14 C 179/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 140 000 Kč s příslušenstvím - náhrada škody

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 140 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek ve výši 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. O odměně a nákladech ustanoveného zástupce bude rozhodnuto samostatným usnesením.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 3. 2022 a doplněnou podáním ze dne 15. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 140.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 3. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. 4 T 6/2015-15766 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze čj. 5 To 57/2019-16226 byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona, spáchaného ve spolupachatelství dle § 9 trestního zákona, kterého se měl dopustit vůči matce žalobce [jméno] [příjmení] tím, že dne 7. 9. 2006 v [obec] žalovaný a [jméno] [příjmení] v podvodném úmyslu se obohatit získáním nemovitosti – domu [adresa] v obci [obec] a přilehlých pozemků v hodnotě nejméně 650.000 Kč na úkor [jméno] [příjmení], využili skutečnost, že jmenovaná žádala o půjčku a žalovaný jí předložil k podpisu smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 7. 9. 2006, kterou [jméno] [příjmení] převedla své vlastnické právo k nemovitostem na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], ačkoliv jmenované tvrdil, že jde jenom o podpis zástavní smlouvy k nemovitostem v souvislosti s požadovanou půjčkou 350.000 Kč, kterou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poskytla, a využil její neznalosti práva, když si byl současně vědom, že [jméno] [příjmení] s ohledem na své finanční možnosti těžko splní podmínku vyplývající ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva, aby vlastnické právo k nemovitostem na ni mohlo být převedeno zpět, a to úhradu částky včetně příslušenství ve výši 458.000 Kč do 7. 9. 2007, ač [jméno] [příjmení] byla ve skutečnosti poskytnuta půjčka pouze ve výši 329.000 Kč. Následně na základě podepsané smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem a návrhu na vklad vlastnické právo k předmětným nemovitostem přešlo na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která následně nemovitosti prodala za částku 1.050.000 Kč, avšak ani rozdíl mezi částkou, kterou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za nemovitosti utržila, a výší vyplacené půjčky [jméno] [příjmení] nevrátil a způsobil jí škodu ve výši 140.000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci 8. 1. 2020. Žalobce je dědicem poškozené [jméno] [příjmení] a v průběhu trestního řízení vstoupil jako její právní nástupce do řízení. Krajský soud v Hradci Králové jej jako poškozeného odkázal s nárokem do řízení občanskoprávního. Proto se žalobce domáhá způsobení škody, přičemž úrok z prodlení požaduje od 18. 3. 2022.

2. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že má za to, že žalobce nemá aktivní legitimaci k vedení řízení, neboť dle rozsudku krajského soudu nemůže jako dědic uplatňovat náhradu škody v adhezním řízení, ale v řízení dědickém, což se nestalo. U jednání dne 29. 5. 2023 pak žalovaný uvedl, že pokud je pohledávka uvedena v dědickém řízení, pak se svému závazku nebrání a rozhodnutí ponechává na soudu.

3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. 4 T 6/2015-15766 ze dne 22. 11. 2018, rozsudkem Vrchního soudu v Praze čj. 5 To 57/2019-16226 ze dne 8. 1. 2020 a usnesením zdejšího soudu čj. 18 D 765/2010-422 ze dne 16. 10. 2017.

4. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové čj. 4 T 6/2015-15766 ze dne 22. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným spácháním mj. trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, když dne 7. 9. 2006 v [obec] žalovaný a [jméno] [příjmení] v podvodném úmyslu se obohatit získáním nemovitosti – domu [adresa] v obci [obec] a přilehlých pozemků v hodnotě nejméně 650.000 Kč na úkor [jméno] [příjmení], narozené dne 12. 4. 1954, využili skutečnost, že jmenovaná žádala o půjčku a žalovaný jí předložil k podpisu smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 7. 9. 2006, kterou [jméno] [příjmení] převedla své vlastnické právo k domu [adresa] a přilehlým pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], zastoupenou jednatelkou [jméno] [příjmení], ačkoliv jmenované tvrdil, že jde pouze o podpis zástavní smlouvy k nemovitostem v souvislosti s požadovanou půjčkou ve výši 350.000 Kč, kterou [právnická osoba] [anonymizováno] s. r. o. poskytla, a využil její neznalosti práva, když si byl současně vědom, že [jméno] [příjmení] s ohledem na své finanční možnosti těžko splní podmínku vyplývající ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva k tomu, aby vlastnické právo k nemovitostem na ni mohlo být převedeno zpět, totiž úhradu částky včetně příslušenství ve výši 458.000 Kč do dne splatnosti půjčky 7. 9. 2007, neboť [jméno] [příjmení] byla poskytnuta půjčka ve skutečnosti pouze ve výši 329.000 Kč převodem na účet a dále 21.000 Kč jako odměna zprostředkovateli, který ji přivedl. Na základě podepsané smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem a návrhu na vklad pak vlastnické právo k předmětným nemovitostem přešlo na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a dne 7. 5. 2007 jí byla předána částka 160.000 Kč, přičemž poté, co [jméno] [příjmení] podmínky smlouvy nesplnila a do 7. 9. 2007 neuhradila částku 458.000 Kč, zajistili žalovaný a [jméno] [příjmení] prodej těchto nemovitostí za částku 1.050.000 Kč, avšak ani rozdíl mezi částkou, kterou za nemovitosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] utržila, a výší vyplacené půjčky [jméno] [příjmení] nevrátili a způsobili jí škodu ve výši 140.000 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byl žalobce jako poškozený se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení občanskoprávní s tím, že jako dědic nemůže nárok uplatňovat přímo v adhezním řízení. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze čj. 5 To 57/2019-16226 ze dne 8. 1. 2020, který nabyl právní moci 8. 1. 2020, bylo rozhodováno mj. o odvolání žalovaného, odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu nalézacího, že pokud jde o žalovaného šlo v dané věci jednoznačně nikoli o legální poskytování půjček zajištěných nemovitostmi, o které dlužníci přišli, protože půjčky nesplatili, ale jednalo se o trestnou činnost zacílenou na osoby vysokého věku, mentálně handicapované, méně zdatné ve finančních záležitostech, právních otázek neznalé a nezkušené a zároveň zadlužené, v exekucích či na sociálních dávkách, u nichž jedinou podmínkou bylo vlastnictví nemovitosti, o jejichž získání měli obžalovaní zájem.

5. Z usnesení Okresního soudu v Trutnově čj. 18 D 765/2010-422 ze dne 16. 10. 2017, které nabylo právní moci 14. 11. 2017, bylo zjištěno, že v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení], narozené 12. 4. 1954, zemřelé 29. 1. 2010 za účasti žalobce jako pozůstalého syna bylo rozhodnuto tak, že se řízení zastavuje dle § 175h odst. 2 o. s. ř. a majetek, mj. práva a povinnosti zůstavitelky jako poškozené v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 6/2015, se vydává vypraviteli pohřbu, tj. pozůstalému synovi [celé jméno žalobce], narozenému 22. 8. 1985.

6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. 4 T 6/2015-15766 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze čj. 5 To 57/2019-16226 pravomocně uznán vinným mj. spácháním trestného činu podvodu, kterého se dopustil na matce žalobce [jméno] [příjmení], které podvodným jednáním popsaným ve výroku odsuzujícího rozsudku způsobil škodu ve výši 140.000 Kč. [jméno] [příjmení] dne 29. 1. 2010 zemřela a na základě rozhodnutí v dědickém řízení byla její práva a povinnosti jako poškozené v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 6/2015 vydána žalobci jako pozůstalému synovi a vypraviteli pohřbu. Žalobce se připojil s nárokem na náhradu škody v trestním řízení, kde byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. <i>7. S ohledem na dobu porušení právní povinnosti žalovaným je dle § 3028 a § 3079 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. třeba ve věci aplikovat právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, tj. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).</i> <i>8. Dle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.</i> 9. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil právní povinnost, dopustil se úmyslného trestného činu a v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti vznikla poškozené [jméno] [příjmení] škoda ve výši 140.000 Kč. Dle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin. Soud je tak vázán rozhodnutím trestního soudu o tom, že žalovaný se dopustil popsaného podvodného jednání vůči [jméno] [příjmení]. V rámci trestního řízení byla zjištěna i výše škody, která poškozené vznikla. Žalobce byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení občanskoprávní s tím, že jej jako dědic nemůže uplatňovat v adhezním řízení. V rámci občanskoprávního řízení bylo prokázáno, že co do práv zůstavitelky [jméno] [příjmení] jako poškozené v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 6/2015 se žalobce stal právním nástupcem své matky a je tak dána jeho aktivní legitimace ve věci. Žalovaný se trestné činnosti dopustil ve spolupachatelství, proto by byla dána solidární odpovědnost spolupachatelů za škodu. Je věcí žalobce, že žalobu podal pouze proti jednomu ze solidárně odpovědných škůdců. Žalobě proto bylo vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 140.000 Kč.

10. Nejpozději v rámci trestního řízení se žalobce domáhal náhrady škody a žalovaný se tak ocitl v prodlení s její úhradou, proto je dle § 1970 o. z. povinen hradit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tento úrok požaduje nikoliv od počátku prodlení, ale až od 18. 3. 2022, proto byl úrok z prodlení přiznán dle požadavku žalobce od toho dne do zaplacení. Výše úroku z prodlení se řídí repo sazbou zvýšenou o osm procentních bodů platnou v době počátku prodlení, proto výše úroku v prodlení byla stanovena dle repo sazby v prvém pololetí roku 2018, kdy nejpozději nastalo v souvislosti s trestním řízením prodlení žalovaného. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 140.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Žalovaný uvedl, že není schopen říci, v jaké lhůtě by byl schopen částku uhradit. S přihlédnutím k době vzniku škody soud neshledal důvody pro delší než zákonnou pariční lhůtu.

12. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšnému žalobci náklady řízení nevznikly, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků a náklady ustanoveného zástupce hradí stát. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. Žalobce, který je ve věci osvobozen od soudních poplatků, byl ve věci úspěšný, proto dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích přechází poplatková povinnost na žalovaného, kterému byla uložena povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši dle položky 1.1b) sazebníku, tj. částku 7.000 Kč ve lhůtě dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

14. Žalobci byl dle § 30 o. s. ř. soudem ustanoven zástupcem advokát. Dle § 140 odst. 2 o. s. ř. platí jeho hotové výdaje, odměnu a popř. náhradu za DPH stát. Rozhodnuto bude samostatným rozhodnutím poté, kdy bude znám rozsah úkonů ustanoveného zástupce. Tímto bude známa i výše nákladů státu. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. byla s ohledem na výsledek řízení žalovanému uložena povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši, která bude stanovena samostatným rozhodnutím v závislosti na výši nákladů státu na hotové výdaje a odměnu ustanoveného zástupce.