14 C 211/2017

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobkyní: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Anonymizováno b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno obě zastoupeny advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 00 Praha o zdržení se průchodu a průjezdu přes pozemek č. p. Anonymizováno a o náhradu škody 75 915 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zdržet se průjezdu jakýmikoliv stavebními stroji a stavební technikou přes pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, a je povinen zdržet se umisťování stavebních kontejnerů a stavebního materiálu na tomto pozemku.

II. Co do uložení povinnosti zdržet se průchodu po tomto pozemku a průjezdu nad rámec uvedený ve výroku ad I. se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit každé ze žalobkyň částku 37.957,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 9. 9. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Každá ze žalobkyň je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 2.527,71 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 5.055,42 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2017 se žalobkyně domáhaly, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, a nahradit žalobkyním škodu ve výši celkem 271.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení od osmého dne po doručení žaloby soudu. V průběhu řízení vzaly žalobkyně žalobu o náhradu škody zpět co do částky 55.800 Kč s úrokem z prodlení a na žalobě setrvaly co do částky 215.500 Kč (107.750 Kč pro každou z žalobkyň) s příslušenstvím. Usnesením čj. , spisová značka, ze dne 26. 2. 2018, které nabylo právní moci 14. 3. 2018, bylo řízení ve zpětvzatém rozsahu zastaveno. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedly, že jsou spoluvlastníky mimo jiné pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 137 m2 v k. ú. a obci , adresa, , každá jednou polovinou. Žalovaný je vlastníkem objektu bydlení čp. , Anonymizováno, , který je součástí st. p. č. , hodnota, a pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, . Pozemek žalovaného přímo sousedí s pozemkem žalobkyň. Žalobkyně používají svůj pozemek p. č. , Anonymizováno, k přístupu ke své nemovitosti, tj. k rodinnému domu čp. , Anonymizováno, , který je součástí st. p. č. , hodnota, . Přístupová cesta, kterou si žalobkyně vybudovaly na svém pozemku p. č. , Anonymizováno, ke své nemovitosti, není veřejnou cestou a žalovanému nesvědčí žádné věcné břemeno, které by ho opravňovalo k jejímu použití. Žalovaný může na svůj pozemek vstupovat přímo z veřejné komunikace. Poté, co si žalobkyně vybudovaly novou přístupovou cestu ke svému domu na svém pozemku, začal ji žalovaný svévolně využívat, ačkoliv k tomu nemá žádný právní titul ani souhlas vlastníka pozemku. Žalovaný zahájil na své nemovitosti stavební práce, takže cesta na pozemku žalobců je využívána za účelem přístupu těžké techniky a přívozu materiálu na stavbu žalovaného. Opakovaně byl na cestě stavěn 10tunový kontejner. V důsledku činnosti žalovaného došlo na komunikaci žalobkyň ke vzniku škod, konkrétně k rozbourání úpravy zpevněné plochy, k poškození či zničení zatravňovacích tvárnic, k poškození a zničení obrubníků a k dalším poškozením provedených prací (poškozené palisády). Žalobkyně opakovaně vyzývaly žalovaného, aby od používání jejich komunikace upustil. Žalovaný vznik škod způsobených v důsledku jeho činnosti nepopíral, dne 15. 6. 2017 po jednání přislíbil způsobenou škodu odstranit uvedením v předešlý stav, avšak k opravě by mělo dojít až po dokončení stavebních prací na jeho nemovitosti. Žalovaný nemínil od svého jednání upustit, proto se žalobkyně obrátily na soud se žádostí o vydání předběžného opatření, soud jejich žádosti vyhověl a 7. 7. 2017 vydal předběžné opatření čj. , spisová značka, , kterým rozhodl, že žalovaný je povinen zdržet se průchodu a průjezdu přes předmětný pozemek. Žalobkyně s užíváním svého pozemku nikdy nevyslovily souhlas, naopak vyzývaly žalovaného, aby od neoprávněného užívání jejich pozemku upustil. Žalovaný zákaz vstupu na jejich pozemek i přes vydané předběžné opatřené porušuje dál, včetně přístupu těžkou technikou, což způsobuje další škody na majetku žalobkyň. V důsledku činnosti žalovaného vznikla žalobkyním škoda na přístupové cestě, která byla vyčíslena ve znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně žádají, aby žalovaný nahradil každé z nich způsobenou škodu jednou polovinou. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného k úhradě škody nevyzvaly, protože nepředpokládají, že by žalovaný uhradil způsobenou škodu dobrovolně. Za přiměřenou považují lhůtu k úhradě 7 dnů, proto úrok z prodlení požadují od 8. dne po podání žaloby.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným vlastnictví nemovitostí, jak je popsáno v žalobě. Nezpochybnil, že osobně dotčený pozemek p. č. , Anonymizováno, užíval k přístupu ke svým nemovitostem, zejména rodinnému domu, který je součástí pozemku st. p. č. , hodnota, , s tím, že má zájem tuto cestu využívat i do budoucna. Cestu, která se nachází na pozemku p. č. , Anonymizováno, , považuje žalovaný za účelovou komunikaci. Účelová komunikace se do kategorie komunikací nezařazuje správním rozhodnutím silničního správního úřadu. Bude-li komunikace splňovat znaky uvedené v zákoně, půjde vždy bez dalšího o účelovou komunikaci za předpokladu, že vlastník účelové komunikace či jeho právní předchůdce souhlasili, aby pozemek sloužil jako komunikace. Na základě zákona lze obecně vymezit definiční znaky účelové pozemní komunikace jako znatelnost cesty v terénu, její využitelnost dopravními vozidly a funkce komunikace jakožto spojnice pro vlastníky sousedních nemovitostí. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , podle něhož se jedná o účelovou komunikaci, pokud vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová komunikace, s tímto nevyslovil nesouhlas (tj. poskytl konkludentní souhlas). Předmětná cesta naplňuje uvedené definiční znaky účelové pozemní komunikace, což plyne i z vyjádření Městského úřadu , adresa, . Na vybudování cesty na pozemku p. č. , Anonymizováno, se účastnili právní předchůdci žalovaného manželé , jméno FO, . Podmínkou kolaudace rodinného domu, který vystavěli, bylo zajištění jeho dopravní obslužnosti. Jestliže byl dům řádně zkolaudován, stalo se tak proto, že cesta na dotčeném pozemku měla povahu veřejné komunikace. Jestliže má cesta na dotčeném pozemku povahu veřejné komunikace, je žalovaný oprávněn na tuto komunikaci bez dalšího vstupovat. Žalovaný se tak průchodem a průjezdem přes dotčený pozemek nedopustil žádného protiprávního jednání. Pokud se týká požadavku na náhradu škody, žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Popírá, že by osobně přejížděl po dotčeném pozemku nákladními vozidly. Škůdcem by v tomto případě byl zhotovitel, se kterým uzavřel smlouvu o dílo. Žalovaný byl ochoten svým nákladem uvést cestu v předešlý stav, ačkoliv škodu nezpůsobil, neboť jím přizvaný odborník odhadl škodu na 10.000 Kč a žalovaný chtěl sousedům vyjít vstříc v rámci zachování dobrých vztahů. Žalobkyně jednaly protiprávně, když vyhotovily stavbu bez stavebního povolení. Pokud by na dotčeném pozemku nevybudovaly pojezdovou vrstvu z betonových tvárnic, žádná škoda by nevznikla, neboť původní povrch pozemku z živičné vrstvy byl způsobilý přestát bez poškození i přejezdy nákladních aut.

3. Žalobkyně s ohledem na námitky žalovaného doplnily tvrzení v tom směru, že cesta po pozemku p. č. , Anonymizováno, , který je v jejich vlastnictví, je sice znatelná v terénu a omezeně použitelná motorovými vozidly, neboť ji používají k přístupu k jejich nemovitosti, nejsou však naplněny zákonné náležitosti, aby mohla být prohlášena za účelovou komunikaci. Žalobkyně odkázaly na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004 čj. , spisová značka, , podle kterého pozemek, který je v soukromém vlastnictví, lze uznat za veřejnou cestu jen tehdy, jsou-li splněny 2 předpoklady, a to jednak, že pozemek byl věnován buď výslovným projevem, nebo z konkludentních činů vlastníka k obecnému užívání a dále z toho, že toto užívání slouží k trvalému uspokojení nutné komunikační potřeby. V daném případě nedošlo k naplnění ani jednoho z požadovaných znaků. Žalobkyně nedaly souhlas a k žádnému obecnému užívání cesty žalobkyň nedochází a nikdy nedocházelo. Jedinou osobou, která má zájem na užívání cesty žalobkyň, je žalovaný. Žalobkyně nevybudovaly v terénu novou cestu, ale zrealizovaly u původní cesty takové úpravy, které znamenaly její lepší sjízdnost a tím lepší přístup k jejich nemovitosti. Žádné stavební povolení potřeba nebylo.

4. Rozsudkem zdejšího soudu čj. , spisová značka, ze dne , datum, bylo vyhověno žalobě na zdržení se průchodu a průjezdu (výrok I.), žalovanému byla uložena povinnost zaplatit každé ze žalobkyň částku 37.957,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 9. 9. 2017 do zaplacení (výrok II.), co do částky 69.792,50 Kč s příslušenstvím a co do úroku z prodlení z přiznané částky za dobu od 29. 7. 2017 do 8. 9. 2017 byla žaloba zamítnuta (výrok III.) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu (výroky IV. až VI.). Soud dospěl k závěru, že cesta vedoucí po pozemku p. č. , Anonymizováno, není účelovou komunikací, neboť předmětná cesta je sice dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci a jedná se o cestu, která je v terénu patrná a stálá, ale dotčený pozemek není ani nebyl veřejně užíván, naopak slouží pouze k uspokojení komunikačního zájmu vlastníků domu čp. , Anonymizováno, . Vlastníci sousedního domu čp. , Anonymizováno, cestu využívali nikoliv na základě práva obecného užívání veřejné komunikace, ale na základě individuálních přivolení vlastníků pozemku, po kterém cesta vede. Žalovanému nesvědčí právo vstupovat na předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, jako na obecně užívanou komunikaci. Žalovaný netvrdil a neprokazoval, že by mu toto právo příslušelo na základě nějakého soukromoprávního institutu. Žalobkyně nesouhlasí, aby žalovaný jejich pozemek užíval, žalovaný tak činil a hodlá tak činit i do budoucna, čímž neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyň, které je třeba ve smyslu § 1042 o. z. chránit. Žalobě, kterou se žalobkyně domáhaly, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se průchodu a průjezdu, včetně průjezdu jakýmikoli stavebními stroji a stavební technikou, přes pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, a povinnost zdržet se umísťování stavebních kontejnerů a stavebního materiálu na tomto pozemku, bylo proto vyhověno. Soud neprovedl důkaz smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 21. 5. 1994, včetně rozhodnutí o vkladu práva a geometrického plánu, a vyslovil názor, že tyto listiny byly soudu žalovaným předloženy až poté, kdy došlo ke koncentraci řízení bez splnění podmínek pro přípustnost takového důkazu. Co do náhrady škody dospěl soud k závěru, že žalovaný využíval cestu na pozemku žalobkyň, aniž by k tomu měl oprávnění, porušil tak povinnost stanovenou zákonem a zasáhl do absolutního (tj. vlastnického) práva žalobkyň. V příčinné souvislosti s tímto porušením právní povinnosti, kterého se žalovaný dopouštěl úmyslně, došlo ke vzniku škody na cestě opravené žalobkyněmi. Znalci se shodli na tom, co způsobilo poškození cesty (právě přejezd těžkými vozidly, smýkání břemen, uložení kontejnerů). Pokud se týká výše škody, soud vyšel ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, . Žalovaný tak žalobkyním způsobil škodu ve výši 75.915 Kč, tj. každé ze žalobkyň 37.957,50 Kč.

5. Zamítavý výrok III. rozsudku nabyl právní moci dne 25. 6. 2019.

6. K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové usnesením čj. , spisová značka, ze dne 23. 1. 2020, které nabylo právní moci 26. 3. 2020, rozsudek okresního soudu vyjma výroku III. zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc k dalšímu řízení. Odvolací soud vyslovil, že závěr soudu prvního stupně, že …..„Dotčený pozemek p. č. , Anonymizováno, nesloužil jako všeobecně přístupný statek, nebyl naplněn základní prvek obecného užívání, tj. že by komunikaci po dotčeném pozemku užívala širší veřejnost a že by ji bez dalšího mohl užívat předem neomezený okruh uživatelů“, lze přijmout jako v běžném praktickém životě jako obecně uznatelný, nicméně ve světle odvolacím soudem předestřené odborné literatury nelze pominout atypickou situaci, kdy i spojnice jediné nemovitosti s jinými pozemními komunikacemi splňuje znak zákonného účelu. V daném případě stojí za povšimnutí, že na předmětný pozemek navazuje účelová komunikace , Anonymizováno, a na ni pak místní komunikace 1026, obě ve vlastnictví města , adresa, . Není vyloučeno, aby předmětný pozemek měl povahu účelové komunikace a jako takový mohl sloužit k obecnému užívání toliko žalovaného a jeho právních předchůdců. Samozřejmě při splnění dalších znaků. Odvolací soud vytknul soudu prvého stupně, že neprovedl důkaz smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 21. 5. 1994, včetně rozhodnutí o vkladu práva a geometrického plánu s tím, že se nabízí legitimní otázka, zda žalovanému nesvědčí právní titul k užívání předmětného pozemku k chůzi a jízdě na pozemek parc. č. , Anonymizováno, z titulu smluvně zřízeného věcného břemene. S tím souvisí otázka, zda a nakolik se smluvně založené právo odpovídající věcnému břemenu chůze a jízdy z hlediska fyzického umístění v terénu shoduje s trasou cesty na předmětném pozemku. S tím úzce souvisí otázka, zda a nakolik žalobkyně respektovaly jako osoby povinné z věcného břemena právo chůze a jízdy svědčící žalovanému, zda jej zpevněním povrchu předmětného pozemku a vybudováním parkovacího stání, popř. vybočením cesty z koridoru vymezeného smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 21. 5. 1994 a geometrickým plánem protiprávně neomezily či dokonce nevyloučily z výkonu tohoto práva a konečně zda na druhé straně žalovaný konal protiprávně (ve smyslu šetrného a přiměřeného zacházení), když užíval předmětný pozemek pro potřeby stavebních úprav svého domu.

7. S ohledem na závěry odvolacího soudu byly žalobkyně vyzvány k doplnění tvrzení, zda a nakolik se smluvně založené právo odpovídající věcnému břemeni z hlediska fyzického umístnění v terénu shoduje s trasou cesty na předmětném pozemku, zda a nakolik žalobkyně respektovaly jako osoby povinné z věcného břemena právo chůze a jízdy svědčící žalovanému. Na základě této výzvy žalobkyně doplnily tvrzení tak, že pozemek p. č. , Anonymizováno, , který je předmětem sporu, není zatížen žádným právem odpovídajícím věcnému břemeni, které by svědčilo žalovanému. Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 21. 5. 1994 uzavřená mezi právními předchůdci účastníků se vztahuje na pozemek p. č. , Anonymizováno, , který je rovněž ve vlastnictví žalobkyň a geograficky navazuje na pozemek p. č. , Anonymizováno, . V obou případech, kdy smlouva o zřízení věcného břemene mluví o zatíženém pozemku, mluví pouze o pozemku p. č. , Anonymizováno, a v obou případech v jednotném čísle. V době uzavření smlouvy pozemek p. č. , Anonymizováno, již existoval a nelze tvrdit, že by byl součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, . Žalovaný zakoupil pozemek p. č. , Anonymizováno, kupní smlouvou ze dne 28. 2. 2017 a v čl. IV odst. 13 této smlouvy výslovně prohlásil, že si předmět převodu řádně prohlédl, byl seznámen s jeho právním i faktickým stavem, přístupem k němu. Dále je zde uvedeno, že prodávající upozorňují kupujícího na věcné břemeno jízdy a chůze ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, zatěžující pozemek p. č. , Anonymizováno, . Označení služebného a oprávněného pozemku způsobem, který by vylučoval pochybnosti, je podstatnou náležitostí smlouvy o zřízení věcného břemene. K tomu došlo, když smluvní strany do smlouvy výslovně uvedly pozemek p. č. , Anonymizováno, jako panující a pozemek p. č. , Anonymizováno, jako služebný. Tuto vůli smluvních stran nelze na základě pouhé poznámky o stávající komunikaci vykládat svévolně jinak. Žalovanému tak bylo od počátku známo, že právem odpovídajícím věcnému břemeni je zatížen pouze pozemek p. č. , Anonymizováno, , nikoliv pozemek p. č. , Anonymizováno, . Tomu odpovídá i chování žalovaného ve sporu, kdy předložil předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene až po několika soudních jednáních a až poté, kdy vyplynulo, že se soud nekloní kladně k jeho předchozímu tvrzení, že by se na pozemku p. č. , Anonymizováno, měla nacházet veřejně přístupná účelová komunikace. Žalobkyně připouští, že přílohou smlouvy o zřízení věcného břemene je geometrický plán znázorňující zobrazení „věcného břemene“ do katastrální mapy, kdy toto zobrazení je zakresleno mnohem šířeji, a to tak, že prochází od veřejné komunikace vedoucí po pozemku p. č. 924/2, přes pozemky p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, až na část pozemku p. č. , Anonymizováno, . Existence geometrického plánu ještě neznamená, že změny uvedené v tomto geometrickém plánu musí do smlouvy, která je na jeho základě uzavírána, zahrnuty všechny najednou. Dle žalobkyň žalovaný resp. jeho právní předchůdci nemohli právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy přes pozemek p. č. , Anonymizováno, ani vydržet, neboť nebyli v dobré víře, že jim toto právo přísluší. , adresa, víra se nedá předpokládat za situace, kdy předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, vůbec nebyl předmětem smlouvy, ač smluvní strany věděly, že ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni je třeba uzavření písemné smlouvy a její vklad do katastru nemovitostí. V dobré víře nemohl být ani žalovaný, když v katastru nemovitostí nebyl uveden žádný záznam o zatížení pozemku p. č. , Anonymizováno, ve prospěch jeho nemovitostí a zároveň byl v kupní smlouvě výslovně upozorněn, že právo odpovídající věcnému břemeni se vztahuje pouze na pozemek p. č. , Anonymizováno, . Protože žalovanému na pozemku p. č. , Anonymizováno, žádné věcné břemeno práva chůze a jízdy nesvědčilo, na straně žalobkyň nebylo v tomto směru, co respektovat.

8. Rozsudkem zdejšího soudu čj. , spisová značka, ze dne 13. 5. 2021 bylo vyhověno žalobě na zdržení se průchodu a průjezdu (výrok I.), žalovanému byla uložena povinnost zaplatit každé ze žalobkyň částku 37.957,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 9. 9. 2017 do zaplacení (výrok II.) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III. až V.). Soud dospěl k závěru, že cesta vedoucí po pozemku p. č. , Anonymizováno, není účelovou komunikací, neboť předmětná cesta je sice dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci a jedná se o cestu, která je v terénu patrná a stálá, ale dotčený pozemek není ani nebyl veřejně užíván, naopak slouží pouze k uspokojení komunikačního zájmu vlastníků domu čp. , Anonymizováno, . Vlastníci sousedního domu čp. , Anonymizováno, cestu využívali nikoliv na základě práva obecného užívání veřejné komunikace, ale na základě individuálních přivolení vlastníků pozemku, po kterém cesta vede. Žalovanému nesvědčí právo vstupovat na předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, jako na obecně užívanou komunikaci. Žalovanému toto právo nepřísluší ani na základě nějakého soukromoprávního institutu. V roce 1994 byla mezi právními předchůdci účastníků uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, která jako služebný pozemek opakovaně ve svém textu uvádí pouze pozemkovou parcelu p. č. , Anonymizováno, . Zároveň je však ve smlouvě rozsah věcného břemene specifikován tak, že jde o věcné břemeno jízdy a chůze po stávající komunikaci v délce 22 m a v šíři 3,5 m. V roce 1970 byla geometrickým plánem rozdělena původní pozemková parcela č. , hodnota, o výměře 2.617 m2 na p. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a stavební parcely , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V té době pozemková parcela , Anonymizováno, neexistovala a přístupová cesta k domu čp. , Anonymizováno, vedla po pozemkové parcele , Anonymizováno, , ze které byla následně oddělena pozemková parcela , Anonymizováno, . Komunikace zmiňovaná ve smlouvě o zřízení věcného břemene vedla převážně po pozemkové parcele č. , Anonymizováno, , což je zřejmé jak z místního ohledání, tak z geometrického plánu z roku 1994. Protože pozemková parcela , Anonymizováno, původně neexistovala, mohla smlouva o zřízení věcného břemene z roku 1994 s ohledem na způsob vymezení věcného břemene nastolit existenci dobré víry oprávněných z věcného břemene o tom, že jim přísluší právo chůze a jízdy v délce celé zmiňované cesty, ač ve smlouvě byla uvedena pouze původní pozemková parcela , Anonymizováno, . Po uzavření smlouvy byl dne 23. 11. 1994 zaměřen geometrický plán, který byl vyhotoven 7. 12. 1994 a z tohoto geometrického plánu je jednoznačně patrno, že předmětná cesta vede z větší části po pozemku , Anonymizováno, , který není ve smlouvě o zřízení věcného břemene uveden, a pouze v malém úseku po pozemku p. č. , Anonymizováno, , který je dle smlouvy pozemkem služebným. Návrh na vklad smlouvy o zřízení věcného břemene byl podán dle vkladové doložky na smlouvě a dle listu vlastnictví č. , hodnota, , ve kterém je věcné břemeno zapsáno v oddíle C, dne 21. 7. 2014. Samotný vklad práva byl zapsán do katastru nemovitostí až dne 10. 2. 1995, tj. po vyhotovení geometrického plánu. Soud vyslovil názor, že vyhotovením geometrického plánu došlo k narušení dobré víry právních předchůdců žalovaného, že jim přísluší právo chůze a jízdy po pozemkové parcele č. , Anonymizováno, , neboť tato není uvedena jako služebný pozemek ve smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 21. 5. 1994, ač dle geometrického plánu vyhotoveného 7. 12. 1994 podstatná část cesty po ní vede. Právní předchůdci žalovaného následně neučinili žádné kroky, aby došlo k dohodě o zřízení věcného břemene chůze a jízdy i přes pozemek , Anonymizováno, . Protože dle názoru soudu dobrá víra, že právním předchůdcům žalovaného přísluší právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy po pozemkové parcele , Anonymizováno, , netrvala 10 let, nedošlo ke vzniku práva odpovídajícímu věcnému břemeni vydržením ve smyslu § 151o odst. 1 obč. zák. Věcné břemeno ve vztahu k pozemkové parcele č. , Anonymizováno, nemohlo vzniknout ani písemnou smlouvou ze dne 21. 5. 1994, neboť v této smlouvě není tato parcela uvedena jako služebný pozemek, ač v té době již existovala. V kupní smlouvě, kterou nabyl žalovaný vlastnictví předmětných nemovitostí, je výslovný odkaz na věcné břemeno ve vztahu ke služebnému pozemku , Anonymizováno, , není v ní tvrzeno, že by toto právo existovalo i vůči pozemku , Anonymizováno, . Žalobkyně nesouhlasí, aby žalovaný jejich pozemek užíval, žalovaný tak činil a hodlá tak činit i do budoucna, čímž neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyň, které je třeba ve smyslu § 1042 o. z. chránit. Žalobě, kterou se žalobkyně domáhaly, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se průchodu a průjezdu, včetně průjezdu jakýmikoli stavebními stroji a stavební technikou, přes pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, a povinnost zdržet se umísťování stavebních kontejnerů a stavebního materiálu na tomto pozemku, bylo proto vyhověno. Co do náhrady škody dospěl soud k závěru, že žalovaný využíval cestu na pozemku žalobkyň, aniž by k tomu měl oprávnění, porušil tak povinnost stanovenou zákonem a zasáhl do absolutního (tj. vlastnického) práva žalobkyň. V příčinné souvislosti s tímto porušením právní povinnosti, kterého se žalovaný dopouštěl úmyslně, došlo ke vzniku škody na cestě opravené žalobkyněmi. Znalci se shodli na tom, co způsobilo poškození cesty (právě přejezd těžkými vozidly, smýkání břemen, uložení kontejnerů). Pokud se týká výše škody, soud vyšel ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, . Žalovaný tak žalobkyním způsobil škodu ve výši 75.915 Kč, tj. každé ze žalobkyň 37.957,50 Kč.

9. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové čj. 25 Co 174/2021-455 ze dne 11. 11. 2021, které nabylo právní moci 20. 12. 2021, byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že sdílí závěr soudu prvního stupně o neexistenci veřejnoprávního institutu obecného užívání předmětného pozemku. Odvolací soud však již nepřijal za svůj závěr soudu prvního stupně o absenci soukromoprávního titulu k užívání předmětného pozemku jako cesty pro uspokojení komunikačních potřeb vlastníků pozemku p. č. , Anonymizováno, , nyní ve vlastnictví žalovaného. Pozemek tak, jak je definovaný v ustanovení § 27 písm. a) katastrálního zákona, je v podobě části zemského povrchu věcí nemovitou, tedy samostatným předmětem občanskoprávních vztahů; nemusí být vždy totožný s parcelou, nýbrž může zahrnovat více parcel, popřípadě části různých parcel nebo naopak být částí parcely jediné. Skutečnost, že jako části zemského povrchu oddělené od zbytku zemského povrchu hranicemi, byly pozemky postupem doby evidovány pod různými parcelními čísly a s rozmanitým geometrickým určením, neznamená, že se na jejich hmotném substrátu cokoli změnilo. Podstata oprávněné držby směřující k vydržení je v tom, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí pouhé subjektivní přesvědčení, že mu právo patří, ale omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Omyl držitele může být skutkový nebo právní. Právní omyl je omluvitelný jen výjimečně. Oprávněná držba zpravidla spočívá v omylu, kdy držitel je v omylu ohledně skutkových okolností, které mají za následek vznik věcného práva. , adresa, víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu, který by mohl mít za následek vznik práva. Takový titul nemusí být platný, dokonce nemusí ani existovat, držitel však musí být v dobré víře, že existuje. Právní předchůdci žalobkyní manželé , jméno FO, jako povinní a právní předchůdce žalovaného , jméno FO, jako oprávněný uzavřeli dne 21. 54. 1994 smlouvu o zřízení věcného břemene chůze a jízdy k tíži pozemku p. č. , Anonymizováno, ve prospěch pozemku p. č. , Anonymizováno, , a to po stávající komunikaci v délce 22 m a v šíři 3,5 m. Odvolací soud nepřijal závěr soudu prvého stupně, že nesoulad v označení služebného pozemku ve smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 21. 5. 1994 se stavem reálným bez dalšího přivodil ztrátu dobré víry právních předchůdců žalovaného. Tento závěr by mohl dle odvolacího soudu obstát jen za situace, že by se přímo v terénu nabízely dvě a více cest sloužících jako komunikační spojnice z účelové komunikace p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví města , adresa, k pozemku p. č. , Anonymizováno, (nyní ve vlastnictví žalovaného), z nichž alespoň jedna by buď zcela, nebo v podstatném rozsahu míjela předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, . Tato situace v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene neexistovala, protože jedině možná cesta vedla přes pozemek p. č. , Anonymizováno, . Jednalo se stále o jeden a tentýž pozemek ve smyslu § 27 písm. a) katastrálního zákona. Odvolací soud uložil soudu prvého stupně, aby se v dalším řízení zaměřil na existenci soukromoprávního titulu k užívání předmětného pozemku, který nutně nemusel vzniknout na základě smlouvy, nýbrž vydržení. V pochybnostech se oprávněná držba presumuje. Souběžně uplatněný nárok na náhradu škody úzce souvisí s nárokem na ochranu vlastnického práva před rušebními zásahy ze strany žalovaného. Kdyby žalobkyně se svojí odpůrčí žalobou neuspěly z důvodu, že žalovanému v rozhodné době svědčil právní titul k užívání předmětného pozemku v podobě věcného břemene, vyvstala by legitimní otázka, zda nárok na náhradu škody nepožívá právní ochrany pro zjevné zneužití práva ze strany žalobkyní. Žalobkyně totiž před realizací terénních úprav na předmětném pozemku věděly o existenci věcného břemene ve prospěch panujícího pozemku p. č. , Anonymizováno, a přesto tuto stavební akci uskutečnily, aniž by si kladly otázku, zda a nakolik omezí či úplně vyloučí žalovaného z výkonu jeho práva odpovídajícího věcnému břemeni jízdy a chůze.

10. S ohledem na závěry odvolacího soudu vyslovené v usnesení čj. 25 Co 174/2021-455 byly strany vyzvány k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů.

11. Žalovaný doplnil svá skutková tvrzení tak, že svou dobrou víru odvozuje od smlouvy o zřízení věcného břemene, kdy odpovídající část předmětného pozemku p. č. , Anonymizováno, musela být trvale užívána k přístupu ke stavbě žalovaného (právního předchůdce žalovaného) ještě v době, kdy byl pozemek p. č. , hodnota, jeden celek, aby mohlo dojít k vydání souhlasu s dělením pozemku p. č. , hodnota, , musel být zajištěn přístup ke stavbě žalovaného. Od sedmdesátých let minulého stolení byl přístup přes předmětný pozemek k nemovitosti žalovaného využíván. Ačkoliv smlouva o zřízení věcného břemene z hlediska číslování hovořila o jiném pozemku, smluvní strany jednaly tak, jako by věcné břemeno na pozemku p. č. , Anonymizováno, zřízeno bylo. Smluvní strany jednaly ve skutkovém omylu, kdy zjevně měly v úmyslu formálně zachytit řadu let fungující vztah, který se přirozeně vyvinul z předchozího číslování parcel, k čemuž pochybením nedošlo. Smlouva o zřízení věcného břemene dikcí „po stávající komunikaci v délce 22 metrů a šíři 3,5 m“ mířila na zřízení věcného břemene v celém koridoru vymezeném geometrickým plánem.

12. Žalobkyně setrvaly na tvrzení, že není dán veřejnoprávní ani soukromoprávní titul k užívání pozemku žalobkyň žalovanými. Dle žalobkyň na straně žalovaného (resp. jeho právních předchůdců) nemohla být dána dobrá víra, že jim právo odpovídající věcnému břemeni přísluší. Smlouva o zřízení věcného břemene byla uzavřena v roce 1994, tj. za existence veřejně přístupného katastru nemovitostí, ve kterém byly evidovány pozemky v podobě parcel a za platnosti zákona č. 344/1992 Sb., který v § 20 stanovil, že údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí uvedených v katastru. V té době již platil intabulační princip, tj. že práva k nemovitostem vznikají, mění se nebo zanikají dnem jejich vkladu do katastru nemovitostí. Z textu smlouvy o zřízení věcného břemene je jednoznačně patrno, že se dotýká pouze pozemku p. č. , Anonymizováno, , nikoliv pozemku p. č. , Anonymizováno, , byl vyhotoven geometrický plán a na straně právních předchůdců žalovaného nemohlo dojít k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, neboť s ohledem na jednoznačné znění smlouvy, nemohli být v dobré víře, že jim ohledně pozemku p. č. , Anonymizováno, toto právo přísluší. Navíc dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnosti o tom, že mu věc po právu patří. Žalovaný neprokázal, že by jeho právní předchůdce či on sám splnili podmínky pro vydržení práva odpovídajícího právu věcného břemene chůze a jízdy přes pozemek p. č. , Anonymizováno, v jakémkoliv rozsahu. Žádný ze svědků neuvedl, že by předmětnou komunikaci užíval s vědomím, že mu svědčí jakékoliv právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy. Žalovaný kontinuálně uváděl, že v případě komunikace žalobců na pozemku p. č. , Anonymizováno, se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Dle rozhodnutí nejvyššího soudu čj. , spisová značka, kdo užívá cizí pozemek v domnění, že se jedná o veřejnou cestu, není v oprávněné držbě práva odpovídajícího věcnému břemeni. Dle smlouvy o zřízení věcného břemene byl jako panující pozemek uveden pozemek p. č. , Anonymizováno, – trvalý travní porost. Jedná se o zahradu kolem rodinného domu. , právnická osoba, údržbu zahrady není třeba, aby pozemek byl udržován prostřednictvím těžkých stavebních strojů a několikatunových kontejnerů. Panující pozemek nebyl a není určen k rozsáhlé stavební činnosti, potřeby panujícího pozemku v sobě určitě nemohou zahrnovat přejezdy a stavení těžkých stavebních strojů a kontejnerů. Jestliže žalovaný má zájem komunikaci žalobců užívat za účelem zbourání a následné výstavby domu, jedná se nepochybně o výlučnou potřebu pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , které není panujícím pozemkem do smlouvy o zřízení věcného břemene. Rozšířit věcné břemeno na jiný panující pozemek § 1265 odst. 1 o. z. výslovně zakazuje. Žalovaný užíval pozemek žalobců způsobem, kterým došlo ke vzniku škody, která byla oceněna znalecky.

13. Ve věci byly provedeny listinné důkazy informacemi o pozemcích, e-mailovým podáním ohledně stavebních úprav nájezdu pozemku ze dne 24. 8. 2015, přípisem zástupkyně žalobkyň ze dne 19. 6. 2017, odpovědí zástupce žalovaného ze dne 26. 6. 2017, sděleními Městského úřadu , adresa, ze dne 9. 8. 2017 a 14. 8. 2017, změnou č. , hodnota, územního plánu , adresa, , čestnými prohlášeními , jméno FO, a , jméno FO, , prohlášením , tituly před jménem, , jméno FO, , kolaudačním rozhodnutím ze dne 29. 12. 1981, spisem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Byl rovněž proveden důkaz účastníky předloženou fotodokumentací. Byl proveden důkaz výslechem svědků , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále byl proveden důkaz znaleckým posudkem č. 3853-74/2017 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , včetně dodatku ze dne 2. 2. 2018 a výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Konečně byl ve věci proveden důkaz znaleckým posudkem č. , hodnota, -10/18 znalce , jméno FO, , včetně doplňujícího vyjádření ze dne 3. 2. 2019 a výslechu tohoto znalce.

14. Po zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu byly ve věci provedeny důkazy smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 21. 5. 1994 včetně rozhodnutí o vkladu práva a geometrického plánu vyhotoveného 7. 12. 1994, dohodou o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne 11. 8. 1970 včetně geometrického plánu ze dne 13. 4. 1970, kupní smlouvou ze dne 28. 2. 2017, kupní smlouvou ze dne , datum, , výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví č. , hodnota, . Dále byl proveden důkaz místním ohledáním, včetně fotodokumentace pořízení při místním ohledání, důkaz výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, a prohlášením , jméno FO, a , jméno FO, .

15. Po dalším zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu byly ve věci provedeny důkazy výslechem svědkyně , jméno FO, a listinné důkazy mapami pozemkového katastru, návrhem na vklad doručeným katastrálnímu úřadu 21. 7. 1994, sdělením katastrálního úřadu (čl. 497) a fotodokumentací., Anonymizováno, . Mezi účastníky je nesporné (a plyne to i z předložených informací o pozemcích), že žalobkyně jsou rovnodílnými spoluvlastnicemi st. p. č. , hodnota, , jejíž součástí je objekt bydlení čp. , Anonymizováno, , pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, a pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, . Žalovaný je vlastníkem st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je objekt bydlení čp. , Anonymizováno, , a pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, . Žalobkyně nabyly vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s prodávající , tituly před jménem, , jméno FO, . V článku 6. smlouvy je uvedena existence věcného břemena chůze a jízdy přes parcelu p. č. , Anonymizováno, ve prospěch vlastníka p. č. , Anonymizováno, . V listu vlastnictví č. , hodnota, Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, je v části C zapsáno věcné břemeno jízdy a chůze přes p. p. , Anonymizováno, po stávající komunikaci v délce 22 m a šíři 3,5 m ve prospěch vlastníka p. p. , Anonymizováno, dle smlouvy ze dne 21. 5. 1994 (vklad 21. 7. 1994). Žalovaný nabyl vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 28. 2. 2017 uzavřené s prodávajícími , jméno FO, , nar. 1932 a , jméno FO, . Dle čl. IV odst. 13 smlouvy kupující prohlásil, že si předmět převodu řádně prohlédl, že byl seznámen s jeho právním i faktickým stavem, přístupem k němu, že na něm neshledal žádné vady, na které by nebyl upozorněn prodávajícími a že jej kupuje ve stavu, v jakém se nachází ke dni uzavření této smlouvy. V této souvislosti prodávající upozornili kupujícího na věcné břemeno jízdy a chůze ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, zatěžující pozemek p. č. , Anonymizováno, – zapsána v katastru nemovitostí pod č.j. , Anonymizováno, -610.

17. Z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne 11. 8. 1970, registrované Státním notářstvím v Trutnově , datum, , bylo zjištěno, že manželům Vladimíru a , jméno FO, bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku ke stavební parcele č. , hodnota, a pozemkové parcele č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, k výstavbě rodinného domu. Podle geometrického plánu ze dne 13. 4. 1970 došlo tímto geometrickým plánem k rozdělení původní pozemkové parcely č. , hodnota, o výměře 2.617 m2 na p. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a stavební parcely , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Cesta v geometrickém plánu vyznačena není.

18. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 5. 1994 mezi Vladimírem a , jméno FO, jako spoluvlastníky pozemku služebného a , jméno FO, jako vlastníkem pozemku panujícího. Účastníci smlouvy touto smlouvou zřídili ve prospěch , jméno FO, a všech vlastníků pozemkové parcely č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (panující pozemek) věcné břemeno jízdy a chůze přes pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (pozemek služebný) a to po stávající komunikaci v délce 22 m a v šíři 3,5 m. Věcné břemeno bylo zřízeno bez náhrady a bylo oceněno částkou 5.000 Kč. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 10. 2. 1995, právní účinky vkladu vznikly dnem 21. 7. 1994. Z geometrického plánu pro zaměření věcného břemene vyhotovitele Geodézie Krkonoše s. r. o. číslo , hodnota, /94 bylo zjištěno, že byl zaměřen 23. 11. 1994, vyhotoven 7. 12. 1994 a ověřen 7. 12. 1994. V geometrickém plánu je zaměřeno věcné břemeno přes pozemky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Z návrhu na vklad ze dne 11. 7. 1994 bylo zjištěno, že byl doručen Katastrálnímu úřadu v Trutnově 21. 7. 1994 a byl podán Vladimírem a , jméno FO, a , jméno FO, ohledně smlouvy o zřízení věcného břemene. Podle sdělení katastrálního úřadu na čl. 497 k LV 1431 (původní LV 108) k. ú. , adresa, nebylo v roce 1993 až 1995 zahájeno žádné jiné katastrální řízení, jen smlouva o věcném břemeni.

19. Dle geometrického plánu shora pozemky účastníků sousedí. Pozemková parcela p. č. , Anonymizováno, , která je ve vlastnictví města , adresa, , navazuje na parcelu p. č. , Anonymizováno, . Žalobkyně realizovaly úpravu přístupové cesty ke svému domu vedoucí po pozemku města , adresa, p. č. , Anonymizováno, a po pozemku v jejich vlastnictví p. č. , Anonymizováno, . S ohledem na úpravy prováděné na pozemku města žalobkyně vyžádaly souhlas se stavební úpravou nájezdu pozemku a z odpovědi města , adresa, ze dne 24. 8. 2015 (čl. 32) bylo zjištěno, že městu , adresa, byla doručena dokumentace ke stavební úpravě nájezdu a příjezdové komunikace k objektu rodinného domu na st. p. č. , hodnota, a k úpravě sjezdu na místní komunikaci. Majetkový odbor Městského úřadu , adresa, vyslovil souhlas s realizací úpravy sjezdu na místní komunikaci, včetně úprav na pozemcích ve vlastnictví města. Žalobkyně v žalobě původně požadovaly náhradu škody, která měla být způsobena na jimi provedených úpravách i na pozemcích ve vlastnictví města , adresa, , v tomto rozsahu však žalobu vzaly zpět, řízení bylo částečně zastaveno (usnesení čj. , spisová značka, ).

20. Z přípisu zástupkyně žalobkyň žalovanému ze dne 19. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvaly žalovaného k upuštění od užívání pozemku a k náhradě vzniklé škody s tím, že po příjezdu do své nemovitosti poprvé od zimy zjistily, že na příjezdové cestě, která se nachází na pozemku p. č. , Anonymizováno, , vznikla škoda, a to rozbouráním úpravy zpevněné plochy, zejména částečným odstraněním tvárnic, jejich zničením nebo poškozením, stejně tak zničením a poškozením obrubníků. Dle písemného ujednání s městem , adresa, jsou žalobkyně zavázány k provedení opravy zpevnění pozemku p. č. , Anonymizováno, . Práce byly provedeny, došlo ke zhutnění pozemku, položení obrubníků, zpevňovací vrstvy, štěrku a k položení prorůstacích tvárnic. Ke způsobení škody se dle výzvy žalovaný přiznal a dne 15. 6. 2017 přislíbil škodu odstranit uvedením v předešlý stav, uvedl, že pozemky č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, užíval i tím způsobem, že na ně stavěl 10 tunový kontejner potřebný k provádění stavebních prací a využíval je pro příjezd těžkých nákladních vozidel se stavebním materiálem. Žalobkyně proto žádají o sdělení, jakým způsobem bude odstranění škody provedeno, a sdělují, že si nepřejí, aby žalovaný vstupoval na jejich pozemky. Z odpovědi zástupce žalovaného ze dne 26. 6. 2017 bylo zjištěno, že zástupce žalovaného sděluje, že žalovaný přijímá odpovědnost za poškození zpevněného povrchu komunikace na předmětných pozemcích, což již dříve avizoval žalobkyním, a je připraven komunikaci uvést do původního stavu. Není schopen dodržet požadovaný termín, proto navrhuje vyplatit žalobkyním za vzniklý diskomfort 10.000 Kč s tím, že by cestu uvedl do původního stavu nejpozději do září 2017. K požadavku, aby žalovaný přestal užívat k přístupu ke své nemovitosti pozemek č. , Anonymizováno, , sdělil, že tomuto nelze v současné době vyhovět, jelikož tato veřejně přístupná účelová komunikace představuje prozatím jediný přístup k domu žalovaného.

21. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne 7. 7. 2017 podaly žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud žalovanému uložil zdržet se průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. , Anonymizováno, a to zejména s jakýmikoli stavebními stroji, stavební technikou a stavebním materiálem, a zdržet se na tomto pozemku umísťování stavebních kontejnerů a jiného stavebního materiálu. Usnesením čj. , spisová značka, ze dne 7. 7. 2017 bylo návrhu na vydání předběžného opatření vyhověno a žalobkyním bylo uloženo ve lhůtě 15 dnů podat žalobu ve věci samé. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými listinami osvědčily, že jsou vlastnicemi pozemkové parcely č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , že dochází k poškozování komunikace, která se na pozemku nachází. Žalovaný v rámci korespondence se žalobkyněmi nijak nepopíral, že danou komunikaci užívá k přístupu k nemovitostem ve svém vlastnictví a že v důsledku toho došlo k poškození komunikace. Současně uvedl, že prozatím nemůže přestat komunikaci užívat. Z uvedeného je zřejmé, že hrozí další užívání cesty žalovaným a její další poškozování. Argument žalovaného, že sporná cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací, není ničím podložen. Za tohoto stavu soud dospěl k závěru, že jsou podmínky pro zatímní úpravu poměrů účastník a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl. Proti usnesení podal žalovaný odvolání a Krajský soud v , adresa, usnesením čj. , spisová značka, ze dne 29. 9. 2017, které nabylo právní moci dne 2. 11. 2017, usnesení okresního soudu potvrdil.

22. Ze sdělení Městského úřadu ve , adresa, ze dne 9. 8. 2017 bylo zjištěno, že Městský úřad ve , adresa, jako silniční správní úřad na žádost žalovanému sdělil, že pozemní komunikace před domem čp. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, v obci a k. ú. , adresa, je zařazena jako místní komunikace a pozemní komunikace na pozemku p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, je zařazena jako účelová komunikace. Ze sdělení Městského úřadu ve , adresa, ze dne 14. 8. 2017 bylo zjištěno, že Městský úřad ve , adresa, jako silniční správní úřad na žádost žalovanému sdělil, že na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, se dlouhodobě nachází cesta, která je patrná v terénu, tuto cestu je možno použít jako spojovací komunikaci k domu čp. , Anonymizováno, nacházejícímu se na st. p. č. , hodnota, a stávající stav neumožňuje dopravní přístup z místní komunikace na pozemek st. p. č. , hodnota, . Ze změny č. , hodnota, územního plánu města , adresa, bylo zjištěno, že v připojené příloze č. , hodnota, (čl. , Anonymizováno, ) je předmětná cesta na pozemku p. č. , Anonymizováno, zakreslena.

23. Z čestných prohlášení , jméno FO, , nar. 1980 a , jméno FO, bylo zjištěno, že jmenovaní prohlašují, že v minulosti jejich rodina používala cestu, která se nachází na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jak k chůzi, tak pro spojení dopravními prostředky (např. pro příjezd osobním automobilem či pro dovoz uhlí na topnou sezónu). Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 29. 12. 1981 bylo zjištěno, že na žádost , jméno FO, bylo povoleno užívání stavby rodinného domu na pozemku č. kat. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, od 1. 1. 1982.

24. Z prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že jmenovaná prohlašuje, že je bývanou vlastnicí nemovitostí nyní spoluvlastněných žalobkyněmi, které sousedí s nemovitostmi žalovaného, které dříve vlastnili manželé , jméno FO, . Před svědkyní vlastnili nemovitosti její rodiče. Z druhé strany sousedí s pozemkem žalovaného pozemek p. č. 44/4, na kterém se vždy nacházela přístupová komunikace, která byla využívána manžely , jméno FO, . Na konci této přístupové komunikace byla na pozemku p. č. , Anonymizováno, parkovací místa, která , jméno FO, využívali k parkování svých aut. Přístupovou cestu po pozemku p. č. , Anonymizováno, využívali , jméno FO, při dovozu uhlí s ohledem na umístění kotelny. Cesta byla obtížně přístupná pro pěší i vozidla, byla zkosená a nerovná. Nikdo další cestu nevyužíval, nebyla určena k jinému užití, než k přístupu k nemovitostem, které svědkyně vlastnila. Z prohlášení , jméno FO, a , jméno FO, bylo zjištěno, že dětství trávily ve , adresa, v domě čp. , Anonymizováno, , který jejich matka v roce 2015 prodala žalobkyním. Sousedé , jméno FO, používali pro přístup ke svému domu hlavně cestu od domu, se kterým sousedili na opačné straně.

25. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že nemovitosti, které spoluvlastnila s manželem, prodali žalovanému. Sousední nemovitosti před žalobkyněmi vlastnili , jméno FO, . K domu čp. , Anonymizováno, jezdili z obou stran. Po cestě od , jméno FO, se jezdilo s většími náklady. Podrobnosti ohledně cesty vedl v patrnosti manžel svědkyně.

26. Z výpovědi svědka , jméno FO, , nar. 1980 bylo zjištěno, že je synem , jméno FO, , který byl vlastníkem domu čp. , Anonymizováno, ve , adresa, , oba rodiče již zemřeli. Příjezd k domu se používal z obou stran, chodilo se spíše od opačné strany než od žalobkyň, protože to bylo blíž do města. Cestou kolem domu žalobkyň se vozily spíše větší náklady, pro běžný příjezd byla k dispozici i cesta z druhé strany. Když byl sníh, parkovalo se spíše dole pod cestou, jinak se parkovalo před domem napravo z čelního pohledu, do domu se vcházelo na straně, kde byl zvonek a poštovní schránka. Používání cesty přes pozemek sousedů na horách byla dle svědka běžná věc, lidé si vycházejí vstříc, běžně se chodilo přes pozemky někoho jiného. Se sousedy , jméno FO, vycházeli ohledně cesty dobře. K nějaké změně ohledně přístupové cesty došlo, když mu byla cca 14 let, táta povídal něco v tom směru, že nechal do katastru zapsat příjezd k domu. Svědek žádnou smlouvu neviděl.

27. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že její rodiče bydleli v domě čp. , Anonymizováno, ve , adresa, , ona zde bydlela do osamostatnění. K domu se přicházelo a přijíždělo z obou stran, svědkyně při návštěvách rodičů jezdila spíše od domu , jméno FO, , kde byl lepší nájezd pro větší vozidlo. Větší náklady se vozily od , jméno FO, . S přístupem a příjezdem nebyl problém ani z jedné strany. Neví, kdy, ale doma padlo něco o tom, že se řešilo něco ohledně věcného břemene, svědkyně blíže neví. Hlavní vchod do domu byl z opačné strany než od , jméno FO, (od Fuků). Popelnice se snášela dolů cestou od Fuků, bylo to blíž. Jako děti si běžně hrály na cizích pozemcích.

28. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že dům čp. , Anonymizováno, vybudovali její rodiče, svědkyně v něm bydlela do ukončení vysokoškolských studií. Do domu se dostávali příjezdovou cestou ze silnice. Do prodeje domu svědkyní se žádné větší úpravy příjezdové cesty nedělaly. V létě se cesta používala k příjezdu k domu a do garáže, v zimě, pokud nebyla sjízdná, byla používána pro pěší chůzi. Nikdo další pro své potřeby běžně cestu nevyužíval, končila u domu, nikam dál nevedla. Sousedé , jméno FO, nevyužívali cestu běžně, používali ji např. pro přivezení uhlí. Bylo to po dohodě s rodiči svědkyně. Mezi pozemky byly vysázeny smrčky, respektovaly se hranice pozemků.

29. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je ročník narození 1988, její sestra , jméno FO, je mladší. Je vnučkou manželů , jméno FO, , kteří měli dům ve , adresa, vedle manželů , jméno FO, . V domě prarodičů bydlela do svých 6 let, pak se odstěhovali a k prarodičům jezdila pravidelně na návštěvy. Původní stav cesty od hlavní silnice k domu prarodičů by označila jako štěrk zalitý asfaltem, cesta se drolila, vedla prudce nahoru a zatáčela ke garáži. Odbočka směrem ke , jméno FO, žádná nabyla. V zimě byl s výjezdem problém, parkovalo se dole u silnice. Svědkyně je přesvědčena, že její prarodiče s panem , jméno FO, smlouvu ohledně přístupové cesty neuzavírali, resp. ne v době, kdy už to svědkyně vnímala.

30. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že na zatravňovacích tvárnicích je patrné poškození. Cesta od domu žalobkyň nemá další pokračování, v okolí je les (viz např. fotografie čl. 71-73).

31. Z protokolu o místním ohledání a pořízené fotodokumentace bylo zjištěno, že strany učinily během místního ohledání nesporným, že nový povrch byl položen na totožném místě, jako byla původní cesta vyznačená čárkovaně na geometrickém plánu čl.

232. Od hranice pozemků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, po veřejnou cestu je to cca 19,5 metru. Od hranice pozemků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, po hranici mezi pozemky účastníků je to prostředkem vybudované cesty cca 20 metrů. V terénu nelze rozpoznat plochu pozemku , Anonymizováno, zatíženého věcným břemenem. Vstup do domu žalovaného je při čelním pohledu z pravé strany, kde je zvonek a poštovní schránka.

32. Ze znaleckého posudku číslo 3853-74/2017 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že znalec na žádost žalobkyň vypracoval odhad výše nákladů na odstranění škod vzniklých poškozením zpevněné plochy na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Tyto vyčíslil částkou 271.300 Kč. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. Z dodatku ke znaleckému posudku č. 3853-74/2017 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že znalec opravil chybu v označení pozemků (místo chybného , Anonymizováno, správné , Anonymizováno, ) a rozdělil odhad ceny nákladů na jednotlivých pozemcích tak, že u pozemku p. č. , Anonymizováno, vyčíslil částku 215.500 Kč a u pozemku p. č. , Anonymizováno, vyčíslil částku 55.800 Kč. Posudek obsahuje krycí list rozpočtu a rozpočet. Z výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že byl osloven žalobkyněmi s tím, že mají cestu k domu, po které přejelo těžké vozidlo, byly vyjety koleje a znalec měl vyčíslit náklady na opravu cesty. Provedl ohledání na místě samém, viděl rozsah poškození. Neprováděl sondy, vycházel z faktického stavu, který zjistil vizuálně. Jako znalec v oboru obytné stavby posuzoval cestu jako zpevněnou plochu náležející k rodinnému domu. , právnická osoba, vypracování znaleckého posudku využil konzultanta – rozpočtáře, který na základě znalce dodaných údajů zpracoval rozpočet. Ceny vycházejí z ceníku stavebních prací při dodavatelském provedení prací. Znalec doporučil způsob provedení opravy, tj. vybourat celou plochu, odložit nepoškozené prvky stranou, poškozené odvést, plochu znovu vyrovnat a zhutnit a na takto připravenou plochu položit nepoškozené prvky, které je nutno v potřebném rozsahu doplnit. Protože deformace byla plošná, je třeba vyrovnání v celé ploše.

33. Ze znaleckého posudku č. 1236-10/18 znalce , jméno FO, bylo zjištěno, že znalec provedl místní šetření, v rámci kterého mu byla předložena projektová dokumentace na zpevnění příjezdové komunikace přes pozemek p. č. , Anonymizováno, autora , tituly před jménem, Dobeše. Zpevnění vozovky na pozemku p. č. , Anonymizováno, bylo provedeno v souladu s technologickými normami, které znalec v posudku odcitoval, a to pro zátěž do 3,5 tun. V praxi to znamená provoz osobních vozidel a lehkých dodávkových vozidel. Vizuálně je na povrhu tvárnic patrný dvojí druh poškození. Jsou to jednat vrypy a destrukce okrajů tvárnic, patrně se jedná o poruchy vzniklé smýkáním břemen. Závažnější poškození tvárnic je jejich popraskání a deformace vzhledem k nadměrnému zatížení krytu vozovky. Naměřené poškození vykazuje odchylku až – 35 mm od roviny. Podle povrchového poškození se odhaduje poničení cca 50 % plochy. Nelze vyloučit větší výměru poškození, která může být stanovena až po demontáži tvárnici. Poškození krytu z tvárnic na pozemku p. č. , Anonymizováno, je jednoznačně způsobeno nadměrnou zátěží, na kterou konstrukce vozovky nebyla navrhována ani provedena. Směrově jsou vybočeny (vyvráceny) 2 ks obrubníků, poškození vzniklo při provozu na komunikaci, nejspíše nárazem dopravního prostředku. Obrubník v tomto případě není opěrou, ale pouze ohraničením dlažby. Uvedení do původního stavu bude obsahovat demontáž obrubníků, včetně odstranění betonového lože a znovu osazení. Bylo shledáno poškození 2 ks odvodňovacích tvárnic podél palisádové stěny. Bude zapotřebí odstranění těchto 2 ks s betonovým ložem a znovu osazení nových žlabovek do betonového lože. Poškození betonových palisádových prvků opěrné zdi nejsou vizuálně zřetelná. Na základě zjištění znalce byl stanoven položkový výměr prací, které je třeba v technologickém postupu realizovat pro uvedení komunikace do stavu před poškozením. Byl přizván konzultant – specialista na rozpočtování stavebních prací. Celkové náklady na odstranění poškození jsou ve výši 75.915 Kč. V posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, chybí posouzení ve vztahu k projektové dokumentaci, přičemž zpevnění je označeno jako venkovní úprava ve funkčním celku se stavbou čp. , Anonymizováno, . Popis poškození a jeho příčiny se shodují. Rozdíl mezi posudky, který ovlivní výši nákladů potřebných na odstranění poškození, je ve způsobu stanovení výměry zpevněné vozovky na pozemku p. č. , Anonymizováno, . Planimetrováním z katastrální mapy uvedeným v posudky , tituly před jménem, , jméno FO, je dosažen nepřesný výsledek. Plochu zpevnění je třeba stanovit z provedeného zaměření na místě. Vypočtená plocha zpevnění dle šetření znalce je 80,33 m2, v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, je uvedena plocha zpevnění 147 m2, což je rozdíl o 54,65 %. Z vyjádření znalce , jméno FO, ze dne 3. 2. 2019 bylo zjištěno, že s ohledem na dřívější užívání pozemku p. č. , Anonymizováno, je třeba prohlásit podloží pro nově budované zpevnění za zcela konsolidované, vyhovující požadavku minimální pružnosti pláně. Hutnící zkouška pro ověření dostatečné únosnosti pláně vozovky není předpisem TP č. , hodnota, požadována. K provedení měření by bylo třeba demontáže větší plochy zpevnění pozemku, včetně odstranění podkladních vrstev, tyto zkoušky může provádět pouze akreditovaná laboratoř a jsou finančně nákladné. Znalec odmítá názor žalovaného, že pokud podloží pod pozemkem p. č. , Anonymizováno, nebylo řádně zhutněno, nemohou plnit dobře funkci ani podkladní vrstvy včetně krytu vozovky. Dle svých letitých praktických zkušeností znalec konstatuje, že pro obvyklé užívání nově provedeného zpevnění osobními vozidly by postačovalo na konsolidovanou pláň položení pouze vegetační tvárnice s ložní vrstvou. Dle projektové dokumentace byl proveden návrh únosnosti pro vozidla do hmotnosti 3,5 t s podkladní vrstvou štěrku v tloušťce 40 cm. Z výpovědi znalce , jméno FO, bylo zjištěno, že při místním šetření nezjistil, že by při provedení díla došlo k pochybením, která by měla vliv na funkčnost, bylo to provedeno řádně a následně poškozeno. K poškození došlo vlivem nadměrné zátěže, podle znalce smýkáním břemen a tím, že v místě jezdila těžká vozidla. Došlo k zamáčknutí tvárnic (vyjeté koleje). Kdyby se v místě jezdilo pouze osobními a menšími dodávkovými vozidly, k takovému zamáčknutí by nedošlo. Znalec na základě znaleckého šetření uvedl jednotlivé položky, které je třeba při odstranění poškození provést, a jejich množství a konzultant doplnil poslední 3 odstavce rozpočtu (jednotkovou cenu, index ceny a celkovou cenu). Rozpočet vychází i z toho, který materiál je možno použít opakovaně a který nikoliv.

34. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky je nesporné, že byly prováděny stavební úpravy nemovitosti žalovaného, soud nečinil další zjištění z listin předložených žalobkyněmi k těmto stavebním úpravám, neboť je nadbytečné listiny více hodnotit. Protože v rámci vyčíslení škody znalec neshledal poškození na opěrných zdech, nehodnotí soud předložené listiny ohledně odstranění stavby opěrné zdi. Listiny o změně územního plánu ve vztahu k nemovitosti žalovaného a o změně trvalého bydliště žalobkyň, předložené žalobkyněmi po zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu, a snímky katastrálních map a fotodokumentace předložené stranami po druhém zrušujícím rozhodnutí, nejsou pro věc podstatné, proto z nich soud neučinil zjištění a nehodnotí je.

35. Na základě shora uvedených zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

36. Žalobkyně jsou podílovými spoluvlastnicemi st. p. č. , hodnota, , jejíž součástí je objekt bydlení čp. , Anonymizováno, , pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, a pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, . Žalovaný je vlastníkem st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je objekt bydlení čp. , Anonymizováno, , a pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, . Pozemky účastníků sousedí. Žalobkyně provedly opravu přístupové cesty ke své nemovitosti vedoucí po pozemku p. č. , Anonymizováno, , přičemž se souhlasem města , adresa, (viz čl. 32) provedly opravu také nájezdu na pozemku p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví města , adresa, . Tato oprava byla provedena dle projektové dokumentace a podle závěrů znalce , jméno FO, zpevnění vozovky na pozemku p. č. , Anonymizováno, bylo provedeno v souladu s technologickými normami, řádně, znalec při místním šetření nezjistil, že by při provedení díla došlo k pochybením, která by měla vliv na funkčnost, bylo to provedeno řádně a následně poškozeno. Opravená cesta vedla stejnými místy jako cesta původní, kterou svědkyně , jméno FO, popsala jako štěrk zalitý asfaltem, který se postupně drolil. Mechanismus poškození popsal znalec jednoznačně jako poškození v důsledku nadměrného zatížení (přejezdy těžkých vozidel, smýkání břemen). K poškození došlo v době stavebních úprav nemovitosti žalovaného, přičemž žalovaný nezpochybňoval, že tato přístupová cesta byla využívána práva při provádění stavebních úprav na jeho nemovitostech. V dopise ze dne 26. 6. 2017 adresovaném zástupkyni žalobkyň zástupce žalovaného výslovně sděluje, že žalovaný přijímá odpovědnost za poškození zpevněného povrchu komunikace na předmětných pozemcích, což již dříve avizoval žalobkyním, a je připraven komunikaci uvést do původního stavu. Pokud by si žalovaný nebyl vědom, že předmětná cesta byla využívána při provádění stavebních úprav jeho nemovitostí, jistě by neměl důvod k takovému písemnému sdělení. Soud proto dospěl k závěru, že přístupová cesta přes pozemek p. č. , Anonymizováno, byla poškozena tím, že po ní jezdila těžká vozidla, popř. byla po ní smýkána těžká břemena v souvislosti se stavebními úpravami nemovitosti žalovaného.

37. Cesta po parcele p. č. , Anonymizováno, je využívána jako přístupová cesta k domu čp. , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobkyň. Cesta navazuje na komunikaci na pozemku města , adresa, p. č. , Anonymizováno, , která je zařazena jako účelová komunikace (viz zprávu silničního správního úřadu čl. 44). Cesta u domu žalobkyň končí, nikam nepokračuje, a to ani na pozemek ve vlastnictví žalovaného p. č. , Anonymizováno, . Cesta byla vždy využívána vlastníky domu čp. , Anonymizováno, (nyní ve vlastnictví žalobkyň) a příležitostně vlastníky sousedního domu čp. , Anonymizováno, (nyní ve vlastnictví žalovaného) zejména k dopravě těžších břemen (např. uhlí). Obyvatelé domu čp. , Anonymizováno, měli možnost přístupu ke své nemovitosti i z druhé strany, přes pozemek souseda z opačné strany, na této straně domu parkovali svá vozidla, do domu běžně přicházeli ze strany, na které byl vchod do domu (bylo to blíže do města). Příležitostně používali i cestu vedoucí po pozemku žalobkyň. Nikdo další tuto přístupovou cestu běžně nevyužíval, nebyl k tomu ani důvod, neboť cesta nikam dále nevedla. Při místním ohledání bylo zjištěno, že cesta nepokračovala na sousedním pozemku žalovaného p. č. , Anonymizováno, , pokud byla pro přístup k domu čp. , Anonymizováno, využita, muselo se pokračovat přes trávník. Právní nástupkyně původních vlastníků, tj. svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, na straně jedné a , jméno FO, , , jméno FO, mladší a , jméno FO, se sice částečně liší v popisu rozsahu využívání přístupové cesty, ale všichni svědkové připustili využívání přístupu k nemovitosti ze strany druhých sousedů a soud považuje za věrohodné tvrzení svědkyně , jméno FO, , že sousedé převážně využívali ten přístup, který vedl prakticky až k jejich nemovitosti, nikoliv přístup, který přes pozemek , jméno FO, neměl zpevněné pokračování a muselo se chodit, popř. jezdit přes trávník. Logiku má, že tento přístup byl využívání v odůvodněných případech, kdy to bylo pro obyvatele domu čp. , Anonymizováno, výhodnější (přívoz paliva v souvislosti s umístěním kotelny, snadnější nájezd větším vozidlem, pěší cesta opačným směrem než do města). Soud po druhém zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu doplnil dokazování výslechem svědkyně , jméno FO, , která ale v domě žila pouze do svých 6 let, pak přijížděla pouze na návštěvy a dle názoru soudu nemohla poskytnout bližší informace o době, kdy došlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, neboť jí bylo cca 6 let. Soud považuje za nadbytečný výslech svědkyň Pavlů, která se písemně omluvila s tím, že k věci nemá bližší informace, a svědkyně , jméno FO, , sestry , jméno FO, , která se z domu odstěhovala ještě v útlejším věku. Pokud se týká sdělení Městského úřadu ve , adresa, ze dne 14. 8. 2017, žalobkyně nepopírají, že se na pozemku p. č. , Anonymizováno, dlouhodobě nachází cesta, která je patrná v terénu (samy tuto cestu využívají). Tuto cestu je možno teoreticky použít jako spojovací komunikaci k domu čp. , Anonymizováno, nacházejícímu se na st. p. č. , hodnota, , neboť pozemky účastníků sousedí. Stav, kdy mezi účastníky je nesporné, že v určitou dobu došlo ke zrušení možnosti přístupu k domu žalovaného z opačné strany od druhých sousedů, neumožňuje dopravní přístup z místní komunikace na pozemek st. p. č. , hodnota, . Žalobkyně však jednoznačně popírají, že by kdykoliv udělily souhlas s využitím jejich cesty jako účelové komunikace neomezeným okruhem osob. Shodné stanovisko je patrné i z výpovědi jejich právní předchůdkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Tomuto stanovisku odpovídá i skutečnost, že žalobkyně písemně žalovanému sdělily, že nesouhlasí, aby vstupoval na jejich pozemky (viz dopis ze dne 19. 6. 2017 na čl. 26-27). Toto tvrzení považuje soud za věrohodné, neboť žalobkyně i jejich právní předchůdci měli nepochybně zájem na klidném užívání svých nemovitostí a soud nevidí jediný logický důvod, který by je měl vést k tomu, aby udělovaly souhlas k tomu, aby jim pod okny vedla na jejich pozemku účelová, veřejně přístupná komunikace. Žalobkyně sice neoznačily svůj pozemek např. tabulí s označením soukromý majetek či zákaz vstupu, to se ale dle výpovědi svědků v místě běžně nedělo. Svědkové , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že v místě bylo běžné, že se lidé pohybovali po pozemcích jiných vlastníků a nebyl s tím problém.

38. Právní předchůdci žalovaného užívali přístupovou cestu po pozemku právních předchůdců žalobkyň ke shora uvedenému účelu po vzájemné dohodě prakticky od doby nastěhování do domů (v roce 1970 bylo manželům Vladimíru a , jméno FO, zřízeno právo osobního užívání pozemku ke stavební parcele č. , hodnota, a pozemkové parcele č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, k výstavbě rodinného domu, na žádost , jméno FO, bylo povoleno užívání stavby rodinného domu na pozemku č. kat. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, od 1. 1. 1982). Podle geometrického plánu ze dne 13. 4. 1970 došlo tímto geometrickým plánem k rozdělení původní pozemkové parcely č. , hodnota, o výměře 2.617 m2 na p. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a stavební parcely , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V té době samostatná pozemková parcela , Anonymizováno, nebyla zaměřena. V roce 1994 došlo k uzavření smlouvy o věcném břemeni mezi manžely , jméno FO, , tj. právními předchůdci žalobkyň, jako spoluvlastníky pozemku služebného, a , jméno FO, , tj. právním předchůdcem žalovaného, jako vlastníkem pozemku panujícího. Účastníci smlouvy touto smlouvou zřídili ve prospěch , jméno FO, a všech vlastníků pozemkové parcely č. , Anonymizováno, věcné břemeno jízdy a chůze přes pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, a to po stávající komunikaci v délce 22 m a v šíři 3,5 m. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí až dne 10. 2. 1995, právní účinky vkladu vznikly dnem 21. 7. 1994. Po uzavření smlouvy byl zaměřen, vyhotoven a ověřen geometrický plán pro zaměření věcného břemene číslo , hodnota, /94, ve kterém je zaměřeno věcné břemeno přes pozemky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Smlouva o zřízení věcného břemene byla uzavírána v domě, kdy oba domy (, jméno FO, i , jméno FO, ) byly dostavěny a plně využívány za účelem bydlení. Dům , jméno FO, byl k bydlení využíván cca 12 let (od roku 1982).

39. Co do stanovení výše škody, žalobkyně předložily soudu znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který vypracoval znalecký posudek na žádost žalobkyň jako znalec z oboru stavebnictví – odvětví stavby obytné. V původním znaleckém posudku se objevují chyby při označení parcel, znalec se nedokázal vyjádřit k tomu, zda byl při výstavbě cesty dodržen správný technologický postup. Soud proto poučil žalobkyně, že nemá za prokázánu výši škody a na návrh žalobkyň ustanovil ve věci znalce z oboru stavebnictví – odvětví stavby dopravní , jméno FO, . Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, i , jméno FO, se shodli na technologickém postupu, který je nutno dodržet při odstranění následků poškození cesty přes pozemek p. č. , Anonymizováno, . Znalec , jméno FO, potvrdil, že žalobkyně při vybudování cesty dodržely správný technologický postup a cesta byla vybudována řádně a až následně poškozena způsobem shora popsaným. Znalci se liší ve vyčíslení nákladů na odstranění poškození. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, tyto náklady vyčíslil částkou 215.500 Kč, znalec , jméno FO, částkou 75.915 Kč. Soud považuje za správný závěr znalce , jméno FO, , který odlišné závěry znaleckých posudků přesvědčivě odůvodnil, poukázal především na to, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, použil nepřesnou metodu pro stanovení výměry zpevněné plochy na pozemku p. č. , Anonymizováno, , v důsledku čehož plocha uvedená v jeho posudku je o 54,65 % vyšší než skutečná plocha, kterou zjistil znalec , jméno FO, měřením na místě samém. Soud proto má za prokázáno, že náklady potřebné k uvedení komunikace na pozemku p. č. , Anonymizováno, do stavu, jaký byl po vybudování cesty žalobkyněmi, činí 75.915 Kč.

40. Žalobkyně přípisem ze dne 19. 6. 2017 vyzvaly žalovaného k náhradě vzniklé škody na cestě s tím, že v dopise akceptovaly návrh žalovaného na odstranění škody uvedením v předchozí stav s tím, že trvají na odstranění škody do 30. 6. 2017. Žalovaný sdělil písemně, že tento termín není schopen dodržet, navrhoval odstranění do září 2017. Žalobkyně následně již nevyzývaly žalovaného k náhradě škody ve formě peněžitého plnění a v žalobě doručené soudu 21. 7. 2017 se domáhaly po žalovaném vedle zdržení se průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. , Anonymizováno, i náhrady škody ve výši , částka, (po částečném zpětvzetí 215.500 Kč). Jako přiměřenou lhůtu k plnění uvedly 7 dnů. Žaloba byla doručena žalovanému 1. 9. 2017.

41. Dle § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kde neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zdržuje.

42. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

43. Dle § 3028 odst. 1, 2 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

44. Smlouva o zřízení věcného břemene je z roku 1994. Provést posouzení existence věcného břemene dle této smlouvy je třeba dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tj. dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).

45. Dle § 151n odst. 1, 2 obč. zák. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Dle § 151o odst. 1 věta druhá obč. zák. právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně.

46. Dle § 134 odst. 1, 3 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

47. Po pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň p. č. , Anonymizováno, vede cesta, kterou žalobkyně používají k přístupu ke svému domu. Žalovaný nepopírá, že cestu v minulosti využíval a hodlá tak činit i do budoucna, od počátku sporu uváděl, že má za to, že se jedná účelovou komunikaci, na kterou je oprávněn (stejně jako další osoby) bez dalšího vstupovat. Dle názoru soudu cesta vedoucí po pozemku p. č. , Anonymizováno, není účelovou komunikací, neboť předmětná cesta je sice dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci a jedná se o cestu, která je v terénu patrná a stálá, ale dotčený pozemek není ani nebyl veřejně užíván, naopak slouží pouze k uspokojení komunikačního zájmu vlastníků domu čp. , Anonymizováno, . Vlastníci sousedního domu čp. , Anonymizováno, cestu využívali nikoliv na základě práva obecného užívání veřejné komunikace, ale na základě individuálních přivolení vlastníků pozemku, po kterém cesta vede, resp. následně v souvislosti se smlouvou o zřízení věcného břemene. Dotčený pozemek p. č. , Anonymizováno, nesloužil jako všeobecně přístupný statek, nebyl naplněn základní prvek obecného užívání, tj. že by komunikaci po dotčeném pozemku užívala širší veřejnost a že by ji bez dalšího mohl užívat předem neomezený okruh uživatelů. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu ČR vyplývá, že veřejnou cestou se pozemek stává jeho věnováním obecnému užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným souhlasem nebo konkludentním strpěním (viz např. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2009, čj. , spisová značka, ). Zároveň tento soud v rozsudku ze dne 25. 9. 2013 čj. , spisová značka, konstatoval, že „Nejvyšší správní soud musí jako zcela nepřiléhavý odmítnout výklad „veřejného užívání“ pozemku, který uvádí stěžovatelka ve své kasační stížnosti. Podle tohoto výkladu by totiž de facto každá komunikace, byť ve vlastnictví soukromého subjektu, byla užívána veřejně, pokud její vlastník, resp. jeho právní předchůdce, nějakým způsobem (závorou, cedulí apod.) její užívání veřejností neomezil. Zdejší soud v této věci přisvědčuje názoru osob zúčastněných na řízení, že takový výklad nemá svou oporu v zákoně, přičemž je také v rozporu s ustálenou judikatorní praxí stanovující základní znaky veřejně přístupných účelových komunikací. Pouhá neexistence výslovného zákazu užívání komunikace nemůže znamenat, že je cesta komukoliv veřejně přístupná. , právnická osoba, naplnění obecného užívání komunikace je třeba prokázat, že dotčený pozemek může být a je fakticky kýmkoliv bezplatně obvyklým způsobem používán pro určené účely.“ Žalobkyně ani jejich právní předchůdci nedali souhlas s veřejným užíváním svého pozemku p. č. , Anonymizováno, ., a to ani konkludentním jednáním. Žalobkyně sice neoznačily svůj pozemek např. tabulí s označením soukromý majetek či zákaz vstupu, to se ale dle výpovědi svědků v místě běžně nedělo. Svědkové , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že v místě bylo běžné, že se lidé pohybovali po pozemcích jiných vlastníků a nebyl s tím problém. Žalovaným požadovaný přístup by nepřípustně zasahoval do ochrany vlastnických práv žalobkyň garantované čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Vlastnické právo lze totiž omezit pouze se souhlasem vlastníka, jinak lze omezit pouze na základě zákona a za poskytnutí náhrady. Existuje-li tedy v zákoně veřejnoprávní institut omezující vlastnické právo, aniž by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady, je nezbytnou podmínkou jeho ústavní konformity souhlas vyjádřený vlastníkem. Tak je tomu i v případě veřejně přístupných účelových komunikací definovaných v ustanovení § 7 zákona o pozemních komunikacích. Veřejné užívání komunikace nelze vázat na skutečnost, že vlastník dotčeného pozemku nevyslovil nesouhlas s veřejným užíváním, resp. veřejné užívání výslovně nezakázal. V rozsudku ze dne 27. 10. 2004 čj. , spisová značka, Nejvyšší správní soud konstatuje, že „pozemek, který je v soukromém vlastnictví, lze uznati za veřejnou cestu jen tehdy, jsou-li splněny dva předpoklady, a to jednak, že pozemek byl věnován buď výslovným projevem nebo z konkludentních činů vlastníka byl k obecnému užívání určen a dále především z toho, že toto užívání slouží k trvalému uspokojení nutné komunikační potřeby.“ Pozemek p. č. , Anonymizováno, , resp. cesta po něm vedoucí, nebyl výslovně ani konkludentním jednáním vlastníka určen k obecnému užívání. Ústavní soud ČR v rozhodnutí ze dne 9. 1. 2008 ve věci II ÚS 268/06 uvádí, že „ústavně konformní omezení vlastnického práva je možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu, přičemž míra a rozsah omezení musí být proporcionální ve vztahu k cíli, který omezení sleduje, a prostředkům, jimiž je omezení dosahováno. Tam, kde jedna z těchto podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentuje (například zákon nepředpokládá poskytnutí kompenzace za jeho omezení), jedná se o neústavní porušení vlastnického práva. V takových případech lze ústavně konformně omezit vlastnické právo pouze se souhlasem vlastníka, proto existuje-li v zákoně veřejnoprávní institut omezující vlastnické právo, aniž by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady, je nezbytnou podmínkou jeho ústavní konformity souhlas vyjádřený vlastníkem. Tak je tomu v případě tzv. veřejně přístupných účelových komunikací definovaných v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v jejichž případě je vlastnické právo omezeno tím, že vlastník musí strpět obecné užívání pozemku jako komunikace (§ 19 zákona) a umožnit na něj veřejný přístup. Zákon o pozemních komunikacích však toto omezení nespojuje s poskytnutím finanční náhrady. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že jeho jediný ústavněkonformní výklad je ten, že s takovým omezením vlastnického práva musí vlastník příslušného pozemku souhlasit.“ S ohledem na shora uvedené je třeba uzavřít, že na dotčeném pozemku p. č. , Anonymizováno, se nenachází obecně užívaná komunikace, přičemž na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost v příloze změny územního plánu , adresa, je předmětná cesta zachycena. Žalovanému nesvědčí právo vstupovat na předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, jako na obecně užívanou komunikaci. Tento závěr již byl výslovně odvolacím soudem v usnesení čj. , spisová značka, ze dne 11. 11. 2021 akceptován.

48. V souladu se závěry odvolacího soudu se soud prvého stupně zabýval tím, zda toto právo přísluší žalovanému na základě soukromoprávního institutu. V roce 1994 byla mezi právními předchůdci účastníků uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, která jako služebný pozemek opakovaně ve svém textu uvádí pouze pozemkovou parcelu p. č. , Anonymizováno, . Zároveň je však ve smlouvě rozsah věcného břemene specifikován tak, že jde o věcné břemeno jízdy a chůze po stávající komunikaci v délce 22 m a v šíři 3,5 m. V roce 1970 byla geometrickým plánem rozdělena původní pozemková parcela č. , hodnota, o výměře 2.617 m2 na p. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a stavební parcely , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V té době pozemková parcela , Anonymizováno, neexistovala a přístupová cesta k domu čp. , Anonymizováno, vedla po pozemkové parcele , Anonymizováno, , ze které byla následně oddělena pozemková parcela , Anonymizováno, . Komunikace zmiňovaná ve smlouvě o zřízení věcného břemene vedla převážně po pozemkové parcele č. , Anonymizováno, , což je zřejmé jak z místního ohledání, tak z geometrického plánu z roku 1994. Je zřejmé, že v roce 1994 se vlastníci sousedních nemovitostí čp. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, rozhodli řešit otázku přístupu k domu čp. , Anonymizováno, formou smlouvy o zřízení věcného břemene. Do té doby , jméno FO, jako obyvatelé domu čp. , Anonymizováno, užívali cestu po pozemku , jméno FO, na základě výprosy (souhlasu vlastníků) a tento důvod se rozhodli změnit za smlouvu o zřízení věcného břemene. Protože pozemková parcela , Anonymizováno, původně neexistovala, má soud za to, že smlouva o zřízení věcného břemene z roku 1994 s ohledem na způsob vymezení věcného břemene nastolila existenci dobré víry oprávněných z věcného břemene o tom, že jim přísluší právo chůze a jízdy v délce celé zmiňované cesty, ač ve smlouvě byla uvedena pouze původní pozemková parcela , Anonymizováno, , neboť existuje věcný rozpor mezi tím, jak je rozsah věcného břemene vyjádřen slovy („po stávající komunikaci v délce 22 m a v šíři 3,5 m“) a tím, že jako zatížený pozemek je uvedena pouze parcela , Anonymizováno, , po které po odčlenění parcely , Anonymizováno, cesta nikdy v takovém rozsahu nevedla. Soud je dle § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán právním názorem odvolacího soudu. Je tak vázán právním názorem, že vyhotovením geometrického plánu, ze kterého je patrno, že předmětná cesta vede z větší části po pozemku , Anonymizováno, , který není ve smlouvě o zřízení věcného břemene uveden, nedošlo k narušení dobré víry právních předchůdců žalovaného, že jim přísluší právo chůze a jízdy po pozemkové parcele č. , Anonymizováno, , jak původně dovodil zdejší soud v rozsudku ze dne 13. 5. 2021. Výpovědí svědků bylo prokázáno, že i po uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene užívali , jméno FO, přístupovou cestu po pozemku , jméno FO, v dosavadním rozsahu, tj. pro občasný průchod, průjezd běžnými vozidly (např. dcera , jméno FO, ), popř. pro občasný dovoz uhlí. Přístupová cesta nebyla nikdy využívána pro pohyb stavebních strojů, těžké mechanizace, popř. pro vláčení či umisťování kontejnerů. V době, kdy byla uzavírána smlouva o zřízení věcného břemene, byly oba domy pouze několik let staré a jejich obyvatelé rozhodně neměli důvod řešit pohyb těžké mechanizace, přičemž je podstatný rozdíl, zda je přístupová cesta využívána k chůzi a běžnému občasnému příjezdu, či k pohybu těžké mechanizace při stavbě. Lze si jen těžko představit, že by , jméno FO, byli ochotni pohyb takové mechanizace po jejich cestě běžně umožňovat.

49. Na základě smlouvy o zřízení věcného břemene byl právní předchůdce žalovaného v dobré víře, že mu přísluší právo odpovídající věcnému břemenu chůze o jízdy po přístupové cestě ve vlastnictví právních předchůdkyň žalobkyň. Tuto dobrou víru je nutno hodnotit z objektivního hlediska. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě je věcné břemeno popsáno vymezením koridoru s uvedením rozměrů a odkazem na „stávající“ cestu, je nutno dospět k závěru, že právní předchůdce žalovaného byl i objektivně v dobré víře, že mu v celém popsaném rozsahu právo náleží. V souladu s právním názorem odvolacího soudu má soud za to, že nenastalo nic, co by tuto dobrou víru přerušilo, takže je nutno mít za to, že byla prokázána oprávněná držba, která trvala více než 10 let a kterou právní předchůdce žalovaného v roce 2004 vydržel právo odpovídající věcnému břemeni v rozsahu, v jakém toto právo bylo vykonáváno, tj. právo chůze a jízdy ve prospěch panujícího pozemku p. č. , Anonymizováno, . Dle názoru soudu nemohlo dojít k vydržení práva odpovídajícího průjezdu stavebními stoji a stavební technikou a práva umisťování stavebních kontejnerů a stavebního materiálu, neboť takovéto právo nebylo nikdy právními předchůdci žalovaného vykonáváno, nikdo ze svědků nevypovídal o tom, že přístupová cesta by byla využívána jinak, než pro chůzi či běžný příjezd. , právnická osoba, stavební techniku začal cestu využívat až žalovaný a to s odkazem na to, že je přesvědčen, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.

50. Protože dle názoru soudu dobrá víra, že právním předchůdcům žalovaného přísluší právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy po pozemkové parcele , Anonymizováno, , se netýkala průjezdu stavebními stroji a stavební technikou a umisťování stavebních kontejnerů a stavebního materiálu, nedošlo ke vzniku práva odpovídajícímu věcnému břemeni takového využívání cesty vydržením ve smyslu § 151o odst. 1 obč. zák. Žalobkyně nesouhlasí, aby žalovaný jejich pozemek takto užíval, žalovaný tak činil a hodlá tak činit i do budoucna, čímž neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyň, které je třeba ve smyslu § 1042 o. z. chránit. Soud proto ve výroku I. žalobě částečně vyhověl a žalovanému bylo uloženo zdržet se průjezdu jakýmikoliv stavebními stroji a stavební technikou přes pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, a bylo mu uloženo, že je povinen zdržet se umisťování stavebních kontejnerů a stavebního materiálu na tomto pozemku.

51. Naopak má soud za to, že došlo vydržením ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni chůze a jízdy po cestě po pozemkové parcele č. , Anonymizováno, , proto co do uložení povinnosti zdržet se průchodu po tomto pozemku a průjezdu nad rámec uvedený ve výroku I byla žaloba zamítnuta.

52. Žalobkyně provedly rekonstrukci původní štěrkové cesty, přičemž tak činily v rámci výkonu svého vlastnického práva, ke zvelebení svého majetku a na vlastní náklady. Trasa cesty zůstala nezměněna, provedenou rekonstrukcí nebyl žalovaný vyloučen z výkonu práva chůze a jízdy. Naopak došlo ke zkvalitnění přístupu, když znalec , jméno FO, potvrdil, že zpevnění vozovky na pozemku p. č. , Anonymizováno, bylo provedeno v souladu s technologickými normami, které znalec v posudku odcitoval, a to pro zátěž do 3,5 tun. V praxi to znamená provoz osobních vozidel a lehkých dodávkových vozidel. Žalobkyně těžko mohly mít zájem zhoršit přístup po této cestě, když právě ony ji nejvíce využívaly. Pokud by žalovaný cestu používal v rozsahu, v jakém došlo k vydržení práva, tj. způsobem, kterým cestu využívá pravidelně rodina žalobkyň, pak by k poškození cesty nedošlo. Soud v postupu žalobkyň při opravě cesty neshledal zneužití práva.

53. Cesta po pozemku žalobkyň p. č. , Anonymizováno, byla používána v souvislosti s rekonstrukcí nemovitosti žalovaného, žalovaný nepopíral, že cesta byla používána způsobem tvrzeným žalobkyněmi (přejezdy těžkými vozidly se stavebním materiálem, umístění kontejnerů apod.). Dle názoru soudu není rozhodné, že předmětná vozidla neřídil fyzicky žalovaný, popř. že on sám fyzicky na pozemek neumísťoval stavební materiál. Rozhodující je, že tyto činnosti byly vykonávány na pokyn žalovaného při rekonstrukci jeho nemovitosti (viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR ve věcech , spisová značka, či , spisová značka, ). Logicky není možno po žalobkyních požadovat, aby zjišťovaly, kdo, kdy konkrétní vozidlo řídil, či práce provedl. Šlo by o nesplnitelný požadavek. Žalovaný využíval cestu na pozemku žalobkyň popsaným, aniž by k takovému užívání měl oprávnění, porušil tak povinnost stanovenou zákonem a zasáhl do absolutního (tj. vlastnického) práva žalobkyň. V příčinné souvislosti s tímto porušením právní povinnosti, kterého se žalovaný dopouštěl úmyslně, došlo ke vzniku škody na cestě opravené žalobkyněmi. Oba znalci se shodli na tom, co způsobilo poškození cesty (právě přejezd těžkými vozidly, smýkání břemen, uložení kontejnerů). Žalobkyně opravily cestu nejen na svém pozemku, ale se souhlasem města i na jeho pozemku. Námitka žalovaného, že tak neměly činit bez stavebního povolení, není důvodná. Žalovaný blíže netvrdil, ke kterým konkrétním pracím by bylo zapotřebí stavební povolení, město bylo o opravě informováno, když dalo souhlas k tomu, aby opravy proběhly i na jeho pozemku. Pokud se týká výše škody, soud z důvodů popsaných shora vychází ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, . Žalovaný tak žalobkyním způsobil škodu ve výši 75.915 Kč, tj. každé ze žalobkyň 37.957,50 Kč. Žalovanému proto byla dle § 2910 o. z. uložena povinnost zaplatit každé ze žalobkyň částku 37.957,50 Kč, která zůstala předmětem sporu. Dle názoru soudu není možno škodu posuzovat dle § 2924 o. z. jako škodu z provozní činnosti, neboť nebylo tvrzeno, že by žalovaný provozoval při dané činnosti závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti.

54. Žalobkyně vyzvaly žalovaného k náhradě škody uvedením v předchozí stav. K tomuto nedošlo, proto se žalobkyně žalobou podanou soudu domáhaly náhrady škody v penězích. Dle § 2951 o. z. přísluší žalobkyním možnost požadavku na náhradu škody v penězích. Žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro snížení náhrady ve smyslu § 2953 o. z. soud neshledal.

55. Žalobkyně se domáhaly úroku z prodlení od 8. dne od doručení žaloby soudu, tj. od 29. 7. 2017. O požadavku žalobkyň na náhradu škody v penězích se žalobce dověděl až doručením žaloby dne 1. 9. 2017. Žalobkyně jako přiměřenou lhůtu k náhradě v žalobě stanovily lhůtu 7 dnů, tj. do 8. 9. 2017. Do prodlení se proto žalovaný dostal od následujícího dne, tj. od 9. 9. 2017. Dle § 1970 o. z. byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyním z přisouzené částky úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 9. 9. 2017 do zaplacení. Za předchozí žalované období byla žaloba co do úroku z prodlení již pravomocně zamítnuta.

56. Lhůta k zaplacení přisouzené částky byla stanovena dle § , Anonymizováno, odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly tvrzeny důvody pro jinou než zákonnou pariční lhůtu a soud ani takové důvody neshledal.

57. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch účastníků ve věci je cca poloviční, a to jak co do části žaloby týkající se uložení povinnosti zdržet se užívání pozemku, tak co do žaloby na náhradu škody. S ohledem na výsledek řízení je tak na místě, aby každá ze stran nesla vlastní náklady řízení za svého. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

58. Výroky o nákladech řízení státu se opírají o § 148 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výsledek řízení byla každé straně uložena povinnost nahradit státu polovinu nákladů řízení. Stát na svědečném a znalečném vynaložil z rozpočtových prostředků celkem částku 10.110,84 Kč, ze které je povinna každá ze stran nahradit státu polovinu, tj. 5.055,42 Kč. Každé ze žalobkyň proto byla uložena povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 2.527,71 Kč (5.055,42 Kč : 2). Žalovanému byla uložena povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 5.055,42 Kč. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.