119 C 47/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní titul Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, žalovaného a žalované 5. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 6. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 7. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, žalovaného a žalované 8. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, žalovaného a žalované o zaplacení peněžitých částek příslušenstvím

I. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.797,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2.797,50 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a náklady řízení ve výši 2.681,25 Kč, tyto k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.797,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2.797,50 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a náklady řízení ve výši 2.681,25 Kč, tyto k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 5.510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5.510 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a náklady řízení ve výši 5.362,50 Kč, tyto k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 5.595 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5.595 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a náklady řízení ve výši 5.362,50 Kč, tyto k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 5.595 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5.595 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a náklady řízení ve výši 5.362,50 Kč, tyto k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný [číslo] je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 102 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný [číslo] je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 102 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 203 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 204 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

X. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 204 Kč do, 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne 15. 11. 2019 se žalobkyně domáhala proti žalovaným zaplacení částek a příslušenství uvedených ve výroku. K odůvodnění uvedla, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky stavební parcely [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: [obec] – [adresa], byt. dům, v kat. území [obec], a to: žalobkyně spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaný [číslo] spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaný [číslo] spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaní [číslo] [číslo] v SJM spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaní [číslo] v SJM spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] a žalovaní [číslo] [číslo] v SJM spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] Tyto nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listě vlastnictví [číslo] pro obec a kat. území [obec]. Žalobkyně dne [datum] vzhledem k havarijnímu stavu stoupaček ve svém bytě podepsala s [právnická osoba], [obec] jako zhotovitelem smlouvu o dílo na výměnu stoupaček ve svém bytě v bytovém domě [adresa] ve [obec] včetně stavebních prací. Zhotovitel však zjistil špatný stav stoupaček v celém domě, takže žalobkyně dodatkem smlouvu rozšířila na výměnu stoupaček v celém domě včetně napojení všech bytů a stavebních prací. Žalovaní byli o všem informováni, navíc paní [celé jméno žalované] za zbylé spoluvlastníky domu odsouhlasila i cenu díla. Práce byly zhotovitelem prováděny i v bytech žalovaných. Žalovaní o jejich rozsahu věděli a nikdy nic proti těmto pracím nenamítali. Žalobkyně zhotoviteli uhradila fakturu [číslo] na část prací provedených v jejím bytě v částce 14.490 Kč. Zhotovitel dále vyfakturoval práce na výměně stoupaček v celém domě a napojení bytů částkou 58.880 Kč. K výši požadované úhrady byly ze strany žalovaných námitky, takže zhotovitel nakonec původní fakturu ponížil na částku 51.089 Kč a žalobkyně mu ji sama ze svých výlučných prostředků uhradila. Později po této úhradě faktury žalobkyní byla spoluvlastníky na výměnu stoupaček v domě uhrazena zhotoviteli částka 17.400 Kč, kterou zhotovitel dne 14. 3.2018 přeposlal žalobkyni. Žalobkyně tak fakticky uhradila na tuto fakturu ze svého po zápočtu částky 17.400 Kč celkem částku 33.689 Kč. Z této částky na ni připadala k úhradě částka [číslo], po žalovaných tak požadovala doplatit částku 22.295 Kč (nedoplatek za stoupačky v bytech ve výši 255 Kč + nedoplatek za stoupačky ve spol. prostorách ve výši 22.040 Kč). Na nákladech za provedené práce by se podle názoru žalobkyně měli ve smyslu rozpisu úhrad podílet všichni spoluvlastníci takto: Stoupačky v bytech (4 byty, bez bytu žalovaných [číslo] [číslo]): cena 20.489 Kč + 3.071 Kč (15% DPH), celkem 23.540 Kč: 4 = [číslo] Kč/byt celkem [číslo], Kč - 5.885 Kč - byt žalobkyně 17.655 Kč - 17.400 Kč platba žalovaných <b>255 Kč nedoplatek</b> (po 42,50 Kč pro žalované 1 a 2, po 85 Kč pro žalované [číslo] pro žalované [číslo]) Stoupačky – společné prostory (5 bytů): cena 23.596 Kč + 3.593 Kč (15% DPH) = 27.549 Kč: 5 = [číslo] Kč/byt celkem 27.549 Kč - 5.510 Kč - podíl připadající na byt žalobkyně <b>22.040 Kč nedoplatek zaokr.</b> (po 2.755 Kč pro žalované [číslo] [číslo] po 5.510 Kč pro žalované [číslo] [číslo] [číslo]) Vzhledem k tomu, že se žalovaní na úhradě dlužné částky 22.295 Kč nechtěli v příslušném poměru dobrovolně podílet, neboť se jim tato částka zdála vysoká, byly jim dne 3.1.2019 právním zástupcem žalobkyně zaslány předžalobní výzvy. Ani poté však k úhradě dluhu žádným ze žalovaných nedošlo. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že s ní nesouhlasí, navrhli její zamítnutí. Žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] žalovaní [číslo] [číslo] shodně uvedli, že rekonstrukční práce zajišťované žalobkyní probíhaly bez jejich souhlasu a bez souhlasu většiny spoluvlastníků domu a předmětnou smlouvu o dílo žalobkyně uzavřela taktéž bez jejich souhlasu. Žalovaní nebyli seznámeni ani s cenou díla, ani způsobem jejího stanovení, jak vyžaduje ustanovení § 2587 odst. 2 o.z. a ani nemají doklad o tom, že dílo bylo řádně předáno a uhrazeno. Žalovaní mají za to, že proto nejsou pasivně legitimováni. Rekonstrukce stoupaček v domě proběhla komplexně v roce 2002, s výjimkou bytu žalobkyně, která s touto rekonstrukcí nesouhlasila. V rámci této rekonstrukce si každý vlastník bytu hradil ze svého rekonstrukci úseku stoupaček vztahujících se k jeho bytu. Havárie, v důsledku které předmětná rekonstrukce proběhla, byla zapříčiněna ucpanými odpady v bytě žalobkyně. Jedná se o důsledek jejího dřívějšího jednání, kdy se odmítla podílet na společné rekonstrukci stoupaček v roce 2002. Tvrzené náklady jsou tedy náklady na odstranění škody, která vznikla v domě v důsledku jednání žalobkyně. Současně v bytech žalovaného [číslo] [číslo] žalovaných [číslo] [číslo] se žádné rekonstrukční práce nerealizovaly, neboť jejich byty jsou napojeny na jinou stoupačku-druhou paralelní větev stoupaček, která nebyla rekonstrukčními pracemi nijak dotčena. Konečně mají žalovaní [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] za to, že položky uvedené v předmětné dodatečně opravené faktuře znějící na částku 51.169 Kč neodpovídají rozsahu skutečně provedených prací. Dle žalovaných bylo množství použitého materiálu i počtu hodin odvedené práce menší, než je uvedeno v předmětné faktuře. Ve faktuře jsou navíc fakturovány položky jako povrchové úpravy, opláštění SDK nebo obezdívka Ytong, které byly prokazatelně použity na rekonstrukci bytu žalobkyně, proto nejde o společné náklady. Současně nic neprokazuje, že na společných stoupačkách šlo skutečně o havarijní stav, neboť nikdo z žalovaných nebyl přizván, aby to mohl posoudit včetně příčiny případné havárie. Žalovaní byli seznámení s rozpočtem díla až v rámci předžalobní výzvy ze dne 3. 1. 2019, přičemž až zde bylo zjištěno, že zhotovitel si účtuje v I. etapě vedlejší rozpočtové náklady a náklady na umístění stavby ve výši 10.000 Kč a ve II. etapě ve výši 8.000 Kč. Žalovaní mají podstatné výhrady k rozsahu prací a jejich vyúčtování, proto zajistili provedení ocenění prací u stavební [právnická osoba], s.r.o. se sídlem [adresa žalovaného]. Podle tohoto ocenění činí hodnota provedených prací 21.577,70 Kč, přičemž v tomto ocenění je také provedení demontáže klozetu a konstrukce suché výstavby v bytě žalobkyně. Žalovaní tak považují částku vyplacenou žalobkyni ve výši 17.400 Kč za dostatečnou. Žalovaní [číslo] [číslo] se k žalobě vyjádřili shodně jako žalovaní [číslo] 4 s tím rozdílem, že v bytě žalovaných [číslo] [číslo] proběhla pouze výměna odpadové trubky v délce 1,5 m k napojení stoupačky k bytu žalovaných [číslo] [číslo]. Žalovaní [číslo] [číslo] se k žalobě vyjádřili shodně jako žalovaní [číslo] 4 s tím rozdílem, že v bytě žalovaných [číslo] [číslo] proběhla pouze výměna odpadové trubky v délce 1 m k napojení na společný řad. K vyjádření žalovaných se žalobkyně vyjádřila tak, že je pravdou, že určitá rekonstrukce v roce 2002 dle jejích informací proběhla. V té době však žalobkyně v domě nebydlela, proto nedokáže specifikovat, o jakou rekonstrukci se jednalo. Žalobkyně práce na svých stoupačkách zahájila proto, že se úplně rozpadaly, nikoli proto, že by došlo k ucpání odpadů. Žalobkyně trvá na tom, že před zahájením prací jednala s [celé jméno žalované], která o uvažovaném rozsahu prací věděla a souhlasila s ním i s cenou. Stejně tak byly práce odsouhlaseny i zbývajícími žalovanými, což plyne i z toho, že do svých bytů museli pustit řemeslníky. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z výpisu z KN [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] vyplývá, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky stavební parcely [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: [obec] – [adresa], byt. dům, v kat. území a obci [obec], a to: žalobkyně spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaný [číslo] spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaný [číslo] spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaní [číslo] [číslo] v SJM spoluvlastnického podílu ve výši [číslo], žalovaní [číslo] v SJM spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] a žalovaní [číslo] [číslo] v SJM spoluvlastnického podílu ve výši [číslo]. Žalovaná coby ob jednatel uzavřela [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen zhotovitel) smlouvu o dílo na zhotovení stavby ze dne [datum], a to na provedení rekonstrukce stoupaček (řešení havárie stoupaček v bytě žalobkyně) v období od [datum] do [datum] a následně dne [datum] dodatek k této smlouvě, a to na výměnu stoupaček včetně napojení jednotlivých bytů (viz. smlouva s dodatkem a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že předmětná smlouva o dílo byla původně uzavřena pro vyřešení havárie stoupaček v bytě žalobkyně v domě [adresa] ve [obec]. Následně bylo pracovníky hotovitele zjištěn špatný stav dalších stoupaček v domě a došlo na základě žádosti obyvatel domu k dohodě, že bude provedena jejich výměna. Zhotovitel vypracoval cenovou nabídku, která se pohybovala mezi [číslo] až 60.000 Kč bez DPH, nakonec byla reálná cena provedených prací kolem 40.000 Kč. Práce trvaly 3-4 dni. Nikdo z obyvatel domu neměl námitky, pouštěli pracovníky zhotovitele do svých bytů, nebyla žádná reklamace. Žalovaní však následně odmítali uhradit fakturu za provedené práce s tím, že cena je příliš vysoká. Proto si zhotovitel po marném jednání s pí [celé jméno žalovaného], která jednala za obyvatele domu, nechal zpracovat rozpočet zakázky od odborníka (rozpočtáře) a na základě jeho rozpočtu původně vyfakturovanou u cenu 58.880 Kč s DPH opravil na 51.089 Kč. Zhotovitel následně po poradě s právníkem požadoval úhradu faktury po žalobkyni jako osobě, která uzavřela předmětný dodatek ke smlouvě o dílo a ta ji také uhradila. K tomu viz. též faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 58.880 Kč s DPH za provedené práce na akci výměna stoupaček včetně stavebních prací na adrese [adresa žalovaného, žalované, žalovaného a žalované], jako jejíž příloha je uveden rozpočet. Zhotovitel dále vyúčtoval žalobkyni za práce provedené výhradně v její bytové jednotce částku 14.490 Kč na základě faktury [číslo] ze dne 7. 9. 2017, která zahrnuje práce na havárii stoupaček včetně bouracích, sádrokartonářských a zednických prací (viz. faktura [číslo]). Z výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil rozsah provedených prací. Na předmětné zakázce pracovali 3 pracovníci 3 až 4 dni. Pracovalo se nejdříve v bytě žalobkyně a následně ve 3 bytech a dvou sklepních prostorách v domě [adresa] ve [obec], neboť byla narušena T stoupačka. V domě byly zjištěny cementovo-azbestové trubky ve špatném stavu a bylo třeba vyměnit celé stoupačky včetně jejich napojení. Svědek [jméno] [příjmení] hodnověrně popsal a osvětlil provedené práce včetně těch vyplývajících z fotodokumentace předložené žalovanými. Dle svědka byla výměna předmětných trubek zcela nezbytná, neboť v trubkách byly trhliny, napojení bylo u některých trubek odštípnuté a hrozil tak vznik havárie. Výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k rozsahu díla soud zhodnotil jako věrohodné. Výpovědi korespondovaly navzájem, dále korespondovaly s provedenými listinnými důkazy a taktéž se svědeckou výpovědí nezávislého rozpočtáře p. [jméno] [příjmení] viz. níže. Cena provedeného díla ve výši 51.089 Kč byla prokázána rozpočtem - bytový dům [obec] - výměna stoupaček a svědeckou výpovědí p. [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení], který se profesně zabývá zpracováním rozpočtů a rozpočtové dokumentace staveb a má v tomto oboru třicetiletou praxi potvrdil, že k žádosti. p. [příjmení] zpracoval shora uvedený rozpočet na předmětné dílo, a to po jeho dokončení, konkrétně dne 9. 11. 2017, a na základě podkladů od p. [příjmení] dle skutečného provedení již dokončeného díla. Dle hodnocení svědka šlo dle těchto podkladů o běžnou výměnu stoupaček menšího rozsahu. Svědek zpracoval rozpočet dle všeobecně uznávaného a užívaného ceníku„ [příjmení] [jméno]“. Položku vedlejší rozpočtové náklady určil ve zcela standardní výši dle rozsahu díla a konkrétních okolností díla, jako byla např. potřeba dojíždění pracovníků na stavbu, když tato položka je zcela standardní položkou staveb a zahrnuje řadu činností spojených s přípravou stavby, dopravou materiálu a pracovníků, zajištěním potřebné drobné mechanizace apod. Žalovaní předložili k důkazu rozpočet s výkazem výměr od firmy [příjmení] stavební společnost se sídlem [adresa žalovaného], dle jejich tvrzení na předmětné dílo, ze dne 30. 6. 2020 s celkovou cenou díla 21.577,70 Kč. Soud dospěl k závěru, že z tohoto důkazu nelze při stanovení ceny díla vycházet. Rozpočet byl zpracován téměř po třech letech od zhotovení daného díla, není v něm zahrnuta položka vedlejší rozpočtové náklady, které jsou dle svědka [příjmení] standardní položkou staveb, přičemž současně dle svědka není prakticky možné, aby dílo v tomto konkrétním menším rozsahu byl kdokoli schopen provést za poloviční cenu, než stanovil on v rozpočtu. Nabízení podhodnocených cen díla je však dle svědka běžnou praxí v rámci konkurenčního boje ve snaze získat zakázku, avšak to rozhodně neznamená, že by byl zhotovitel schopen reálně dílo za tuto cenu provést. Co se týče tvrzení žalovaných ohledně rekonstrukce předmětných stoupaček v roce 2002, tak jak ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], tak [jméno] [příjmení] vyplynulo, že cementovo-azbestové trubky, které bylo třeba dle svědka [jméno] [příjmení] pro jejich špatný stav vyměnit, se již v roce 2002 nepoužívaly, resp. neměly se již používat, tedy lze učinit závěr, že tyto konkrétní stoupačky nebyly v roce 2002 vyměněny a v případě, že ano, pak byl použit nevhodný, již delší dobu neužívaný technologický postup. Z nesporného tvrzení účastníků se podává, že žalovaní uhradili zhotoviteli na rekonstrukci stoupaček částku 17.400 Kč, kterou žalovanou započetla na požadované podíly žalovaných na úhradu ceny díla. <i>Dle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Dle § 1126 odst. 1, 2 o.z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Dle § 1136 o.z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.</i> Z provedeného dokazování nelze dovodit, že by žalovaní s předmětnou rekonstrukcí (výměnou) stoupaček v domě výslovně nesouhlasili. Žalovaní i připustili, že poskytli určitou součinnost. Ti, u kterých to bylo z důvodu napojení stoupaček potřeba, pustili pracovníky zhotovitele so svých bytů. Nebylo však jednoznačně prokázáno, že by došlo ke konkrétní dohodě mezi spoluvlastníky domu ohledně této rekonstrukce, tj. ohledně jejího rozsahu, ceny, způsobu úhrady atd. Smlouvu o dílo se zhotovitelem platně uzavřela pouze žalobkyně. Žalobkyně také zhotoviteli uhradila cenu díla vyúčtovanou dle jejího určení v rozpočtu zpracovaném p. [jméno] [příjmení], tedy nezávislým rozpočtářem. Za tohoto stavu bylo při rozhodování o nároku žalobkyně nutno vycházet z výše citovaného ustanovení § 1136 o.z. Přitom bylo zásadní vyřešit otázku, zda náklad vynaložený na rekonstrukci stoupaček žalobkyní je třeba kvalifikovat pouze jako náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, nebo jako náklad na záchranu věci. V důvodové zprávě k ustanovením § 1134 až 1138 o.z. se mj. uvádí: Spoluvlastníka, pokud jedná jako správce a počíná si přitom sice svévolně, ale nikoli k újmě společné věci, resp. nikoli k újmě ostatních spoluvlastníků, je namístě chránit. Přiznává se mu proto v případě ohrožení společné věci náhrada nutných nákladů bez dalšího a v situaci, kdy koná s cílem věci prospět, alespoň náhrada nákladů v rozsahu zhodnocení věci. Dle důvodové zprávy tedy použití ustanovení § 1136 písm. b) o.z. připadá v úvahu při záchraně společné věci v případě jejího ohrožení. V jednom z komentářů k občanskému zákoníku se v souladu s tím uvádí: V případech uvedených v § 1136 písm. b) se jedná o tzv. jednatel nutné. Zákonná úprava je konstruuje tak, že spoluvlastník může požadovat náhradu nutných nákladů, které bylo třeba vynaložit na záchranu věci. Samotný pojem„ záchrana věci“ ObčZ nedefinuje, jeho výklad by však v praxi co do základního vymezení neměl činit problémy. Důvodová zpráva naznačuje, že tento nárok vzniká, jestliže spoluvlastník jedná v případě ohrožení společné věci. Pod tyto případy tak bude nutno zahrnout nejenom jednání, kterým se věc zachraňuje před zničením, tj. před zánikem věci v právním smyslu, ale zřejmě je namístě širší výklad, jenž přizná spoluvlastníku právo na náhradu nutných nákladů tam, kde jeho jednání směřuje k tomu, aby předešlo znehodnocení věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty, ekonomické využitelnosti apod. Vedle požadavku investice na záchranu věci musí jít současně o náklady vynaložené v nutném rozsahu, pouze ve vztahu k nim vzniká spoluvlastníku právo na jejich náhradu. (srovnej Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník

III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 527). Jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] provedená rekonstrukce (výměna) stoupaček v domě, nikoli tedy jen v bytě žalobkyně, byla naprosto nezbytná, neboť byly narušené havárií a a současně byly dále v trubkách zjištěny trhliny a konkrétně ve sklepních prostorách bylo napojení trubek již odštípnuté, dále by praskalo a hrozila další havárie. Ostatně to, že sami žalovaní připustili poskytnutí určité součinnost zhotoviteli nepřímo prokazuje, že si byli vědomi nezbytnosti rekonstrukce stoupaček, stejně tak jako skutečnost, že zhotoviteli na jím vyúčtovanou částku za tuto rekonstrukci částečně hradili. Žalovaní k ceně skutečně provedených prací navrhli důkaz znaleckým posudkem. Soud však po zvážení všech okolností případu dovodil, že by takový důkaz byl nadbytečný. Soud považoval za významné, že práce byly provedeny firmou svědkyně a pracovníky (svědky), kteří jsou dostatečně odborně způsobilí. Současně soud provedl svědeckou výpověď nezávislého rozpočtáře, který zpracoval na dané dílo rozpočet na žádost zhotovitele poté, co žalovaní sporovali jeho cenu a jeho výpověď potvrdila správnost konečného vyúčtované ceny díla. Skutečnosti uvedené ve výše uvedených výpovědích tak lze považovat za odborně podložené. Konečně soud nemohl přehlédnout ani skutečnost, že náklady na případný znalecký posudek by mohly být v porovnání s hodnotou předmětu sporu nepřiměřeně vysoké. Proto soud důkaz znaleckým posudkem neprovedl. Další důkazní návrhy žalovaných výpovědí [celé jméno žalované], protokolem o řádném ukončení a předání díla, doklady o úhradě zakázky od žalobkyně a zhotovitele soud neprovedl, neboť byly uplatněny po koncentraci řízení dle § 118b odst. 1,3 o.s.ř., o které byli účastníci řádně poučeni u jednání dne [datum] a byla jim stanovena dodatečná lhůta k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů v délce 30 dnů, resp. případně dalších 15 dnů od doručení doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ze strany žalobkyně. Výše uvedené zamítnuté důkazní návrhy mohly být předloženy již v rámci této lhůty, jejich potřeba nevyplynula až z dokazování provedeného u jednání dne [datum]. Jak již soud uvedl, v případě, že by nebyly provedeny předmětné rekonstrukční práce, mohlo po určité době dojít k havárii stoupaček, nikoli již přímo v bytě žalobkyně, nýbrž v jiné části stoupaček. V takovém případě by sice bezprostředně nehrozil celkový zánik domu [adresa] jako věci v právním smyslu, ale nepochybně by došlo k jeho znehodnocení, protože by nadále řádně neplnil jednu ze základních funkcí, kterou stavba rodinného domu plnit má. Ve smyslu citovaného komentáře tak je nutno dovodit, že se jednalo o ohrožení společné věci ve smyslu ust. § 1136 písm. b) o.z. Provedením prací na náklady žalobkyně v uplatněném rozsahu byla společná věc účastníků před uvedeným ohrožením zachráněna, když v důsledku špatného stavu stoupaček zde byla hrozba vzniku havárie stoupaček. Dle soudu tak je třeba žalobkyní vynaložený náklad kvalifikovat jako náklad podle ust. § 1136 písm. b) o.z. Soud proto dovodil, že požadavek žalobkyně, aby jí jednotliví žalovaní jako spoluvlastníci nemovitosti zaplatili dle velikosti svých podílů na nemovitosti poměrné částky z částky zaplacené zhotoviteli za předmětné dílo, a to po odečtení částky, kterou žalovaní sami dobrovolně zhotoviteli uhradili, je uplatněn v souladu s ust. § 1136 písm. b) o.z. Proto bylo žalobě vyhověno. Soud žalobkyni v souladu s jejím požadavkem přiznal rovněž úrok z prodlení v sazbě nepřevyšující sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok byl přiznán dle návrhu žalobkyně ode dne 1. 2. 2019, tj. po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v rámci předžalobní výzvy ze dne 3. 1. 2019. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 1.115 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení, a to odměna advokáta za 7 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) ve výši 22.295 Kč; a to 1 úkon za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a), 1 úkon za předžalobní výzvu k plnění, 1 úkon za podání žaloby a 1 úkon za vyjádření ve věci z 29. 1. 2020, vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl., 1 úkon za účast u jednání dne 18. 6. 2020, 1 úkon za účast u jednání dne 14. 12. 2020 a 1 úkon za účast u jednání dne 11. 3. 2021, vše dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Odměna za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 bodu 5 vyhl. 2.020 Kč. Odměna advokáta proto činí celkem 14.140 Kč. Dále náleží žalobkyni na nákladech řízení náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. ve výši 2.100 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za 3 x 6 i jen započatých půlhodin strávených na cestě k jednání soudu a zpět po 100 Kč ve výši 1.800 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách náleží žalobkyni cestovné zástupce žalobkyně k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět za rok 2020 ve výši 1.537 Kč, ujeto celkem 240 km (2 x 120 km) s vozidlem s průměrnou spotřebou 6,9 l benzinu 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzinu 32 Kč a sazbě základních náhrad 4,20 Kč/km; za rok 2021 částka 758 Kč, ujeto 120 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 6,9 l benzinu 95 na 100 km při vyhláškové ceně nafty 27,80 Kč a sazbě základních náhrad 4,40 Kč/km. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 21.450 Kč. Soud vzhledem k samostatnému společenství žalovaných v řízení stanovil povinnost žalovaným k náhradě nákladů řízení žalobkyni dle podílu výše jim uložené částky k úhradě na celkové žalované částce, a to žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni nahradit žalobkyni 12,5 % nákladů řízení a žalobní [číslo] dále [číslo] [číslo] vždy 25 %, ti pak vždy společně a nerozdílně (nerozlučné společenství). Náklady řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. hradí k rukám advokáta žalobkyně. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle výsledku řízení vznikla žalovaným povinnost nahradit státu jím zálohované náklady řízení, a to svědečné svědka [jméno] [příjmení] v částce 815 Kč. Soud vzhledem k samostatnému společenství žalovaných v řízení stanovil povinnost žalovaným k náhradě nákladů státu dle podílu výše jim uložené částky k úhradě na celkové žalované částce s tím, že žalovaní [číslo] dále [číslo] [číslo] jsou povinni je hradit společně a nerozdílně (nerozlučné společenství). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších.