové zápůjčky. V souladu s odst. 3.2 a 3.3 Dodatku č. 3 byla dne 17.03.2022 uzavřena smlouva o zápůjčce na částku ve výši 2 018 400 Kč. Dle odst. 2.4 Smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno, že zápůjčka bude poskytnuta ve dvou částech, a to následovně: První část zápůjčky ve výši 1 574 594 Kč, měla být žalovaným čerpána po řádném provedení stavebně technických úprav předmětu nájmu vymezených v bodech 1 až 12 Přílohy č 1 ke Smlouvě o zápůjčce; Druhá část zápůjčky ve výši 443 806 Kč, měla být čerpána po řádném provedení stavebně technických úprav předmětu nájmu vymezených v bodech 12 až 14 Přílohy č. 1 ke Smlouvě o zápůjčce Žalobkyně dne 17.03.2022 převedla na bankovní účet č. č. účtu vedený u právnická osoba., částku ve výši 1 574 594 Kč a dne 27.04.2022 částku ve výši 443 806 Kč. Žalovaný se zavázal splatit Zápůjčku následujícím způsobem:

1. První splátka ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena dne 30.09.2022; 2. Druhá splátka ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena dne 31.03.2023; 3. Třetí splátka Zápůjčky ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena dne 30.09.2023; 4. Čtvrtá splátka Zápůjčky ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena dne 31.03.2024; 5. Pátá splátka Zápůjčky ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena dne 30.09.2024; 6. Šestá splátka Zápůjčky ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena dne 31.03.2025; 7. Sedmá splátka Zápůjčky ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena dne 30.09.2025; 8. Osmá (poslední) splátka Zápůjčky ve výši 264 000 měla být uhrazena dne 31.03.2026, společně se úrokem dle článku 2. odst. 6 smlouvy o zápůjčce. Žalovaný své povinnosti plnil následujícím způsobem:

1. Dne 27.03.2023 uhradil Žalovaný částku ve výši 250 000Kč; 2. Dne 15.11.2023 uhradil Žalovaný částku ve výši 5 000 Kč; 3. Dne 21.12.2023 uhradil Žalovaný částku ve výši 15 000 Kč; 4. Dne 11.01.2024 uhradil Žalovaný částku ve výši 250 000Kč; 5. Dne 15.01.2024 uhradil Žalovaný částku ve výši 250 000Kč; 6. Dne 25.01.2024 uhradil Žalovaný částku ve výši 10 000 Kč.

7. Dne 21.02.2024 uhradil Žalovaný částku ve výši 20 000 Kč; 8. Dne 02.04.2024 uhradil Žalovaný částku ve výši 150.000 Kč; 9. Dne 03.04.2024 uhradil žalovaný částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný zaplatil pouze částku ve výši 1 000 000 Kč, z jistiny zbývá uhradit částka ve výši 1 018 400 Kč. V odst. 4.1.1 smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky, může žalobkyně požadovat zaplacení celé pohledávky vzniklé ze zápůjčky, a to do 3 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaný se v odst. 4.1.2 smlouvy zápůjčce zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 02.04.2024 Výzvu zapůjčitele s vyrozuměním o prodlení vydlužitele s úhradou splátky zápůjčky, která byla prostřednictvím datové schránky žalovaného doručena dne 02.04.2024. Ve vyrozumění sdělila, že v důsledku prodlení splátky ve výši 250 000Kč. která měla být uhrazena nejpozději dne 31.03.2024, přičemž byla uhrazena pouze její část ve výši 200.000 Kč, požaduje v souladu s odst. 4.1.1 smlouvy o zápůjčce zaplatit celou pohledávky vzniklou ze zápůjčky do 3 dnů ode dne doručení výzvy. Celá zbývající pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla zesplatněna ke dni 02.04.2024 s tím, že celá dosud neuhrazená pohledávky ze smlouvy o zápůjčce měla být uhrazena nejpozději dne 06.04.2024. Žalovaný nicméně v této lhůtě celou pohledávky ze smlouvy o zápůjčce neuhradil, když pouze dne 03.04.2024 hradil částku ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně proto uplatila krom dlužné jistiny též nárok na smluvní pokutu v následující ve výši 0,05 % denně: z částky 250 000 Kč od 01.10.2022 do 27.03.2023 ve výši 22.250,00 Kč; z částky 250 000Kč od 01.04.2023 do 15.11.2023 ve výši 28.625,00 Kč; z částky 250 000Kč od 01.10.2023 do 11.01.2024 ve výši 12.875,00 Kč; z částky 245 000 Kč od 16.11.2023 do 21.12.2023 ve výši 4.410,00 Kč; z částky 230 000 Kč od 22.12.2023 do 11.01.2024 ve výši 2.415,00 Kč; z částky 230 000 Kč. od 12.01.2024 do 15.01.2024 ve výši 460,00 Kč; z částky 200 000 Kč. od 01.04.2024 do 02.04.2024 ve výši 200,00 Kč; z částky 50 000 Kč od 03.04.2024 do 03.04.2024 ve výši 25,00 Kč; z částky 1 129 817,09 Kč (částka se skládá ze zbývající jistiny ve výši 1 018 400 Kč a smluvního úroku naběhlého do dne 05.04.2024 ve výši 111 417,09 Kč) od 06.04.2024 až do 20.05.2024 ve výši 25.420,88 Kč. Ke dni předcházejícímu podání žaloby (20.5.2024) činila kapitalizovaná smluvní pokuta částku ve výši 96 680,88 Kč. Žalobkyně požadovala přiznat celkovou částku 1 115 080,88 s příslušenstvím, která se skládá ze zbytku jistiny ve výši 1 018 400 Kč a smluvní pokuty naběhlé do dne 20.05.2024 ve výši 96 680,88 Kč. Krom nároku na doplatek jistiny zápůjčky a smluvní pokuty žalobkyně požadovala též zaplacení smluvního úroku ve výši 3% ročně a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by zaplatil více než eviduje žalobkyně. Samotný výpočet dluhu nikterak nerozporoval. Obrana žalovaného spočívala v tom, že jeho zásluhou došlo ke zhodnocení předmětu nájmu o více jak 4 mil. Kč; poukázal na znalecký posudek Anonymizováno. právnická osoba. Podle § 2220 odst. 1 o. z. nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Podle odstavce druhého téhož ustanovení provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby. Ustanovení je dispozitivní. Smluvním stranám je dána možnost upravit si v nájemní smlouvě možnost změn předmětu nájmu, jakož i eventuální výši náhrad nákladů či zhodnocení. Strany si mohou rovněž sjednat, že nájemci právo na zhodnocení nenáleží. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 288 - 294: M. Hulmák NS 28 Cdo 1222/2007: Dohodou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem se lze platně předem vzdát práva na protihodnotu toho, o co se měla zvýšit hodnota pronajaté věci. Ustanovení občanského zákoníku o změnách prováděných na pronajaté věci (§ 667 odst. 1) má dispozitivní charakter. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužícího k podnikání ze dne 15.11.2020 bylo prokázáno, že žalobkyně pronajala žalovanému výše uvedené (předmětné) nemovitosti za účelem provozování ubytovacího zařízení na dobu 20 let. V čl. IX. /3 (poslední věta tohoto ustanovení) bylo ujednáno že po skončení nájmu uplynutím doby nájmu, na kterou byl sjednán, nájemce nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů vynaložených na předmět nájmu ani na náhradu zhodnocení předmětu nájmu. V dodatku č. 3, čl. 3.4. strany prohlásily: „Pro odstranění pochybností se ujednává, že nájemce nemá právo na jakoukoliv náhradu nákladů na provedení stavebně technických úprav předmětu nájmu, a to ani po skončení nájmu, bez ohledu na důvod, pro jaký byl nájem ukončen.“ V posuzovaném případě žalobkyně souhlasila s provedením změn pronajaté věci, kteréžto měly být prováděny výhradně na náklad žalovaného bez možnosti žádat v budoucnu jejich refundaci. Se žalobkyní lze souhlasit v tom, že jak Nájemní smlouva (článek IX odst. 3; článek X odst. 9; článek XI odst. 5), tak Dodatek č. 3 (článek 3.4. ve spojení s článkem 2.10.) obsahovaly ustanovení, kterými bylo explicitně vyloučeno právo žalovaného na jakékoli náklady investované do předmětu nájmu i právo na vyrovnání za zhodnocení předmětu nájmu, a tedy vyloučena dispozitivní úprava v § 2220 o.z. Žalovaný se m.j. bránil i hlediskem spravedlnosti a dobrých mravů – z jeho pohledu nelze připustit, aby žalobkyni spadlo „do klína“ zhodnocení nemovitosti v hodnotě několika mil. Kč. Soud má za to, že bylo toliko na vůli účastníků, jaký bude obsah jejich smluvních ujednání – toto se týkalo jak základní nájemní smlouvy, tak dodatků a rovněž smlouvy o zápůjčce. Bylo rovněž na jejich vůli, zda vyloučí pravidlo o plynoucí z § 2220 o.z. o refundaci nákladů na zhodnocení předmětu pronájmu. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že ona sama nebyla tím, kdo renovaci nemovitosti vyžadoval a zároveň neměla možnost rozhodovat o účelnosti vynaložených nákladů. Pokud by soud přisvědčil nároku žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení z titulu zhodnocení předmětu pronájmu, byť jen v rovině procesní obrany, vystavil by hypoteticky (byl-li by tento nárok zažalován) žalobkyni povinnosti doplatit i zbylé zhodnocení, které není pokrytou nárokem uplatněným v tomto řízení (žalovaný uvedl, že zhodnotil nemovitost o 4 352 000 Kč; přičemž žalobou uplatněná částka činí cca 1/3 z uvedeného zhodnocení). Ústavní soud zveřejnil dne 15. března 2021 svůj nález sp. zn. II. ÚS 1250/20, podle něhož platí, že v oblasti soukromého práva má být každému co nejvíce umožněno konat v souladu s vlastními zájmy, čemuž ze strany státu odpovídá nutnost respektovat ústavní zásady, chránící zejména smluvní svobodu, a to i pro její společenskou a hospodářskou funkci. Účastníci soukromoprávních vztahů se musejí s důvěrou spolehnout na princip pacta sunt servanda, zásadu „co není zakázáno, je dovoleno“, a ochranu autonomie vůle, neboť jde o jednu ze základních podmínek fungování právního státu, který je v moderním ústavním právu chápán pouze jako materiální právní stát. Soud dospěl k závěru, že žalovaný v postavení podnikatele znal obsah smluvních závazků a podpisem výše uvedených smluvních dokumentů, zejména Dodatku č. 3, stvrdil dohodu účastníků, která m.j. zahrnovala i ujednání o tom, že v případě ukončení pronájmu (z jakéhokoliv důvodu) nebude mít nárok na jakékoliv protiplnění za zhodnocení nemovitosti. Jakákoliv negace – popření – výše uvedené dohody účastníků by znamenala porušení autonomie smluvní volnosti, tedy stěžejní zásady soukromého práva. Nárok na jistinu zápůjčky (jejíž nesplacená výše byla mezi účastníky nesporná) shledal soud oprávněným. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Ustanovení § 2050 o. z. stanoví, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.1.2023 sp.zn. 31 Cdo 2273/2022 smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody, dále též jen „paušalizační smluvní pokuta“), nebo výlučně funkci sankční (dále též jen „sankční smluvní pokuta“), případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační (smíšená). Dále lze uvažovat o funkci nátlakové (motivačně preventivní). Prvotní, čím by se měl soud zabývat je funkce smluvní pokuty. V daném případě se soud zabýval funkcí, jakou smluvní pokuta plnila. Jazykovým výkladem čl. 4.1.2. by bylo na první pohled možné učinit závěr o tom, že se jednalo o povahu ryze sankční – byla sjednána pro případ prodlení, tj. porušení povinnosti hradit řádně a včas. Soud je však toho názoru, že s ohledem na účel půjčky (dokončení rekonstrukce předmětu nájmu) plnila tato i funkci paušalizované náhrady škody (tuto si lze představit například tím, že v důsledku neuskutečněného prodeje dojde v budoucnu k poklesu cen nemovitostí a prodávající na pochybení zájemce tratí část svého zisku). Soud dospěl k závěru, že se jednalo o funkci smíšenou. K posouzení přiměřenosti smluvní pokuty soud uvádí: dospěl-li k závěru, že se jednalo o smíšený typ smluvní pokuty, pak ohledně sankčního charakteru soud uzavřel, že „když trestat, tak přiměřeně“; smluvní pokuta ve výši 18,25 % ročně (0,05 % denně x 365 dní) není z pohledu soudu nepřiměřená. Ohledně druhé z funkcí (paušalizované náhrady škody) soud uvádí, že se žalobkyní lze souhlasit v tom, že k újmě v její majetkové sféře došlo, neboť v důsledku předčasného ukončení nájmu a nedokončené rekonstrukce je nucena (i přes nesplacenou zápůjčku) do předmětu nájmu dále investovat za účelem dokončení jeho rekonstrukce. Z uvedeného důvodu soud nepřistoupil k moderaci smluvní pokuty. Konečně soud přiznal žalobkyni též nárok na smluvní úrok z jistiny ve výši 3% - výše úroku byla sjednána v čl. 2.6. smlouvy o zápůjčce. Zcela na závěr se soud vyjadřuje k další obraně žalovaného a to, že smluvní vztahy mezi účastníky (nájemní smlouva, dodatky, smlouva o zápůjčce) je nutno posuzovat jako smlouvy adhezní, žalovaný v nich byl slabší stranou a tudíž ujednání, na kterých žalobkyně staví svůj nárok, posoudit jako ujednání neplatná. Soud tento názor nesdílí. Adhezní smlouvou je taková smlouva, u níž jedna strana určí její obsah, popř. jestliže obsah smlouvy, resp. smluvní podmínky jsou ve smlouvě určeny podle pokynů jedné strany; jinak řečeno, o obsahu oferty není možné jiné ujednání, resp. dohadování a druhá strana nemá možnost ofertu ani měnit, ani doplnit, nebo jinak upravit. Všechno, co může druhá strana – adresát oferty – právně učinit, je buďto ofertu přijmout tak, jak je, anebo smlouvu neuzavřít. Pokud by taková smlouva obsahovala doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná (viz § 1800 odst. 2 o.z). Žalobkyni lze přisvědčit v tom směru, že se nejednalo o smlouvy adhezního typu, kontraktační proces byl postupný a oboustranný (což plyne z e-mailové korespondence předložené žalobkyní). Krom výše uvedených nároků byly žalobkyni přiznány též náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno celkem 222 072 Kč skládající se z následujících položek:

1. Náklady právního zastoupení za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996Sb. (dále jen „AT“) ve výši 115 020,00 Kč (9 x 12 780.00 Kč bez DPH) dle § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 AT, za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 AT ve výši 12 780 Kč (2 x 6 390,00 Kč bez DPH); celkem 127 800 Kč. 2. 11 režijních paušálů dle § 13 odst. 4 AT v částce 3 300 Kč (11 x 300 Kč); Přehled úkonů právní zástupkyně žalobkyně:

1. Převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb; 2. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne 19.04.2024; 3. Žaloba ze dne 22.05.2024; 4. Návrh na vydání předběžného opatření ze dne 30.05.2024; 5. Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 19.06.2024 6. Účast na soudním jednání dne 22.08.2024; 7. Jednání s klientem ve věci přesahující jednu hodinu konané dne 18.09.2024; 8. Vyjádření žalobkyně na výzvu soudu ze dne 26.09.2024; 9. Replika žalobkyně k vyjádření žalovaného ze dne 09.10.2024; 10. Účast na soudním jednání dne 17.10.2024; 11. Závěrečný návrh žalobkyně ze dne 21.10.2024.

3. Náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby stanovená ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 a 3 AT ve výši 2000 Kč : za 5 započatých půlhodin za cestu na soudní jednání konané dne 22.08.2024, a dále ve stejném rozsahu za cestu zpět; za 5 započatých půlhodin za cestu na soudní jednání konané dne 17.10.2024, a dále ve stejném rozsahu za cestu zpět.

4. Cestovné v celkové výši 2x 2 165,91 Kč na soudní jednání konané dne 22.08.2024 a dne 17.10.2024, 5. Parkovné při účasti na jednání dne 17.10.2024 ve výši 20,00 Kč.

6. Soudní poplatek ve výši 55 755 Kč. 7. 21% DHP z odměn a náhrad. Soud nepřiznal náhradu na úhradu nákladů na vyhotovení notářských zápisů v souvislosti s návrhem na nařízení předběžného opatření; když uvedené důkazy nebyly pro dané řízení relevantní a návrh na nařízení předběžného opatření byl až na jedinou výjimku (konvektomat) odmítnut nebo zamítnut. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.