Okresní soud v Trutnově · Rozsudek

14 C 133/2021

č. j. 14 C 133/2021-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-24 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTU:2022:14.C.133.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Trutnově rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného mezi státní občankou České republiky a občanem země, jehož obvyklý pobyt nebyl v České republice. Soud dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť účastníci již delší dobu nevedou společnou domácnost, nejsou spolu a nelze očekávat jeho obnovení. Rozvod byl prokázán důkazy, včetně oddacího listu, rodného listu dcery a výpovědi svědkyně, která potvrdila rozpad manželského vztahu. Soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému účastníkovi ani státu, protože podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních nemají účastníci právo na náhradu.

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené celé jméno manželky, a celé jméno manžela, uzavřené dne 22. června 2018 před stát. instituce anonymizováno příjmení, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Návrhem doručeným soudu dne 29. 9. 2021 se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků s tím, že jejich manželství bylo zprvu spokojené, ale postupem doby docházelo k vzájemnému odcizení, kdy se projevovaly rozdílné povahy, názory a zájmy účastníků. Dílčí roli mohl sehrát i mezinárodní charakter manželství a odlišné zvyky účastníků. Od září 2019 účastníci nevedou společnou domácnost a manželství je formálním svazkem. Manželka je státní občanka země, manžel je anonymizována dvě slova země Poslední společné bydliště účastníků bylo ve obec. Manžel se k návrhu nevyjádřil, k jednání dne 24. 1. 2022 se nedostavil. Dle § 47 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Dle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Dle § 29 odst. 1 citovaného zákona právní osobnost a svéprávnost se řídí, nestanoví- li se v tomto zákoně něco jiného, právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt. Manželka je státní občankou anonymizováno, manžel je občanem země. Manželka žije na území země, kde má obvyklý pobyt. Manžel měl povolený pobyt v anonymizováno ve obec. Neexistuje dvoustranná mezinárodní smlouva mezi anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizováno, která by obsahovala úpravu pravomoci a rozhodného práva ve věci rozvodu manželství, když anonymizována dvě slova mezi anonymizována dvě slova anonymizováno a anonymizována dvě slova anonymizováno (příjmení, datum, číslo Sb.) tyto otázky neřeší. Ve věci je proto dána dle shora citovaných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém pravomoc českého soudu a věc se řídí českým právním řádem. Ve věci byly provedeny důkazy oddacím listem účastníků, rodným listem nezletilé dcery manželky a výslechem svědkyně jméno příjmení. V průběhu řízení bylo oddacím listem prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství 22. 6. 2018 před stát. instituce anonymizováno příjmení, manželka jako svobodná, manžel jako rozvedený. Z rodného listu nezletilé jméno celé jméno manželky, narozené datum bylo zjištěno, že jako matka je v něm zapsána manželka, otec zapsán není. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že je blízkou přítelkyní manželky, jsou v pravidelném kontaktu. Účastníci se seznámili, když byla manželka pracovně v země, poté spolu účastníci žili ve obec, manžel po určitou dobu pracoval v obec. Nešlo o formální manželství, manželce na vztahu záleželo. V září 2019 manžel opustil společnou domácnost a od této doby účastníci společné soužití neobnovili. Svědkyně se s manželkou opakovaně bavila o tom, na čem manželství ztroskotalo, bylo to asi tím, že manžel si zde těžko zvykal (jiná země, jiná mentalita). Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že od září 2019 je manželství účastníků formálním svazkem. Účastníci společně nebydlí, nehospodaří, intimně se nestýkají, netráví spolu volný čas a nezabezpečují společně výchovu dcery manželky. Manželka již nemá zájem na udržování formálního manželství. Za této situace není reálný předpoklad, že by v budoucnu došlo k obnovení soužití účastníků a manželství opět začalo plnit svou funkci. Protože byly splněny podmínky dle § 755 odst. 1 o. z., když bylo prokázáno, že manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, soud manželství účastníků rozvedl. Nezletilá jméno se narodila před uzavřením manželství účastníků a otec není v rodném listě nezletilé zapsán, proto je třeba na manželství účastníků pohlížet jako na bezdětné. Rozvod proto nemůže být v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených. Není v rozporu ani se zájmy nezletilé dcery manželky jméno, v jejíž faktické situaci nedojde ke změně, neboť účastníci již delší dobu žijí odděleně. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud zejména v povahových a názorových neshodách účastníků, které mohly být ovlivněny obtížnou situací při adaptaci manžela na nezvyklé prostředí. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 23 věta prvá zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož účastníci řízení o rozvod manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení. Státu vznikají ve věci náklady na tlumočné. Protože manžel má dle § 18 o. s. ř. právo jednat před soudem ve své mateřštině, bylo rozhodnuto, že se České republice právo na náhradu těchto nákladů řízení nepřiznává a tyto náklady budou hrazeny ze státních prostředků. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.