14 C 229/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: Anonymizováno o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 78 000 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaných zaplacení částky 78.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72.000 Kč od 10. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen nahradit každému ze žalovaných náklady řízení ve výši 16.954,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši a lhůtě stanovené samostatným rozhodnutím.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 17. 7. 2023 se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 78.000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku shora. K odůvodnění návrhu žalobce uvedl, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , přičemž vlastní 1/8 uvedené nemovitosti. Vlastníkem ¼ je , jméno FO, , vlastníkem 2/8 je 1. žalovaná a vlastníkem 3/8 je 2. žalovaný. Uvedenou nemovitost užívají žalovaní za účelem bydlení, přičemž v nemovitosti mají nahlášeno i trvalé bydliště. Užívají nemovitost jako celek, tj. v plném rozsahu. Takto je žalovanými užíván i spoluvlastnický podíl žalobce, aniž by žalovaní žalobci za užívání tohoto podílu něčeho hradili. V důsledku toho vzniká na straně žalovaných bezdůvodné obohacení ve výši rovnající se jedné osmině obvyklého nájemného v daném místě a čase. Dle zjištění žalobce činí obvyklá výše měsíčního nájemného za obdobné nemovitosti nejméně 16.000 Kč, z čehož 1/8 je 2.000 Kč. Žalobce zaslal prostřednictvím svého právního zástupce žalovaným výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, kdy se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od 16. 3. 2020 do 16. 3. 2023. Žalovaní na výzvu reagovali odmítavě, ničeho neuhradili. Žalobce se proto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od 16. 3. 2020 do 16. 6. 2023. Jedna osmina obvyklého nájemného za dobu 39 měsíců činí 78.000 Kč. Spolu s uvedenou částkou se žalobce domáhá zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky, k jejímuž zaplacení byli žalovaní vyzváni, a to od uplynutí desetidenní lhůty k plnění.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podali žalovaní odpor, ve kterém navrhli zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedli, že neužívají celou nemovitost. Prakticky polovina přízemí nemovitosti, tedy téměř ¼ podlahové plochy (2 místnosti v přízemí) je volná, leží ladem, je pro žalobce k dispozici a může ji užívat. Žalovaní užívají podíl spoluvlastnice , jméno FO, s jejím souhlasem. Ostatní spoluvlastníci rozhodnutím většiny (7/8) určili žalobci k využívání tyto prázdné 2 místnosti. O tom žalobce v odpovědi na předžalobní výzvu informovali.

3. Na odpor žalovaných reagoval žalobce podáním ze dne 25. 9. 2023, ve kterém na žalobě setrval s tím, že námitky žalovaných jsou irelevantní. Podstatnou otázkou je toliko skutečnost, že žalovaní mají do nemovitosti na rozdíl od žalobkyně zajištěn přístup. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 31 Cdo 503/2011, 28 Cdo 1596/2009, 28 Cdo 1950/2016, 28 Cdo 4287/2016 a další, či nález Ústavního soudu ve věci II. ÚS 471/05. Vznik bezdůvodného obohacení nadužíváním spoluvlastnického podílu jedním ze spoluvlastníků na úkor spoluvlastníka druhého nemusí být spojen s aktivním bráněním v užívání společné věci, nicméně vyžaduje se, aby obohacený spoluvlastník měl – na rozdíl od druhého spoluvlastníka – do nemovitosti zajištěn přístup tím, že ji má pod vlastním uzamčením (má od ní klíče) a má tak možnost tento přístup pro druhého spoluvlastníka zjednat.

4. Na podání žalobce reagovali žalovaní podáním ze dne 6. 10. 2023, ve kterém uvedli, že žalobce je spekulant s nemovitostmi ve významu obchodní společnosti zabývající se spekulacemi, tj. nákupem a prodejem realit za účelem zisku. Sám nechce pro svoji potřebu nemovitosti v rozsahu svého spoluvlastnického podílu užívat. Žalovaní nevyužívají předmětný dům ze , Anonymizováno, %, na úkor žalobce se neobohacují. Žalobce není vyloučen z užívání společné věci, tuto možnost má a nevyužívá ji. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl od jiného spoluvlastníka a je právní povinností prodejce předat kupujícímu prodanou věc včetně příslušenství (tedy klíčů). Žalovaní svým konáním nemovitost žalobce neznepřístupnili, nevyměnili zámky ani pozemek záměrně proti žalobci neoplotili. U jednání 12. 2. 2023 1. žalovaná doplnila, že prázdné místnosti dříve užíval jako kanceláře státní statek, který původně užíval celé přízemí nemovitosti. Stav těchto místností byl původně ještě horší, žalovaní tam na své náklad udělali úpravy (vyklidili nepořádek, natáhli elektřinu, udělali betony). Prostory jsou prázdné od doby, kdy je přestal užívat státní statek. Žalovaní si upravili prostory, které v nemovitosti obývají.

5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví č. , hodnota, , přípisem 1. žalované žalobci ze dne 10. 3. 2023, předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2023, odpovědí žalovaných na předžalobní výzvu ze dne 29. 3. 2023 a fotodokumentací předloženou účastníky. Dále byl proveden důkaz výslechem svědka , jméno FO, .

6. Z listu vlastnictví č. , hodnota, Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , Anonymizováno, bylo zjištěno, že podílovými spoluvlastníky parcely st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba rodinného domu čp. , Anonymizováno, , v obci a k. ú. , adresa, jsou žalobce (podíl 1/8), , jméno FO, (podíl ¼), 1. žalovaná (podíl ¼) a 2. žalovaný (podíl 3/8). Nabývacím titulem žalobce je kupní smlouva ze dne 28. 2. 2020 s právními účinky zápisu ke dni 16. 3. 2020.

7. Z přípisu 1. žalované žalobci ze dne 10. 3. 2023 bylo zjištěno, že reaguje na návrh dohody zaslaný na email spoluvlastníka , Jméno zainteresované osoby 1/0, , sděluje, že navrhovaná dohoda neodpovídá reálnému stavu, nikdo žalobci nebrání využívat spoluvlastnictví v rozsahu spoluvlastnického podílu, v domě jsou napravo od vchodových dveří 2 velké neužívané místnosti.

8. Z výzvy právního zástupce žalobce žalovaným ze dne 24. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval každého ze žalovaných k zaplacení částky 48.000 Kč za období od 16. 3. 2020 do 16. 3. 2023 jako bezdůvodného obohacení za užívání podílu žalobce na nemovitostech v podílovém spoluvlastnictví účastníků v , adresa, s tím, že bezdůvodné obohacení vzniká ve výši odpovídající jedné osmině obvyklého nájemného v daném místě a čase, které dle žalobce činí 16.000 Kč měsíčně, proto bezdůvodné obohacení činí 2.000 Kč měsíčně. Žalobce vyzývá žalované k zaplacení do 10 dnů od obdržení předžalobní výzvy.

9. Z odpovědi 1. žalované ze dne 29. 3. 2023 bylo zjištěno, že reaguje na předžalobní výzvu žalobce a právnímu zástupci žalobce sděluje shodné skutečnosti jako v přípise žalobci ze dne 10. 3. 2023.

10. Z fotodokumentace předložené žalobcem bylo zjištěno, že zachycuje dům čp. , Anonymizováno, zvenčí. Z fotodokumentace předložené 1. žalovanou bylo zjištěno, že zachycuje prázdné místnosti, ve kterých je částečně otlučena omítka až na cihly.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že u žalobce pracoval od dubna 2022 do srpna 2023 na pozici ředitele správy majetku. V nemovitosti, které se spor dotýká, byl na místním ohledání, poprvé tam jel 9. 2. 2023, nikoho nezastihl, pořídil zvenčí fotodokumentaci (svědek potvrdil, že jde o fotodokumentaci předloženou žalobcem) a zanechal na místě výzvu, na kterou pak reagovala 1. žalovaná, se kterou se svědek dohodl na další návštěvě. Při druhé návštěvě se dostal dovnitř nemovitosti, jednal se žalovanými v obývacím pokoji, pak prošli zbytek nemovitosti. V pravé části v přízemí byly dvě nebo tři neobydlené místnosti, mluvilo se i o tom, proč jsou místnosti prázdné, svědek si na důvod již nepamatuje. Byl viditelný rozdíl ve stavu obývaných místností a prázdných místností, které byly neobyvatelné. Základ dotazů, které svědek kladl, byly klíče a požadavek na užívání nemovitosti. Klíče neobdržel.

12. Na základě shora uvedených zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

13. V období od 16. 3. 2020 (právními účinky zápisu kupní smlouvy ze dne 28. 2. 2020 uzavřené žalobcem jako kupujícím) jsou účastníci spoluvlastníky pozemku par. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , o velikosti podílu žalobce 1/8, 1. žalované 2/8 a 2. žalovaného 3/8. Další spoluvlastnicí nemovitosti je , jméno FO, (velikost podílu 2/8). Bylo dále prokázáno, že žalovaní užívají v nemovitosti prostory, které si za tím účelem upravili. Ač žalobce tvrdí, že žalovaní užívají nemovitost jako celek, tj. včetně části odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, tato skutečnost není prokázána. Soud nemá důvod pochybovat, že fotografie prázdných místností, které byly předloženy soudu 1. žalovanou, zachycují prázdné místnosti v domě čp. , Anonymizováno, . Svědek , jméno FO, , který nemovitost navštívil jako tehdejší zaměstnanec žalobce v období mezi 9. 2. 2023 (datum místního šetření, kdy se nedostal dovnitř nemovitosti) a 10. 3. 2023 (datum dopisu 1. žalované, kterým reagovala na návrh smlouvy zaslané emailem), potvrdil, že v nemovitosti viděl neobývané místnosti. Jejich umístění v rámci nemovitosti popsal shodně jako žalovaní. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl v roce 2020, ale až do návštěvy nemovitosti svědkem , jméno FO, neprojevil o nemovitost a její užívání žádný zájem. Jakmile tak učinil, žalovaní reagovali stále shodně v tom směru, že v nemovitosti jsou prázdné prostory, které žalovaní neužívají a které má žalobce možnost užívat. Žalobce byl soudem poučen, že soud nemá za prokázané, že by žalovaní v nemovitosti nadužívali prostory nad rámec svého spoluvlastnického podílu a podílu spoluvlastnice , jméno FO, . Žalobce k prokázání této skutečnosti navrhl výslech svědka , jméno FO, a fotodokumentaci. Těmito důkazy nebylo nadužívání spoluvlastnického podílu žalovanými prokázáno. Fotodokumentace zachycuje nemovitosti pouze zvenčí a nic nevypovídá o jejím využívání. Svědek , jméno FO, potvrdil, že v nemovitosti jsou neobývané prostory. Žalobce byl proto opakovaně soudem poučen, že soud nemá za prokázáno nadužívání nemovitosti žalovanými, byl vyzván k doplnění důkazů a poučen, že jinak nebude ve věci úspěšný. Žalobce provedení dalších důkazů nenavrhl. Skutečnost, že nemovitosti mají žalovaní pod uzamčením, dle soudu nemůže v tomto případě znamenat, že žalovaní užívají nemovitost jako celek. Právní předchůdce žalobce dlouhodobě nemovitost neužíval, žalobce se o nemovitost v prvých letech, kdy byl jejím spoluvlastníkem, nezajímal, přesto tvrdí, že mu žalovaní neumožňovali jejich užívání a bránili v přístupu již ode dne nabytí vlastnictví (bezdůvodné obohacení požaduje již ode dne 16. 3. 2020). Těžko je možno po žalovaných požadovat, aby po tuto dobu byla nemovitost ponechána bez uzamčení, volně přístupná pro případ, že by si spoluvlastník „vzpomněl“, že do nemovitosti chce vstoupit. Se stavem nemovitosti se měl žalobce seznámit v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy, se svým právním předchůdcem měl jednat o otázce přístupu do nemovitosti. Pokud žalobce uvádí, že nebylo právní povinností prodávajícího mu předat klíče od nemovitosti, těžko může být právní povinností ostatních spoluvlastníků, kteří nebyli účastníky kupní smlouvy, na jejich náklady pořizovat pro žalobce klíče od nemovitosti. Žalobce netvrdil, že by žalovaní vyměnili zámky v nemovitosti, žalovaní to popírají a lze pochopit, že na výzvu svědka , jméno FO, těžko mohli svědkovi okamžitě vydat klíče od nemovitosti, které potřebovali pro svou potřebu. Nebylo tvrzeno, že by se žalobce pokoušel se žalovanými dohodnout v způsobu pořízení a úhradě náhradních klíčů. Z přístupu žalobce je patrné, že mu primárně nešlo o možnost využívat nemovitost, ale měl snahu vyvinout tlak na žalované, aby bez ohledu na rozsah, ve kterém nemovitost využívají, žalobci platili částku odpovídající obvyklému nájemnému v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu. Pokud se týká stavu prázdných místností (námitka žalobce, že jsou neobyvatelné), v tomto stavu žalobce nabyl spoluvlastnictví nemovitosti. Žalovaní rovněž museli provést na své náklady úpravu prostor, které využívají.

14. Žalovaní tvrdili, že rozhodnutím většiny 7/8 spoluvlastníků určili spoluvlastnici žalobci k užívání volné 2 místnosti v přízemí. Tuto skutečnost nemá soud za prokázanou, neboť nebylo doloženo stanovisko spoluvlastnice , jméno FO, , která není účastnicí sporu, ale pro rozhodnutí soudu to není podstatné, když za podstatné soud považuje, že nebylo prokázáno nadužívání nemovitosti žalovanými. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaní užívají nemovitosti v celém rozsahu, má žalobce, který další důkazy nenavrhl, proto soud zamítl návrhy na doplnění dokazování přednesené žalovanými (místní ohledání, výslech či prohlášení starosty obce).

15. Dle § 1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

16. Dle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

17. Nebylo prokázáno, že by žalovaní v období, které je předmětem sporu, tj. od 16. 3. 2020 do 16. 6. 2023, užívali v celém rozsahu nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků, tj. že by nemovitosti užívali nad rámec svých spoluvlastnických podílů a podílu spoluvlastnice , jméno FO, . V nemovitosti jsou prázdné prostory po právním předchůdci žalobce, které nikdo neužívá. Žalobce sice nemovitost neužíval a neužívá, ale není to způsobeno tím, že by tak nemohl činit, protože by mu v tom bránila skutečnost, že nemovitost nadužívali v rozsahu převyšujícím jejich spoluvlastnický podíl žalovaní. Judikatura (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věcech sp. zn. 22 Cdo 2624/2003, 33 Cdo 355/2005, 31 Cdo 503/2011, 28 Cdo 4018/2017, nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 471/2005 a II ÚS 2929/10) vždy vychází ze situace, kdy spoluvlastník užívá bez právního důvodu tj. bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu. V tom případě pak je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaní neužívají společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalovaným tak na úkor žalobce bezdůvodné obohacení nevzniklo, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaní nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků užívali nad rámec svého podílu a podílu , jméno FO, .

18. S ohledem na tento závěr nebylo třeba zjišťovat, jaké je nájemné v místě a čase obvyklé za užívání obdobné nemovitosti.

19. Protože žalovanými nevzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, není dána jejich povinnost k zaplacení žalované částky, proto byla žaloba včetně požadovaného úroku z prodlení zamítnuta.

20. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšní žalovaní na nákladech řízení vynaložili náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci dle § 7 a. t. činí 4.220 Kč. Oba žalovaní byli zastoupeni stejným advokátem, proto se odměna dle § 12 odst. 4 a. t. snižuje o 20 %. Odměna za 1 úkon právní pomoci při zastoupení každého ze žalovaných tak činí 3.376 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč. Byly učiněny 4 úkony právní pomoci (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu s vyjádřením, 3. vyjádření k doplnění tvrzení ze dne 6. 10. 2023, 4. účast u jednání 27. 11. 2023). Dále byl učiněn úkon spočívající v odpovědi na předžalobní výzvu, za který přísluší dle § 11 odst. 2, 3 a. t. odměna v poloviční výši 1.688 Kč. Odměna včetně paušálu činí tak činí u každého ze žalovaných 16.692 Kč (4,5 x 3.376 + 5 x 300). Náhrada za ztrátu času zástupce cestou k jednání soudu činí za 2 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 a. t. částku 200 Kč. Dále hradili žalovaní jízdné právního zástupce k jednání soudu 27. 11. 2023, když bylo celkem ujeto 40 km vozidlem o kombinované spotřebě 7,1 litru benzinu na 100 km o ceně dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. 41,20 Kč za litr. Náklady na pohonné hmoty tak činí 0,4 x 7,1 x 41,20, tj. 117 Kč. Paušální náhrada 5,20 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 467/2022 Sb.) činí 208 Kč. Celkově tak zástupce žalovaných na jízdném vynaložil částku 325 Kč. Za jízdné a náhradu času přísluší celkem částka 525 Kč, ze které připadá na každého ze žalovaných částka 262,50 Kč. Náklady právního zastoupení proto činí u každého ze žalovaných částku 16.954,50 Kč (16.692 + 262,50 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalobce povinen nahradit každému ze žalovaných náklady řízení ve výši 16.954,50 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalovaných. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

21. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Svědek , jméno FO, uplatnil nárok na svědečné, o jehož výši doposud nebylo rozhodnuto, takže není známa výše státem vynaložených nákladů řízení. S ohledem na výsledek řízení byla žalobci uložena povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši a lhůtě stanovené samostatným rozhodnutím. Toto rozhodnutí bude vydáno poté, kdy bude pravomocně rozhodnuto o přiznání svědečného svědku , jméno FO, a bude známa výše nákladů řízení vynaložených státem.