115 C 17/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní titul Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 24 198 Kč s přísl. - zapůjčení peněžních prostředků

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 500 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 332,20 Kč k rukám jejího zástupce [titul]. [jméno] [jméno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 5 562,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek z rozšířeného návrhu ve výši 215 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou ze dne 28.5.2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky. V návrhu uvedla, že se se žalovaným dohodla na tom, že mu zapůjčí peněžní prostředky za účelem přípravy na povolání makléře s tím, že pokud kurz úspěšně dokončí a započne pro žalobkyni vykonávat činnost, pak prostředky vrátí v rámci zápočtu při výplatě první provize. Pokud by však kurz absolvoval neúspěšně a nebo činnost do konce července 2019 pro žalobkyni nezačal vůbec vykonávat, pak byl povinen prostředky neprodleně tedy do konce července 2019 vrátit. V průběhu řízení byl upřesněn předmět řízení takto: 1) Náklady na kurz ve výši 12 500 Kč uhrazené žalobkyní bankovním převodem 2) Záloha ve výši 14 000 Kč poskytnutá žalobkyní dne 15.3.2019 3) Náklady na cestovné ve výši 2 000 Kč vyplacené žalobkyní žalovanému dne 12.4.2019. Žalobkyně poukázala na znění smlouvy o zprostředkování, z níž vyplývá, že v případě, že nedojde k předmětu smlouvy, je zprostředkovatel povinen vrátit veškeré do té doby poskytnuté finanční částky zájemci nebo jejich poměrnou část, poníženou o započtenou provizi. Tuto povinnost měl žalovaný v případě, že k uzavření smlouvy o spolupráci nedojde do tří měsíců od podpisu smlouvy. Vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy o spolupráci s třetí osobou - uzavření smlouvy o výhradním zastoupení ve věci projede nebo pronájmu nemovitosti v min. výši 5 mil. Kč – nedošlo, byl žalovaný povinen plnit povinnosti z uvedené smlouvy (čl. 22-23 smlouvy). Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Poukázal na to, že žalobkyně původně tvrdila, že šlo o půjčku, až následně uvedla, že šlo o nároky plynoucí ze smlouvy o zprostředkování, která je podle žalovaného neurčitá a neplatná, neboť žalobkyně do smlouvy provedla jednostranný zásah, a to vyškrtnutí článku 2 odst. 2.4 smlouvy, dle kterého měly být podmínky a vlastnosti smlouvy o spolupráci blíže specifikovány v pokynech uzavření smlouvy o spolupráci, která měla činit přílohu [číslo] v uvedené smlouvě. Podpisem této smlouvy totiž žalovaný potvrdil toliko úhradu částky 12 000 Kč, která za něho měla být zaplacena za profesní školení. Žalovaný přitom pro žalobkyni činil celou řadu prací, které v žádném případě nelze podřadit pod přípravu na povolání makléře. Žalovaný uvedl, že mezi účastníky byla současně uzavřena dohoda o pracovní činnosti, na jejímž základě pro žalobkyni vykonal celou řadu činností v oblasti IT. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zprostředkovat pro zájemce uzavření smlouvy o spolupráci s třetí osobou, konkrétně uzavření smlouvy o výhradním zastoupení ve věci prodeje nebo pronájmu nemovitosti nebo více nemovitostí v minimální prodejní ceně 5 000 000 Kč. Sjednaná provize činila 25% z provize náležející zájemci (žalobkyni). V čl. 7 bylo ujednáno, že nedojde-li k uzavření smlouvy o spolupráci ve lhůtě dle čl. 2 této smlouvy, je tato smlouva ukončena oznámením zájemce o zrušení závazku a zprostředkovatel nemá nárok na provizi. Veškeré zálohy nebo části půjčené zprostředkovateli je tento povinen vrátit. Dle čl. 2 se zprostředkovatel zavázal, že ke zprostředkování smlouvy o spolupráci dojde nejpozději ve lhůtě 3 měsíců od podpisu smlouvy, tj. do [datum]. Žalovaný při jednání konaném dne 9.11.2020 zpochybnil to, že podpis na smlouvě o zprostředkování je jeho pravým vlastnoručním podpisem. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že podpis na smlouvě o zprostředkování ze dne [datum] je pravým podpisem žalovaného. Mezi účastníky bylo nesporné to, že žalovaný přijal částky ve výši 14 000 Kč a 2 000 Kč (na základě příjmových dokladů – čl. 2 spisu); pokud jde o částku 12 500 Kč uhrazenou za makléřský kurz, tato byla prokázána listinou na čl. 55-56. Žalovaný potvrdil, že se makléřského kurzu zúčastnil. Soud nesdílí závěr žalovaného o neplatnosti výše uvedené smlouvy o zprostředkování. Žalovaným byl nejprve zpochybněn samotný podpis smlouvy (tento byl vyvrácen znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce]). Následně byla jako důvod neplatnosti uvedena skutečnost, že se ve smlouvě škrtalo. Soud však uvádí, že vyškrtnutí ujednání čl. 2 nečiní smlouvu neplatnou pro svou neurčitost nebo nesrozumitelnost. Z obsahu smlouvy o zprostředkování je zřejmé to, jaký„ obchod“ měl žalovaný pro žalobkyni během tří měsíců zajistit – prodej nebo pronájem nemovitosti v min. prodejní ceně 5 000 000 Kč. To, že bylo vyškrtnuto ustanovení o bližší specifikaci takové smlouvy (čl. 2) není důvodem pro úsudek o neplatnosti smlouvy o zprostředkování. Konečně pak soud jako důvodnou neshledává ani námitku žalovaného týkající se skutečnosti, že pro žalobkyni vykonal určitý druh činností a v průběhu řízení dohledal i dohodu o pracovní činnosti (čl. 61 spisu). Soud k této dohodě uvádí, že účastníky nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by na základě této bylo vůbec kdy postupováno, tedy byť i jen z části hrazena nebo naopak vymáhána odměna za tuto činnost. Soud přisvědčil žalobkyni v tom, že se jednalo spíše o fiktivní smlouvu (pravděpodobně pro úřad práce), dle které se fakticky nepostupovalo. Konečně pak soud uvádí, že tato smlouva byla sjednána na dobu od 15.3.2019 do 31.3.2019 v maximálním rozsahu 20 hodin týdně s odměnou 100Kč. Maximální odměna za tuto smlouvu by pak představovala částku 4 000 Kč (20 hodin x 2 týdny x 100 Kč) a nikoliv částku, která je předmětem žaloby. Na základě všech provedených důkazů soud uzavřel, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o zprostředkování, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobkyni k činnosti za provizi ve výši 25% z celkové provize (náležející žalobkyni), přičemž bylo ujednáno to, že nedojde-li k zavření smlouvy ve lhůtě 3 měsíců, nemá zprostředkovatel nárok na provizi a je povinen vrátit veškeré do té doby poskytnuté finanční částky (čl. 4), zálohy nebo částky půjčené (čl. 7). Žalobkyně prokázala, že skutečná cena profesního školení činila 12 500Kč, dále prokázala to, že žalovanému poskytla zálohu ve výši 14 000 Kč a úhradu nákladů na cestovné ve výši 2 000 Kč. Soud souhlasí se žalovaným v tom, že smlouva o zprostředkování není terminologicky a koncepčně zcela správná (v článku 4.3. se hovoří o záloze, v článku 7.2. o zálohách nebo částkách půjčených, v článku 4.4. se hovoří o veškerých do té doby poskytnutých finančních částkách). Nicméně uvedená terminologická nejednotnost nemá vliv na to, že žalovaný se ve smlouvě zavázal k tomu, že v případě neuzavření smlouvy o spolupráci, vrátí vše, co mu žalobkyně poskytla v souvislosti s touto smlouvou; jinak řečeno – velká množina„ veškeré do té doby poskytnuté finanční částky“ (čl. 4 smlouvy o zprostředkování) zahrnuje dílčí nároky ve smlouvě zmíněné. Pod tyto finanční částky lze podřadit uhrazenou cenu za školení makléřů ve výši 12 500 Kč, vyplacenou částku 14 000 Kč ve formě zálohy (na provizi) a nepochybně i částku 2 000 Kč jakožto finanční částku uhrazenou žalovanému v podobně cestovních nákladů. Sama skutečnost, že ve smlouvě je chybně uvedena cena školení 12 000 Kč namísto skutečně uhrazené částky 12 500 Kč je ve světle výkladu pojmu„ veškeré do té doby poskytnuté částky“ také nerozhodná. Žalovaný neprokázal, že by tyto částky žalobkyni vrátil; jím předestřená obrana nebyla soudem akceptována jako důvodná; proto bylo žalobě vyhověno. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 1 210 Kč za zaplacený soudní poplatek, 215 Kč za doplatek soudního poplatku uložený v návaznosti na změnu žaloby učiněnou při jednání soudu dne 9.11.2020. Žalobkyně v tomto řízení učinila 3 úkony právní služby po 2 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky), 2 úkony právní služby po 2 260 Kč (jednání konané dne 9.11.2020 a 25.3.2021), dále má nárok na 5 paušálních náhrad po 300 Kč, 21% DPH z odměn a náhrad a zálohu uhrazenou za znalecký posudek ve výši 2 000 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 18 332,20Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Dalším výrokem bylo rozhodnuto dle § 148 o.s.ř. o povinnosti ve věci neúspěšného žalovaného zaplatit státu zálohované náklady řízení – znalečné vyplacené [titul] [celé jméno znalce] ve výši 7 562,50Kč po odečtení zálohy hrazené žalobkyní. Posledním výrokem soud vyměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku dle § 9 odst. 6 z.č. 549/1991Sb. v návaznosti na rozšíření žaloby z původní částky 24 198 Kč na částku 28 500 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.