14 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16.500 Kč, úrok kapitalizovaný od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 ve výši 3.159,20 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 ve výši 1.589,30 Kč, úrok ve výši 19,38 % ročně z částky 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 43,88 Kč a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 22,16 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.042 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 se žalobce domáhá vůči žalované zaplacení částky 16.500 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaná dne 6. 4. 2018 uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1201107629. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 10.000 Kč, které převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit i částku ve výši 8.000 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.000 Kč, odměny za administrativní činnosti ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti formou 60 týdenních splátek po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 5. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, zaplatila částku 1.500 Kč, z toho na úrok 1.166,65 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 333,35 Kč. Ke dni 15. 1. 2021 činila dlužná jistina částku 10.000 Kč, dlužný úrok 833,35 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost částku 2.000 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek částku 3.666,65 Kč, tj. celkem 16.500 Kč. Protože dlužná částka nebyla řádně ve stanovené lhůtě uhrazena, úročí se neuhrazená jistina od 1. 6. 2019 úrokem sjednaným v čl. 1 smlouvy, který však žalobce požaduje v nižší sazbě 19,38 % p. a. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 15. 1. 2021. Žalobce se domáhá zaplacení částky 16.500 Kč sestávající z dlužné jistiny 10.000 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku 833,35 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2.000 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3.666,65 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 19,38 % ročně, které byly kapitalizovány za období od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 částkou 3.203,08 Kč, a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány za období od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 částkou 1.611,46 Kč. Platbu těchto částek žalovaná neprovedla, ač k tomu byla vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 30. 8. 2021 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 29. 9. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 4. 2018, včetně karty zákazníka – žádosti o půjčku, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021, včetně podacího lístku ze dne 15. 2. 2021 a předžalobní výzvy ze dne 21. 4. 2021, včetně podacího lístku ze dne 21. 4. 2021.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 6. 4. 2018 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi věřitelem - [právnická osoba], [IČO] a dlužníkem - žalovanou. Žalovaná je ve smlouvě identifikována uvedením jména, příjmení, místa bydliště a rodného čísla. V kartě zákazníka – žádosti o úvěr byla zjišťována finanční situace žadatele. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem. Žalovaná se zavázala spolu s půjčenou částkou 10.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 8.000 Kč, celkem tedy 18.000 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku 2.000 Kč, poplatku za administrativní činnosti 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. V čl. 1 smlouvy je při 60 splátkách sjednána úroková sazba 32,15 % p. a. s tím, že dle čl. 1 za předpokladu řádného splácení je činí úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 2.000 Kč. Dle žalobce žalovaná nesplácela dluh řádně a včas a nezaplatila částku 16.500 Kč, kterou žalobce rozpočítává na dlužnou jistinu ve výši 10.000 Kč a dlužný úrok a poplatky ve výši 6.500 Kč. Žalovaná je v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedla ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru shora bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 12. 2. 2021 odeslaným na adresu dle smlouvy dne 15. 2. 2021. <i>6. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 7. Právní předchůdce žalobce poté, kdy posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, poskytl žalované na základě smlouvy ze dne 6. 4. 2018 spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 8.000 Kč, z toho úrok za dobu sjednaného splácení smlouvy činil 2.000 Kč. Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaná zvolila hotovostní formu inkasa splátek, jinak by byl poplatek o 4.000 Kč nižší. Výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaná si byla vědoma, jakou celkovou částku bude povinna zaplatit, a za těchto podmínek se rozhodla smlouvu uzavřít. Přímo ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 32,15 % p. a. s tím, že v rámci poplatku byl úrok vyčíslen za dobu předpokládaného trvání smlouvy (tj. po dobu 60 týdnů, kdy měl být úvěr splacen). Žalovaná neprokázala splnění povinnosti dlužníka vrátit úvěr a zaplatit úroky. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny a zůstatku poplatku důvodná. Ze sjednané částky 18.000 Kč nebylo dle žalobce zaplaceno 16.500 Kč (18.000 – 1.500 Kč). Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci, který se stal ve věci aktivně legitimovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, tuto částku.

8. Z nesplacené jistiny 10.000 Kč žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl ze strany žalobce kapitalizován za období od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 částkou 1.611,46 Kč a od následujícího dne do zaplacení požadován ve výši 9,75 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z větší části důvodná. Žalovaná nezaplatila splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostala se do prodlení, proto je povinna žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 10.000 Kč při sazbě 9,75 % p. a. za požadované období od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 částku 1.589,30 Kč. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 22,16 Kč byla žaloba zamítnuta.

9. Žalobce se dále domáhal úroku ze zápůjčky ve výši 3.203,08 Kč kapitalizovaného za období od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 a ve výši 19,38 % p. a. z částky 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Protože ve smlouvě byl mezi účastníky sjednán úrok z úvěru ve výši 32,15 % p. a., požaduje žalobce nižší úrok, než který odpovídá smlouvě. V rámci sjednaného poplatku byl úrok kapitalizován částkou 2.000 Kč za období 60 týdnů, které odpovídá počtu sjednaných splátek. Iv tomto rozsahu je žaloba z větší části důvodná. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z částky 10.000 Kč při sazbě 19,38 % p. a. za období od 1. 6. 2019 do 15. 1. 2021 částku 3.159,20 Kč. Co do kapitalizovaného úroku bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 43,88 Kč byla žaloba zamítnuta.

10. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do větší části úroku z prodlení a úroku ze zápůjčky. Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 200 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 42 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 1.042 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne 25. 7. 2012 konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

11. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalované v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.