14 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní titul Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 804,82 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.804,82 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 5. 7. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 2.108,90 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 10.804,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29,33 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 6.350,30 Kč a co do úroku ve výši 23,72 % p. a. z částky 10.804,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.042 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10.804,82 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 13.000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 1.820 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč. Celkovou částku 22.620 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 58 týdenních splátek po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 6. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný zaplatil celkem částku 8.590 Kč, z toho na jistinu 2.195,18 Kč, na úrok 1.820 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 1.974,82 Kč. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smluvních podmínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 14.030 Kč, sestávající z dlužné jistiny 10.804,82 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.225,18 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 23,72 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány do dne postoupení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalobce se žalobou domáhá dlužné jistiny, úroků a úroků z prodlení.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání dne [datum] se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 26. 2. 2021. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil, žádné námitky nevznesl.

3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o půjčce ze dne [datum], včetně smluvních podmínek a karty zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020, včetně podacího lístku ze dne 10. 5. 2020.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o půjčce mezi věřitelem - [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště, data narození a rodného čísla. Dle karty zákazníka byly zjišťovány příjmy a výdaje žalovaného. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 13.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal spolu s půjčenou částkou 13.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 9.620 Kč, který sestával z úroku ve výši 1.820 Kč, poplatku za administrativní činnosti ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Dle žalobce žalovaný zaplatil celkem částku 8.590 Kč, z toho na jistinu 2.195,18 Kč, na úrok 1.820 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 1.974,82 Kč. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem.

5. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a dle čl. 1 předmětem smlouvy je poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou. V případě, že byla úhrada sjednána v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 %. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že věřitel postoupil pohledávku ze smlouvy vůči žalovanému žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019 odeslaným dne 7. 1. 2020 na adresu dle smlouvy. <i>7. S ohledem na dobu uzavření smluv je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1. věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> 8. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti na základě smlouvy o zápůjčce, kterou je nutno hodnotit jako spotřebitelskou smlouvu, zápůjčku ve výši 13.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 9.620 Kč (z toho úrok činil 1.820 Kč). Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní režim splácení, jinak by byl poplatek o 5.200 Kč nižší. Výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit a za těchto podmínek se rozhodl smlouvu uzavřít. Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 bylo žalovanému odesláno na adresu dle smlouvy.

9. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky. Námitka promlčení nebyla během řízení vznesena. Žalobce se v řízení domáhá pouze dlužné jistiny, nikoliv dlužného poplatku. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny důvodná. Ze sjednané částky 22.620 Kč nebylo zaplaceno 14.030 Kč ([číslo] – 8.590 Kč), z toho na jistinu 10.804,82 Kč. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci tuto částku.

10. Z nesplacené jistiny 10.804,82 Kč žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl kapitalizován do dne postoupení pohledávky částkou 2.138,23 Kč a od následujícího dne do zaplacení požadován ve výši 8,05 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. převážně důvodná. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 10.804,82 Kč při sazbě 8,05 % p. a. za období od 5. 7. 2017 do 6. 12. 2019 částku 2.108,90 Kč. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení bylo proto žalobě vyhověno v rozsahu shora a co do částky 29,33 Kč byla žaloba zamítnuta.

11. Jiného názoru na důvodnost žaloby je soud co do požadovaného úroku ze zápůjčky ve výši 6.350,30 Kč do 6. 12. 2019 a ve výši 23,72 % p. a. z částky 10.804,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dle názoru soudu ve smlouvě o zápůjčce byl úrok ze zápůjčky jednoznačně sjednán pevnou částkou 1.820 Kč zahrnutou do poplatku ze zápůjčky. V článku 1 smluvních podmínek není srozumitelně sjednán úrok z půjčené částky 23,72 % p. a., ale spíše je zde popsán mechanismus, jak byla stanovena výše úroku ve smlouvě uvedená. Dle tohoto článku je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná a v případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Konstrukci žalobce, že pro případ prodlení žalovaného byl ve smluvních podmínkách sjednán úrok 23,72 % p. a., nelze přijmout. Je nutné, aby ujednání o úroku bylo jasné a srozumitelné a bylo obsaženo přímo ve smlouvě. Ve smlouvě je ujednání o úroku 1.820 Kč Ústavní soud v nálezu I ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 konstatoval, že obchodní podmínky slouží k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat údaje technického a vysvětlujícího charakteru, nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné a složité formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých je předpoklad, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou. V opačném případě si dodavatel nepočíná v právním vztahu poctivě a takovémuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud učinil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ani ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž pouze spotřebitelské smlouvy samotné. Tím spíše je nezbytné, aby součástí smlouvy bylo ujednání o úroku, který nelze dovozovat složitým výkladem smluvních podmínek, jak to činí žalobce. Úrok ze zápůjčky nebyl v daném případě platně sjednán roční sazbou do zaplacení, ale pevnou částkou. Co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 6.350,30 Kč a co do úroku ve výši 23,72 % p. a. z částky 10.804,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení byla proto žaloba zamítnuta.

12. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do větší části úroku z prodlení. Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 200 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 42 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 1.042 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

13. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.