130 C 50/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní titul Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 25.213 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.213 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42.485 Kč od 10. 7. 2019 do 23. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26.598 Kč od 24. 7. 2019 do 27. 11. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.213 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do tří od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 24.984,79 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že na základě e-mailové objednávky žalované ze dne [datum] spolu žalobkyně jako přepravce a žalovaná jako ob jednatel uzavřely smlouvu o přepravě osob, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně přepravit osoby a jejich zavazadla z [obec] do [anonymizováno] ve [příjmení] [anonymizováno] [země] a zpět autobusem ve dnech 21. až 23. 6. 2019 a závazek žalované zaplatit za to žalobkyni ujednanou odměnu ve výši 42.485 Kč. Žalobkyně v souladu se smlouvou přepravila osoby řádně a včas, jak dokládá záznam o provozu vozidla [registrační značka] ze dne 23. června 2019. Následně žalobkyně žalované vyúčtovala celkovou odměnu za přepravu osob a s přepravou spojené náklady, a to daňovým dokladem – fakturou [číslo] ze dne 25. června 2019 na částku 42.485 Kč splatnou dne 9. července 2019. Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila pouze část shora uvedeného dluhu, a to platbou ve výši 15.887 Kč dne 23. července 2019 a platbou ve výši 1.385 Kč dne 27. listopadu 2019. Ve smyslu ustanovení § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pak těmito úhradami žalovaná uznala i zbývající doposud neuhrazené části dluhu ve výši 25.213 Kč. Jiné platby již žalovaná neuhradila, a to ani na základě opakovaných výzev žalobkyně jakož i jejího právního zástupce. Žalobkyně žalovanou vyzvala dne 9. října 2019 (tj. nejméně sedm dní před podáním žaloby) k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně.

2. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu uvedla, že s žalobou nesouhlasí a ničeho žalobkyni nedluží. Žalovaná v minulosti započetla svůj nárok na zaplacení ušlého zisku za neuskutečnění jednodenního zájezdu dne [datum] do [anonymizováno] ve výši 25.213 Kč oproti pohledávce žalobkyně na zaplacení faktury [číslo] na částku 42.485 Kč. Pohledávka žalobkyně, která je uplatňována žalobou, tak zanikla a to nejpozději ke dni 29. 11. 2019. Žalovaná na základě zápočtu byla povinna uhradit částku ve výši 17.272 Kč. Jelikož již žalobkyni uhradila na základě předběžného výpočtu částku ve výši 15.887 Kč a následně i doplatila zbylou částku ve výši 1.385 Kč, pak ničeho žalobkyni nedluží. Žalované vznikl nárok na náhradu ušlého zisku proto, že na zmiňovaný zájezd dne [datum] žalobkyně nepřistavila luxusní autobus, ale běžný autobus, který byl navíc porouchaný a přijel do místa nástupu opožděně. Autobus zajištěný žalobkyní neměl dostatečný výkon a nejel, již po cestě z [obec] do [obec] měl na první zastávce více jak půlhodinové zpoždění. Při cestě přes [obec] do [obec] se autobus definitivně na [obec] porouchal a žalobkyně nebyla schopna neprodleně zajistit požadovaný náhradní autobus. Žalovaná proto musela zájezd v době po jeho počátku zrušit, neboť by se nestihlo již dojet do [anonymizováno] a čerpat objednaný program zájezdu.

3. Žalobkyně k obraně žalované uvedla, že se s tvrzením žalované o zániku dluhu neztotožňuje, neboť dluh žalovaná uhradila pouze částečně. Původní dluh žalované činil 42.485 Kč, přičemž strany učinily nesporným úhrady částek ve výši 15.887 Kč dne 23. 7. 2019 a 1.385 Kč dne 27. 11. 2019. Předmětem sporu tak není, zda a z jakého titulu dluh vznikl, ale zda již zanikl úplně, či pouze částečně, a nadále ve výši 25.213 Kč, jak jej uplatnila žalobkyně, trvá. Žalobkyně k zájezdu dne [datum] přistavila autobus, který splňoval parametry, které žalovaná požadovala. Jednalo se o 3 roky starý (tedy ještě velice zánovní) autobus určený k dálkové přepravě. Autobus měl sice skutečně poruchu, nicméně tuto nezavinila žalobkyně, a naopak ta ihned nabídla žalované náhradní přepravu. V přiměřené době do 30 minut od poruchy přistavila žalobkyně autobus [anonymizována čtyři slova] rovněž určený pro dálkové cesty. Žalobkyně tak nesouhlasí s tvrzením žalované, že by jí vznikl nárok na náhradu škody - ušlého zisku.

4. Žalobkyně poukázala na aktuální judikaturu - rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018 s tím, že by soud neměl k námitce započtení vůbec přihlédnout a neměla by být předmětem řízení. Jak plyne z právní věty zmíněného rozhodnutí:„ Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 o. z.)“ Žalobkyně má za to, že případným dokazováním pohledávky žalované z titulu ušlého zisku zcela jistě dojde k nepřiměřenému prodloužení řízení o pohledávce žalobkyně. V takovém případě by totiž bylo potřeba provést dokazování ohledně skutečností, které s pohledávkou, jež je předmětem řízení, nemají žádnou spojitost, a tedy by toto dokazování nepřispělo ke zjištění předmětu sporu. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení tak má žalobkyně za to, že není na místě zabývat se v řízení vznesenou námitkou započtení ze strany žalované, pro její nejistotu a neurčitost.

5. Žalovaná setrvala na oprávněnosti námitky započtení. K výši škody způsobené zrušením zájezdu do [anonymizováno] dne [datum] doplnila, že za zájezd od účastníků zájezdu vybrala částku ve výši 40.160 Kč, kterou jim musela vrátit. Žalovaná měla sjednáno pojištění léčebných výloh pro účastníky zájezdu ve výši 1.598 Kč a dále by byla povinna uhradit náklady na průvodce ve výši 1.500 Kč. V minulosti žalovaná uhradila žalobci za uskutečnění dopravy za shodný zájezd částku ve výši 11.849 Kč. Žalované tedy ušel zisk ve výši 25.213 Kč. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení faktury [číslo] na částku 42.485 Kč. Žalovaná započetla ušlý zisk oproti pohledávce žalobkyně a jelikož uhradila ještě před podáním žaloby žalobkyni celkem částku 17.272 Kč, účastnice si vzájemně ničeho nedluží.

6. Skutková tvrzení uvedená v žalobě vzal soud za spolehlivě prokázaná na základě listin, které předložila žalobkyně. Uzavření smluvního vztahu, jehož obsahem bylo zajištění přepravy osob pro žalovanou ve dnech [anonymizováno] – [datum] autobusem z [obec] do [anonymizováno] a zpět vyplývá z emailové objednávky žalované. Závazek žalobkyně byl splněn požadovaným způsobem, což žalobkyně doložila záznamem o provozu vozidla ze dne [datum] vyhotoveným řidičem autobusu. Žalobkyně poskytovala žalované přepravu od [číslo] hod dne [datum] do [číslo] hod dne [datum], při jízdě bylo dle počítadla ujeto 1.183 Kč. Poskytnutá doprava včetně nákladů na čekání osádky, obratové daně, mýta a parkovného byla žalobkyní vyúčtována na částku 42.485 Kč fakturou [číslo] ze dne 25. června 2019 splatnou dne 9. července 2019. V řízení bylo nesporné a vyplývá to i z výpisů z účtu žalobkyně, že žalovaná na úhradu této vystavené faktury žalobkyni zaplatila dne 23. 7. 2019 částku 15.887 Kč a dne 27. 11. 2019 částku 1.385 Kč.

7. Žalovaná nevznesla žádné výhrady proti odůvodněnosti částky 42.485 Kč, kterou žalobkyně požadovala na základě faktury [číslo] dalších shora uvedených listin. Jediná obrana žalované spočívala v tvrzeném zániku pohledávky žalobkyně v důsledku započtení protipohledávky žalované na náhradu ušlého zisku za zájezd do [anonymizováno], který musel být dne [datum] krátce po zahájení zrušen. Své důvody k nikoli úplné úhradě faktury [číslo] žalovaná shrnula v dopise žalobkyni ze dne 22. 7. 2019 nazvaném„ reklamace nedodržení smluvních podmínek a vyčíslení nákladů a ušlého zisku“.

8. Při přípravě jednání soudu dne [datum] a v následné fázi řízení zaměřené na doplňování obrany žalované se ukázalo, že zatímco nárok žalobkyně byl spolehlivě a průkazně doložen, ověřování tvrzení žalované by si vyžádalo dokazování ve značném rozsahu. Strany se neshodly především na tom, kdo zavinil předčasné ukončení autobusového zájezdu z [obec] do [anonymizováno] dne [datum], respektive zda bylo zrušení tohoto zájezdu žalovanou kvůli poruše autobusu skutečně nevyhnutné. Vyvstala potřeba postavit najisto časové souvislosti jízdy autobusu poskytnutého žalobkyní z [obec] do [obec] a následně do [anonymizováno], kde došlo k odstavení autobusu. Tvrzení žalobkyně a žalované o přesném čase a okolnostech přistavení náhradního autobusu zůstala rozporná. Žalobkyně trvala na tom, že včas informovala žalovanou o zajištění náhradního autobusu, zájezd tedy nebylo nutno stornovat. Žalovaná tvrdila a hodlala prokazovat opak. K těmto sporným skutečnostem obě strany navrhovaly výslechy několika svědků. Žalobkyně označila tvrzení žalované o škodě ve výši 25.213 Kč (o ušlém zisku) za nadhodnocené. Z propočtu žalované není zřejmé, jak k této částce dospěla, přičemž přiložené listiny žalované nejsou vypovídající o rozhodných skutečnostech. Dle žalobkyně se běžný zisk cestovní kanceláře za zájezd do obdobné destinace pohybuje v rozmezí od [číslo] – 8.000 Kč. Spornou zůstala i skutečnost, zda žalobkyně porušila či neporušila závazek uskutečnit dopravu na zájezd do [anonymizováno]„ luxusním autobusem“, dle žalobkyně takový požadavek objednávka zájezdu žalovanou výslovně neobsahovala.

9. Z důvodů popsaných v předchozím odstavci je zřejmé, že v projednávaném případě se plně uplatní závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018, na které odkázala žalobkyně. V řízení vyšlo najevo, že zkoumání existence a výše pohledávky žalované na náhradu ušlého zisku by nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou. Soud konstatuje nemožnost započtení pohledávky žalované pro její nejistotu a neurčitost, v tomto soudním řízení proto k obraně žalované nepřihlédl.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle § 2550 a násl. občanského zákoníku, kdy žalovaná jako organizátorka zájezdu do [anonymizováno] ve [příjmení] [anonymizováno] [země] se zavázala dopravci zaplatit sjednanou cenu dopravy oproti závazku dopravce přepravit cestující (účastníky zájezdu) do místa určení a zpět. Žalobkyně prokázala, že svůj smluvní závazek řádně splnila. Žalovaná z důvodu namítaného zápočtu odmítla žalobkyni zaplatit část dohodnuté ceny ve výši žalované částky. Žalovaná dluží žalobkyni nedoplatek faktury [číslo] ze dne 25. 6. 2019. Vzhledem ke splatnosti faktury dne 9. 7. 2019 a následným částečným úhradám trvá prodlení žalované s částkou 42.485 Kč od 10. 7. 2019 do 23. 7. 2019, s částkou 26.598 Kč od 24. 7. 2019 do 27. 11. 2019 a s částkou 25.213 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení. Soud žalobě vyhověl včetně zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, které byly uplatněny v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla zastoupena advokátem, který dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. uplatnil odměnu právního zastoupení za 7 úkonů právní služby po 2.140 Kč (za převzetí právního zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žalobu ve věci samé, vyjádření žalobkyně k odporu žalované dne 31. 3. 2020, účast na soudním jednání konaném dne 30. 6. 2020, vyjádření žalobkyně k procesní obraně žalované dne 13. 8. 2020 a účast na soudním jednání konaném dne [datum]) celkem ve výši 14.980 Kč, ke každému z úkonů přísluší náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč tj. 2.100 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách byly vyčísleny cestovní výlohy zástupce za cestu osobním motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [anonymizováno] ze sídla advokátní kanceláře v [obec] na Okresní soud v Trutnově a zpět o vzdálenosti 100 km za cestu tam a zpět a to na soudní jednání konané dne 30. 6. 2020 ve výši 669,60 Kč (při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč, průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů 7,8 l [číslo] km, průměrné ceně 1 litru pohonných hmot 32 Kč) a na soudní jednání konané dne [datum] ve výši 656,84 Kč (při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč, průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů 7,8 l [číslo] km, průměrné ceně 1 litru pohonných hmot 27,80 Kč). Ve dnech 30. 6. 2020 a [datum] náleží náhrada 600 Kč za promeškaný čas cestou na soudní jednání za 6 půlhodin po 100 Kč, celkem 1.200 Kč. Z odměny a náhrad advokáta (tedy z částky 19.606,44 Kč) přísluší náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 4.117,35 Kč. Advokát žalobkyně správně vyčíslil požadované náklady řízení na částku 24.984,79 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady řízení platí advokátovi žalobkyně.

12. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.