130 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 193 986 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 85 031 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky 55 826 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 142 857 Kč od 22. 10. 2024 do 17. 2. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 140 857 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 39 199,06 Kč, úroku ve výši 20 % ročně z částky 135 438,39 Kč od 22. 10. 2024 do 13. 11. 2024, úroku 12,75 % ročně z částky 135 438,39 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 10. 2024 dosáhne částky 513 211 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 3. 7. 2025 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 14. 7. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 140 857 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 142 857 Kč od 22. 10. 2024 do 17. 2. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 140 857 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 39 199,06 Kč, úroku ve výši 20 % ročně z částky 135 438,39 Kč od 22. 10. 2024 do 13. 11. 2024, úroku 12,75 % ročně z částky 135 438,39 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 10. 2024 dosáhne částky 516 211 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103283005, kterou žalovaná podepsala dne 9. 1. 2024. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 150 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 9. 1. 2024. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 8 962 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení věřitele o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na emailovou adresu uvedenou ve smlouvě a následně na dodejku. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy o úvěru a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění byly ze strany žalované uhrazeny v době od 13. 2. 2024 do 30. 9. 2024 částky v souhrnné výši 64 969 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů). Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 7, č. 8, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Dále v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů). Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 7, č. 8, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, dle kterého pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 7 splatné 15. 8. 2024. K datu 20. 10. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 155 389,51 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5. smlouvy měl žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalobce požadoval tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby (2. 7. 2025), tedy smluvní pokutu ve výši 39 199,06 Kč. Dále žalobce požadoval úrok za poskytnutí úvěru ve výši 66,27 % z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalobce v částečném zpětvzetí ponížil požadavek na úrok z úvěru na sazbu 20 % ročně s tím, že uvedená výše je přiměřená a odpovídající judikatuře. Od 91. dne prodlení požadoval sazbu úroku 12,75 % ročně odpovídající § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

2. K prověřování schopnosti žalované řádně hradit úvěr žalobce uvedl, že byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Z hodnocení klienta zpracovaného žalobcem na podkladě dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 34 870 Kč, celkové měsíční náklady žalované pak činí 10 056 Kč a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 23 814 Kč. Byly předloženy informativní výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaná je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen a na základě kterých bylo ověřeno, že žalovaná má pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, a má tak zajištěn stálý příjem v průměrné výši 34 099 Kč měsíčně. Ohledně výdajů žalobce vycházel z částky životního minima žalované ve výši 4 860 Kč a z žalovanou sdělených nákladů na bydlení 5 196 Kč. Žalovaná neuvedla žádnou vyživovací povinnost ani v domácnosti spolužijící osobu. Prohlásila, že nemá žádné závazky z úvěrů a zápůjček.

3. K jednání dne 4. 11. 2025 se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání doručeném soudu dne 28. 8. 2025, v němž uvedla, že si je vědoma svého závazku u žalobce. Uvedla, že je aktuálně v dlouhodobé pracovní neschopnosti, má další závazky jako jsou alimenty 6 000 Kč, nájem 8 500 Kč. Požádala o možnost splácení zůstatku závazku, který jí bude soudem vypočítán. Před písemným vyjádřením žalovaná sdělovala shodné stanovisko k uplatněnému nároku emailem i telefonicky s tím, že měla více úvěrů a není se v nich schopna zorientovat.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru č. 9103283005 ze dne 9. 1. 2024 včetně splátkového kalendáře, oznámením o schválení úvěru z téhož dne, předsmluvním formulářem, doklady o vyplacení úvěru, výzvou k zaplacení – upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 16. 9. 2024 a ze dne 16. 10. 2024, oznámením o zesplatnění ze dne 20. 10. 2024 a předžalobní výzvou ze 13. 6. 2025, včetně podacího archu.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi účastníky byla dne 9. 1. 2024 uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 150 000 Kč, které byly žalované dne 9. 1. 2025 převedeny bezhotovostně na jí označený účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně se sjednaným úrokem ve 48 měsíčních splátkách po 8 962 splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen únor 2024. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou sedmé splátky. Na úvěr uhradila v období od 13. 2. 2024 do 30. 9. 2024 celkem částku 64 969 Kč.

6. K prověřování úvěruschopnosti žalované byly provedeny listinné důkazy kopií občanského průkazu žalované, prohlášením klienta, předsmluvním formulářem, hodnocením klienta, kartou klienta, výpisem vybraných pohybů na účtu žalované u ČSOB a.s. za září až prosinec 2023 (příjmy od společnosti , právnická osoba, ), soudem vyžádaným výpisem z účtu žalované u ČSOB a.s. za období od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023, výpisy záznamu z registru NRKI. Z těchto soud zjistil, že lustrací žalované před uzavřením smlouvy o úvěru ve veřejně přístupných registrech nebyly žalobcem zjištěny žádné negativní informace o žalované. Žalobce ověřil měsíční příjem žalované za poslední 4 měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy, a to z vybraných pohybů na účtu žalované za září až prosinec 2023, ze kterých vyplývá průměrný měsíční příjem žalované od společnosti , právnická osoba, ve výši cca 34 100 Kč. Žalovaná v prohlášení klienta uvedla mimo jiné, že veškeré údaje, které uvedla ve smlouvě o úvěru, jakož i veškeré informace v souvislosti st touto smlouvou poskytla či poskytne poskytovateli, jsou pravdivé a úplné a že smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti je schopna úvěr řádně a včas splácet. Dle hodnocení klienta uvedla náklady na bydlení 5 196 Kč a nulové splátky u jiných subjektů, než je žalobce. Ohledně dalších výdajů dle hodnocení klienta žalobce vycházel z výše životního minima jednotlivce 4 860 Kč.

7. Soud v souladu s § 120 odst. 2 o.s.ř. provedl dokazování kompletním výpisem z účtu žalované u , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023, neboť provedení zmíněného důkazu bylo potřebné pro zjištění skutkového stavu. Z obsahu spisu vyplynulo, že žalobce se omezil pouze na předložení důkazu o příjmech žalované ze zaměstnání v rozhodném období před poskytnutím úvěru. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, se podává, že žalovaná byla před uzavřením úvěrové smlouvy s žalobcem povinna splácet značné množství nebankovních úvěrů a mikroúvěrů. Dne 10. 10. 2023 žalovaná čerpala částku 5 000 Kč, dne 12. 10. 2025 částku 7 000 Kč a dne 18. 10. 2023 částku 18 000 Kč – vše od společnosti Rerum finance, s.r.o. Dále měla povinnost splácet zápůjčky od , právnická osoba, ze dne 13. 10. 2023 ve výši 20 000 Kč, ze dne 13. 11. 2023 ve výši 20 000 Kč a ze dne 13. 12. 2023 ve výši 20 000 Kč. Dne 15. 11. 2023 je na účtu žalované evidováno načerpání úvěru od společnosti , právnická osoba, . ve výši 50 000 Kč. Žalovaná pravidelně čerpala úvěry s různou výší jistiny rovněž od společnosti Movinero (17. 10. 2023 částka 1 000 Kč, 31. 10. 2023 částka 2 500 Kč, 23. 11. 2023 částka 1 500 Kč, 13. 12. 2023 částka 1 500 Kč, 31. 12. 2023 částka 10 000 Kč a 31. 12. 2023 částka 2 000 Kč.) Z výpisu vyplývají soustavné a značné výdaje vynakládané na sázení (, Anonymizováno, .cz, , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , Anonymizováno, .cz), z nichž je zjevné, že žalovaná má závažný a trvající problém s gamblingem. Z obratu na účtu lze usuzovat, že žalovaná vydala právě za gambling podstatnou část svých vydělaných finančních prostředků i finančních prostředků získaných ze spotřebitelských úvěrů od nebankovních společností. Na základě výpisu z účtu soud uzavřel, že žalovaná úvěrovou smlouvu dne 9. 1. 2024 uzavírala nepochybně ve finanční tísni, kdy už se nacházela v tzv. dluhové spirále.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je částečně důvodná. Žalobce prokázal, že žalované poskytl na základě smlouvy o úvěru celkem částku 150 000 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na poskytnutý úvěr vrátila více než částku 64 969 Kč. Taktéž netvrdila, že by smlouvu neuzavřela nebo že by jí úvěr nebyl poskytnut.

14. Žalobce ovšem nesplnil povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalované). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Dále lze v tomto směru odkázat též na rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023 či rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023, kde je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci 33 Cdo 2178/2018, jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci 33 Cdo 201/2018. Žalobce tvrdil, že úvěruschopnost žalované řádně s odbornou péčí prověřil, avšak ve vztahu k výdajům se spokojil pouze s ničím nepodloženým prohlášením žalované. Pokud žalobce měl k dispozici k doložení příjmů žalované výpis vybraných pohybů na účtu žalované u ČSOB a.s. za poslední 4 měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy, soud nevidí důvod, proč si v rámci profesionální obezřetnosti a odborné péče nevyžádal kompletní výpis z účtu žalované u ČSOB, a.s. Pokud by tak učinil, zcela jistě by musel dospět k závěru, že žalovaná není schopna požadovaný úvěr splácet. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a na ně navazující judikatura Nejvyššího soudu dle názoru soudu míří právě na ochranu spotřebitelů v obdobných životních situacích, jako byla žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy s žalobcem.

15. Protože žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva ze dne 9. 1. 2024 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. Protože žalobce vyplatil žalované částku 150 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Žalobce tak může požadovat pouze vrácení jistiny, která byla žalované poskytnuta a která dosud nebyla vrácena. Konkrétně jde o částku 85 031 Kč (150 000 Kč – 64 969 Kč), kterou soud žalobci přiznal výrokem I.

16. Soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaná z důvodů shora uvedených není doposud v prodlení. Soud proto co do částek jdoucích nad rámec požadované jistiny, co do smluvní pokuty a co do požadovaného úroku a úroku z prodlení rozhodl o zamítnutí žaloby (výrok II).

17. Při stanovení lhůty k plnění se soud řídil následujícími skutečnostmi: Žalovaná se k jednání dne 4. 11. 2025 bez omluvy nedostavila, předvolání převzala do vlastních rukou dne 8. 9. 2025. V řízení o jiném dluhu žalované u téhož věřitele (vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 119 C 19/2025) žalovaná nereagovala na výzvu soudu k osvědčení svých osobních a majetkových poměrů. Výzva soudu v souvisejícím řízení byla žalované doručena dne 17. 9. 2025. Žalovaná nedoložila včas skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ). Vyplněné a doložené prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech bylo soudu ve věci 119 C 19/2025 doručeno až dne 5. 11. 2025, tedy až po konání jednání ve věci a vyhlášení rozsudku. Soudu proto nezbylo, než žalované uložit povinnost k vrácení zbytku dlužné jistiny ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v den vyhlášení rozsudku 4. 11. 2025 neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce žalobou původně nárokoval částku 193 986 Kč s příslušenstvím, rozsudkem mu byla přiznána pouze částka 85 031 Kč. Výsledek řízení byl pro žalovanou příznivější, neboť soud přiznal žalobci méně než polovinu uplatněného nároku. Žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok III).