Okresní soud v Trutnově · Rozsudek

14 C 216/2023

č. j. 14 C 216/2023-69

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-10 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTU:2023:14.C.216.2023.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 640.517,82 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Co do částky 9.920 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 630.597,82 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný od 26. 5. 2023 do 31. 5. 2023 ve výši 1.603,82 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný od 1. 6. 2023 do 14. 8. 2023 ve výši 19.870,40 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 635.557,82 Kč od 15. 8. 2023 do 14. 9. 2023 a z částky 630.597,82 Kč od 15. 9. 2023 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 10.000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 66.770,80 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to v měsíčních splátkách po 1.200 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 6. 2023 se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 650.437,82 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného do 31. 5. 2023 ve výši 1.603,82 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 650.437,85 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení. K odůvodnění návrhu uvedl, že 1. žalovaná uzavřela se žalobcem dne 22. 11. 2019 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření. Smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne 22. 11. 2019 zajistil splnění dluhu prvé žalované vůči žalobci společně a nerozdílně 2. žalovaný. Účelem úvěru bylo řešení bytové potřeby, a to modernizace objektu bydlení [adresa] v obci [obec]. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 700.000 Kč. Tento úvěr byl čerpán dvoufázově. V části A, čl. III smlouvy byly sjednány podmínky pro splácení úvěru. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.860 Kč. Dále se žalovaný zavázal vkládat na účet stavebního spoření peněžní prostředky ve výši 2.100 Kč měsíčně dle smlouvy o stavebním spoření č. [bankovní účet]. Splátky úvěru a vklady na stavební spoření měly být hrazeny vždy nejpozději k 25. dni v měsíci. Roční úroková sazba pro úročení úvěru byla ve smlouvě stanovena ve výši 4,89 %. Dle části A, čl. IV. smlouvy má žalobce právo požadovat úhrady za úkony související s poskytnutím, správou, popř. vymáháním úvěru dle sazebníku. Žalovaný po dobu trvání smlouvy uhradil splátkami částku 88.660 Kč. Na dluh žalovaného bylo započteno rovněž stavební spoření ve výši 63.154,21 Kč na základě zástavního práva k pohledávce. Celková uhrazená částka ve výši 151.814,21 Kč byla započtena následovně: na jistinu 10.066,18 Kč (neuhrazeno 689.933,82 Kč), na řádné úroky 108.107,03 Kč (neuhrazeno 0 Kč), na úhrady dle sazebníku 13.641 Kč (neuhrazeno 184 Kč) a na smluvní pokutu 20.000 Kč (neuhrazeno 0 Kč). Žalovaný byl žalobcem opakovaně upomínán, neboť neplnil splátky úvěru řádně a včas, naposledy výzvou k úhradě dlužných splátek ze dne 8. 12. 2022, kterou byli oba žalovaní vyzváni k úhradě nedoplatků ve výši 19.840 Kč nejpozději do 8. 1. 2023 a byli upozorněni, že v opačném případě dojde k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný nedoplatky včas neuhradil, proto byla neuhrazená část úvěru včetně příslušenství zesplatněna a žalovaným byla dne 25. 4. 2023 zaslána výzva ke splacení dluhu, kterou byli žalovaní upozorněni, že dlužnou částku ve výši 690.117,82 Kč je nutné uhradit do 25. 5. 2023 s tím, že v případě neuhrazení se žalobce obrátí se svým nárokem na soud. Dle části A, čl. VIII. odst. 2.2 smlouvy byl žalobce oprávněn požadovat po žalovaném splacení celého dluhu, pokud se žalovaný ocitl v prodlení s placením více než dvou splátek nebo s jednou splátkou po dobu delší než 3 měsíce nebo s uložením alespoň 2 vkladů. Žalovaný byl v prodlení se splátkami úvěru a se vklady na stavební spoření za měsíce září 2022 až duben 2023. S ohledem na tyto skutečnosti byl úvěr zesplatněn. K datu zaslání výzvy ke splacení, tj. k 25. 4. 2023, se dluh žalovaných ve výši 690.117,82 Kč skládal z jistiny ve výši 689.933,82 Kč a z úhrad dle sazebníku ve výši 184 Kč. Po zaslání výzvy žalovaní uhradili částku ve výši 39.680 Kč, která byla co do částky 39.496 Kč započtena na jistinu (neuhrazeno 650.437,82 Kč) a co do částky 184 Kč na úhrady dle sazebníku. Celkový dluh byl navýšen o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 26. 5. 2023 do 31. 5. 2023 ve výši 1.603,82 Kč. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 650.437,82 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaným byla zaslána předžalobní výzva ze dne 25. 4. 2023.

2. Podáním ze dne 7. 7. 2023 žalobce na výzvu soudu doplnil žalobu tak, že žalobce je si vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr a tuto povinnost v každém jednotlivém případě důkladně naplňuje. Žalobce vychází z informací, které sám aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli. Žalobce je podrobován dohledu ze strany České národní banky a nelze ho srovnávat s nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Žalobce prověřil výši příjmů a výdajů žalovaných, prověřil bankovní i nebankovní registry, interní databáze žalobce, insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí. Žalobce provedl komplexní vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaných, měl k dispozici potvrzení o příjmu 1. žalované z pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 29.220 Kč a 2. žalovaného ve výši 18.906 Kč. Způsob provedeného posouzení úvěruschopnosti je dostatečný.

3. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podali oba žalovaní odpor. 1. žalovaná uvedla, že k prodlení s placením splátek došlo z důvodu její těžké životní situace s tím, že dlužné splátky následně doplatila a pokračuje v měsíčních splátkách. Požádala o povolení splátkového kalendáře a rozdělení na půl mezi žalované. 2. žalovaný uvedl, že 1. žalovaná, která má splácení úvěru na starost, se dostala do špatné finanční situace, proto nemohla nějakou dobu splátky splácet, ale dlužné splátky doplatila a dále je hradí, proto nejsou důvody pro zesplatnění dluhu.

4. Podáním ze dne 14. 8. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 9.920 Kč, která byla na úvěr po podání žaloby (16. 6. 2023 a 17. 7. 2023) zaplacena. Na žalobě žalobce setrval co do částky 640.517,82 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Usnesením čj. 14 C 216/2023-55 ze dne 25. 8. 2023, které nabylo právní moci dne 20. 9. 2023, bylo řízení co do částky 9.920 Kč zastaveno a předmětem řízení tak zůstala částka 640.517,82 Kč s úrokem z prodlení.

5. Podáním ze dne 18. 9. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 4.960 Kč, která byla na úvěr po podání žaloby (14. 8. 2023) zaplacena. Souhlasil s povolením splátek tak, aby výše první splátky byla stanovena na 10 % jistiny a zbývající dlužná částka byla doplacena nejpozději do 48 měsíců od data první splátky. U jednání dne 2. 10. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do další částky 4.960 Kč, která byla zaplacena 14. 9. 2023.

6. Ve výroku I. rozsudku bylo proto řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastaveno co do částky 9.920 Kč (4.960 + 4.960 Kč), o kterou byla žaloba vzata zpět.

7. Ve věci byly provedeny listinné důkazy protokolem o ověření schopnosti žadatele a spolužadatele splácet překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření, potvrzeními o výši příjmů žalovaných, smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 22. 11. 2019, smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne 22. 11. 2019, sazebníkem úhrad žalobce, pokyny k čerpání úvěru, obraty na úvěrovém kontě, výzvami žalovaným k úhradě dlužných splátek a vkladů ze dne 8. 12. 2022 a výzvami žalovaným ke splacení dluhu ze dne 25. 4. 2023, včetně doručenek.

8. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako věřitelem a 1. žalovanou jako dlužnicí byla dne 22. 11. 2019 (datum podpisu žalované) uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytnout 1. žalované překlenovací úvěr ve výši 700.000 Kč. V části A, článku III smlouvy byly sjednány podmínky pro splácení úvěru, který měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.860 Kč. Dále se 1. žalovaná zavázala vkládat na účet stavebního spoření peněžní prostředky ve výši 2.100 Kč měsíčně dle smlouvy o stavebním spoření č. [bankovní účet]. Splátky úvěru a vklady na stavební spoření měly být hrazeny vždy nejpozději k 25. dni v měsíci. Roční úroková sazba pro úročení úvěru byla sjednána v části A, článku IV., bod 1.1 smlouvy ve výši 4,89 %. V části A, článku V. smlouvy bylo sjednáno právo žalobce požadovat úhrady za úkony související s poskytnutím, správou, popř. vymáháním úvěru dle sazebníku. V části A, článku VIII. smlouvy bylo sjednáno právo žalobce požadovat jednorázové splacení celého dluhu v případě prodlení klienta s platbou více než dvou splátek úvěru nebo s uložením aspoň dvou vkladů. Téhož dne (datum podpisu žalovaného) byla mezi žalobcem a 2. žalovaným uzavřena smlouva o přistoupení k dluhu, ve které se 2. žalovaný zavázal společně a nerozdílně splnit dluh 1. žalované dle smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo].

9. Před uzavřením smluv shora žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaných, zkoumal jejich příjmy a výdaje, měl k dispozici potvrzení o výši příjmů žalovaných a sepsal protokol o ověření schopnosti žadatele splácet překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření. Žalobce, který podléhá dohledu České národní banky, vycházel z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015, ze zákona o spotřebitelském úvěru a o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Po posouzení nevznikly pochybnosti o schopnosti žadatele a spolužadatele úvěr splácet, proto bylo dne 18. 11. 2019 rozhodnuto, že se úvěr schvaluje.

10. Úvěr byl vyčerpán dle pokynů k čerpání úvěru nejprve částkou 500.000 Kč a následně částkou 200.000 Kč. Ohledně úvěrového konta byly žalobcem vedeny obraty na kontě, ve kterých byl zaznamenáván pohyb na úvěrovém kontě, včetně splácení úvěru. Žalovaní se dostali do prodlení se splácením úvěru. Žalobce výzvou ze dne 8. 12. 2022 vyzval oba žalované k doplacení dlužných splátek úvěru ve výši 11.440 Kč (tj. 4 splátek) s tím, že řádná splátka za měsíc prosinec ve výši 2.860 Kč není ve vyčíslení dluhu zahrnuta. Dále vyzval žalované k doplacení dlužných vkladů na účet stavebního spoření ve výši 8.400 Kč (tj. 4 vkladů) s tím, že vklad za měsíc prosinec ve výši 2.100 Kč není ve vyčíslení dluhu zahrnut. Žalobce vyzval žalované k doplacení dluhu do 8. 1. 2023 s tím, že pokud dluh nebude uhrazen, přistoupí žalobce k zesplatnění úvěru. Žalovaní dluh ve lhůtě stanovené žalobcem neuhradili a žalobce výzvou ze dne 25. 4. 2023 sdělil 1. žalované, že s ohledem na porušení povinností dle smlouvy ukončuje konto stavebního spoření, snižuje dluh o uspořenou částku ve výši 63.154,21 Kč a vyzývá 1. žalovanou ke splacení celého dluhu ve výši 690.117, Kč nejpozději do 25. 5. 2023 s tím, že jinak se obrátí se svým nárokem na soud. Žalobce zároveň výzvou ze dne 25. 4. 2023 sdělil 2. žalovanému, že vzhledem k tomu, že klient neplní řádně smluvní podmínky, vyzývá žalobce 2. žalovaného ke splacení celého dluhu ve výši 690.117, Kč nejpozději do 25. 5. 2023 s tím, že jinak se obrátí se svým nárokem na soud.

11. Skutečnost, že dlužné splátky za dobu delší než 2 měsíce nebyly ve lhůtě stanovené žalobcem zaplaceny, plyne z obratů na úvěrovém kontě, kdy 1. žalovaná provedla splátku dlužných splátek ve výši 20.020 Kč až 25. 5. 2023, tj. po zesplatnění úvěru. Celkově žalobce po zesplatnění úvěru do podání žaloby započetl na dluh platbu žalovaných, konkrétně 1. žalované ve výši 39.680 Kč. <i>12. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>13. Dle § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.</i> 14. Na základě prokázaných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a 1. žalovanou byla po řádném prověření úvěruschopnosti uzavřena dne 22. 11. 2019 smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které žalobce poskytl 1. žalované úvěr ve výši 700.000 Kč, který byl vyčerpán. Zároveň byla mezi žalobcem a 2. žalovaným uzavřena smlouva o přistoupení 2. žalovaného k dluhu 1. žalované dle úvěrové smlouvy. 2. žalovaný se tak stal dle § 1892 o. z. novým dlužníkem žalobce vedle původního dlužníka, tj. vedle 1. žalované a oba žalovaní se stali zavázanými společně a nerozdílně. 1. žalovaná postupem doby úvěr nesplácela v souladu se smlouvou, což nepopírá s tím, že následně ovšem dlužné splátky doplatila. Stalo se tak však až poté, kdy uplynula lhůta stanovená žalobcem k doplacení dlužných splátek a kdy žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil a výzvou ze dne 25. 4. 2023 vyzval oba žalované k úhradě celého dluhu. Až následně, tj. v době, kdy byl splatný celý dluh, žalovaná provedla platbu vyšší částky, než ve smlouvě sjednaných splátek a vkladů na účet stavebního spoření (25. 5. 2023 platba částky 20.020 Kč). Touto platbou již nemohla být změněna skutečnost, že dříve došlo k zesplatnění dluhu. Platby na úvěr, do kterých byly dle obratů na úvěrovém kontě započítány i vklady 1. žalované na účet stavebního spoření, byly žalobcem započteny na úhradu dluhu, a to včetně plateb, které byly provedeny po zesplatnění dluhu (ve výši 39.680 Kč) . 2. žalovaný, který se ve smlouvě o přistoupení k dluhu zavázal splnit za 1. žalovanou dluh, neplnil na úvěr ničeho. Výše dlužné částky byla prokázána obratem na úvěrovém kontě. 1. žalovaná nesplnila povinnost dle § 2395 o. z. vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, 2. žalovaný nesplnil povinnost dle § 1892 o. z. splnit dluh za 1. žalovanou. Dle § 1892 o. z. jsou žalovaní povinni plnit společně a nerozdílně, přičemž ve vztahu k žalobci není podstatné, v jakém poměru žalovaní částky z úvěru využili ve svůj prospěch. Vypořádání mezi žalovanými navzájem se žalobce, vůči kterému jsou žalovaní povinni plnit solidárně, nedotýká, proto nebylo v tomto řízení řešeno. Žalovaným tak byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 630.597,82 Kč (tj. částku dlužnou v den vynesení rozsudku).

15. Žalovaní nehradili dluh z úvěru ve sjednané lhůtě, dostali se do prodlení, proto jsou povinni dle § 1970 o. z. platit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl kapitalizován z aktuálně dlužných částek za období od 26. 5. 2023 (od zesplatnění úvěru) do 14. 8. 2023 a následně přiznán vždy z dlužné částky zákonnou sazbou od 15. 8. 2023 do zaplacení.

16. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 věta prvá a § 150 o. s. ř. Žalobce byl ohledně částky, která zůstala předmětem řízení, ve věci úspěšný. K částečnému zastavení řízení došlo pro chování žalovaných po podání žaloby (zaplacení části dluhu), proto i v rozsahu, ve kterém bylo řízení zastaveno, měl žalobce ve věci úspěch. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovaným výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., když ve výzvě ze dne 25. 4. 2023 žalované upozornil, že pokud nebude dlužná částka uhrazena ve stanovené lhůtě, obrátí se se svým nárokem na soud. Žalobce proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 26.018 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). I přes částečné zastavení řízení před jednáním ve věci samé nemohlo dojít k vrácení části zaplaceného soudního poplatku, neboť dle § 10 odst. 4 zákona o soudních poplatcích se poplatek vrací snížený o částku 1.000 Kč a s ohledem na rozsah zpětvzetí by soudní poplatek z částky, která zůstala předmětem sporu, byl nižší o méně než 1.000 Kč. Odměna za 1 úkon právní pomoci z předmětu řízení 650.437,82 Kč činí dle § 7 a. t. 10.940 Kč a tato odměna přísluší za 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Odměna z částky 640.517,82 Kč, která zůstala předmětem řízení po částečném pravomocném zastavení řízení, činí dle § 7 a. t. 10.900 Kč a přísluší za účast u jednání soudu dne 2. 10. 2023. Režijní paušál za každý úkon činí dle § 13 odst. 4 a. t. 300 Kč. Odměna, včetně paušálu, za 3 úkony shora tak činí 33.680 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto má žalobce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. také právo na náhradu 21% DPH z částky 33.680 Kč, tj. 7.072,80 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech právního zastoupení za tyto úkony vynaložil částku 40.752,80 Kč a na nákladech řízení včetně zaplaceného soudního poplatku 66.770,80 Kč. S ohledem na výsledek řízení jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení v částce 66.770,80 Kč, která je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám zástupce žalobce.

17. Soud nepřiznal žalobci odměnu a paušál za úkon spočívající v doplnění žaloby ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaných podáním ze dne 7. 7. 2023, neboť tento náklad nebyl vynaložen účelně, když tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaných měla být uvedena již v žalobě a nemůže jít k tíži žalovaných, že žalobce musel být soudem k doplnění těchto tvrzení vyzván a doplnil je v samostatném podání. Soud nepřiznal žalobci odměnu a paušál za podání ze dne 14. 8. 2023 (částečné zpětvzetí žaloby) a ze dne 18. 9. 2023 (částečné zpětvzetí žaloby a vyjádření k odporu), když ohledně těchto úkonů aplikoval § 150 o. s. ř., což bylo účastníkům u jednání dne 2. 10. 2023 předestřeno. Dle názoru soudu by bylo nepřiměřenou tvrdostí vůči žalovaným, kdyby žalobci byla přiznána odměna a paušál za částečná zpětvzetí žaloby. Jde o jednoduché úkony, kterými bylo reagováno na snahu 1. žalované úvěr splácet. Žalovaná tuto snahu projevovala po celou dobu po zesplatnění úvěru, vyšší částky zaplatila ještě před podáním žaloby a následně úvěr dále splácela. Pokud by žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení za částečná zpětvzetí, byli by žalovaní fakticky potrestání za snahu 1. žalované úvěr splácet, neboť odměna za tyto úkony by byla vyšší, než částka, kterou žalovaná zaplatila. Žalovaní by se tak ocitli v horší pozici, než kdyby na plnění dluhu zcela rezignovali, což by dle názoru soudu bylo v rozporu se zásadami spravedlnosti. Součástí zpětvzetí ze dne 18. 9. 2023 je sice i vyjádření žalobce k odporům žalovaných, ale k tomuto vyjádření nebyl žalobce soudem vyzýván a neobsahuje žádné nové skutečnosti. Žalobcem navrhovanou výší splátek se soud ve svém rozhodnutí neřídil. Proto za podání ze dne 14. 8. 2023 a 18. 9. 2023 nebyla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána. S ohledem na ekonomickou sílu žalobce toto rozhodnutí nezpůsobí žalobci neodčinitelný následek.

18. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud přihlédl k výši částek a k okolnostem případu a povolil žalovaným splátky, ve výši která je při plnění obou žalovaných reálně zvládnutelná. Pokud by soud povolil splátky ve výši navrhované žalobcem, šlo by v podstatě o formální rozhodnutí o splátkách, neboť žalovaní by nebyli schopni takové splátky dodržet. Žalovaní uzavírali smlouvy v době, kdy byli manželé, splátky hradila pouze 1. žalovaná, ač zavázáni byli oba žalovaní, a to i po rozvodu jejich manželství. Žalovaní nejsou schopni s ohledem na výši částky jednorázové úhrady. Splátky ve výši, která byla původně sjednána v úvěrové smlouvě, nelze povolit, neboť by splácení trvalo neúměrně dlouhou dobu a není namístě, aby situace žalovaných byla co do výše splátek shodná s dobou před porušením smluvních povinností. Soud vycházel z toho, že je zapotřebí, aby se na hrazení splátek podíleli oba žalovaní a splátky stanovil ve výroku I. ve výši 10.000 Kč měsíčně, aby jistina byla splacena cca do 5 let. U nákladů řízení byly splátky stanoveny tak, aby zaplaceno bylo přibližně ve shodné lhůtě. Protože nezaplacením jedné splátky se do splatnosti následující stává splatným celý dluh, nejsou splátky nevýhodné pro žalobce. Pokud je žalovaní dodrží, bude zaplaceno v relativně přijatelné době (s ohledem na ekonomickou sílu a předmět činnosti žalobce), pokud je žalovaní nedodrží, stane se splatným celý dluh.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.