Okresní soud v Trutnově · Rozsudek

14 C 108/2021

č. j. 14 C 108/2021-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-09-29 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTU:2021:14.C.108.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 277,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.277,37 Kč, úrok kapitalizovaný od 10. 10. 2018 do 5. 1. 2021 ve výši 2.989 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 12.277,37 Kč od 6. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.620,87 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12.277,37 Kč od 6. 1. 2021 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 110,99 Kč a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1,99 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.405 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12.277,37 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne 24. 11. 2017 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] Součástí smlouvy jsou dispozice ke kontokorentnímu úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit 20.000 Kč, pro případ nepovoleného debetu byla sjednána úroková sazba 29 % ročně. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 14.031,28 Kč převedla dne 4. 5. 2018 na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Protože částka nebyla žalovaným řádně a včas splácena, banka zesplatnila úvěr ke dni 9. 10. 2018 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 12.277,37 Kč. Dlužná jistina se dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debet 29 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 byla pohledávka postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný uhradil dne 5. 1. 2021 částku 5.000 Kč. Žalobce ke dni platby vyčíslil úrok z prodlení ve výši 141,19 Kč, úrok z úvěru ve výši 8.099,99 Kč a platbu 5.000 Kč započetl na úrok. Žalobce se tak domáhá dlužné jistiny ve výši 12.277,37 Kč, úroků z prodlení ve výši 1.481,67 Kč kapitalizovaných do 9. 10. 2018 a ve výši 141,19 Kč kapitalizovaných do 5. 1. 2021, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3.099,99 Kč, úroku z nepovoleného debetu a zákonného úroku z prodlení od 6. 1. 2021 do zaplacení. Žalovanému byla dne 10. 2. 2021 marně zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný k žalobě namítl, že platba 5.000 Kč měla být započtena nikoliv na úrok, ale na jistinu. Poukázal na své obtížné životní poměry s tím, že má vážné zdravotní problémy, je bez příjmu, čeká na vyřízení invalidního důchodu, má další dluhy. Žije s matkou, která má sama zdravotní problémy, minimální příjem a pečuje o nemocnou babičku. Vznesl námitky k výši požadovaného úroku 29 % ročně a k výši žalobcem požadovaných nákladů řízení. S ohledem na své poměry požádal o povolení splátek po 500 Kč měsíčně.

3. Žalobce k námitkám žalovaného uvedl, že žalovanému byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba k úhradě dluhu, který byl zesplatněn ke dni 9. 10. 2018. Úroková sazba 29 % ročně je u stejného typu úvěrů zcela běžná a přiměřená, žalovaný byl se sazbou pro nepovolený debetní zůstatek v dostatečném předstihu seznámen a podpisem smlouvy potvrdil, že s ní souhlasí. Platba částky 5.000 Kč nebyla platbou určenou na jistinu a žalobce platbu započetl v souladu s produktovými podmínkami na úrok. Určení platby, na co má být započtena, byl žalovaný povinen učinit nejpozději při úhradě platby, což neučinil. Žalobce souhlasil se splátkami po 2.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 24. 11. 2017, včetně dispozic ke smlouvě, všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek a úrokového lístku banky, oznámením o zesplatnění ze dne 9. 10. 2018, výpisem z úvěrového účtu, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020, včetně podacího lístku ze dne 8. 12. 2020, předžalobní výzvou ze dne 10. 2. 2021, včetně podacího lístku ze dne 10. 2. 2021, oznámením o zesplatnění jiného dluhu ze dne 2. 4. 2021 a výzvou ze dne 6. 4. 2021, oznámením ze dne 13. 4. 2021, potvrzením o zdravotním stavu žalovaného, rozhodnutím o přiznání podpory v nezaměstnanosti ze dne 2. 9. 2020, potvrzením o sepsání žádosti o důchod, ústřižkem poštovní poukázky o platbě částky 5.000 Kč a odpovědí banky ze dne 18. 3. 2021.

5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že dne 24. 11. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se zavázal vést pro žalovaného běžný účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku. Na základě Dispozic ke smlouvě z téhož dne byla výše povoleného limitu stanovena částkou 20.000 Kč. Úroková sazba z nepovoleného debetu byla k datu dispozic stanovena ve výši 29 % p. a. Žalovaný byl s touto úrokovou sazbou srozuměn, odpovídá úrokovému lístku banky a u nepovoleného debetu jde o úrok běžný. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byl sjednán způsob splácení kontokorentního úvěru a hrazení poplatků za úkony. Dle žalobce žalovaný kontokorent řádně nesplácel, žalovaný tuto skutečnost nesporuje, přičítá ji složitým životním poměrům. Oznámením ze dne 9. 10 2018 právní předchůdce žalobce sdělil žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. [bankovní účet] na částku 14.031,28 Kč za splatný ke dni 9. 10. 2018 a vyzval jej k úhradě této částky do 23. 10. 2018. Žalovaný následně provedl částečnou úhradu, takže dle výpisu z úvěrového účtu ze dne 19. 11. 2020 činila dlužná jistina 12.277,37 Kč a splatný úrok z prodlení 1.481,87 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 bylo prokázáno, že pohledávka ze smlouvy shora byla postoupena žalobci. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020 bylo žalovanému odesláno na adresu dle smlouvy dne 8. 12. 2020.

7. Žalovaný následně dne 2. 1. 2021 odeslal na účet žalobce částku 5.000 Kč s označením [variabilní symbol], což je VS odpovídající úvěru, který je předmětem tohoto řízení. Žalovaný při platbě blíže neoznačil určení platby na jistinu, proto žalobce v souladu s produktovými podmínkami platbu započetl na splatný úrok. Právní předchůdce žalobce pak oznámil žalovanému dopisem ze dne 18. 3. 2021, že není možno platbu 5.000 Kč převést na smlouvu č. 0224499453, tj. úvěr ve výši 133.111,79 Kč, který byl zesplatněn oznámením ze dne 2. 4. 2021. Na výzvu právního předchůdce žalobce k okamžité úhradě tohoto dluhu ze dne 6. 4. 2021 žalovaný zjevně hned reagoval, když následně dopisem ze dne 13. 4. 2021 právní předchůdce žalobce zamítl žádost žalovaného o odklad splátek.

8. Zdravotní stav žalovaného je dle potvrzení lékaře dlouhodobě nedobrý, žalovaný na základě rozhodnutí ze dne 2. 9. 2020 pobíral 5 měsíců podporu v nezaměstnanosti ve výši 5.015 Kč až 3.678 Kč měsíčně. Má podanou žádost o invalidní důchod. <i>9. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 10. Na nepovolený debet je třeba pohlížet jako na úvěr. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky. Výše dlužné částky, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 19. 11. 2020 byla prokázána výpisem z úvěrového účtu z tohoto dne. Úrok z úvěru (z nepovoleného debetu) se opírá o smlouvu a sazebník právního předchůdce žalobce. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do jistiny a větší části úroku a úroku z prodlení důvodná. Platbu 5.000 Kč byl žalobce oprávněn dle produktových podmínek započíst na úrok. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12.277,37 Kč.

11. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z částky 12.277,37 Kč při sazbě 29 % p. a. za období od 10. 10. 2018 do 5. 1. 2021 částku 7.989 Kč, z této částky bylo žalovaným 5.000 Kč uhrazeno, proto dlužný úrok činí 2.989 Kč. Co do kapitalizovaného úroku bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 110,99 Kč byla žaloba zamítnuta. Od 6. 1. 2021 byl úrok z úvěru přiznán sjednanou sazbou 29 % p. a.

12. Z nesplacené jistiny žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl žalobcem kapitalizován ke dni 9. 10. 2018 částkou 1.481,67 Kč (viz výpis z úvěrového účtu ze dne 19. 11. 2020) a ke dni 5. 1. 2021 částkou 141,19 Kč. Následně od 6. 1. 2021 do zaplacení je úrok z prodlení požadován ve výši 9 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z větší části důvodná. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 12.277,37 Kč při sazbě 9 % p. a. za požadované období od 21. 11. 2020 do 5. 1. 2021 částku 139,20 Kč (nikoliv 141,19 Kč) Kč. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení bylo proto žalobě vyhověno co do částky 1.620,87 Kč (1.481 + 139,20 Kč) a co do částky 1,99 Kč byla žaloba zamítnuta. Od 6. 1. 2021 byl úrok z prodlení přiznán zákonnou sazbou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 500 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, sepis žaloby) a 1 úkon po 300 Kč (účast u jednání) ve výši dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 105 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 1.405 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Soud nepřiznal žalobci paušál za vyjádření ze dne 22. 9. 2021, které nebylo účelné, neboť bylo soudu doručeno krátkou dobu před jednáním a nebyla možnost jej zaslat protistraně, takže argumenty zde uvedené postačilo přednést u jednání, jemuž byl zástupce žalobce přítomen a za které je přiznáván paušál. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne 25. 7. 2012 konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

14. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na celkovou výši dlužné částky, kterou není žalovaný schopen ze sociálních důvodů zaplatit jednorázově, byly žalovanému povoleny splátky. Žalobce souhlasil se splátkami po 2.000 Kč měsíčně, žalovaný navrhoval splátky 500 Kč měsíčně. Bylo prokázáno, že žalovaný je v tíživé zdravotní situaci, má dlouhodobé zdravotní problémy, skončilo mu vyplácení podpory v nezaměstnanosti, kterou pobíral 5 měsíců v částce 5.015 Kč až 3.678 Kč. Jeho žádost o invalidní důchod doposud není vyřízena. Stanovení splátek ve výši navrhované žalobcem by fakticky znamenalo neschopnost žalovaného splátky splácet, což by vedlo k exekuci a dalšímu zatížení žalovaného, které by ho existenčně ohrožovalo. Bylo přihlédnuto k tomu, že žalovaný i přes tíživou situaci projevoval zájem své dluhy řešit (zaplacení částky 5.000 Kč, korespondence s právním předchůdcem žalobce ohledně dalšího dluhu). Výše splátek proto byla stanovena dle návrhu žalovaného na 500 Kč měsíčně. Žalobce je silná společnost, která se zabývá nákupem a vymáháním pohledávek, proto mu nezpůsobí neodčinitelné problémy, pokud přisouzená částka bude splácena po delší časové období. Pokud se poměry žalovaného zlepší, je s ohledem na úrok a úrok z prodlení i v jeho zájmu, aby splátky podle možností zvýšil. Splatnost nákladů řízení byla stanovena tak, aby byly náklady řízení zaplaceny před splatností prvé splátky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.