14 C 105/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 801,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.801,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 3.699,95 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení a z částky 101,71 Kč od 2. 7. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 005 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 3.801 s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že domáhá úhrady cen za služby poskytované žalovanému třetími osobami prostřednictvím právního předchůdce žalobce. Je tak dána pravomoc soudu. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným na základě objednávky služeb zákaznické smlouvy o poskytování služeb u čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], včetně služeb doplňkových. Za období od 13. 4. 2017 do 12. 5. 2017 byly žalovanému vyúčtovány služby, a to mj. ve výši 378,95 Kč včetně DPH za volání na informační/asistenční služby a m-platbu, ve výši 2.895 Kč za zprostředkovatelské služby (SMS na zpoplatněná čísla) a ve výši 426 Kč za platební služby. Za období od 13. 5. 2017 do 12. 6. 2017 byly žalovanému vyúčtovány služby, a to mj. ve výši 101,74 Kč včetně DPH za volání na informační/asistenční služby. Žalovaný tyto částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný svou povinnost ani částečně nesplnil.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání dne 11. 7. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 20. 6. 2022. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, který se tak k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy účastnickými smlouvami mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, včetně nastavení služeb, vyúčtováním služeb za období od 13. 4. 2017 do 12. 5. 2017 a od 13. 5. 2017 do 12. 6. 2017, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 7. 2020, včetně podacího lístku a předžalobní výzvou ze dne 26. 8. 2020, včetně podacího lístku.

4. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] žalovaným byly uzavřeny účastnické smlouvy o poskytování služeb na 6 číslech. V návaznosti na uzavřené smlouvy účtoval právní předchůdce žalobce žalovanému v rámci vyúčtování služeb jednak ceny služeb elektronických komunikací, jednak platební služby a volání na informační/asistenční služby. V rámci vyúčtování za období od 13. 4. 2017 do 12. 5. 2017 na celkovou částku 7.166 Kč bylo žalovanému vyúčtováno 378,95 Kč včetně DPH za volání na informační/asistenční služby a m-platbu, ve výši 2.895 Kč za zprostředkovatelské služby (SMS na zpoplatněná čísla) a ve výši 426 Kč za platební služby, to vše s datem splatnosti 31. 5. 2017. V rámci vyúčtování za období od 13. 5. 2017 do 12. 6. 2017 na celkovou částku 4.041 Kč bylo žalovanému vyúčtováno 101,71 Kč včetně DPH (84,04 Kč bez DPH) za volání na informační/asistenční služby se splatností 1. 7. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byly pohledávky vůči žalovanému postoupeny žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020 odeslaným 31. 7. 2020. Následně žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 26. 8. 2020. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl. Námitku promlčení žalovaný nevznesl. <i>5. Dle § 1724 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1751 odst. 1 věta prvá o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.</i> 6. Žalobce ve věci prokázal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl smluvní vztah, v jehož rámci se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací. Vedle toho bylo dohodnuto, že budou poskytovány i služby smluvních partnerů právního předchůdce žalobce – tzv. služby třetích stran. Cenu služeb třetích stran pak měl vyúčtovat žalovanému žalobce, který také byl oprávněn k výběru ceny služeb. Služby třetích stran nejsou službami elektronických komunikací a ve věci je dána pravomoc soudu. Žalovanému byly vyúčtovány tyto služby celkovou částkou 3.801,66 Kč, kterou žalovaný neuhradil. Žalobce prokázal, že je ve věci aktivně legitimován, když mu byly pohledávky za žalovaným postoupeny písemně. Žaloba je důvodná a bylo jí v plném rozsahu vyhověno.

7. Žalovaný nezaplatil částky ve lhůtách splatnosti dle vyúčtování, proto je povinen dle § 1970 o. z. platit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení.

8. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 500 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní výzva, sepis žaloby) a 1 úkon po 300 Kč (účast u jednání) ve výši dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 105 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 1.005 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Za doplnění tvrzení na výzvu soudu nebyl paušál přiznán, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v žalobě. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne 25. 7. 2012 konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

9. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.